www.autobusy.org
Městské 100 – 199

100 101 102 103 105 106 107 108 109 110 111 112 113 114 115 116 117 118 119 120 121 123 124 125 128 129 130 131 133 134 135 136 137 138 139 140 141 142 143 144 145 146 147 148 149 150 151 152 154 155 156 157 158 160 161 162 163 164 165 166 167 168 169 170 172 174 175 176 177 180 181 182 183 184 185 188 189 191 192  193  194  195  196  197

Městské 200 – 299

200 201 202 203 207 213 215 220 222 223 224 230 231 232 236 240 241 243 244 245 250 251 253 255 257 260 261 262 263 265 266  267  269

Příměstské

301 302 303 304 305 306 307 308 309 310 311 312 313 314 315 316 317 318 319 320 321 325 326 327 328 329 331 332 333 334 335 336 337 338 339 340 341 343 344 346 347 348 349 350 351 352 353 354 355 356 358 359 361 362 363 364 366 367 368 369 370 371 372 373 374 375 376 377 378 379 380 381 382 383 384 385 387 390 391  396  397  398

Mimoměstské

401 402 403 404 405 406 407 409 410 411 412 413 414 415 416 417 418 419 420 421 422 423 425 426 427 428 429 430 431 432 433 434 435 436 437 438 439 440 441 442 443 444 445 446 447 448 449 451 454 455 456 457 458 461 462 463 465 469 470 471 472 473 474 476 477 478 479 484 488 489 490 491 492  494  495

Noční městské

501 502 503 504 505 506 507 508 509 510 511 512 513  514  515

Noční příměstské

601 602 603 604 605 606 607  608  609  610

Školní

551 552 553 555 556 557 558 559 560 561 562 564 565 566 567 569 570 571 575

Ostatní

751 758 770 772 777 790 799

Zrušené

104 122 126 127 132 153 159 171 173 178 179 186 187 190 198 199 204 205 206 208 209 210 211 212 214 216 217 218 219 221 225 226 227 228 229 233 234 235 237 238 239 242 246 247 248 249 252 254 256 258 259 264 268 270 271 272 273 274 275 276 277 278 279 280 291 292 293  294  295  296  297

Linka 113

Jedna z vůbec nejstarších pražských autobusových linek hromadné dopravy, provozovaná pod číslem 113, slouží v jižním sektoru hlavního města několika generacím již téměř devadesát let. Bez ohledu na proměnu komunikační sítě, plošné rozšíření katastrálního území Prahy nebo změnu funkčního využití dané oblasti, jež mělo podobu nové, rozsáhlé výstavby velkokapacitních obytných celků, se vedení linky během celé její provozní doby změnilo pouze minimálně, a všechny její současné i bývalé podoby se drží letité osy Krč – Libuš, na níž se linka objevila již v rámci svého prvního zřízení.


Za vlahého letního podvečera opouští spoj linky 113 okrajovou městskou část Písnice (28. 6. 2008)

Obyvatelé obou dříve samostatných obcí, Libuše i Písnice, se prvního spojení veřejnou dopravou dočkali poměrně brzy. Již na přelomu 19. a 20. století je doložen provoz koněspřežných poštovních linek, jedoucích z Prahy přes Pankác, Krč a Dolní Břežany dále směrem k Jílovému, tento spoj ale užíval staré benešovské silnice, vedoucí přes Kunratice a Betáň, k níž bylo nutné docházet. Od roku 1924 je však uváděna existence soukromé autobusové linky z Karlova náměstí přes Pankrác, Krč, Písnici, Dolní Břežany a Jílové dále do Netvořic, kterou během třicátých let posílila i linka Československých státních drah. V poválečném období se zdejší základní linkou státního podniku ČSAD stává č. 01208 (Praha, Pankrác – Libuš – Písnice – Dolní Břežany – Jílové u Prahy), pro obsluhu Libuše a Písnice však v návaznosti na prodloužení spojů městské dopravy velmi brzy ztrácí jakýkoli význam.


K nácestné zastávce Nemocnice Krč právě stoupá kačerovská Karosa B 732 č. 5924 (31. 3. 2008)

Od 4. října 1925 zahajují Elektrické podniky provoz na teprve druhé autobusové lince, označené písmenem B, která vyráží během všedních dnů i nedělí na trasu Pankrác1) – Horní Krč2) – Krč, nádraží – Krč, Zelené domky – Kunratice, U třech svatých. Od Zelených domků ke Třem svatým, kde byl zajištěn přestup na další příměstské linky, však pokračovaly pouze vybrané spoje, přičemž tento úsek byl ještě kvůli zavedení potravní daně, která ovlivnila všechny autobusové linky, překračující hranici města, byl ještě krátkodobě mezi 16. listopadem 1927 a 8. prosincem 1927 zcela zrušen. Dne 29. května 1930 je v souvislosti se zprovozněním tramvajové tratě Pankrác – Budějovické náměstí – Kačerov zkrácena pouze k nové tramvajové smyčce na Kačerově.


