Ničivé povodně, které v polovině srpna 2002 postihly velké území naší země, včetně Prahy, znamenaly významný zásah do života všech obyvatel republiky. V pražské dopravě došlo k zatopení 19 stanic metra. Celkem 25 jeho stanic zůstalo dlouhodobě uzavřeno. Zaplaveny byly tramvajové tratě podél Vltavy a v Karlíně, z nichž si některé vyžádaly déletrvající výluky. U řady autobusových linek došlo ke změně trasy a také se v provozu objevily různé mimořádné linky. A právě posledně uvedeným linkám se budeme věnovat v tomto článku, obsahujícím všechny zvláštní autobusové linky zřízené v důsledku povodní a následné popovodňové dopravy trvající do roku 2003. Zahrnuty nejsou změny pravidelných autobusových linek a zvláštní spoje (např. evakuační autobusy). Linky jsou seřazeny chronologicky podle dat jejich prvního zavedení.

X-C
První zvláštní linkou, která se v souvislosti s povodněmi v Praze objevila, byla linka nahrazující metro linky C v úseku Florenc – Nádraží Holešovice. K uzavření zmíněného úseku metra došlo v pondělí 12. srpna 2002 krátce před 23. hodinou. Náhradní dopravu zajišťovaly od této chvíle až do ukončení provozu linky pravidelně ukončené u stanice Nádraží Holešovice, které byly prodlouženy (resp. odkloněny, neboť neobsluhovaly zastávku Nádraží Holešovice a namísto toho všechny zastavovaly v zastávce Jankovcova) přes zastávku Vltavská na Florenc. Od zahájení provozu následujícího dne se na zajišťování náhradní dopravy za metro začala podílet i zvláštní, dispečersky řízená linka X-C vedená v trase Florenc – Vltavská – Nádraží Holešovice. Její provoz však vydržel pouze do 17. hodiny téhož dne. Poté byl v důsledku zaplavení oblasti Florence a následně Vltavské její provoz ukončen. Linky ze severního města vydržely necelé dvě hodiny zajíždět alespoň do své pravidelné konečné Nádraží Holešovice . Následně došlo k zaplavení předmostí mostu Barikádníků a linky zůstaly „uvězněny“ v oblasti Severního města.

Po obnovení provozu v okolí mostu Barikádníků a Vltavské mohl být znovu zaveden provoz náhradní autobusové dopravy za metro C. K tomu došlo v pondělí 19. srpna 2002. Náhradní dopravu zajišťovaly také linky 102, 144, 152, 187, 200 a od 10. září i 175 (ostatní linky byly ukončeny v terminálu Nádraží Holešovice) prodloužené až ke stanici Pražského povstání. Zmíněné prodloužené linky posilovala linka X-C v úseku Pražského povstání – Jankovcova. Ze zastávky Pražského povstání vedla trasa ulicemi Táborská a Lounských na ulici 5. května (ve směru zpět z ní sjížděla přímo na náměstí Hrdinů) a dále pokračovala po magistrále až na Hlávkův most, kde se po tramvajovém tělesu dostala do tramvajových zastávek Vltavská, které se po toto období staly významným přestupním bodem. Z Vltavské dále pokračovala po tramvajovém tělese až ke křižovatce s Argentinskou ulicí, kterou projela do zastávky Jankovcova, kde byla ukončena. Obracení autobusů probíhalo na Pelc-Tyrolce, kde byl rovněž umožněn odstav autobusů. Na opačné konečné byly autobusy odstavovány v ulici Děkanská vinice. Zvláště v prvních dnech provozu, kdy byla v očekávání možných dopravních komplikací nadhodnocena jízdní doba linek náhradní dopravy, došlo k nasazení nadbytečného počtu vozů, a proto bylo možné v ulici Děkanská vinice vidět nepřetržitou šňůru odstavených autobusů táhnoucích se po obou jejích stranách od zastávky Pražského povstání až k České televizi.

