www.autobusy.org
Městské 100 – 199

100 101 102 103 105 106 107 108 109 110 111 112 113 115 116 117 118 119 120 121 123 124 125 128 129 130 131 133 134 135 136 137 138 139 140 141 142 143 144 145 146 147 148 149 150 151 152 154 155 156 157 158 160 161 162 163 164 165 166 167 168 169 170 172 174 175 176 177 180 181 182 183 184 185 188 189 190 191 192  193  194  195  196  197

Městské 200 – 299

200 201 202 203 207 208 209 210 211 212 213 215 220 221 222 223 224 225 226 227 228 229 230 231 236 239 240 241 243 244 245  246  250

Příměstské

300 301 302 303 304 305 306 307 308 309 310 311 312 313 314 315 316 317 318 319 320 321 322 323 324 325 326 327 328 329 330 331 332 333 334 335 336 337 338 339 340 341 343 344 346 347 348 349 350 351 352 353 354 355 356 358 359 360 361 362 363 364 366 367 368 369 370 371 372 373 374 375 376 377 378 379 380 381 382 383 384 385 386 387 390  391  396  397  398  399

Mimoměstské

421 422 423 425 426 427 428 429 430 431 432 433 434 435 436 437 438 439 440 441 442 443 444 445 446 447 448 449 451 452 453 454 455 456 457 458 459 460 461 462 463 464 465 466 467 468 469 470 471 472 473 474 475 476 477 478 479 480 482 483 484 485 486 488 489 490 491 492 493 494 495 496 497 498 499 601 602 603 604 605 606 607 608 609 610 611 612 613 614 616 617 620 621 622 623 624 626 651 652 653 654 655 656 657 659 660 661 662 663 664 665 666 667 668 669  670  671

Noční městské

901 902 903 904 905 906 907 908 909 910 911 912 914  915

Noční příměstské

951 952 953 954 955 956 957  958  959  960

Školní

251 252 253 255 256 257 258 259 260 261 262 264 265 266 267 269 270 271 272  275

Ostatní

751 758 770 772 777 790 799

Zrušené

104 114 122 126 127 132 153 159 171 173 178 179 186 187 198 199 204 205 206 214 216 217 218 219 232 233 234 235 237 238 242 247 248 249 254 263 268 273 274 276 277 278 279 280 291 292 293 294 295  296  297

Linka 230

Ve svých raných provozních letech plnila pražská autobusová linka čísla 230 základní dopravní obsluhy nepříliš významné okrajové městské části, připojené k hlavnímu městu teprve nedávno v rámci poslední etapy rozšiřování jeho území. Kostra její prvotní trasy zůstává zachována i dlouho po zahájení jejího provozu, teprve první desetiletí nového milénia dovedlo pro linku najít i jiný smysl existence, který po nedávných provedených úpravách autobusové sítě v širém okolí začíná nad jejími dřívějšími úlohami převládat.


Řepský autobus Iveco Citelis č. 3510 opouští městskou část Řeporyje ulicí K Zadní Kopanině (12. 11. 2010)

Dříve samostatná obec Řeporyje, rozkládající se zejména v okolí údolí Dalejského potoka, ležela spíše stranou významných tranzitních silničních tahů, a místní obyvatelé tak příliš nemohli těžit výhod dálkových spojů, které by jim byly nápomocny na jejich každodenních cestách. Prvním veřejným dopravním prostředkem se ale poměrně brzy stává železnice, neboť již 12. května 1873 zahajuje provoz Pražsko-duchcovská dráha, na jejíž trati je v těsné blízkosti Řeporyj zřízena stanice tehdy nesoucí název Řeporyje-Zbuzany. Proces neustálého zvyšování počtu zde provozovaných vlaků přerušuje až druhá světová válka, v nedávné minulosti však na významu opět nabývá, a dnes je na ní po většinu provozních období veden pravidelný půlhodinový až hodinový takt.


