Městská autobusová linka 106 v současnosti představuje pouhý lokálně obslužný spoj, jehož pole působnosti se omezuje jen na nepříliš rozsáhlé území, vymezené pražskými čtvrtěmi Krč, Kamýk a Braník. Nedávná i vzdálená minulost však skýtala možnost spatřit takto označená vozidla hromadné dopravy v mnohem širším revíru, který v běhu času postupně zahrnoval jak severní, tak jižní okraj města, pouze z takto neurčité charakteristiky však žádný uvědomělý čtenář nemůže dané lince jednoduše přiřknout významnější roli, než kdy v historii skutečně zastávala.

Zcela poprvé autobusy linky 106 do pražských ulic přivedla snaha o zpřehlednění a zjednodušení organizace provozu na jiné, dříve existující lince. Bývalá samostaná obec Bohnice, připojená k hlavnímu městu od 1. ledna 1922 na základě zákona č. 114/1920 Sb., utvářející území tzv. Velké Prahy, se městských autobusů Elektrických podniků dočkala již 10. srpna 1926, kdy vyjíždí nová linka C, spojující Bohnice s tramvajovou tratí v Kobylisích. Představení vývoje předchůdkyně pozdější linky 102 je však vhodným námětem pro samostatný článek, přejděme proto plynule k 9. lednu 1950, kdy je na lince zřízena samostatná větev, pokračující od vchodu do bohnického psychiatrického ústavu dále do Čimic, na rozdíl od hlavní varianty provozovaná pouze ve špičkách všedních dnů.

V blíže neurčeném okamžiku během následujících dvou let mělo údajně dojít k označení čimické varianty vlastním písmenem Č, do oblasti doložených fakt se však dostáváme 31. prosince 1951, kdy probíhá plošné přeznačení všech městských autobusových linek z původních jednopísmenných znaků do volné posloupnosti čísel stovkové řady. Čimická varianta, linka Č, při této příležitosti obdržela nové označení 106, které je tak nadále používáno na zatím nezměněnou trasu Čimická¹⁾ – Pískovna²⁾ – Ubikace³⁾ – Čimice⁴⁾. Přestože se zavádění číselných označení autobusových linek snažilo v největší možné míře respektovat dosud existující tramvajovou síť, pravidlo, kdy na danou tramvajovou linku na okraji města navazuje silniční spoj čísla o stovku vyšší, se však ve všech případech dodržet nepodařilo. Zářným příkladem toho je právě vznik autobusové linky 106, k tramvajové lince 6, která v dané době neopouštěla širší centrum města (Holešovice – Radlice), jednoduše žádná autobusová trať zatím nevedla.

Jedinou drobnější úpravu z 30. června 1952 představuje posunutí čimické konečné do nově vybudované autobusové smyčky, nacházející se přibližně v prostoru dnešní křižovatky ulic Čimická a Tišická, čimž došlo k odstranění původního nepříjemného obracení, které se dosud uskutečňovalo couváním. Provoz linky 106 v této podobě je ukončen 31. prosince 1960, od následujícího dne se spoje z Kobylis do Čimic opět stávají součástí linky 102, která je tak znovu rozdělena na dvě větve, o dvanáct let později se však tato varianta, tentokrát už definitivně, opět vyčleňuje pod zvláštním označením 152. Zatímco během celého angažmá samostatné linky 106 obsahovala spoje pouze během špiček všedních dnů, současně s jejich navrácením pod linku 102 se jejich rozsah konečně rozšiřuje i do období dopoledních sedel, večerů a víkendů.

Ještě téhož roku je uvolněné číslo 106 použito bez nadsázky přesně na opačném konci města. Od 9. října 1961 s tímto označením vyráží autobusy na trasu Nádraží Braník – Zatáčka – Výzkumný ústav A. S. Popova⁵⁾ – Novodvorská, zpočátku pouze v období špiček a dopoledního sedla všedních dnů, kterou navíc v těchto provozních sférách kolem nově obslouženého výzkumného ústavu doplňuje též odkloněná linka 121. Dlužno podotknout, že výstavba sídliště Novodvorská, jak ho známe v současnosti, byla zahájena až o tři roky později, zdroje přepravní poptávky, generované běžnou obytnou zástavbou, zde během prvních let v okrajových provozních obdobích prakticky neexistovaly.

