Radiální autobusová linka 193 zajišťuje již téměř čtyřicet let základní místní obsluhu vybraných částí krčských a pankráckých sídlišť, kterým jako jeden z mála přeživších reliktů sítě povrchové dopravy v alespoň minimální míře přibližuje pro pravidelnou pěší docházku příliš vzdálené stanice metra. Zejména nedávný vývoj jí však přiřazuje zcela nové role v systému pražské městské hromadné dopravy, a jejich účelnost, která je v současnosti vnímána jako velmi kontroverzní, tak bude možné vyhodnotit až s delším časovým odstupem.

Roku 1974 obohatil hlavní město nový prostředek městské hromadné dopravy, metro, který se v nejbližších následujících letech rychle stal jeho páteří. Prvním zprovozněným úsekem metra se dne 9. května 1974 po sedmileté výstavbě stal úsek I.C Sokolovská – Kačerov. Zejména v oblasti Krče však dosud dopravu zajišťovaly především tramvajové linky, vedené po Budějovické ulici. Ty však pro novou trasu metra, vedoucí v téměř shodné ose, představovaly nežádoucí konkurenci, a zejména kvůli obavám o dostatečné využití metra tak docházelo k jejich postupnému rušení – již roku 1970 byly zrušeny koncové úseky Budějovické náměstí – Kačerov a Budějovické náměstí – Ryšánka, s prvním provozním dnem metra pak tramvaje dojezdily i na trase Pražského povstání – Budějovické náměstí.

Další součástí sítě městské hromadné dopravy, obsluhující před metrem krčskou oblast, byly překryvné autobusové linky, které svou vysokou četností spojů tramvajovou trať vhodně doplňovaly. Se zprovozněním metra však některé z nich svůj provoz ukončily, případě došlo k jejich přesměrování do jiné části města (např. linka 255) a místní obyvatelé s nimi nadále počítat nemohli. Všechny tyto vlivy pak vyústily k nově zavedené autobusové lince 193, která svou trasou Pražského povstání – Sídliště Pankrác I¹⁾ – Na Strži – Budějovická – Nemocnice Krč – Krč, MBÚ²⁾ jednak obsluhuje ty části sídliště Pankrác, které jsou od vystavěných stanic metra příliš vzdálené, a na svém jižním konci naopak vhodně nahrazuje odkloněné původní překryvné linky 255 a 271.

Drobná úprava trasy nastala hned 2. září 1974, od kdy upravila svou trasu v oblasti Pankráce a Nuslí do podoby Náměstí bratří Synků – Nuselská radnice – Pražského povstání – Mládežnická³⁾ – Sídliště Pankrác I – ... Krč, MBÚ. V dalších letech je ale vedení linky překvapivě stabilní, jediná změna v následujících pětatřiceti letech proběhla k 11. květnu 1983 – od tohoto data je mezi zastávkami Na Strži a Budějovická vedena přes Ryšánku a zastávku Antala Staška.

Zejména z důvodu pozvolného zabředávání železničních tratí do sítě vnitroměstské dopravy, probíhající od počátku 21. století, a zvyšování četnosti jízd osobních vlaků na trati Praha hl.n. – Praha-Vršovice – ... – Čerčany, se ukončení autobusové linky 193 pouhou zastávku před železniční stanicí Praha-Vršovice čím dál více jevilo jako mrháním potenciálu, který přímý návoz pankráckých a krčských obyvatel k železnici skýtá. Prodloužení linky 193 k nádraží Vršovice se ale mohlo uskutečnit až po rekonstrukci obslužné komunikace, vedoucí k nádraží, která se několikrát odložila, a v delší trase Nádraží Vršovice – Ústavy Akademie věd tak linka vyjela až k 1. září 2011.

