Ačkoli se o městské autobusové lince č. 133 na našich stránkách již nachází článek, stručně mapující její vznik a vývoj, po překotném vývoji událostí během posledních několika let není od věci na celou problematiku tohoto spoje nahlédnout i z jiného úhlu. Zejména pozadí osamocených trvalých změn linkového vedení, proběhnuvších v říjnu 2011, se nedočkalo žádné medializace, přestože se, obzvláště po zařazení do kontextu následného vývoje, jeví jako skutečně zajímavé.

Linku 133 lze bez nadsázky označit za pilotní projekt tzv. metrobusu, máme-li na mysli zejména její podobu z období května 2008 až září 2011. Zajišťovala v rámci možností přímé, rychlé a časté spojení centra města (Staroměstská, náměstí Republiky) s oblastmi vzdálenějšími (Žižkov, Jarov, Malešice), čímž se pro místní obyvatele stávala celkem atraktivní, neboť s jejím použitím mohli denně cestovat přímo ke svému cíli bez zbytečných přestupů. Naopak i dopravci, potažmo celému systému veřejné hromadné dopravy, její atraktivita přinášela jistý užitek, neboť cestující, jedoucí do centra města autobusem, během své cesty nevyužije metro, a tedy nepřispěje k ještě většímu přetížení centrálního přestupního trojúhelníku s již dnes prakticky zcela vyčerpanou kapacitou.

Na ose Ohrada – Florenc – Staroměstská byly již od osmdesátých let 20. století spolu střídavě či souběžně provozovány linky 133 a 207. Výchozí stav, se kterým budeme poslední změny porovnávat, je situace ke konci září 2005 – tehdy se spolu tyto dvě linky překrývaly způsobem, kdy l. 133 obsluhovala trasu Florenc – Ohrada – Sídliště Malešice a č. 207 relaci Staroměstská – Florenc – Ohrada. Od října 2005 byla l. 133 z Florence prodloužena na Staroměstskou, zatímco linka 207 se o stejný úsek zkrátila, zároveň přestala být provozována v okrajových provozních obdobích (zmizela nedělní rána a dopoledne, celotýdenně první ranní a poslední spoje).

V následujícím mezidobí prošla linka 133 poměrně zajímavou úpravou trasy. Zatímco dosud byly linky, jedoucí z Florence na Staroměstskou, vedeny přímo po nábřeží a Těšnovským tunelem (v tomto úseku obsluhovaly pouze zastávky Řásnovka a Právnická fakulta, druhou jmenovanou až od roku 1997!), v souvislosti s uzavřením Štefánikova mostu a výlukou po něm vedoucí tramvajové tratě byla linka 133 od února do srpna 2007 výlukově vedena přes náměstí Republiky. Dočasná trasa si získala značné množství příznivců, a tak přestože se po skončení výluky linka vrátila zpět na nábřeží, k termínu další trvalé změny trasy se na náměstí Republiky vrátila již definitivně.

Další příležitostí ke změně trasy bylo zprovoznění nového úseku metra IV.C2 v květnu 2008, kdy došlo k rozsáhlým změnám linek v celé východní oblasti města. Námi sledovaná linka 133 zajistila přímé spojení Počernické ulice se stanicí metra A Depo Hostivař – do tohoto data v této relaci vedly linky 208 a 238, které ale byly v rámci optimalizace sítě o úsek Želivského – Depo Hostivař zkráceny. Finálním krokem k metrobusu se stalo nasazení kloubových vozů na linku 133, ke kterému došlo až 30. srpna 2008, tentokrát již bez vlivu na trasu linky. Ve stejný den též poprvé nevyjela posilová linka 207, která tedy byla kloubovými autobusy zcela nahrazena.

Po této úpravě sítě linek nabyla linka 133, jedoucí v krátkých intervalech z Depa Hostivař přímo až na Staroměstskou podoby typického radiálního metrobusu. Bez zjevné vnější příčiny byl ale k 1. říjnu 2011 téměř zcela obnoven stav z před roku 2005 – linka 133 byla na obou dvou koncích své trasy zkrácena do relace Sídliště Malešice – Florenc a nyní opět plnohodnotná linka 207 znovu vyjela mezi Ohradou a Staroměstskou. Pravých příčin této změny se zřejmě nelze dohledat, přestože zákulisní drby hovořily o údajném zákazu provozu autobusů ulicí Řásnovka, v jehož důsledku bylo nutné autobusový provoz obousměrně přesměrovat Lannovou ulicí, kde ale vyvstávají problémy s odbočením kloubových autobusů, hned v únoru a březnu byla linka 207, výlukově opět vedená ulicí Řásnovka, obsluhována pouze článkovými vozy, čímž bylo praxí ověřeno, že v této komunikaci problém není.

Jako pravou příčinu konce pilotního pražského metrobusu tak lze jednoduše označit jeho neúspěch a dlouhodobou neudržitelnost provozování tohoto typu autobusových linek, kdy je nabízena stejná kapacita a počet spojů po celé délce trasy, a to bez ohledu na reálnou poptávku, která je v každém místě jiná. Na konkrétním případě metrobusu 133 docházelo k problémům v relaci Florenc – ul. Koněvova, kdy relativně krátký vztah vyžadoval vysoký počet spojů a velkokapacitní vozidlo (a přesto docházelo k nárazovému přetěžování spojů), zatímco zejména malešický konec trasy zůstával po většinu období nápadně nevyužit.

Je též nutné připomenout, že vypravení kloubových vozů si vyžádalo několik dílčích úprav linky 133, které ale po návratu standardních vozů nebyly vráceny do původního stavu. Jmenujme například zrušení a likvidaci jednosměrné zastávky Židovské pece, do níž by se článkové autobusy nevešly, ale přestože v její blízkosti mezitím vyrostl nový rezidenční park "Na Vackově", ke kterému by bývalá zastáva ležela bezkonkurenčně nejblíže, obnovena bohužel nebyla. Další nenavrácenou změnou je zrušení zastávky Biskupcova ve stejnojmenné ulici a její náhrada nově zřízenou zastávkou Ohrada v Koněvově – přestože se nejedná o nijak velký rozdíl, výhodou dnes již neexistující zastávky byl kratší a pohodlnější přestup na tramvaje.

Z vývoje a provozu linky 133 ale do budoucna zjevně žádné důsledky vyvozeny nebyly – i přes zjevný neúspěch prvního pražského metrobusu přistoupil organizátor systému PID o necelý rok později k plošnému spuštění kontroverzní sítě metrobusů na území celého města.