Zkrácený špičkový spoj linky 113, ukončený již v obratišti Sídliště Písnice (5. 9. 2012)

Během nejbližších následujících let se na lince B zřizuje hned několik provozně nezávislých větví, přejděme proto až k 16. únoru 1933, kdy se k již existujícím variantám Kačerov – Zelené domky a Kačerov – Lhotka přidává i nová verze (tzv. černá větev) Kačerov – Masarykovy domovy – Libuš, potravní daň. Libušská větev se od 3. května 1935, po oddělení kunratických spojů pod samostatnou linku U, stává jedinou provozovanou variantou. Od 1. srpna 1936 jsou všechny spoje linky prodlouženy z dosavadní konečné na katastrální hranici Prahy přímo až do středu Libuše k místní sokolovně, přesně o dva roky později se však opět zkracuje pouze na tzv. čáru potravní daně. Nadcházející léta v souvislosti s probíhající druhou světovou válkou a navazujícím úsporným opatřením, která podřizují prakticky celý protektorátní život výhradně válečné výrobě, mají na provoz linky B silně negativní vliv, a postupně tak dochází nejdříve ke zkrácení pouze ke kolonii Tempo (27. září 1943), zrušení nedělního provozu (12. března 1944) a úplnému přerušení provozu linky (5. června 1944), které je v omezeném rozsahu nahrazeno pouze v krátkém počátečním úseku mezi Kačerovem a Masarykovými domovy novou linkou P.


Vršovická Karosa B 931 č. 7354, zachycená při jízdě mezi zastávkami Jalodvorská a Tempo (25. 5. 2008)

Krátce po konci války je částečně obnoven provoz linky B, která se 28. května 1945 během všedních dnů vrací na trasu mezi Kačerovem a dočasnou konečnou Jalodvorská, od 6. října 1946 znovu vyráží i během nedělí, a dne 1. října 1948 spoje této linky opět dojíždí až k libušské sokolovně. Výraznou změnu představuje prodloužení vybraných spojů do trasy Kačerov – Masarykovy domovy – Tempo – Jalodvorská – Libuš, sokolovna – Písnice, ke kterému dochází 2. září 1951 (úplně všechny spoje se pak do Písnice prodlužují až k 16. říjnu 1972). Za zvláštní pozornost stojí, Dlužno podotknout, že právě Písnice jsou samostatnou obcí, která se k hlavnímu městu připojila až v poslední etapě plošného rozšiřování území k 1. červenci 1974, a tyto prodloužené spoje tak v určitých obdobích představují jedny z mála případů, kdy městské autobusy zajistily obsluhu obcí, neležících na katastru Prahy.


V závěrečném úseku trasy před konečnou Kačerov je zachycen nízkopodlažní Citybus č. 3478 (18. 7. 2010)

Při příležitosti plošného přeznačení městských autobusových linek, které proběhlo k 31. prosinci 1951, obdržela dosavadní linka B nové číslené označení 113 za současného zachování stávající trasy. Primárně se autobusové linky podle nového systému označovaly tak, aby jim přidělené číslo bylo co nejpodobnější označení návazné tramvajové linky, kterou bylo možné pokračovat na své cestě směrem k centru města, přičemž právě v případě obou spojů, vyjíždějících z konečné Kačerov, bylo toto pravidlo ctěno doslova učebnicově – od tramvajových linek č. 13 a 14 zde nyní dále odjížděly autobusové linky 113 a 114. Přestože však k žádné změně vedení linky k tomuto termínu nedochází, následující změna, která její trasování ovlivňuje o bezmála dvacet let později, má znovu s těmito tramvajovými spoji těsnou souvislost.