Oproti „tradiční“ trase linky X-C zaváděné při mimořádném přerušení provozu metra, se tato verze linky vyznačovala několika odchylkami. Kromě již zmíněného vedení přes tramvajové těleso u terminálu Vltavská se jednalo o umístění zastávek Vyšehrad v ulici 5. května (poblíž zdravotnické školy) a zřízení zastávky Muzeum i ve směru na Hlavní nádraží. Linka původně neobsluhovala zastávku Argentinská, která však byla zřízena ještě 19. srpna po 14. hodině (ostatní linky zde začaly stavět až od 26. srpna). Oblast Florence nebyla obsluhována. Linky měly k dispozici prakticky v celé trase obousměrně vyhrazené jízdní pruhy, v místě přejezdu z tramvajových kolejí do krajního jízdního pruhu a naopak na Hlávkově mostě asistoval zpočátku příslušník policie. Vzhledem k vysokému počtu nasazených vozů je logické, že provoz linky zajišťovaly jak vozy kloubové, tak i standardní. Souhrnný špičkový interval všech linek v nahrazovaném úseku se pohyboval v řádu nejvýše několika desítek sekund, vlastní linka X-C jezdila cca v intervalu 1-2 minuty v režimu dispečerského řízení. Pro úplnost je nutné zmínit, že během dvou víkendů v září 2002 byla z důvodu rozšíření výluky metra linka X-C (společně s „bohnickými“ linkami) prodloužena až do stanice Roztyly.

Poté, co byl 19. října 2002 obnoven provoz metra na lince C do stanice Florenc, byla linka zkrácena z Jankovcovy, společně s linkami ze Severního města, k této stanici. Výstupní zastávka byla v zastávce linky 133 ve směru na Žižkov, nástupní zastávka se nacházela v Křižíkově ulici před křižovatkou s ulicí Ke Štvanici. Otáčení vozů probíhalo na křižovatce ulic Prvního pluku a Pernerova, manipulační stání po dobu přestávek bylo zřízeno v ulici Peckova v Karlíně. V tomto období již dochází k výraznému omezení provozu linky X-C (interval dosahoval cca 8-10 minut). Zatímco v původní trase autobusy linky X-C jezdily takřka jeden za druhým a významně posilovaly ostatní prodloužené linky, byl provoz X-C kvůli souhrnnému intervalu ostatních linek spíše symbolický. Pokud se cestující toužil svézt právě „čistou“ linkou X-C, musel si nechat ujet i několik spojů prodloužených linek. 18. listopadu 2002 došlo k obnovení provozu trasy metra C až do konečné stanice Nádraží Holešovice, přičemž linka X-C byla zrušena.

X-10
Další zvláštní linka, označená X-10, byla zřízena v úterý 13. srpna 2002 okolo 15:30 hod. Necelé dvě hodiny před tím došlo k zaplavení dolní části ulice Zenklova (cca mezi zastávkami Palmovka a Stejskalova). Přerušen tak byl nejen provoz tramvají v úseku Palmovka – Střelničná, ale také provoz tehdy jezdící linky X-1. Ta nahrazovala provoz tramvají v úseku Palmovka – Dělnická (v noci jako X-54 v trase Palmovka – Výstaviště), neboť v té době probíhala oprava tramvajové trati na Libeňském mostě. Vzhledem k charakteru rekonstrukce byla linka X-1 mezi zastávkami Palmovka a Libeňský most vedena ulicemi Zenklova a Voctářova. Poté, co byly i tyto ulice zaplaveny, neměla se X-1 do Holešovic kudy dostat a tak byla operativně zrušena (na svou trasu se již z důvodu mezitím ukončené opravy trati nenavrátila).

Autobusy firmy Hotliner zajišťující provoz linky X-1 však záhy nalezly své uplatnění jinde, a to právě na lince X-10. Její trasa začínala v autobusovém terminálu Palmovka, pokračovala ulicemi Na Žertvách a Čuprova přímo do zastávky U Kříže a dále po tramvajovém tělese ulicemi Zenklova a Ke Stírce na konečnou Střelničná (nyní Březiněveská), kde byl možný přestup na zvláštní tramvajovou linku X jezdící v odříznutém úseku Vozovna Kobylisy – Střelničná – Sídliště Ďáblice. Autobusová linka X-10 jezdila v nepřetržitém provozu s intervalem přes den cca 5 – 10 minut a nebyl pro ni v zastávkách vyvěšen jízdní řád. Po obnovení tramvajové dopravy v Zenklově ulici, v neděli 18. srpna 2002, byl provoz X-10 zrušen.