Již k 1. únoru 1962 se linka z Novodvorské prodlužuje dále přes zastávky Libušská⁶⁾ a Nemocnice Krč k tramvajové smyčce Kačerov, čímž se přetváří do podoby zajímavého obousměrného napaječe linek elektrických drah, zároveň je při této příležitosti rozšířen rozsah provozu na celé všední dny a sobotní dopoledne. Od 21. ledna 1966 pak všemi spoji z Nádraží Braník pokračuje podél břehu řeky Vltavy proti směru jejího toku po trase … – Černý kůň – Bellarie – Modřany, Tylovo náměstí – Modřany, Baba III.⁷⁾, přičemž v koncovém úseku zcela nahrazuje dosud zde provozovanou linku 117. Od téhož data také nadále poskytuje cestujícím své služby ve všech provozních obdobích.

I další změna vedení linky se nesla v duchu prodlužování k významnějším cílům, dne 22. června 1966 autobusy linky 106 dovezly cestující z původní smyčky Kačerov dále přes zastávky Na rolích a Michelské náměstí⁸⁾ až na konečnou Kloboučnická, tehdy umožňující přestup na linky překryvné sítě 126 a 127, nabízející přímé a rychlé spojení například s Malešicemi nebo vysočanskou průmyslovou oblastí. Naopak nedávno zřízený úsek mezi Nádražím Braník a obratištěm Baba III linka pozbývá od 5. dubna 1971, nadále je tak provozována pouze v trase Kloboučnická – … — Nádraží Braník.

Dlouhodobou úpravu trasy, která však po celé své trvání stále měla charakter dočasné změny, vyvolalo ukončení provozu na tramvajové trati z Budějovického náměstí na Kačerov, ke kterému dochází 19. října 1970. Náhradní obsluha tohoto úseku však není řešena zavedením zvláštního spoje náhradní autobusové dopravy, místo ní jsou na souběžných komunikacích výlukově převedeny trvalé autobusové linky, dosud jedoucí přes původní obratiště Kačerov, mezi něž spadá i námi sledovaná linka 106. Ta je tak odkloněna na objízdnou trasu Kloboučnická – Michelské náměstí – Na rolích – Budějovické náměstí – V podzámčí⁹⁾ – … – Nádraží Braník / Baba III. Po zprovoznění první trasy pražského metra (I.C Sokolovská – Kačerov) je dne 9. května 1974 dlouhodobá výluka ukončena, dočasně odkloněné autobusové linky navráceny do své původní podoby, případně ukončeny v novém přestupním terminálu Kačerov, a obsluhu oblastí, přiléhajícím k dříve existující tramvajové trati, přebírá, kromě možnosti pěšky dojít ke stanici metra, zejména nově zavedená autobusová linka 193.

9. května 1974 vstupuje v účinnost též jedna trvalá úprava, spočívající v dalším prodloužení linky do trasy Čechovo náměstí – Ukrajinská – Kloboučnická – … – Nádraží Braník. Zanedlouho, k 16. březnu 1977, linka pokračuje dále i ze své jižní konečné, neboť se navrací právě do úseku … – Nádraží Braník – … – Baba III, který téměř před šesti opustila. Novou podobu linky 106 lze však v této době označit za ještě méně šťastnější, než byla na přelomu šedesátých a sedmdesátých let, jednou linkou jsou totiž spojeny oblasti se značně různorodou zástavbou (panelová sídliště, vilové čtvrti, průmyslové Modřany), která tak generuje v různých částech trasy odlišnou přepravní zátěž, zároveň však nedochází k jejímu lokálnímu vyrovnávání např. vedením vložených spojů v dílčích částech linky. Od 15. prosince 1983 je tak znovu zkrácena pouze do trasy Čechovo náměstí – … – Nádraží Braník.

Dvojicí krátce po sobě následujících drobných změn, které však přes vnější zdání skutečně nejsou úpravami dočasnými, prošla linka ve druhé polovině osmdesátých let. Od 11. ledna 1986 je linka ukončena již v zastávce Oblouková, přičemž na Čechovo náměstí nadále zajíždí pouze v rámci manipulačního objezdu bloku domů, hned k 28. červnu 1986 se však konečná zastávka Čechovo náměstí opět na linku vrací. Mnohem významnějším termínem je 23. listopad 1990, kdy síť pražské městské dopravy obohacují hned dvě nové dopravní stavby – jednak je do provozu uveden nový úsek metra (II.B Florenc – Českomoravská), zároveň je též zprovozněna nová tramvajová trať mezi Ohradou a Palmovkou.

