Městská autobusová linka 157 sloužila cestující veřejnosti během uplynulých téměř padesáti let, do nichž spadají všechna období její existence, ve dvou zcela odlišných oblastech hlavního města. Impulsem pro její zavedení se v obou případech stalo budování a osidlování nových sídlištních celků, které dosud postrádaly kvalitní napojení na síť městské hromadné dopravy, přičemž poprvé bylo číslo 157 povoláno do služby v severní části hlavního města, po dalších patnácti letech se ale za podobných okolností objevilo na jeho opačném konci. Všechny provozované varianty však navzájem pojí doplňkový charakter linky, která povětšinou vyjížděla jen v nejexponovanějších obdobích.
Jednou z prvních oblastí, kde se v šedesátých letech dvacátého století začalo s rychlou výstavbou jednoduchých, zato však velkokapacitních panelových domů, byla i katastrální území Prosek a Střížkov. Zatímco v prvních letech postupného obydlování nových budov postačovaly stávající průjezdné autobusové linky, které v jejich těsné blízkosti projížděly do vzdálenějších obcí, např. do Letňan a Čakovic (141, 158, 159), záhy vyvstala nutnost zřízení dalších spojů, určených zejména pro obyvatele nové zástavby. Těsně před rázným nástupem éry překryvných linek, z nichž měly pro oblast Proseka největší význam pozdější linky 126 / 226 a 156 / 256, vznikla i běžná městská autobusová linka, nijak nevybočující ze základních schématu ostatních pražských spojů.
Vůbec první linkou, zřízenou zejména za účelem kvalitního obsloužení proseckého sídliště, se tak 10. dubna 1969 stává linka 157, která k tomuto dni vyráží na trasu Vysočany, ÚNZ1) – Vysočanská radnice – Prosek – Sídliště Prosek – Liberecká2) – Vychovatelna. Nabízí tak pravidelné celotýdenní spojení ve všech denních provozních obdobích, přičemž zároveň umožňuje přestup na kapacitnější tramvajové linky na obou svých konečných zastávkách. Setkáváme se tak nejen s prvním zástupcem oboustranného napaječe páteřních dopravních prostředků v této oblasti, který v několika různých variantních trasách zůstal zachován až do otevření úseku metra IV.C2, ale též s první městskou autobusovou linkou, která projížděla Libereckou ulicí.
Krátce po zprovoznění prvního úseku pražského metra dochází též ke přesměrování či zavedení několika autobusových linek, zajišťujících návoz cestujících z proseckého sídliště k jeho nejbližší stanici, kterou v té době byla stanice Sokolovská. Tento proces se neomezuje pouze na termín plošných trvalých změn, nastávající bezprostředně po výjezdu prvních vlaků podzemní dráhy, ale částečně pokračoval i v letech následujících. Zářným příkladem je 27. září 1975, kdy je zřízena nová linka č. 210, obsluhující trasu Sokolovská – Vychovatelna – Liberecká – Prosek, která ale zároveň ve své východní části nahrazuje dosud tudy vedenou linku 157. Ta je ke stejnému termínu, tedy 27. září 1975, přesměrována do trasy Vysočany, ÚNZ1) – … – Liberecká2) – Lovosická3).
Ani v této zkrácené trase však nezůstává provozována příliš dlouho, a již 1. září 1980 je její provoz trvale ukončen, přičemž nedochází k žádné formě okamžité náhrady zavedením či přesměrováním jiných autobusových linek v blízkém okolí. Konec letních prázdnin roku 1980 je obecně v síti pražské městské dopravy spjat s určitým plošným omezením provozu spojů povrchové dopravy, hned u několika autobusových linek na celém území hlavního města (120, 132, 134, 146, 153, 175, 199, 201) je přistoupeno k úpravě období provozu pouze na přepravní špičky pracovních dnů, určitá úsporná opatření nastávají i v tramvajové dopravě.