Závěr páteční ranní špičky s kačerovskou Karosou B 931 č. 7358, zachycenou za zastávkou Amforová (23. 4. 2010)

Pravděpodobně kvůli existenci kvalitního železničního spojení nepatřily Řeporyje mezi atraktivní lokality pro rané soukromé autobusové linky, přesto o tento druh dopravního prostředku nezůstávaly ochuzeny nijak závratně dlouho. Nejpozději roku 1929 je doložen provoz průjezdné linky Autodopravní společnosti č. 2119, která během všedních dnů i nedělí obsluhovala trasu Košíře – Bílý beránek – Stodůlky – Řeporyje – Ořech – Mořina. V roce 1931 je přečíslována na 2010, následujícího roku mění znovu své označení na č. 2011 a zároveň se zde objevuje větev, vedoucí z Řeporyj do Jinonic a Radlic. Přesné datum zániku linky není zpětně dohledatelné, jedinou jistotou zůstává fakt, že se nedožila konce války. Právě radlická větev je ale po válce obnovena, a roku 1948 je zdokumentován celotýdenní provoz soukromé linky Radlice – Jinonice – Řeporyje – Ořech – Mořina, která je zprvu neočíslována, hned po znárodnění a předání národnímu podniku ČSAD dne 1. května 1949 (se zpětnou platností k 1. lednu 1949) získává označení 3499.


Štěpařskou ulicí právě míří do nitra sídliště Barrandov Karosa B 951 E č. 4105 (21. 6. 2013)

Právě zmíněná linka formuje v řešeném směru po následující léta kostru autobusové sítě. Jedinou významnou úpravou z hlediska trasování bylo její prodloužení až na Smíchov do místní Stroupežnického ulice z roku 1950, s níž zároveň došlo k dalšímu přečíslování na č. 01310. Za svého života stihla vystřídat ještě několik dalších čísel, jež nosila (r. 1953 přeznačena na 01110, r. 1961 na 01153, r. 1974 na 11530), kupodivu však přežila zavedení linek městské hromadné dopravy do Řeporyj a svůj provoz končí až později. Během šedesátých a sedmdesátých let 20. století je zřízeno ještě několik dalších regionálních linek ČSAD, protínající katastr Řeporyj, z nichž je vhodné zmínit alespoň linku č. 01172 z roku 1961, tvořící zárodek pozdější městské linky č. 249. Relikty většiny ostatních tehdy provozovaných spojů do současnosti prakticky vymizely, zejména kvůli přesměrování vozby vzdálenějších obcí do terminálu Zličín.


Ve Slivenci je zachycen nízkopodlažní Citybus č. 3243, který bude pokračovat přímo do Řeporyj (20. 4. 2012)

Do sítě pražské městské dopravy jsou Řeporyje zapojeny až na sklonku roku 1979, tedy téměř čtyři a půl roku po jejich začlenění do hlavního města. Dne 22. prosince 1979 katastru bývalé obce dosahují hned dvě nově zřízené linky, 230 a 249, přičemž právě linka 230 vyráží na trasu Košíře, Kotlářka – Motol – Bílý beránek – Zličín, nádraží1) – Stodůlky, MNV2) – Řeporyjské náměstí – Frolíkovo náměstí3) – Velká Ohrada4) – Malá Ohrada5) – Jinonice, ZPA6) – Karlštejnská – Motorlet7), v níž zajistila pravidelné celodenní a celotýdenní spojení s dalšími návaznými spoji na obou svých konečných. Zejména střední část trasy linky je poměrně obtížné zrekonstruovat a přiblížit užitím současných názvů odpovídajících zastávek a místních komunikací, neboť byla vedena územím, které současně s výstavbou sídliště Jihozápadní Město prošlo rozsáhlou přestavbou, a některé z tehdy užitých komunikací v tomto důsledku zcela zanikly.


Objízdnou trasou, ulicí K Závětinám, projíždí odkloněný spoj linky 230 s Karosou B 931 č. 7455 (23. 8. 2011)

Právě zřizování nových spojnic uvnitř území Prahy ovlivňuje trvalé trasy linek v několika nadcházejících letech, námi sledované linky 230 se nejprve týká zprovozovnění západní části Jeremiášovy ul. (tehdy nazvané Kovářova), kterou od 29. září 1982 začíná ke své jízdě užívat, čímž nadále neobsluhuje zastávku Zličín, nádraží1). Od 1. září 1983 pak touto komunikací pokračuje dále až k nové zastávce Šostakovičovo náměstí8), z níž pak opět odbočuje do nitra starých Stodůlek, v nichž se již mísí původní zástavba s ranými velkokapacitními panelovými stavbami této lokality. Po zprovoznění prvního úseku trasy metra B, I.B (Sokolovská – Smíchovské nádraží), však dochází v celé jihozápadní části města k reorganizaci vedení autobusových linek, jejíž součástí je též přesměrování stávající linky 130, která svým prodloužením zajistí přímé spojení Řeporyj s novým terminálem Moskevská. Ve své nové trase dosud provozovanou linku 230 zcela nahrazuje, ta je tedy 3. listopadu 1985 trvale zrušena.