Zejména druhá jmenovaná ovlivnila linkové vedení i v oblasti Vršovic a Michle, neboť dosud tudy vedené autobusové linky 126 a 127 jsou kvůli nové trati zrušeny a pouze ve svém koncovém úseku nahrazeny prodlouženými či zřízenými kapacitními linkami 124 a 139. Pro linku 106 však po provedených změnách ve Vršovicích již prostor nezbývá, a tak je k uvedenému termínu (23. listopad 1990) zkrácena pouze do trasy Kloboučnická – Michelská – Na rolích – Kačerov – Nemocnice Krč – Novodvorská – Sídliště Novodvorská – Jílovská – Zatáčka – Nádraží Braník. Zároveň je však také omezen rozsah jejího provozu, a to pouze na špičky a sedla pracovních dnů, sobotní dopoledne a nedělní odpoledne.

Příčinou další trvalé úpravy je opět zprovoznění nové tramvajové trati, tentokráte však na druhém konci trasy. Dne 27. května 1995 je po zdlouhavé výstavbě konečně otevřen úsek Nádraží Braník – Sídliště Modřany, což samozřejmě vyvolalo rozsáhlé změny v síti povrchové dopravy v celém širém okolí, které se kupodivu nevyhnuly ani lince 106, přestože se s novou tratí stále stýká pouze u branického nádraží. Ke zmíněnému termínu je její trasa prodloužena o úsek Kavkazská – Čechovo náměstí / Koh–I–Noor – Ukrajinská – Kloboučnická – … – Nádraží Braník, souběžně též dochází k opětovnému rozšíření rozsahu provozu na celodenní a celotýdenní.

Pomineme–li další krátkodobé výluky, úpravy poloh a četnosti spojů nebo změny názvů nácestných zastávek, zůstávala linka provozována v této neměnné trase až do spuštění tzv. metropolitní sítě autobusů, které se uskutečnilo 1. září 2012, přetvářející autobusové i tramvajové linky na území celého hlavního města. Právě linky 106 se dotýká zásadním přetrasováním do podoby Roztyly – Sídliště Spořilov – Spořilov – Roztylské náměstí – V Zápolí – Kačerov – … – Nádraží Braník, přičemž ve svém novém úseku nahrazuje zejména dosud tudy vedenou linku 118. Ani tato úprava však nezůstává lince ponechána nijak dlouho, a v rámci druhého kola celoplošných změn, prezenovaných jako tzv. doladění metropolitní sítě, je od 29. června 2013 zkrácena, respektive v oblasti Hodkoviček odkloněna, do současné podoby Kačerov – Nemocnice Krč – Novodvorská – Sídliště Novodvorská – Jílovská – Zatáčka – Na Lysinách – Černý kůň – Nádraží Braník.

Přestože je po většinu doby existence linky 106 její provoz neodmyslitelně spjat s provozem standardních autobusů pražského majoritního městského dopravce, Dopravního podniku¹⁰⁾, v jejich dějinách nalezneme i krátká období, ve kterých byla soustavně vypravována kloubovými autobusy. Konkrétně se jedná o úsek mezi 14. červnem 1982 a 22. listopadem 1990, kdy většinu pořadí obsluhovaly článkové Ikarusy, obvykle však doplněné několika málo klasickými vozy. Dlužno podotknout, že i v pozdějších dobách docházelo ke sporadickým výjezdům kloubových vozů, nikdy už však neměly charakter dlouhodobého plánovaného vypravování.

¹⁾ – odpovídá pozdější konečné Ke Stírce
²⁾ – současný název Čimický háj
³⁾ – zastávku Ubikace lze umístit přibližně do středu oblasti, vymezené současnými zastávkami Řepínská, Katovická a Podhajská pola
⁴⁾ – tehdejší konečná Čimice odpovídá přibližně současné zastávce Libeňská
⁵⁾ – dnes již zaniklý výzkumný ústav vznikl poblíž dnešní zastávky Jílovská již roku 1958
⁶⁾ – přibližně v místě dnešní zastávky Zálesí
⁷⁾ – tato konečná zastávka odpovídá dnešnímu Násirovu náměstí
⁸⁾ – současný název Michelská
⁹⁾ – nyní již zrušená zastávka, nacházející se přibližně v místech křižovatky Vídeňské ulice a Jižní spojky
¹⁰⁾ – Jedinou výjimku v novodobé historii představuje čtvrtek 16. června 2011, kdy z důvodu generální stávky odborů většiny veřejných společností došlo k poměrně výraznému omezení provozu linek Dopravního podniku hl. m. Prahy, v případě linky 106 se však podařilo obsloužit bez výjimky všechna pořadí tehdy ještě existující soukromou společností Hotliner, s.r.o.