www.autobusy.org
Městské 100 – 199

100 101 102 103 105 106 107 108 109 110 111 112 113 114 115 116 117 118 119 120 121 123 124 125 128 129 130 131 133 134 135 136 137 138 139 140 141 142 143 144 145 146 147 148 149 150 151 152 154 155 156 157 158 160 161 162 163 164 165 166 167 168 169 170 172 174 175 176 177 180 181 182 183 184 185 188 189 191 192  193  194  195  196  197

Městské 200 – 299

200 201 202 203 207 213 215 220 222 223 224 230 231 232 236 240 241 243 244 245 250 251 253 255 257 260 261 262 263 265 266  267  269

Příměstské

301 302 303 304 305 306 307 308 309 310 311 312 313 314 315 316 317 318 319 320 321 325 326 327 328 329 331 332 333 334 335 336 337 338 339 340 341 343 344 346 347 348 349 350 351 352 353 354 355 356 358 359 361 362 363 364 366 367 368 369 370 371 372 373 374 375 376 377 378 379 380 381 382 383 384 385 387 390 391  396  397  398

Mimoměstské

401 402 403 404 405 406 407 409 410 411 412 413 414 415 416 417 418 419 420 421 422 423 425 426 427 428 429 430 431 432 433 434 435 436 437 438 439 440 441 442 443 444 445 446 447 448 449 451 454 455 456 457 458 461 462 463 465 469 470 471 472 473 474 476 477 478 479 484 488 489 490 491 492  494  495

Noční městské

501 502 503 504 505 506 507 508 509 510 511 512 513  514  515

Noční příměstské

601 602 603 604 605 606 607  608  609  610

Školní

551 552 553 555 556 557 558 559 560 561 562 564 565 566 567 569 570 571 575

Ostatní

751 758 770 772 777 790 799

Zrušené

104 122 126 127 132 153 159 171 173 178 179 186 187 190 198 199 204 205 206 208 209 210 211 212 214 216 217 218 219 221 225 226 227 228 229 233 234 235 237 238 239 242 246 247 248 249 252 254 256 258 259 264 268 270 271 272 273 274 275 276 277 278 279 280 291 292 293  294  295  296  297

Linka 256

Dnes již zrušená autobusová linka 256 bezesporu dlouhodobě patřila k nejlákavějším z pražské městské hromadné dopravy. Ať už se jedná o průjezd neuvěřitelně odlehlými a zapadlými částmi Prahy se zajímavými pomístními názvy, či jen o nepříliš dlouhou, ale přesto zajímavou historii, jejím neoddiskutovatelným faktem zůstává, že vždy úspěšně splní každé přání o netradiční požitek z jízdy. Přesto však existují fakta, která mohou náhodného cestujícího či nezasvěceného čtenáře překvapit.


Spoj linky 256 právě sjíždí od přemostění Pražského okruhu k zastávce Zahrádky (15. 6. 2012)

První obsazení čísla 256 nemělo s nynější řeporyjsko–radotínskou stálicí pranic společného. Během šedesátých, sedmdesátých a osmdesátých let 20. století existovala v hlavním městě síť tzv. překryvných linek, jejímž primárním účelem bylo odlehčit přetížené tramvajové síti. Vyznačovaly se především dlouhou trasou, spojující nejčastěji nově vystavěná sídliště na periferii přímo se středem města. Povětšinou se provozovaly pouze během všedních dnů a pro zamezení jejich používání v kratších lokálních relacích nezastavovaly v některých nácestních zastávkách. Postupně se však stávaly obětí svého vlastního úspěchu – u cestujících vzbudily takový zájem o přepravu, který rozhodně nemohly uspokojit. Proto bylo přistoupeno ke zvýšení jízdného oproti běžným linkám.


Krátká etapa midibusů na lince 256 se setkáním obou dvou vypravených pořadí v Radotíně (7. 1. 2011)

Pro lepší odlišení jsou pak veškeré překryvné linky od 1. února 1971 přeznačeny čísly z nově načaté řady 2xx. Nově tak první cifra označovala jednotlivé jízdné v Kčs, které na dané lince platilo – na překryvných linkách tedy činilo 2 Kčs. Mezi tehdejší překryvné linky se řadila i linka 156, jejíž trasa Revoluční – Dopravní podniky – Vychovatelna – Prosek tak získává číslo 256. V souvislosti se zprovozněním nové autobusové garáže Klíčov se od 5. března 1973 prodlužuje vybranými spoji až do pro tento účel zřízeného obratiště, nazvaného DP Klíčov.


