www.autobusy.org
Městské 100 – 199

100 101 102 103 105 106 107 108 109 110 111 112 113 114 115 116 117 118 119 120 121 123 124 125 128 129 130 131 133 134 135 136 137 138 139 140 141 142 143 144 145 146 147 148 149 150 151 152 154 155 156 157 158 160 161 162 163 164 165 166 167 168 169 170 172 174 175 176 177 180 181 182 183 184 185 188 189 190 191 192 193 194 195 196 197

Městské 200 – 299

200 201 202 203 207 208 209 210 211 212 213 215 220 221 222 223 224 225 226 227 228 229 230 231 236 240 241 243 244 245 250  255  257

Příměstské

301 302 303 304 305 306 307 308 309 310 311 312 313 314 315 316 317 318 319 320 321 325 326 327 328 329 331 332 333 334 335 336 337 338 339 340 341 343 344 346 347 348 349 350 351 352 353 354 355 356 358 359 360 361 362 363 364 366 367 368 369 370 371 372 373 374 375 376 377 378 379 380 381 382 383 384 385 387 390  391  396  397  398

Mimoměstské

401 402 403 404 405 406 407 409 410 411 412 413 414 415 416 417 418 419 420 421 422 423 425 426 427 428 429 430 431 432 433 434 435 436 437 438 439 440 441 442 443 444 445 446 447 448 449 451 454 455 456 457 458 461 462 463 465 469 470 471 472 473 474 476 477 478 479 484 488 489 490 491 492  494  495

Noční městské

901 902 903 904 905 906 907 908 909 910 911 912 914  915

Noční příměstské

951 952 953 954 955 956 957  958  959  960

Školní

551 552 553 555 556 557 558 559 560 561 562 564 565 566 567 569 570 571 575

Ostatní

751 758 770 772 777 790 799

Zrušené

104 122 126 127 132 153 159 171 173 178 179 186 187 198 199 204 205 206 214 216 217 218 219 232 233 234 235 237 238 239 242 246 247 248 249 251 252 253 254 256 258 259 260 261 262 263 264 265 266 267 268 269 270 271 272 273 274 275 276 277 278 279 280 291 292 293 294  295  296  297

Linka 177

Kultovní autobusová linka 177 je v současnosti známa především jako významná východopražská tangenta, spojující severní i jižní sídlištní oblasti. Přestože je dnes neodmyslitelně zapsána do podvědomí mnoha Pražanů, kteří ji využívají v nespočtu navzájem se překrývajících lokálních relací, svou pozici v síti městských linek nezískala znenadání. V počátku jejího provozu mohla naopak s klidem aspirovat na cenu nejkratší autobusové linky městské dopravy v Praze, a od své nynější podoby ji dělil rozsáhlý soubor úprav, kterým postupně procházela.


Nedaleko zastávky Prosek je zachycen vůz č. 6170, který následně čeká sjezd po Vysočanské estakádě (30. 10. 2009)

Zcela poprvé se autobusová linka, označená číslem 177, v pražských ulicích objevuje 1. června 1973, kdy v režimu klasického celodenního a celotýdenního provozu vyráží na trasu Náměstí J. Marata1) – Hornoměcholupská2) – Sídliště Hornoměcholupská3). Tento krátký napaječ tramvajových linek, dlouhý pouze něco málo přes kilometr, jehož jediným posláním bylo spojení dokončovaného sídliště se zbytkem města, však v této oblasti nesloužil místním usedlíkům nijak dlouho, a o necelý rok později, 9. května 1974, je v rámci plošné reorganizace linek povrchové dopravy trvale zrušena a obsluhu konečné zastávky Sídliště Hornoměcholupská přebírá prodloužená linka 136.