X-B
Tato linka existovala od zahájení denního provozu dne 14. srpna 2002 do ukončení denního provozu dne 25. srpna 2002 a nahrazovala úsek Anděl – Nové Butovice metra B. Přechodně byla (14. srpna v době od cca 14 hod. do 16 hod. a 15. srpna od 21:20 hod. do 16. srpna 20 hod.) prodloužena až na konečnou „béčka“ Zličín. V omezené míře se pak v provozu objevila i mezi 2. až 5. prosincem vždy v době od cca 22h do ukončení denního provozu. Tehdy vedla v trase Anděl – Zličín. Důvodem jejího znovuzavedení byly výluky metra, kdy byl jeho denní provoz ukončen již ve 22h a v tunelech jezdily pracovní vlaky zajišťující transport stavebního materiálu resp. odvoz odpadu ze zatopených úseků. Trasa i organizace provozu byla ve všech případech shodná s běžnými případy přerušení metra v daném úseku, tedy neobsluhovala stanici Smíchovské nádraží a zastavovala v běžných zastávkách náhradní dopravy za metro.

X-26
Ve čtvrtek 15. srpna 2002 v 10:40 hod. došlo k výpadku napájení tramvajových tratí v oblasti Náměstí Republiky a Holešovic. Přerušen byl provoz tramvají v úseku Masarykovo nádraží – Náměstí Republiky – Strossmayerovo náměstí – Špejchar. Náhradní autobusová doprava byla zajištěna linkou, označenou X-26, jejíž trasa měla podobu Špejchar – Strossmayerovo náměstí - Senovážné náměstí. Od 12:15, kdy se podařilo obnovit napájení v oblasti Holešovic, byla zkrácena do úseku Strossmayerovo náměstí – Senovážné náměstí. K obnovení tramvajové dopravy dochází ještě tentýž den okolo 18:40 hod., kdy je zároveň X-26 zrušena. Linka, s dispečerským řízením provozu, byla v celé trase vedena po tramvajových tělesech či podél nich. Operativně byl rovněž řízen přestup na Senovážném náměstí. Provoz zajišťovalo celkem 14 autobusů standardní délky.

727
Ve čtvrtek 15. srpna 2002 v 10:40 hod. došlo k výpadku napájení tramvajových tratí v oblasti Náměstí Republiky a Holešovic. Přerušen byl provoz tramvají v úseku Masarykovo nádraží – Náměstí Republiky – Strossmayerovo náměstí – Špejchar. Náhradní autobusová doprava byla zajištěna linkou, označenou X-26, jejíž trasa měla podobu Špejchar – Strossmayerovo náměstí - Senovážné náměstí. Od 12:15, kdy se podařilo obnovit napájení v oblasti Holešovic, byla zkrácena do úseku Strossmayerovo náměstí – Senovážné náměstí. K obnovení tramvajové dopravy dochází ještě tentýž den okolo 18:40 hod., kdy je zároveň X-26 zrušena. Linka, s dispečerským řízením provozu, byla v celé trase vedena po tramvajových tělesech či podél nich. Operativně byl rovněž řízen přestup na Senovážném náměstí. Provoz zajišťovalo celkem 14 autobusů standardní délky.

Linka 727 měla přes den interval 15 minut (60 minut spoje na Baně, 60 minut spoje do Lipenců, 30 minut spoje ukončené na Sídlišti Zbraslav). V úseku Kačerov – Poliklinika Modřany souhrnný interval zkracovala posílená linka 117. Provoz „sedmsetdvacetsedmičky“ skončil 27. srpna, resp. 28. srpna při zahájení denního provozu již nevyjela. Důvodem jejího zrušení bylo obnovení provozu ve Strakonické ulici.

730
Tato krátká linka byla zřízena kvůli zajištění dopravní obsluhy zastávky V Sedlci v období, kdy linky směřující do Suchdola jezdily přes Horoměřice. Důvodem tohoto opatření bylo zatopení Podbabské ulice. „Sedmsettřicítka“ jezdila v trase Výhledy – Výhledské náměstí – Kamýcká – V Sedlci, kde se její autobusy manipulačně otáčely v areálu odstavné plochy Suchdol. Právě proto byly zastávky V Sedlci přemístěny nad křižovatku s ulicí Ke Střelnici. V provozu byla od soboty 17. srpna 2002 od 17 hod. do pondělí 19. srpna cca 21. hodiny, kdy byl obnoven provoz v Podbabské ulici.