Dopolední spoj právě dorazil do výstupní zastávky Nové Butovice (12. 5. 2005)

Úplné tarifní i číselné odlišení překryvných linek však nemělo dlouhého trvání. V souvislosti se zprovozněním prvního úseku pražského metra, I.C Sokolovská – Kačerov, došlo jednak ke sjednocení tarifu, který byl změněn na nepřestupný s jednotnou sazbou 1 Kčs, a dále k výraznému omezení překryvné sítě autobusových linek – některé byly zcela zrušeny, jiné svou trasu značně změnily, a zbylé exempláře téhož druhu pouze změnily své číselné označení zpět do stovkové řady. Do poslední jmenované skupiny spadá i linka 256, která od 10. května 1974 nadále vystupovala pod svým staronovým číslem 156.


Karosa B 732 č. 5724 míří k osadě Zadní Kopanina (11. 9. 2010)

Uveďme si nejprve několik událostí, předcházejících opětovnému znovuzavedení linky 256. Osada Zadní Kopanina, ležící jižně od Řeporyj, je známá již od roku 1418. Během 19. a 20. století se průběžně stávala samostatnou obcí a vzápětí se opět začleňovala do katastru obce Ořech, ale až roku 1960 byla konečně připojena k Řeporyjím, s nimiž se pak společně od 1. ledna 1974 stala součástí hlavního města. Do samotné Zadní Kopaniny dorazila veřejná doprava až poměrně nedávno – osada ležela daleko ode všech významných silničních tahů, a místní obyvatelé tak nejčastějí docházeli do Řeporyj na železnici 1), případně soukromé autobusové spoje2).


Odklonová trasa linky 256, vedoucí přes železniční přejezd v Řeporyjích (23. 8. 2011)

13. listopadu 1961 je na lince č. 01172 v trase Praha, Nábřežní ul. – Bílý beránek – Stodůlky – Třebonice – Tachlovice, provozované místní pobočkou ČSAD, zavedeno ve všední zajíždění vybraných spojů do Zadní Kopaniny, sloužící především pro dopravu školou povinné mládeže, což představovalo vůbec první, nepříliš rozsáhlé, napojení na síť veřejné dopravy. Dopravní podnik však do obce doráží až o dvacet let později – 23. listopadu 1981 je zřízena nová linka 256 v trase Jinonice – Velká Ohrada – Řeporyjské náměstí – Zadní Kopanina – Cikánka – Cementárna Radotín – Nádraží Radotín, která původní linku ČSAD zcela nahradila a poskytla obyvatelům Zadní Kopaniny plnohodnotné spojení. V oblasti Jinonic pak průběžně během 80. let linka především v důsledku přetváření komunikační sítě několikrát nevýrazně měnila svou trasu.


Za spojem linky 256, mířícím k zastávce Zmrzlík, se otevírá panorama Jihozápadního města (23. 3. 2013)

Od 26. ledna 1986 je linka mezi Řeporyjemi a Jinonicemi vedena přes Stodůlky (oblastí dnešní ul. Armády), kde napomáhá lépe obsloužit rodící se sídliště. Rozsáhlejší změny linkového vedení v celém širším okolí však nastaly po uvedení do provozu nového úseku metra III.B Smíchovské nádraží – Dukelská, který přivedl metro do oblasti vznikajícího Jihozápadního města. V rámci těchto změn je od 27. října 1988 provozována v trase Stodůlky3) – Mládí – Dukelská – Píškova – Řeporyjské náměstí – Zadní Kopanina – Cikánka – Cementárna Radotín – Nádraží Radotín.


