Jedna z vůbec nejstarších pražských autobusových linek hromadné dopravy, provozovaná pod číslem 113, slouží v jižním sektoru hlavního města několika generacím již téměř devadesát let. Bez ohledu na proměnu komunikační sítě, plošné rozšíření katastrálního území Prahy nebo změnu funkčního využití dané oblasti, jež mělo podobu nové, rozsáhlé výstavby velkokapacitních obytných celků, se vedení linky během celé její provozní doby změnilo pouze minimálně, a všechny její současné i bývalé podoby se drží letité osy Krč – Libuš, na níž se linka objevila již v rámci svého prvního zřízení.

Obyvatelé obou dříve samostatných obcí, Libuše i Písnice, se prvního spojení veřejnou dopravou dočkali poměrně brzy. Již na přelomu 19. a 20. století je doložen provoz koněspřežných poštovních linek, jedoucích z Prahy přes Pankác, Krč a Dolní Břežany dále směrem k Jílovému, tento spoj ale užíval staré benešovské silnice, vedoucí přes Kunratice a Betáň, k níž bylo nutné docházet. Od roku 1924 je však uváděna existence soukromé autobusové linky z Karlova náměstí přes Pankrác, Krč, Písnici, Dolní Břežany a Jílové dále do Netvořic, kterou během třicátých let posílila i linka Československých státních drah. V poválečném období se zdejší základní linkou státního podniku ČSAD stává č. 01208 (Praha, Pankrác – Libuš – Písnice – Dolní Břežany – Jílové u Prahy), pro obsluhu Libuše a Písnice však v návaznosti na prodloužení spojů městské dopravy velmi brzy ztrácí jakýkoli význam.

Od 4. října 1925 zahajují Elektrické podniky provoz na teprve druhé autobusové lince, označené písmenem B, která vyráží během všedních dnů i nedělí na trasu Pankrác¹⁾ – Horní Krč²⁾ – Krč, nádraží – Krč, Zelené domky – Kunratice, U třech svatých. Od Zelených domků ke Třem svatým, kde byl zajištěn přestup na další příměstské linky, však pokračovaly pouze vybrané spoje, přičemž tento úsek byl ještě kvůli zavedení potravní daně, která ovlivnila všechny autobusové linky, překračující hranici města, byl ještě krátkodobě mezi 16. listopadem 1927 a 8. prosincem 1927 zcela zrušen. Dne 29. května 1930 je v souvislosti se zprovozněním tramvajové tratě Pankrác – Budějovické náměstí – Kačerov zkrácena pouze k nové tramvajové smyčce na Kačerově.

Během nejbližších následujících let se na lince B zřizuje hned několik provozně nezávislých větví, přejděme proto až k 16. únoru 1933, kdy se k již existujícím variantám Kačerov – Zelené domky a Kačerov – Lhotka přidává i nová verze (tzv. černá větev) Kačerov – Masarykovy domovy – Libuš, potravní daň. Libušská větev se od 3. května 1935, po oddělení kunratických spojů pod samostatnou linku U, stává jedinou provozovanou variantou. Od 1. srpna 1936 jsou všechny spoje linky prodlouženy z dosavadní konečné na katastrální hranici Prahy přímo až do středu Libuše k místní sokolovně, přesně o dva roky později se však opět zkracuje pouze na tzv. čáru potravní daně. Nadcházející léta v souvislosti s probíhající druhou světovou válkou a navazujícím úsporným opatřením, která podřizují prakticky celý protektorátní život výhradně válečné výrobě, mají na provoz linky B silně negativní vliv, a postupně tak dochází nejdříve ke zkrácení pouze ke kolonii Tempo (27. září 1943), zrušení nedělního provozu (12. března 1944) a úplnému přerušení provozu linky (5. června 1944), které je v omezeném rozsahu nahrazeno pouze v krátkém počátečním úseku mezi Kačerovem a Masarykovými domovy novou linkou P.