Karosa B 951 E č. 4059 opustila zastávku Sídliště Písnice a míří přímo do stejnojmenné městské části (9. 3. 2014)

Dlouhodobou úpravu trasy, která však po celé své trvání stále měla charakter dočasné změny, vyvolalo ukončení provozu na tramvajové trati z Budějovického náměstí na Kačerov, ke kterému dochází 19. října 1970. Náhradní obsluha tohoto úseku však není řešena zavedením zvláštního spoje náhradní autobusové dopravy, místo ní jsou na souběžné komunikace výlukově převedeny trvalé autobusové linky, dosud jedoucí přes původní obratiště Kačerov, mezi něž například spadá i námi sledovaná linka 113. Ta je tak odkloněna do trasy Ryšánka – Budějovické náměstí – V podzámčí3) – … – Libuš, sokolovna – Písnice. Po zprovoznění první trasy pražského metra (I.C Sokolovská – Kačerov) je dne 9. května 1974 dlouhodobá výluka ukončena a dočasně odkloněné autobusové linky jsou navráceny do své původní podoby, případně ukončeny v novém přestupním terminálu Kačerov, kde se nově obrací také linka 113.


Ve výstupní zastávce Kačerov právě vykládá cestující vršovická Karosa B 732 č. 5756 (3. 9. 2005)

Na tomto místě je vhodné podotknout, že zatím k žádnému dalšímu opatření, které by upravilo vedení linky 113, přistoupeno nebylo, a je tedy od 9. května 1974 vedena v současné trase Kačerov – Nemocnice Krč – Sídliště Krč – Tempo – Jalodvorská – Libuš – Masokombinát Písnice4) – Lipovická – Písnice. Lince 113 tak v tomto směru nelze upřít jisté prvenství, nyní není v systému Pražské integrované dopravy provozována žádná další autobusová linka, která by již čtyřicet let neprošla žádnou trvalou změnou své trasy. Veškeré nedávné úpravy se tak týkaly výhradně zřizování či rušení nácestných zastávek, případně zvyšování či snižování počtu spojů v jednotlivých provozních obdobích.


V prostoru obratiště Písnice vyčkává na odjezd dalšího spoje ke Kačerovu vůz č. 7438 (14. 3. 2011)

Z první jmenované skupiny lze uvést například zrušení nácestných zastávek V Podzámčí a Michelský les, provozní parametry linky 113 dále ovlivnil termín plošných úprav z 1. září 2009, kdy došlo ke sloučení trojice soubězných linek 113 + 171 + 272 do jedné linky, čímž se na lince znovu objevily zkrácené spoje, nejedoucí až do Písnice. Naopak k výraznému oslabení četnosti spojů vedla snaha o vzájemné proložení linky 113 s příměstskými linkami 331 a 333, která se nejprve 7. června 2010 projevila omezením provozu na lince 113 během přepravních špiček pracovních dnů (snížení počtu spojů až o třetinu) a shodným opatřením v ostatních provozních obdobích od 1. září 2012. S odstupem času lze konstatovat, že se bohužel v tomto případě jedná o značně nepovedený krok, vedoucí k nežádoucímu přetížení tranzitních příměstských linek, které jsou solidně vytíženy cestujícími, jedoucích až do vzdálenějších regionálních destinací.


Na odklonové trase v zastávce Dobronická je zachycena kačerovská Karosa B 732 č. 5821 (22. 5. 2006)

Po obě období existence autobusové linky 113 byla obsluhována výhradně autobusy pražského Dopravního podniku, případně jeho předchůdců, přičemž ani v rámci plošných výpomocí z období konce 80. let není doloženo vypravení žádného autobusu lokálních závodů ČSAD, stejně tak jako použití autobusů nejrůznějších soukromých dopravců ve formě subdodávek, oblíbené z raných porevolučních let. Stejně tak byla ve všech variantách vypravována autobusy běžné délky, nelze však vyloučit sporadický výskyt článkových vozů, typicky vystavených jako záložní či pohotovostní vozidla. Předcházející větě však částečně odporuje následující situace, která nastává od 1. září 2013, kdy v rámci úspory provozních prostředků během pracovních dnů dochází k zajištění jednoho ranního spoje Sídliště Písnice – Kačerov (s odjezdem krátce po 9. hodině) přejezdem z linky 197, které stabilně obsluhuje článkový autobus. Je však nutné podotknout, že při jakékoli následující úpravě oběhů obou linek může jmenovaný spoj náhle zajistit jakékoli jiné vozidlo.


Čerstvou novinku představuje vedení jednoho ranního spoje ve směru na Kačerov kloubovým autobusem (27. 9. 2013)

1) – tehdejší konečná tramvají před pankráckou vozovnou
2) – nedaleko dnešního vyústění Jižní spojky poblíž Vídeňské ulice
3) – nyní již zrušená zastávka, nacházející se přibližně v místech křižovatky Vídeňské ulice a Jižní spojky
4) – současné obratiště Sídliště Písnice