Nácestnou zastávku Amforová opouští řepská Karosa B 732 č. 5292, kterou čeká cesta až na Barrandov (4. 12. 2008)

Do provozu námi sledovanou linku zanedlouho vrací další fáze rozsáhlých změn povrchových linek, jež je realizována k 27. říjnu 1988. Autobusové linky reagují svým přesměrováním na předání hned dvou nových staveb veřejné dopravy v širším okolí, kromě zprovoznění nového úseku trasy metra B, III.B (Dukelská – Smíchovské nádraží), je též v nedalekých Řepích zahájen provoz na nové tramvajové trati Vozovna Motol – Sídliště Řepy, přičemž dříve zmíněná linka 130 své nedlouhé angažmá v oblasti Řeporyj k tomuto termínu zakončuje. Zároveň je znovu zavedena linka 230, nyní v trase Stodůlky9) – Mládí – Dukelská – Malá Ohrada – Píškova – Frolíkovo náměstí3) – Řeporyjské náměstí, kterou obsluhuje v klasickém režimu celodenního a celotýdenního provozu.


Ve výlukové konečné Řeporyjské tržiště je zachycen odstavený Citybus č. 3269 (foto: Petr Blažek, 4. 3. 2014)

Drobnější úpravu trasy uvnitř starých Stodůlek představovalo od 16. prosince 1989 její převedení z ul. K Vidouli do souběžných ulic Armády a Pod Kulturním domem, kde je též zřízena nová nácestná zastávka Nová kolonie. Další prodloužení trasy metra B západním směrem na sebe nenechává dlouho čekat, a již 12. listopadu 1994 je zprovozněn úsek V.B Nové Butovice – Zličín, který dovádí tento kapacitní dopravní prostředek přímo do nitra vysokopodlažní panelové zástavby. Značná část obyvatel tak nově vůbec nepotřebuje k nejbližší stanici metra popojet návaznou autobusovou linkou, ale vystačí si pouze s pěší docházkou, což samozřejmě vyvolává nutnost provést další plošnou reorganizaci linkového vedení. Linka 230 ale k tomuto termínu prochází pouze jednou úpravou, kdy při jízdě do Řeporyj začíná zajíždět do terminálu Nové Butovice namísto pouhého zastavení v nácestné zastávce v Bucharově ulici.


Kačerovská Karosa B 931 č. 7436 právě opouští Slivenec a míří k Řeporyjím a Stodůlkám (19. 3. 2010)

1. července 1995 dochází ke zkrácení linky 230 pouze do trasy Nové Butovice – … – Řeporyjské náměstí, přičemž v relaci mezi Sídlištěm Stodůlky a Novými Butovicemi jsou všechny zkrácené linky (kromě linky 230 ještě souběžné 249 a 352) nahrazeny o stejný úsek prodlouženou linkou 130. Následující léta se nesou zejména ve znamení postupného snižování počtu spojů, které jsou vzápětí převáděny zejména na nově zřizované souběžné regionální linky integrované dopravy (301, 352). Zanedlouho však ji další úprava znovu dovede do obratiště Sídliště Stodůlky, tentokrát z jiného směru, od 26. září 1999 je svazek všech řeporyjských spojů kromě linky 256 přesměrován ke stanici metra Luka, čímž se linka 230 dostává do trasy Sídliště Stodůlky – Luka – Amforová – Náměstí U Lva – Řeporyjské náměstí.


Zastávku Řeporyjské náměstí právě obsluhuje dosluhující řepská Karosa B 732 č. 5885 (30. 1. 2013)

V závěru roku 2005 zahájila ve východní části Prahy provoz nová tangenciální linka 240 (Černý Most – Háje), která si i přes skutečnost, že v této relaci nikdy dříve žádný pravidelný spoj hromadné dopravy provozován nebyl, poměrně rychle našla stálou klientelu a během několika následujících let musela být vícekrát posílena. Zejména její neočekávaný úspěch stál za snahou zřídit obdobnou spojnici i na západě města, přičemž pro splnění této úlohy byla vybrána existující linka 230. Od 2. září 2006 je výrazně prodloužena do trasy Sídliště Stodůlky – … – Řeporyjské náměstí – Slivenec – Nový Slivenec – Poliklinika Barrandov – Chaplinovo náměstí, přičemž úsek mezi Řeporyjským náměstím a Chaplinovým náměstím obsluhovaly pouze vybrané spoje během přepravních špiček a dopoledního sedla pracovních dnů.