Vůz 4090 právě sjíždí údolím Radotínského potoka k zastávce Maškův mlýn (30. 4. 2011)

Veškeré úpravy trasy zatím postihovaly pouze její severní část, což se ale mělo záhy změnit. Od 16. května 1991 je městskou dopravou obsluhována radotínská osada Lahovská. Její obsluhu zajistil jednosměrný závlek linky 256, která nově během jízdy z Nádraží Radotín do Nových Butovic obsloužila zastávky Ametystová, Lahovská a Pod Říhákem, ale ve směru opačném celou osadu nadále míjela. Až od 1. září 2001 došlo ke zřízení samostatné linky 245, jenž svou polookružní trasou Nádraží Radotín – Pod Říhákem – Lahovská – K Višňovce – Lahovská – Pod Říhákem – U Kestřánků – Nádraží Radotín v mírně pozměněné podobě4) cestující od vlaků v železniční stanici Praha–Radotín rozvážela i svážela.


Jeden z prvních vyřazených vozů B 931, č. 7394, v obratišti Nové Butovice (31. 8. 2004)

Trasa metra B promluvila do života autobusových linek na Jihozápadním městě ještě jednou. Na přelomu let 1993/94 se dokončovala stavba posledních vysokopodlažních domů v rámci sídlišť Velká Ohrada a Hůrka, čímž se výstavba v oblasti završila. Nově zřizované autobusové linky se dočasně zařazovaly do skupiny tzv. účelových linek, neboť se předpokládala jejich brzká změna – záhy mělo dojít ke zprovoznění dalšího úseku V.B Nové Butovice – Zličín. Většina nových nácestných stanic se umisťovala do těžišť zastavěných území, a proto nevyvstávala nutnost zavádět autobusové napaječe v takové míře, jako v jiných částech města. Svůj význam tak částečně pozbyla i relace Stodůlky – Nové Butovice, což se projevilo (nejen) zkrácením linky 256 do trasy Nové Butovice – Nádraží Radotín, které se dne 12. listopadu 1994 stalo skutečností.


Vůz 7455 projíždí radotínským úsekem trasy nedaleko zastávky Safírová (27. 1. 2009)

Bez dalších změn, pomineme–li krátkodobá výluková přesměrování, či trvalá zřízení nových nácestných zastávek (např. od 6. března 2008 zastávka Raichlova), přežívala linka až do závěru roku 2011. Tou dobou přistoupil organizátor systému Pražské integrované dorpavy k plošné reorganizaci autobusové sítě v celé západní oblasti města, jejíž hlavní motivací bylo omezení souběhů autobusových linek s kolejovou dopravu (tramvajovými linkami a tratěmi metra). Praktická aplikace této metody na linku 256 pak vyústila k jejímu odklonění k bližší stanici metra Luka. Od 11. prosince 2011 se tak linka odklonila do trasy Sídliště Stodůlky – Luka – Řeporyjské náměstí – Zadní Kopanina – Cikánka – Cementárna Radotín – Nádraží Radotín. Zrušená část trasy do Nových Butovic však bylo nutné nahradit novým školním spojem 566, což původní záměr, počítající s výraznou úsporou provozních prostředků, téměř zcela překazilo.


Jeden z posledních výjezdů autobusů Karosa B 732 – vůz 5885 u zastávky Lomy (18. 4. 2013)

V takto okleštěné podobě zůstala linka provozována až do 7. dubna 2015. K tomuto termínu, spojenému zejména s rozsáhlými úpravami vedení povrchové hromadné dopravy v celé západní oblasti hlavního města, provedenými v návaznosti na zprovoznění úseku metra V.A (Dejvická – Nemocnice Motol), je též přistoupeno k úpravám některých linek, které přímo s novým úsekem neincidují, což je taktéž případ právě linky 256. Ta je fakticky spojena s nedalekou linkou 255, jenž ji v celé trase zcela nahrazuje, a umožňuje tak linku 256 trvale zrušit.


V okolí nedávno zřízené zastávky Raichlova stále probíhá čilá bytová výstavba (2. 7. 2010)

1) – trať Pražsko-duchcovské dráhy dorazila do Řeporyj již roku 1873.
2) – soukromé autobusové spoje doloženy nejpozději roku 1930.
3) – dnešní obratiště Sídliště Stodůlky.
4) – oproti závleku linky 256 neobsluhovala "spodní" část osady Lahovská, konkrétně zastávky Ametystová a Živcová.