V předvánočním čase si tímto článkem připomínáme dvě významná výročí pražských autobusových garáží Dopravního podniku – Dejvice (80 let od zahájení provozu) a Řepy (30 let od zahájení provozu). Faktem zůstává, že garáže Dejvice byly před osmi lety zrušeny a garáže Řepy měly výročí letos v srpnu. Vzhledem k tomu, že obě garáže spolu byly provozně spjaty, rozhodl jsem se napsat o obou garážích při významnějším výročí a to garáží Dejvice.

První projekty a dokumentace autobusových garáží Dejvice pocházejí z roku 1929. Samotná stavba garáží začala v červnu 1930. V provozu pražských autobusů šlo o stavbu určenou pouze jim, neboť další garáže byly situovány v jiných provozních komplexech – v tramvajové vozovně Pankrác (od roku 1927) a v Ústředních dílnách v karlínské Rustonce (od roku 1925). Již tehdy nešlo o nějak významnou stavbu, neboť (kromě prvních pražských autobusových garáží v holešovické Centrále fungujících v letech 1908 – 1909) na území hlavního města existovaly, od roku 1924¹⁾ garáže poštovních autobusů v Praze-Vršovicích. Základem Dejvických garáží se stala garážovací hala se čtvercovým půdorysem 67,8 m × 67,4 m, přičemž nosnou konstrukci střechy charakterizovaly tři příhradové, parabolické vazníky, každý o rozpětí 68,4 m a váze 45 t. Tímto provedením střešní konstrukce se hala garáže řadila mezi největší v Evropě. Autobusy parkovaly v hale pod úhlem 45°. Vjezd a výjezd do haly byl umožněn sklopnými vraty, při východní stěně byly umístěny dílny, v jižní části umývárna autobusů a u severovýchodního rohu garážovací haly se nacházela čerpací stanice pohonných hmot. Zahájení provozu, se 76 autobusy a šesti autokary, proběhlo 19. prosince 1932, kdy zároveň skončilo garážování autobusů v Rustonce. Již od prvních dnů provozu dejvičtí vypravovali dva autobusy na spoje služebních vozů. V letech 1934 – 35 byla postavena administrativní budova areálu, v níž byly kanceláře, noclehárna zaměstnanců, sociální zařízení, pokladna nebo výpravna.

Jistou zajímavostí zůstává provoz trolejbusů v dejvických garážích. V letech 1952 – 1953 byl objekt upraven, zejména postaven nový vjezd a dvoustopá trolejbusová trať směřující ke kostelu sv. Matěje. Následně, roku 1954, uvádí Dopravní podnik do provozu lakovnu trolejbusů. V roce 1955 je v garážích zřízeno středisko revizí a generálních oprav trolejbusů. Provoz trolejbusů v Dejvicích skončil až v souvislosti s jejich zrušením v Praze (1972).

Součástí garáží Dejvice byly také dvě odstavné plochy. První, nazývaná „odstavná plocha Dejvice“, byla uvedena do provozu v roce 1971 a disponovala 45 parkovacími místy autobusů. Šlo o pozemek naproti garážím. Druhá, „odstavná plocha Suchdol“, fakticky existovala na katastrálním území Sedlec, její uvedení do provozu se uvádí pro roky 1971 (pouze část) a 1972 (oficiální předání stavby, ovšem formální povolení k užívání bylo vydáno až v následujícím roce).

Velmi významnou událostí pro garáže Dejvice se stalo uvedení do provozu garáží Řepy (viz níže) a současně zrušení garážování v tramvajové vozovně Pankrác roku 1982. V souvislosti s těmito změnami nastalo „velké stěhování“ mezi provozovnami. Přesuny vozidel a zaměstnaneckého personálu proběhly o víkendu 14. a 15. srpna 1982, kdy vozidla a personál Dejvic byly přestěhovány do garáží Řepy a původní osazenstvo pankráckých garáží směřovalo právě do Dejvic. Autobusové garáže na Pankráci tak ztratily význam, ale jako relikt dob minulých dodnes existují parkovací boxy a další bývalé zázemí, ovšem slouží jiným účelům.

Provoz dejvických autobusů byl, po celou dobu existence garáží, průběžně přizpůsobován stavu pražské městské hromadné dopravy, velký vliv na něj mělo otevírání jednotlivých úseků metra či rozvoj tramvajových tratí. O zrušení nejstaršího provozního a jedinečného objektu pražských autobusů se uvažovalo velmi dlouho, leč nakonec k němu stejně došlo. Samotné zrušení „Dejvic“ proběhlo o třech podzimních víkendech roku 2004, kdy byly vozidla a provozní personál rozmístěny do garáží po celé Praze, logicky nejvíc do Řep. Hodně se hovořilo o možnosti přeměny budovy haly na garáže vozového parku magistrátu či (méně pravděpodobná verze) pobočky muzea MHD. Původní garážovací hala dodnes existuje a slouží jako kryté parkoviště nedávno postaveného supermarketu, avšak odstavné plochy jsou již zastavěny.

Nyní se dostáváme k autobusovým garážím Řepy. Původně se počítalo s budováním areálu v letech 1973 – 1976, ovšem špatná připravenost projektové dokumentace a také samotná stavba prodloužily jejich zprovoznění. Jak již bylo uvedeno, stěhování vozidel a zaměstnanců (nejen) do Řep probíhalo o víkendu 14. a 15. srpna 1982 a v pondělí 16. srpna 1982 odtud vyjelo prvních 96 autobusů do pražských ulic. Základem areálu je hala, určená pro 216 autobusů, západním směrem je situována opravna autobusů s karosářským pracovištěm, lakovnou a skladem náhradních dílů nebo odstavnou plochou. Jižním směrem je situována provozní budova (v níž je výpravna, ubytovna, kanceláře nebo zdravotní středisko), která disponuje také vjezdovou vrátnicí. Celý areál se rozléhá na ploše zhruba 25 000 m². V roce 1996 došlo ke změně způsobu parkování autobusů a o rok později je uvedena do provozu tepelná rampa švédské značky Nordex pro vyhřívání deseti autobusů najednou v zimním období. Na sklonku tisíciletí prošla garáž drobnými stavebními úpravami, v roce 2005 byla postavena a dána do užívání hala mytí a luxování autobusů.

Vozový park garáží Dejvice se, až na několik vyjímek, skládal prakticky ze všech modelů pražských autobusů (včetně kloubových autobusů - Karosa B 741), řepští začínali s vozy Karosa ŠM 11, Ikarus 280.08 a následovaly modelové řady Karosa B 73x, C 734, B 931, B 951 a kloubová vozidla B 741, B 941 nebo B 961. V posledních letech je vozový park doplněn novým typem českých autobusů značky SOR.

Na závěr si dovolím tvrdit, že zrušení autobusových garáží Dejvice, bylo,dle mého názoru neefektivní, neboť řepské autobusy jsou vypravovány na původní dejvické linky a ujedou ročně tisíce kilometrů při najíždění či zatahování na / z linek. Jde o docela paradoxní situaci, protože již v roce 2004 pražský Dopravní podnik začínal uvádět do praxe projekty „transformace řízení podniku“ s cílem pokud možno co nejvíce ušetřit.

¹⁾ – stavba garáží poštovních autobusů v pražských Vršovicích probíhala v letech 1923 – 24, kdy byla postavena velká část areálu, kolaudace celého komplexu proběhla v roce 1929 po dostavbě dalších budov.