701
V pondělí 2. září 2002 se v provozu poprvé objevila linka č. 701, jež vedla v trase Černý Most – Kapitána Stránského – Vajgarská – Kyje(T) – Tálínská(Z) – Nádraží Kyje. „Sedmsetjednička“ zajistila alternativní spojení Černého Mostu a Kyjí s centrem města za předpokladu využití železnice ze zastávky Praha- Kyje. Tato zastávka tehdy nebyla příliš dobře dostupná, uvážíme-li, že pravidelné zastávky autobusů byly poměrně vzdáleny a navíc zde tehdy ještě nebyly k dispozici rampy vedoucí ze silničního mostu na železniční nástupiště. Linka si po několika dnech získala oblibu a z původního intervalu 30 minut byla posílena tak, aby navazovala na všechny vlakové spoje (vč. zvláštních posilových vlaků Masarykova nádraží - Běchovice). Interval „sedmsetjedničky“ tak ve špičkách činil 10 - 20 minut (jezdily 4 spoje do hodiny). Zavedením této linky se zlepšila dopravní obslužnost v okolí nově zřízené zastávky Tálínská. Dopravcem se stala společnost Hotliner.

Dne 22. března 2003 byla zrušena většina zbývajících opatření přijatých v souvislosti s povodněmi. Linka č. 701 však nebyla zrušena, ale převedena do pravidelného provozu i se svým neobvyklým označením. Její využití však vzhledem k prodloužení intervalu a postupnému obnovování provozu metra výrazně pokleslo. Ve své trase setrvala do 16. května 2005, kdy byla dále prodloužena do podoby Stavební zóna Horní Počernice - Černý Most – Nádraží Kyje – Dolní Počernice. Definitivně zanikla 9. prosince 2007, kdy došlo k jejímu částečnému nahrazení linkou 220, která však pro obsluhu Nádraží Kyje neměla význam. Opět se u kyjského nádraží autobusy objevily 12. prosince 2010, kdy tudy začala projíždět nová midibusová linka 296.

X-12
Počátkem září 2002 se začal postupně obnovovat život v zaplavených částech Holešovic, a proto bylo nutné zajistit i dopravní obsluhu této lokality. Zatímco tramvajová trať kolem Pražské tržnice ožila společně s tratí přes Libeňský most již 20. srpna 2002, na tramvajovou dopravu kolem Ortenova náměstí si cestující museli počkat až do 17. září 2002. Pravdou zůstává, že uvedený úsek částečně nahrazovaly autobusové linky suplující metro C. Od 9. září 2002 dochází k zavedení polookružní linky X-12 v trase Výstaviště – Nádraží Holešovice – Plynární – Osadní – Jateční -Dělnická – Osadní – Plynární – Nádraží Holešovice – Výstaviště. Linka byla provozována v denním provozu, její interval činil 15 minut, přičemž dopravcem se stala společnost Hotliner. Jak již bylo uvedeno, ke zrušení X-12 došlo 16 (resp. 17.) září 2002.

X-8
V úterý 10. září 2002 poprvé vyjela do ulic linka X-8, jež se následně stala součástí pražské MHD na více než rok. Jejím úkolem bylo zajistit dopravní obsluhu Karlína, který byl těžce poškozen povodněmi. Právě v Karlíně došlo (kromě jiného) k významnému poškození tramvajové tratě v Sokolovské ulici. O míře jejího poškození svědčí i fakt, že rekonstrukce byla dokončena teprve v září roku 2003.

První týden jezdila linka X-8 z autobusového terminálu Palmovka přes Invalidovnu jen na okraj Karlína, do zastávky Urxova. Od 17. září však byla prodloužena ulicemi Březinova (popř. Šaldova), Pernerova, Prvního pluku, Husitská, Hybernská a objezdem přes Opletalovu, Senovážné náměstí a Dlážděnou do Hybernské ulice k Masarykovu nádraží. Odtud se vracela zpět na Palmovku. Když byl 19. října obnoven provoz linky metra C na Florenc, došlo k úpravě trasy X-8 do podoby Palmovka - Florenc. Po celou dobu její existence však zůstala v Karlíně vedena ulicí Pernerova. Další zajímavostí linky tehdy bylo, že ač měla názvy zastávek shodné s tramvajovými, byly tyto náhradní zastávky situovány téměř o 400 m jinde než jejich tramvajové originály. Navíc, oproti tramvajím, byly na trase linky X-8 zastávky Prvního pluku a od ledna 2003 také Thámova.