Zastávka Volha, obsluhovaná linkou 177, je umístěna v blízkosti vysokoškolských kolejí Jižní Město (14. 9. 2011)

Naopak druhé angažmá sledované linky nás plynule dovede až do současné podoby. Od 5. února 1975 autobusy znovuzrozené linky 177 obsluhují trasu Sídliště Bohnice – Lodžská4) – Písečná – Kobyliské náměstí – Davídkova5) – Liberecká6) – Sídliště Prosek – Prosek – Náměstí Lidových milicí7) – Harfa8) – Tesla Hloubětín9) – Hloubětín10). Další úpravy reagují na dokončování výstavby sídliště Lehovec, které původní rozsáhlou zástavbu sídliště Hloubětín, tvořeného cihlovými řadovými domy z let 1961–1965, doplnilo na východní straně mezi roky 1972 a 1975 klasickou velkokapacitní zástavbou panelového typu. Linka 177 se tak v důsledku nárůstu počtu obyvatel v přilehlých lokalitách nejprve od 16. září 1975 prodlužuje o dvě zastávky na Sídliště Hloubětín, následně od 3. září 1979 dále přes Sídliště Lehovec k tramvajové smyčce Černý Most11).


Trasa linky vede též přes sídliště Na Košíku, za vozem č. 6294 se však otevírá panorama Zahradního Města (22. 6. 2011)

Za následujícími změnami vedení linky 177 je třeba opět hledat předávání nového obytného celku, konkrétně sídliště Černý Most I12). První obyvatelé této lokality zůstávali odkázáni zejména na čerstvě do systému městské hromadné dopravy začleněné tranzitní linky 221 – 223, zajišťující primárně obsluhu Horních Počernic a okolních oblastí, značnou nevýhodu však představovala nepříjemně dlouhá docházková vzdálenost, neboť žádná z těchto linek neopouštěla Chlumeckou ulici. Kvalitnější služby jsou nabízeny od 20. července 1981, kdy se výhradně pro přímé napojení nového sídliště prodlužuje autobusová linka 177 do trasy Sídliště Bohnice – … – Sídliště Lehovec – Sídliště Černý most13).


K terminálu Skalka se přibližuje hostivařská Karosa B 941 č. 6176 (22. 5. 2006)

Zatímco další úprava, týkající se západního ukončení linky, která dne 30. srpna 1982 mění bohnickou konečnou na Sídliště Bohnice, jih14), sídliště Černý Most se týká až změna, po níž ještě lepší plošnou obsluhu zajišťuje od 28. ledna 1984 dalším prodloužením o úsek … – Sídliště Lehovec – Hejtmanská – Bouřilova15) – Sídliště Černý Most16). Ve stínu suchého chronologického výčtu vývoje trasy se však skrývá skutečný charakter tohoto spoje, který ke kapacitnějším dopravním prostředkům, zejména k tramvajovým linkám v Hloubětíně, sváží již několik pražských sídlišť, kde však stále není poskytována nijak široká nabídka žádných alternativních spojení.


Zastávku Prosek právě obsluhuje dožívající klíčovská Karosa B 741 č. 6019 (15. 7. 2011)

Výraznou změnu v organizaci vedení linek povrchové dopravy nejen na sídlišti Černý Most vyvolala postupná výstavba trasy metra B, částečně již úsek II.B Florenc – Českomoravská, na jehož konci byl vybudován rozsáhlý přestupní terminál mezi metrem a městskou autobusovou dopravou. Plošné úpravy sítě linek, vstupující v platnost 23. listopadu 1990, tak do jisté míry potlačují původní systém, umožňující cestujícím přestup na diametrální tramvajové linky, namísto nichž jsou místním usedlíkům nabízeny přímé radiální autobusové napaječe, svážející obyvatele sídlišť co nejkratší cestou ke stanici metra Českomoravská. V novém systému však pro původní linku 177, v jejíž stopě je vedeno hned několik linek, zřízených zcela nově, nezůstává místo, které dříve zastávala, a ke zmíněnému datu je zkrácena pouze do trasy Bohnice, Nisa – … – Harfa – Tesla Hloubětín, přičemž mezi Harfou a Teslou Hloubětín zůstávají vedeny pouze vybrané spoje během přepravních špiček pracovních dnů.