Zanedlouho se autobusy, nesoucí číselné označení 157, objevují v pražských ulicích znovu, tentokrát však napomáhají obsloužit nově se rodící sídliště na opačném konci města. Od 27. dubna 1981 vyráží na trasu Budějovická – Nemocnice Krč – Novodvorská – Sídliště Lhotka – Rozvodna4) – Tyršova čtvrť, kde posiluje zejména již dříve zavedenou linku 205, na rozdíl od tohoto staršího souběžného spoje je však provozována pouze v přepravních špičkách pracovních dnů. Postupné dokončování a předávání sídliště Modřany, včetně navazujících místních komunikací, ale vyžaduje prodloužení této linky blíže nové zástavbě, a tak od 30. srpna 1982 místo obratiště Tyršova čtvrť obsluhuje zastávky Družná a Sovětské armády5), přes které dojede až na konečnou Sídliště Modřany6).
Několik následujících změn zahrnuje pouze úpravy rozsahu provozu této linky. Od 1. prosince 1983 je nakrátko vypravována ve všech denních provozních obdobích, včetně večerů a víkendů, hned k 4. listopadu 1984 se ale znovu pouze na přepravní špičky pracovních dnů a ve zbylých časech je naopak nahrazena rozšířením rozsahu provozu souběžné linky 190. Během některého ze zmíněných termínů, nejpozději však 4. listopadu 1984, dochází zároveň ke zrušení všech nácestných zastávek mezi zastávkami Nemocnice Krč a Lhotka, které nově linka 157 projíždí. Ještě většího omezení se linka 157 dočkává 1. dubna 1987, od kdy vyjíždí dokonce pouze během ranní přepravní špičky.
O jejím přetvoření do linky čistě doplňkového charakteru svědčí i její úplné zrušení během letních prázdnin 1987, 1988 a 1989. Naopak k částečnému obnovení někdejší slávy linky 157 dochází 17. října 1989, kdy je ze své dosavadní konečné Sídliště Modřany6) prodloužena do trasy Budějovická – … – Sídliště Modřany6) – Petržílova – Na Beránku. Spojení okolí sídliště Na Beránku s trasou metra C již dva roky zajišťovala linka 170, je ale nutné podotknout, že konala skutečně dlouhou a nepříjemnou zajížďku přes Hodkovičky a Braník, a první plnohodnotné spojení k této trase je tedy zajištěno až prodloužením linky 157. Ke stejnému termínu je též obnoven její provoz i během odpolední špičky pracovních dnů.
Ještě delšího provozního období se linka 157 dočkává 31. srpna 1991, od kdy znovu vyráží v klasickém režimu celodenního a celotýdenního provozu, přičemž jsou všechny její spoje vedeny obousměrně v celé trase linky. Celá první polovina devadesátých let se však v oblasti Modřan nesla v duchu neustálého čekání na konečné zprovoznění dlouhodobě budované tramvajové tratě. Ta se v trase Nádraží Braník – Levského skutečně od 27. května 1995 uvedla do provozu, čímž vyvolala rozsáhlé změny autobusových linek v celém širším okolí, některé byly zcela zrušeny, zatímco jiné spoje prošly větší či menší úpravou. Právě na linku 157 mají provedené úpravy skutečně drtivý dopad, po tomto termínu je provozována jen v ranní přepravní špičce pracovních dnů v trase Tylova čtvrť – Družná – Labe – Sídliště Lhotka – Nemocnice Krč – Budějovická, kterou obsluhuje pouze v tomto směru.
Od 1. července 1996 se počátečním místem, kde je umožněn nástup cestujících, stává zastávka Poliklinika Modřany, ještě většího prodloužení trasy se linka dočkává 18. října 1999, kdy je nadále provozována v trase Na Beránku – Petržílova – Poliklinika Modřany – … – Nemocnice Krč – Kačerov. Ani její převedení z Budějovické na Kačerov ale nezvrátilo velmi omezený charakter provozu, a i po následujících více než deset let bude zachován pouhý jednosměrný provoz v ranní špičce s režijním návratem autobusů zpět z Kačerova do obratiště Na Beránku. Tento stav nepříliš efektivního provozu, kdy vozy, kmenově nasazené na linku 157, vykonají během běžného dne v provozu s cestujícími slabší výkon, než na manipulačních přejezdech, se částečně podařilo zvrátit až přibližně po roce 2005, kdy několik spojů linky 157 v závěru ranní špičky začaly vykonávat kačerovské kurzy linek 139 a 253, dosud manipulačně přejíždějící z obratiště Na Beránku až do garáží Kačerov.