Dne 18. listopadu 2002 byl provoz metra na lince C prodloužen až na Nádraží Holešovice, ovšem do 16. prosince však zůstala uzavřena stanice Vltavská. Náhradní doprava byla řešena prodloužením autobusových linek X-8, 133 a 135 právě přes Vltavskou až na Strossmayerovo náměstí. Po úplném obnovení provozu metra C se X-8 vrátila do své původní trasy Palmovka – Florenc. Poslední změna nastala 17. února 2003, kdy dochází k prodloužení trasy ulicí Na Florenci k Masarykovu nádraží, kde je ukončena v bývalém obratišti linky 509. V této trase linka setrvala až do svého zrušení dne 13. září 2003.

Z vývoje a provozu linky 133 ale do budoucna zjevně žádné důsledky vyvozeny nebyly – i přes zjevný neúspěch prvního pražského metrobusu přistoupil organizátor systému PID o necelý rok později k plošnému spuštění kontroverzní sítě metrobusů na území celého města.

572
Kromě uvedených zvláštních linek, dochází od 1. října 2002 k zavedení dvou školních linek. První z nich, označená č. 572, spojovala Lyčkovo náměstí se školami v ulici Lindnerova (zastávka v ulici Kandertova), Na Korábě (zastávka na Kašparově náměstí), Šimůnkova (zastávka je situována ve výstupní zastávce ve stejnojmenném obratišti) a Třebenická. Zřízen byl ranní spoj v trase Lyčkovo náměstí – Lindnerova – Na Korábě - Šimůnkova – Třebenická a také odpolední spoj vedený v trase Šimůnkova – Třebenická – Na Korábě – Lindnerova - Lyčkovo náměstí. Od poloviny prosince 2002 dochází ke zřízení zastávky Palmovka nacházející se v Sokolovské ulici poblíž manipulační tramvajové zastávky. Tato zastávka se týkala pouze ranního spoje. „Pětsetsedmdesátdvojka“ má malý primát – zůstala úplně posledním dopravním opatřením přijatým v souvislosti s povodněmi. Její provoz byl ukončen až 13. února 2004. A v provozu linky bychom nalezli i další zajímavost. Přestože linka oficiálně měla obsluhovat i zastávky Lindnerova a Na Korábě (po celou dobu existence linky zde byly zřízeny zastávkové sloupky s vyvěšenými jízdními řády), čekat na výše uvedených zastávkách na tuto linku s cílem využít ji k dopravě nebylo možné považovat za nejlepší nápad. Autor tohoto textu může potvrdit, že při řadě pozorování této linky i několika svezení se s ní, nedošlo ani jednou k obsloužení těchto zastávek. Zda tedy zastávka Linderova byla někdy vůbec autobusem obsloužena, zůstává otázkou (v době počátků provozu je to pravděpodobné, později se zde autobus objevil nanejvýš sporadicky).

573
Druhou školní linkou se, rovněž od 1. října 2002, stává linka č. 573, vedená v trase Molákova – Na Korábě (pouze v uvedeném směru), tvořená jedním ranním spojem. Na rozdíl od předchozí linky, autobus této školní linky bylo možné v zastávce Na Korábě spolehlivě potkat. Její provoz skončil 29. října 2003.

702
Vzhledem k rostoucí přepravní poptávce po spojení ze sídliště Černý Most k železniční zastávce Nádraží Kyje, kde byl množný přestup na vlaky jedoucí do centra, dochází 7. října 2002 ke zřízení linky 702. „Sedmsetdvojka“ umožnila pohodlné dosažení zmíněné železniční zastávky i obyvatelům severní části sídliště Černý Most. Vedena byla v trase Černý Most – Poliklinika Černý Most – Ronešova – Rajská zahrada – Hejtmanská – Kyje(T) – Tálínská(Z) – Nádraží Kyje. Jezdila v celotýdenním intervalu 30 minut, a přestože její využívání bylo slabší oproti lince 701, své cestující si také našla. Dne 22. března 2003, po návratu pražské dopravy k předpovodňovému stavu je linka zrušena. Stejně jako v případě linky 701 se stala provozovatelem firma Hotliner.