Krátce po konci války je částečně obnoven provoz linky B, která se 28. května 1945 během všedních dnů vrací na trasu mezi Kačerovem a dočasnou konečnou Jalodvorská, od 6. října 1946 znovu vyráží i během nedělí, a dne 1. října 1948 spoje této linky opět dojíždí až k libušské sokolovně. Výraznou změnu představuje prodloužení vybraných spojů do trasy Kačerov – Masarykovy domovy – Tempo – Jalodvorská – Libuš, sokolovna – Písnice, ke kterému dochází 2. září 1951 (úplně všechny spoje se pak do Písnice prodlužují až k 16. říjnu 1972). Za zvláštní pozornost stojí, Dlužno podotknout, že právě Písnice jsou samostatnou obcí, která se k hlavnímu městu připojila až v poslední etapě plošného rozšiřování území k 1. červenci 1974, a tyto prodloužené spoje tak v určitých obdobích představují jedny z mála případů, kdy městské autobusy zajistily obsluhu obcí, neležících na katastru Prahy.

Při příležitosti plošného přeznačení městských autobusových linek, které proběhlo k 31. prosinci 1951, obdržela dosavadní linka B nové číslené označení 113 za současného zachování stávající trasy. Primárně se autobusové linky podle nového systému označovaly tak, aby jim přidělené číslo bylo co nejpodobnější označení návazné tramvajové linky, kterou bylo možné pokračovat na své cestě směrem k centru města, přičemž právě v případě obou spojů, vyjíždějících z konečné Kačerov, bylo toto pravidlo ctěno doslova učebnicově – od tramvajových linek č. 13 a 14 zde nyní dále odjížděly autobusové linky 113 a 114. Přestože však k žádné změně vedení linky k tomuto termínu nedochází, následující změna, která její trasování ovlivňuje o bezmála dvacet let později, má znovu s těmito tramvajovými spoji těsnou souvislost.

Dlouhodobou úpravu trasy, která však po celé své trvání stále měla charakter dočasné změny, vyvolalo ukončení provozu na tramvajové trati z Budějovického náměstí na Kačerov, ke kterému dochází 19. října 1970. Náhradní obsluha tohoto úseku však není řešena zavedením zvláštního spoje náhradní autobusové dopravy, místo ní jsou na souběžné komunikace výlukově převedeny trvalé autobusové linky, dosud jedoucí přes původní obratiště Kačerov, mezi něž například spadá i námi sledovaná linka 113. Ta je tak odkloněna do trasy Ryšánka – Budějovické náměstí – V podzámčí³⁾ – … – Libuš, sokolovna – Písnice. Po zprovoznění první trasy pražského metra (I.C Sokolovská – Kačerov) je dne 9. května 1974 dlouhodobá výluka ukončena a dočasně odkloněné autobusové linky jsou navráceny do své původní podoby, případně ukončeny v novém přestupním terminálu Kačerov, kde se nově obrací také linka 113.

Trasa, ve které se po zmíněném termínu zprovoznění prvního úseku metra linka 113 ustálila, Kačerov – Nemocnice Krč – Sídliště Krč – Tempo – Jalodvorská – Libuš – Masokombinát Písnice⁴⁾ – Lipovická – Písnice, jí zůstala zachována po následujících více než 40 let. Do nedávné doby tak nebylo možné lince upřít jisté prvenství, neboť v systému Pražské integrované dopravy po tak dlouhou dobu neexistovala žádná další autobusová linka, která by neprošla žádnou trvalou změnou své trasy. Jediné dílčí úpravy se tak týkaly výhradně zřizování či rušení nácestných zastávek, případně zvyšování či snižování počtu spojů v jednotlivých provozních obdobích.