Zejména z pouhého porovnání tras by se dalo konstatovat, že úprava, kterou linka 157 prošla k příležitosti spuštění tzv. metropolitní sítě PID dne 1. září 2012, nemá na její provoz zásadnější vliv a týká se pouze několika málo zastávek v koncové části trasy. Mnohem zajímavější jsou však její ostatní provozní parametry, neboť svou novou trasu, Kačerov – Nemocnice Krč – … – Poliklinika Modřany / Čechova čtvrť, pojíždí obousměrně, a to v ranní i odpolední špičce pracovních dnů. V zastávce Čechova čtvrť byl v této verzi linky umožněn pouze nástup cestujících, v opačném směru se ukončila již v zastávce Poliklinika Modřany, odkud pokračuje manipulačně.
Prozatím poslední změna trasy přetvořila vedení linky 157 k 15. říjnu 2016. Nejedná se však o nijak rozsáhlou úpravu jejího trasování, ovlivněn je pouze její závěrečný úsek v Modřanech. Nově se z předposlední, resp. poslední zastávky Poliklinika Modřany nevydává západně k jednosměrné nástupní zastávce Čechova čtvrť, nýbrž pokračuje dále směrem ke konečné Násirovo náměstí, obsluhující zejména severní okraj sídliště Na Beránku. Po velmi dlouhé době tak tato oblast získává spojení veřejnou hromadnou dopravou, které lze z hlediska četnosti obsluhy označit za atraktivní, i když zůstává stále omezeno pouze na přepravní špičky pracovních dnů. Nově vzniklá trasa linky 157, Kačerov – Nemocnice Krč – Lhotka – Sídliště Lhotka – Labe – Družná – Poliklinika Modřany – Násirovo náměstí, kterou pojíždí obousměrně, a to v ranní i odpolední špičce pracovních dnů, je tak zároveň i trasou současnou. Taktéž zůstává zachován zrychlený charakter linky, kdy projíždí zastávkami Zálesí, Sulická a Novodvorská.
S linkou 157 byly po většinu doby jejího provozu neodmyslitelně spjaty autobusy pražského majoritního dopravce, Dopravního podniku, nalezneme však i období, kdy se na lince stabilně objevovaly autobusy jiných subjektů. Konkrétně mezi 1. červencem 1991 a 14. březnem 1992 ji společně obsluhoval jak dopravní podnik, tak místní pobočky bývalého státního podniku ČSAD, z nichž sem byly vypravovány jak standardní, tak i článkové autobusy. Kloubové autobusy se během provozu linky několikrát s vozy běžné délky vystřídaly, zatímco první léta provozu se nesou ve znamení standardních autobusů, velkokapacitní vozy Ikarus linku obsluhují od 30. srpna 1982 do 2. února 1987, kdy jsou vystřídány vozy běžné délky. Smíšený provoz standardních i kloubových vozů je na lince dále veden mezi 4. prosincem 1989 a 5. červencem 1990, následně se však vypravují výhradně článkové autobusy. Naopak v krátkém období od 27. května 1995 do 1. července 1996 se zde objevují pouze standardní vozy, poté jsou však vystřídány kloubovými autobusy. Ty se zde drží až do poslední trvalé změny dne 1. září 2012, od kdy linka přechází do vypravování autobusy běžné délky, které se na lince prozatím drží dodnes.
1) – zkratka ÚNZ, případně OÚNZ, označuje (okresní) ústav národního zdraví; stejnojmenná konečná zastávka se nacházela v ul. K Moravině v těsné blízkosti pozdějšího terminálu Českomoravská
2) – odpovídá současné zastávce Střížkov
3) – nyní zastávka, resp. obratiště Poliklinika Prosek
4) – nejblíže zastávce Rozvodna, umístěné na původní lhotecké silnici, je dnes zastávka Družná
5) – nyní zastávka Tylova čtvrť (nezaměňovat s Tyršovou čtvrtí)
6) – nynější zastávka Poliklinika Modřany