Současné i bývalé garáže Dopravních podniků

Garáže Centrála (1908 - 1909)

První autobusové garáže Elektrických podniků vznikly v holešovické Centrále, kde byla vozovna a ústrední dílny tramvají. Od ledna 1908 zde bylo povoleno parkování čtyř autobusů, přičemž tu měla být postavena “kůlna” pro garážování autobusů. Po prvním zrušení autobusové dopravy EP v roce 1909 bylo garážování autobusů v Centrále zrušeno.

Garáže Rustonka (1925 - 1932)

Od roku 1925 sloužily pražským autobusům garáže umístěné v areálu ústredních dílen tramvají v karlínské Rustonce. Kapacita garáží byla těsně po zahájení deponace autobusů pouhých pět vozů, rozšířením z roku 1926 vzniklo místo pro sedm dalších. Po otevření nových garáží v Dejvicích byly autobusy z Rustonky přestěhovány právě sem. V Rustonce byly vytvořeny dílny těžké údržby autobusů, ale kvůli jejich nedostačné kapacitě byly v šedesátých letech vytvořeny další pracoviště těžké údržby autobusů, a to v Libni na Švábkách a ve Voctářově ulici (1965) a v Košířích v areálu bývalé tramvajové vozovny (1972). Takto roztroušená pracoviště dílen autobusů sloužila až do roku 1985, kdy byly dílny sjednoceny do nově vzniklých ústredních dílen v Hostivaři.

Garáže Pankrác (1927 - 1982)

Autobusové garáže na Pankráci, vystavěné v již existující tramvajové vozovně, zahájily provoz 24. září 1927 s garážovací kapacitou 18 míst. Parkovalo se tu v tzv. boxech, kdy bylo pro každé vozidlo určeno jedno samostatné kryté stání s odděleným vjezdem. Po rozšíření garáží v roce 1929 vzrostla garážovací kapacita na 30 míst, zároveň byla postavena i umývárna autobusů. V období velkého rozvoje pražských autobusů v šedesátých letech jejich kapacita nedostačovala, autobusy byly proto odstavovány v přilehlých ulicích nebo v areálu tramvajové vozovny (což značně ztěžovalo provoz tramvají), což vyvolalo nutnost zbudování odstavných ploch - jedné v ulici 5. května, další na Děkance. Autobusové garáže Pankrác, společně s odstavnou plochou Děkanka, ukončily provoz k 15. srpnu 1982, kdy byly dány do provozu nové garáže v Řepích. Dosud pankrácké autobusy byly přestěhovány do garáží Dejvice, původně dejvické autobusy našly nové útočiště v garážích Řepy.

Garáže Dejvice (1932 - 2004)

Protože autobusové garáže, které měly Elektrické podniky v Rustonce a v tramvajové vozovně Pankrác byly malé a nevyhovující, začala správní rada EP roku 1929 řešit otázku výstavby garáží, určených výhradně pro autobusy EP v Praze. Z několika nabízených pozemků připadl EP nejvhodnější pozemek v Dejvicích. V roce 1930 byla zahájena stavba dejvických garáží, a již 19. prosince 1932 zahájily provoz. Hala garáže je zajímavá svou střešní konstrukcí, která určuje tvar střechy, a ve své době patřila mezi největší střešní konstrukce v Evropě. Přímo do haly garáže bylo možné umístit 63 autobusů, kapacita celých garáží byla 102 vozů. V době zahájení provozu garáže sem bylo přiděleno 76 autobusů a 6 zájezdových autokarů, na linky tehdy ve všední den vyjíždělo 47 vozů.

V letech 1934 - 1935 byl objekt doplněn o novou administrativní budovu, v níž byla výpravna a provozní kanceláře. V letech 1954 - 1958 probíhala v dílnách garáží střední a těžká údržba trolejbusů. V šedesátých letech, které se nesly ve znamení ohromného rozvoje autobusové dopravy v Praze, byly kvůli nedostatku parkovacích stání uvnitř areálu garáží autobusů zřízeny odstavné plochy - dejvickým garážím příslušely plochy naproti garážím (od 1973) a odstavná plocha v Suchdole (1972). Až v roce 1982 byly zrušeny Již delší dobu nevyhovující garáže v tramvajové vozovně Pankrác byly zrušeny až roku 1982, přičemž vozy a personál se přestěhoval právě do dejvických garáží, zatímco původní dejvický personál a vozy byly přesunuty do nově postavených garáží v Řepích.

Na jaře roku 2004 bylo rozhodnuto o ukončení provozu provozovny Dejvice, stěhování vozů a provozního personálu proběhlo ve třech etapách, a to v říjnu, listopadu a v prosinci 2004. Dejvické autobusy naposledy vyjely na pravidelné linky 3. prosince 2004, o den později byly všechny zbývající vozy převedeny do dalších provozoven.

Garáže Libeň (1964 - 1994)

Autobusová garáž Libeň ve Voctářově ulici zahájila provoz 1. srpna 1964. Koncem roku 1965 byla v garáži vybudována opravna autobusů, a od 3. ledna 1966 byla k dispozici výpravna, čerpací stanice a odstavná plocha se 149 parkovacími místy. Roku 1973 byla na ploše zhotovena montovaná hala denního ošetření a v průběhu sedmdesátých let byly v libeňské garáži zřízeny dílny odborného učiliště. Garáže Libeň ukončily provoz 2. dubna 1994, kdy byly jejich vozy s personálem přestěhovány do nových garáží v areálu ústredních dílen DP v Hostivaři.