751
V souvislosti s navracejícím se životem do Karlína byla 31. října 2002 zavedena v celotýdenním provozu linka 751. Jezdila v polookružní trase z Palmovky po trase linky X-8 přes Karlín na Florenc, dále přes Bílou labuť na Náměstí Republiky a přes zastávku Dlouhá třída zpět na Florenc, odkud se přes Karlín vrátila zpět na Palmovku. Jejím úkolem mělo být zjednodušení spojení Karlína s centrální částí města, zejména za účelem dostupnosti obchodů. Vzhledem k intervalu linky 60 minut však její přínos, navzdory tomu, že byla v provozu zdarma, příliš veliký nebyl. V provozu se však udržela až do konce února roku 2003.

X-A
Kromě tramvajové verze měla linka X-A i svou autobusovou variantu, ovšem její provoz byl mnohem méně nápadný. V provozu byla v neděli 24. listopadu 2002, kdy musel být z důvodu transportu materiálu přerušen provoz metra i ve zbývající části metra A. Trasa „autobusového“ X-A byla vedena v úseku Skalka – Náměstí Míru. Zastávky linky byly situovány, až na jednu výjimku, v těsné blízkosti stanic metra v nedalekých autobusových nebo tramvajových zastávkách. Uvedenou výjimkou byla stanice metra Jiřího z Poděbrad, neboť ve směru Skalka byla linka vedena Korunní ulicí a zastavovala tak v zastávce tramvají Vinohradská vodárna. Kromě uvedeného jednodenního provozu byla linka ve stejné podobě provozována i v týdnu od 2. do 7. prosince 2002 (od pondělí do soboty), tentokrát však pouze vždy od cca 22:30 do ukončení denního provozu. Na linku byly nasazovány kloubové vozy odjíždějící ze zastávek ve stejných intervalech, jako mělo metro, tj. 7,5 – 10 minut.

B
Pod písmenným označením „B“ (interně 880) jezdila od 6. ledna 2003 do druhé poloviny března 2003 kromě metra i autobusová linka vedoucí z Palmovky na Florenc. Byla zřízena jako reakce na vysoce vytíženou, ba dokonce přetěžovanou linku X-8. Oproti ní však byla vedena přes Rohanské nábřeží. Na své cestě z Palmovky na Florenc obsluhovala pouze zastávku Invalidovna a ve směru na Palmovku navíc i zastávku Vítkova umístěnou na Rohanském nábřeží poblíž stejnojmenné ulice. Hlavním úkolem „béčka“ bylo převzít část přepravní poptávky, především obyvatele Invalidovny a tranzitní cestující, z linky X-8. Interval byl cca 4 - 5 minut, provoz zajišťovaly standardní vozy. V posledním týdnu své existence byla linka výlukově vedena po trase X-8, avšak zastávky zde zřízeny neměla (vyjma Thámovy ve směru Palmovka).

B1
Téměř měsíc, v období od 11. ledna do 10. února 2003, vždy o víkendech docházelo k přerušování provozu metra B v úseku Smíchovské nádraží – Zličín. Po tuto dobu jej nahrazovala autobusová linka označovaná B1, jezdící v minimálním intervalu 4 minuty. Oproti původní lince X-B se vyznačovala několika odlišnostmi. Tou první bylo, že na své trase zastavovala ve většině nácestných zastávek v oblasti Jihozápadního města. Druhou se stalo její trasování v oblasti Smíchova, kdy linka obsluhovala oblast Smíchovského nádraží. Zatímco linka X-B se po příjezdu do lokality Anděla otočila ulicemi Radlická - Plzeňská – Stroupežnického – Ostrovského – Radlická, linka B1 byla ze Stroupežnického ulice vedena velkou zajížďkou ulicemi Nádražní (kolem Lihovaru) a Křížová (s výjimkou Smíchovského nádraží bez zastavení). Provoz linky byl zajišťován kloubovými vozy.

Jako zajímavost, lze uvést, že v té době tak byl provoz metra B nahrazen celkem třemi linkami (kromě linky B1 se jednalo o karlínskou autobusovou linku B a tramvajovou linku X-B, v úseku Hloubětín – Černý Most pak jezdilo kyvadlově metro).