Výjimečně v Malešické ulici zachycený odkloněný spoj linky 177 (16. 7. 2010)

Ani poslední zachovaná část dříve velmi exponovaného úseku po Poděbradské třídě na trase linky 177 nedožila výrazně vyššího stáří, za necelý půlrok, k 3. dubnu 1991, jsou všechny spoje zkráceny pouze do úseku Nisa14) – Harfa. Zároveň však stejného dne dochází k částečnému obnovení spojení, které dřive linka 177 zajišťovala, na trasu Visla – Střelničná – Prosek – Harfa – Sídliště Lehovec – Sídliště Černý Most vyráží nově zřízená linka 276, která se svým vedením nápadně podobá dříve provozované lince 177. Oproti své předchůdkyni však do pražských ulic vyráží pouze během přepravních špiček pracovních dnů, zatímco dále existující linka 177 si zachovává režim celodenního a celotýdenního provozu.


Kloubový nízkopodlažní SOR NB 18 č. 6721 projíždí chodovskou ulicí Ke Stáčírně (2. 3. 2014)

Do nynější podoby velmi dlouhé tangenciální linky se dostala jedinou úpravou trasy, pocházející z 18. listopadu 1995, kdy v celé východní oblasti města proběhly rozsáhlé celoplošné změny vedení autobusových linek. Právě linka 177 je k tomuto dni přetvořena do své současné trasy Nisa14) – Zhořelecká – Podhajská pole – Písečná – Střelničná17) – Ládví – Liberecká – Prosek – Vysočanská radnice7) – Harfa8) – Spojovací – Malešické náměstí – Sídliště Malešice – Skalka – Zahradní Město – Hostivařské náměstí – Přeštická – Donovalská – Opatov – Volha – Chodov. Ve svém novém úseku, v jehož rámci vůbec poprvé vjíždí na území Malešic, Zahradního Města, Košíku nebo Chodova, nahrazuje především tudy dříve vedenou linku 145 (Nový Hloubětín – Harfa – Opatov – do r. 1995 až Chodov), která zde zůstává provozována nadále pouze ve špičkách pracovních dnů.


Zastávka Písečná právě hostí vůz č. 6017, který od sídliště Bohnice dělí poslední stovky metrů (17. 8. 2011)

Zatímco z hlediska trasování dosud žádným dalším vývojem linka neprošla, stran provozních parametrů, potažmo rozsahu a intenzity jejího provozu zůstává ještě pár poznatků, které je záhodno zmínit. Těsně po výrazném prodloužení trasy z 18. listopadu 1995 byla linka 177 v různých dílčích úsecích vedena souběžně s mnoha dalšími autobusovými linkami, které ji v několika vzájemně se překrývajících relacích doplňovaly – z nejvýznamnějších jmenujme např. linky 122 (Chodov – Léčiva), 127 (Poliklinika Mazurská – Sídliště Černý Most), již zmíněnou 145 (Opatov – Nový Hloubětín, později Jesenická – Ládví), 146 (Želivského – Nový Hloubětín), 195 (Jesenická – Avia Letňany) nebo v předcházejících odstavcích uvedenou linku 276 (Sídliště Bohnice – Sídliště Černý Most).


Výjimečný výjezd standardního vozu na kačerovský zatahovák linky 177 (1. 6. 2011)

Během dalších třinácti let však organizátor systému Pražské integrované dopravy provedl několik fází celoplošných úprav sítě (které pouze v některých případech proběhly např. se zprovozněním nového úseku metra), v jejichž rámci docházelo k postupnému rušení či omezování většiny z výše jmenovaných linek a následnému částečnému posilování a zahušťování provozu právě na lince 177. Od 9. května 2008 tak prakticky celou exponovanou severojižní tangenciální osu východní části Prahy obsluhují pouze dvě autobusové linky, kromě námi sledované 177 se obdobně zvýraznil i význam linky 195. Žádná další z výše jmenovaných linek již k dnešnímu dni Pražanům neslouží.