Garáže Vršovice (od 1964)

Autobusová garáž Vršovice byla postavena jako vozovna pro trolejbusy, která nahradila nevyhovující vozovnu na Vinohradech. Základem garáže je dvoulodní parkovací hala, určená pro odstavení 84 vozidel, dalších 14 vozidel lze odstavit na pracovišti pro denní ošetření vozů. Roku 1958 byla uvedena do provozu gumárna a zároveň tu byla postavena i měnírna. V říjnu 1964 byly do vršovických garáží přiděleny první autobusy, o rok později garáž obohatila nová odstavná plocha pro 60 autobusů. Trolejbusový provoz byl v garáži Vršovice ukončen 30. června 1968 a od té doby využívají garáž jen autobusy . V roce 1970 byla uvedena do provozu další odstavná plocha a o rok později bylo ve stavu vršovické garáže 174autobusů . Od roku 1972 je k dispozici montovaná hala denního ošetření. V posledních letech prošla vršovická provozovna mnoha změnami, mezi něž patří rekonstrukce vozovek, hal, či zřízení nové čerpací stanice.

Garáže Kačerov (od 1966)

Autobusové garáže na Kačerově zahájily s 67 autobusy provoz 28. května 1966. Základem garáže je garážovací hala, do níž lze zaparkovat 90 autobusů, odstavné plochy (v době uvedení do provozu s kapacitou 110 autobusů), které byly postupem času rozšiřovány až na současnou kapacitu 300 parkovacích míst. Kromě haly a odstavných ploch je v garáži k dispozici mycí linka, čerpací stanice pohonných hmot nebo diagnostické středisko. V letech 1992 - 1994 byly kačerovské garáže samostatným závodem v rámci Dopravního podniku, tj. nebyly součástí odštěpného závodu Autobusy.

Garáže Klíčov (od 1973)

První návrhy na výstavbu autobusových a trolejbusových garáží Klíčov pochází již z počátku 40.let minulého století. Mohutný rozvoj autobusové dopravy v Praze v šedesátých letech nutnost výstavby nových garáží jen potvrdil, ale v soudobých návrzích na zřízení klíčovských garáží se počítalo až s termínem v roce 1969, který se kvůli pomalému prodeji pozemků a opožděných dodávek stavebního materiálu ještě oddálil. Stavba těchto garáží byla zahájena až roku 1969 s předpokládaným dokončením v roce 1972, ve skutečnosti ještě o rok později. První autobusy byly z garáže Klíčov, disponující 54 autobusy, vypraveny 5. března 1973.

Garáž Klíčov je na první pohled charakteristická šikmými oblouky, které nesou pomocí vazníků a vaznic střechu a boční stěny garážovací haly. V objektu klíčovské garáže se dále nachází hala denního ošetření autobusů, sklady, dílny, nebo administrativní budova. V letech 1974 - 1976 byla v prostoru garáže vybudována nová odstavná plocha pro parkování kloubových autobusů.

Garáže Řepy (od 1982)

Autobusové garáže Řepy jsou v provozu od roku 1982, ale původně měla sloužit Dopravnímu podniku již v roce 1976. Kvůli špatné přípravě projektové dokumentace byla stavba v roce 1976 teprve zahájena, hotova měla být v březnu 1981, avšak již roku 1980 bylo jasné, že ani tento termín není reálný, proto byl opět odsunut - na květen 1982. Nakonec byla garáž Řepy v nedokončeném stavu uvedena do provozu 16. srpna 1982. Stěhování vozidel a personálu z garáží Dejvice, které zprovoznění této garáže předcházelo, proběhlo o víkendu 14.-15. srpna 1982.

Základem garáže je parkovací hala, kde lze odstavit 216 autobusů, dále je v objektu administrativní budova a další provozní budovy (sklady, čistička odpadních vod, dílny, skladové hospodářství). Roku 1997 byla uvedena do provozu UWE rampa švédské firmy Nordex, určená pro vytápění 10 autobusů v zimním období. Na konci roku 2005 byla dokončena nová hala, určená pro mytí interiérů autobusů.

Garáže Hostivař (od 1994)

Autobusové garáže Hostivař vznikly v areálu ústredních dílen pražského Dopravního podniku, provoz tu byl zahájen 2. dubna 1994, náhradou za ve stejné době zrušené garáže Libeň. Do hostivařské garáže se v době zahájení mohlo zaparkovat až 110 autobusů, ale postupem času byly v areálu vystavěny další odstavné plochy (poslední z nich byla dokončena v roce 2004), které kapacitu těchto garáží postupně zdvojnásobily. Technické zázemí je zajištěno Dopravně opravárenskou základnou (DOZ), která zahájila provoz v roce 1985, tehdy ještě jako opravny autobusů. DOZ Hostivař provádí jednorázové i generální opravy autobusů, jak pro Dopravní podnik, tak i pro nejrůznější externí zákazníky.

text: Zdeněk Liška
korektura, neoznačené foto: Radek Kolář