Jeden z prvních dnů provozu linky 230 na Barrandov s odstavenou Karosou B 951 E č. 4094 (4. 9. 2006)

Ani s odstupem času si ale nový úsek oblibu, srovnatelnou s úspěchem obdobné linky 240, rozhodně nezískal, a již k 9. prosinci 2007 je přistoupeno k omezení provozu mezi Řeporyjským náměstím a Chaplinovým náměstím pouze na přepravní špičky pracovních dnů. Poslední, zato však skutečně zásadní úprava vedení linky, je realizována v rámci spuštění tzv. metropolitní sítě PID k 1. září 2012, která ji přetváří do trasy Filmové ateliéry – Chaplinovo náměstí – Poliklinika Barrandov – Klukovice – Nový Slivenec – Slivenec – Holyně – Řeporyjské náměstí – … – Sídliště Stodůlky, přičemž úsek mezi zastávkami Holyně a Sídliště Stodůlky je pojížděn pouze v přepravních špičkách pracovních dnů, zbytek trasy obsluhuje celodenně a celotýdenně. Zejména vložením dvou závleků do obratišť, resp. katastrálních území, Klukovice a Holyně, sice bylo umožněno zrušit či přesměrovat jiné autobusové linky v okolí Slivence (v tomto případě zejména linky 120 a 248), negativním vedlejším efektem je však výrazné prodloužení cestovní doby mezi Barrandovem a Řeporyjemi, která se v některých obdobích prodloužila až o polovinu.


Během letní krátkodobé výluky trasy metra B se linka 249 opět podívala až do Nových Butovic (25. 7. 2013)

Zatím poslední trvalou úpravou trasy prošla v rámci termínu celoplošných změn linkového vedení v západní oblasti Prahy, ke kterým bylo přistoupeno při příležitosti zprovoznění úseku metra V.A (Dejvická – Nemocnice Motol). Právě linky 230 se tyto změny dotkly jen v relativně malé míře, od zmíněného data v oblasti Řeporyj přestává užívat dřívější Smíchovskou ulici a je převedena do souběžné ulice Jáchymovské, čímž její trasa získává současnou podobu Filmové ateliéry – Chaplinovo náměstí – Poliklinika Barrandov – Klukovice – Nový Slivenec – Slivenec – Holyně – Řeporyjské náměstí – Hlávkova – Amforová – Luka – Sídliště Stodůlky. Stále však zůstává zachován dřívější způsob zkracování jednotlivých spojů, stejně tak z obratiště Holyně směrem ke Stodůlkám pokračuje pouze během přepravních špiček pracovních dnů.


Řepský SOR BN 8.5 č. 2029 na zkráceném spoji linky 230 nedaleko zastávky Poliklinika Barrandov (24. 3. 2013)

S linkou 230 byly po většinu doby jejího provozu neodmyslitelně spjaty autobusy pražského majoritního dopravce, Dopravního podniku, nalezneme však i období, kdy se na lince stabilně objevovaly autobusy jiných subjektů. Konkrétně mezi 27. říjnem 1988 a 1. dubnem 1989 ji společně obsluhoval jak dopravní podnik, tak místní pobočky bývalého státního podniku ČSAD, smíšený provoz obou dopravců pak během dnů pracovního klidu přetrval až do 1. září 1989, kdy její provoz převzal podnik ČSAD zcela. Již 4. prosince 1989 se ale linka vrací zpět pod křídla Dopravního podniku, který se jí až dodnes nevzdal. Stejně tak je po většinu doby své existence spojena s vypravováním běžných standardních autobusů, počínaje 1. zářím 2012 se zde však o víkendech objevují midibusy, které po 7. dubnu 2015 převzaly provoz linky zcela.


Závěrečný úsek trasy mezi zastávkami Luka a Sídliště Stodůlky právě projíždí vůz č. 7135 (24. 7. 2007)

1) – zastávka velmi přibližně odpovídá nynější zastávce Lidečská
2) – zastávka v dnešní Kovářově ulici
3) – dnešní název Náměstí U Lva
4) – zastávka ve Smíchovské ulici, umístěním odpovídající nynější zastávce Raichlova
5) – nachází se nedaleko současné zastávky Velká Ohrada, ale ve Smíchovské ulici
6) – zkratka ZPA označuje Závody průmyslové automatizace, jinonický závod se nacházel v místě dnešního obchodního centra Galerie Butovice
7) – v současnosti obratiště U Waltrovky
8) – nynější zastávka Stodůlky
9) – dnešní obratiště Sídliště Stodůlky.