Dnes již přebudovanou zastávku Spojovací opouští hostivařská Karosa B 741 č. 6002 (20. 7. 2003)

Provoz linky 177 od 15. října 2016 dále posílily vložené "vysokoškolské" spoje, vedené pouze v počátečním úseku trasy mezi zastávkami Chodov a Volha. Jedná se však pouze o období pracovních dnů a nedělních podvečerů a večerů, tedy o období, kdy je předpokládána vyšší poptávka po přepravě k vysokoškolským kolejím, nacházejícím se nedaleko zastávky Volha. Zatímco v minulosti byly tyto účelové spoje vyčleněny pod různé, samostatné linky (114, 122, 193, 197), a jedna z variant reorganizace autobusové sítě v okolí uvažovala se zřízením nové linky 252, nakonec bylo přistoupeno k jejich začlenění do jedné z nejdelších pražských autobusových linek.


Po Vysočanské estakádě vstříc Proseku stoupá kloubová Karosa B 741 č. 6136 (17. 8. 2011)

Od zahájení provozu se na lince 177 objevovaly výhradně autobusy Dopravního podniku, není zdokumentován žádný případ obsluhování místními provozovnami státního podniku ČSAD, ani porevolučními soukromými dopravci. Zatímco obsluhu obou obsazení linky zpočátku zajišťovaly autobusy běžné délky, hned první kloubové autobusy Ikarus 280, které obdržela garáž Klíčov, se 23. ledna 1978 vydávají právě na linku 177, kam byly vypravovány nejprve v kombinaci se standardními autobusy, po dodání dostatečného počtu článkových vozů však 3. září 1979 obsadily všechna pořadí linky, přičemž se na ní drží nepřetržitě až do současnosti. Hegemonii kloubových autobusů narušovaly kromě občasných výjezdů standardních vozů, které nastávaly zejména při nedostatku kapacitnějších autobusů, pouze dva poslední zkrácené spoje, které v letech cca 2003 – 2013 navazovaly na poslední příjezdy souprav metra do stanice Chodov, odkud se dále vydávaly pouze na Skalku, nyní jsou však tyto polonoční spoje trvale zrušeny, resp. převedeny na jiné linky. Vysokoškolské spoje mezi Chodovem a Volhou, které se na lince objevily od 15. října 2016, jsou taktéž zajišťovány standardními vozy.


Vstříc sídlišti Bohnice stoupá čerstvě opravená Karosa B 961 č. 6362 (30. 8. 2014)

1) – dlouhodobá konečná tramvajových linek v prostoru dnešních zastávek Hostivařská
2) – nyní zastávka K Lesoparku
3) – název Sídliště Hornoměcholupská přísluší autobusovému obratišti, umístěnému severně od zastávky Řepčická
4) – současný název zastávky je Katovická
5) – nyní zastávka Ládví
6) – současný název zastávky je Střížkov
7) – nyní náměstí OSN, potažmo zastávka Vysočanská
8) – současný název zastávky je Nádraží Libeň
9) – nyní zastávka Nademlejnská
10) – odpovídá nynější zastávce Kbelská
11) – tramvajová smyčka i přilehlé zastávky hromadné dopravy nyní nese název Lehovec
12) – podrobněji se vývoji obsluhy sídlišť Černý Most I a II věnuje článek na serveru Citybus.cz
13) – v letech 1981 – 1984 bylo pojmenování "Sídliště Černý Most" patrně použito pro konečnou zastávku, nacházející se v západní části sídliště
14) – pozdější názvy Nisa, Poliklinka Mazurská
15) – odpovídá nynější zastávce Rajská zahrada
16) – obratiště, nacházející se přibližně poblíž současné zastávky Ronešova
17) – v současnosti cca zastávka Kobylisy