Z první jmenované skupiny lze uvést například zrušení nácestných zastávek V Podzámčí a Michelský les, provozní parametry linky 113 dále ovlivnil termín plošných úprav z 1. září 2009, kdy došlo ke sloučení trojice soubězných linek 113 + 171 + 272 do jedné linky, čímž se na lince znovu objevily zkrácené spoje, nejedoucí až do Písnice. Naopak k výraznému oslabení četnosti spojů vedla snaha o vzájemné proložení linky 113 s příměstskými linkami 331 a 333, která se nejprve 7. června 2010 projevila omezením provozu na lince 113 během přepravních špiček pracovních dnů (snížení počtu spojů až o třetinu) a shodným opatřením v ostatních provozních obdobích od 1. září 2012. S odstupem času lze konstatovat, že se bohužel v tomto případě jedná o značně nepovedený krok, vedoucí k nežádoucímu přetížení tranzitních příměstských linek, které jsou solidně vytíženy cestujícími, jedoucích až do vzdálenějších regionálních destinací.

O dříve zmíněné prvenství, týkající se stálosti její trasy, však linka 113 na sklonku roku 2016 přišla. Již během letních prázdnin tohoto roku vyvstala potřeba zajistit nějaký náhradní způsob obsluhy nedalekých okrajových pražských čtvrtí Cholupice a Točná. Do těchto částí stabilně zajížděly autobusové linky 173 a 341, probíhající rekonstrukce Hornocholupické ulice ale zapříčinila jejich nucený odklon. Vybrané spoje linky 113 se tak, pouze v režimu dočasné změny trasy, prodloužily ze své dosavadní konečné Písnice přes Cholupice na Točnou. Následný poprázdninový návrat k trvalému stavu představoval pro místní cestující, navyklé na pravidelné a rychlé spojení na Kačerov, opětovné snížení úrovně nabídky, se kterou již nyní nebyli příliš spokojeni. Prostřednictvím místních zastupitelstev se pak zdejším obyvatelům podařilo domoci k nejbližšímu termínu celostátních trvalých změn, k 11. prosinci 2016, trvalého prodloužení části spojů do dřívější výlukové trasy. Linka 113 je tak od zmíněného data provozována v současné trase Kačerov – Nemocnice Krč – Sídliště Krč – Tempo – Jalodvorská – Libuš – Sídliště Písnice – Lipovická – Písnice – Cholupice – Točná. Vybrané spoje linky jsou však nadále ukončovány v nácestných obratištích Sídliště Písnice a Písnice.

Po obě období existence autobusové linky 113 byla obsluhována výhradně autobusy pražského Dopravního podniku, případně jeho předchůdců, přičemž ani v rámci plošných výpomocí z období konce 80. let není doloženo vypravení žádného autobusu lokálních závodů ČSAD, stejně tak jako použití autobusů nejrůznějších soukromých dopravců ve formě subdodávek, oblíbené z raných porevolučních let. Stejně tak byla ve všech variantách vypravována autobusy běžné délky, nelze však vyloučit sporadický výskyt článkových vozů, typicky vystavených jako záložní či pohotovostní vozidla. Předcházející větě však částečně odporuje následující situace, která nastává od 1. září 2013, kdy v rámci úspory provozních prostředků během pracovních dnů dochází k zajištění jednoho ranního spoje Sídliště Písnice – Kačerov (s odjezdem krátce po 9. hodině) přejezdem z linky 197, které stabilně obsluhuje článkový autobus. Je však nutné podotknout, že při jakékoli následující úpravě oběhů obou linek může jmenovaný spoj náhle zajistit jakékoli jiné vozidlo.

¹⁾ – tehdejší konečná tramvají před pankráckou vozovnou
²⁾ – nedaleko dnešního vyústění Jižní spojky poblíž Vídeňské ulice
³⁾ – nyní již zrušená zastávka, nacházející se přibližně v místech křižovatky Vídeňské ulice a Jižní spojky
⁴⁾ – současné obratiště Sídliště Písnice