V září 2012 postihlo autobusové linky v celém hlavním městě spuštění nové, tzv. metropolitní sítě PID. Hlavní motivací celé reorganizace sítě městské hromadné dopravy bylo razantní snížení počtu linek, realizované nejčastěji začleňováním kratších spojů do delších souběžných linek. Trnem v oku se organizátorovi systému integrované dopravy stal "souběh" linek 114 a 193, přičemž ze vzájemného souboje vyšla námi sledovaná linka 193 jako vítězná, a od 1. září 2012 se po trase původní linky 114 prodloužila o úsek Nádraží Vršovice – Náměstí bratří Synků – ... – Ústavy Akademie věd – Kunratice – Šeberák. Provoz linky 114 se redukoval do trasy Kačerov – Ústavy Akademie věd, a to pouze ve značně ořezané verzi vybraných spojů v pracovní dny.

Následující, nikoli však nevýznamná, změna trasování této linky nastala v rámci tzv. doladění metropolitní sítě, proběhnuvšího k 29. červnu 2013. Tato opožděná etapa boje za svatou metropolitní síť, která měnila linkové vedení především v jihovýchodní části města, zahrnovala též přetrasování autobusových linek 197 (nově neobsluhuje vysokoškolské koleje na Jižním Městě) a 293 (nově neobsluhuje Kunratice). Aby však spojení Kunratic s Chodovem, dosud zajišťované též kontroverzní midibusovou linkou 293, zůstalo zachováno, došlo k prodloužení linky 193 do současné trasy Nádraží Vršovice … – Šeberák – Na Proutcích – Koleje Jižní Město – Volha – Chodov. Většina jejich spojů však zůstala nadále provozována pouze v části trasy Nádraží Vršovice – Šeberák, dále k Chodovu pokračovaly pouze vybrané spoje, které ještě v závěrečné části trasy mezi Volhou a Chodovem doplnily vložené "vysokoškolské" spoje.

Celoplošné úpravy autobusové sítě, proběhlé k 15. říjnu 2016, vedly k opětovnému zpřehlednění organizace provozu na lince 193 a značnému snížení množství variantních vedení spojů. Po provedené úpravě, která lince prakticky navrátila její dřívější trasu ze září 2012, je zkrácena do současné trasy Nádraží Vršovice – Náměstí bratří Synků – Nuselská radnice – Pražského povstání – Pankrác – Sídliště Pankrác – Ryšánka – Poliklinika Budějovická – Nemocnice Krč – IKEM – Zelené domky – U Tří svatých – Kunratice – Šeberák, zároveň z linky zmizely nejrůznější varianty zkrácených či vložených spojů a všechny jsou tedy vedeny v celé její trase.

Od zahájení provozu se na lince 193 objevovaly výhradně autobusy Dopravního podniku, není doloženo obsluhování místními provozovnami státního podniku ČSAD, ani porevolučními soukromými dopravci. Takřka po celou dobu existence linky na ni byly vypravovány standardní vozy, avšak od 8. července 2013 byl na lince veden smíšený provoz standardních (pouze zkrácené spoje Chodov – Volha) a kloubových autobusů. Od 7. ledna 2014 je článkovými autobusy obsluhována většina spojů v pracovní dny, naopak víkendy, celotýdenní večerní provoz a část vložených spojů na Volhu je nadále vypravována vozy standardními. Změna vedení linky z října 2016 zapříčinila pouze zrušení vysokoškolských spojů na Volhu, systém vypravování vozů na zbytek trasy však nijak neovlivnila. Jelikož linka obsluhuje větší množství zdravotnických zařízení, stala se jednou z prvních linek, na které se objevily nízkopodlažní autobusy, přičemž v jízdních řádech se vybrané spoje začaly garantovat od 30. března 1998.

¹⁾ – roku 1991 přejmenována na Sídliště Pankrác
²⁾ – později přejmenována na Mikrobiologický ústav, ještě později Ústavy Akademie věd
³⁾ – stanice metra i přilehlé zastávky povrchové dopravy roku 1990 přejmenovány na Pankrác