Městská autobusová linka 220 sloužila Pražanům postupně již ve třech zcela různých podobách, které se diametrálně odlišují nejen funkcemi, které v systému hromadné dopravy postupně plnila, ale též zcela rozdílnými oblastmi své působnosti, v nichž se stihla objevit. Zatímco na počátku své existence se pod tímto označením skrývala klasická překryvná linka, podruhé se vozy tohoto čísla zapojily do obsluhy nedávno připojené městské části. Současný provoz se naopak nese ve znamení častého špičkového spojení rozvíjející se logistické zóny na severovýchodě Prahy s nejbližším terminálem návazné dopravy.

Vůbec poprvé se číslo 220 v síti pražské městské dopravy objevuje 1. února 1971. Nejedná se ale o zřízení zcela nové linky v pravém slova smyslu, za touto změnou se ve skutečnosti skrývá pouze přečíslování a rekategorizace již existující linky 120. Ve své diametrální trase, vedoucí ze západního k východnímu okraji města, Petřiny – Vypich – Motol – Klamovka – Anděl – Jiráskovo náměstí – Karlovo náměstí – Štěpánská – Šumavská – Bořivojova – Nákladové nádraží Žižkov – Pražačka¹⁾ – Jarov²⁾, splňovala podmínky, opravňující jí k zařazení do nově vyčleněné sítě tzv. překryvných linek. Ty se pro cestující navenek odlišovaly zejména zvláštním, zvýšeným tarifem – právě toto hledisko bylo jedním z hlavích důvodů pro přečíslování linek této skupiny. V souvislosti se zahájením provozu prvního úseku pražského metra bylo však s jeho spuštěním dne 9. května 1974 přistoupeno k opětovnému sjednocení tarifu v pražské městské hromadné dopravě. Současně dochází k opětovnému přečíslování překryvných autobusových linek zpět do standardní stovkové řady, což se nevyhýbá ani lince 220, která se opět vrací ke svému "tradičnímu" číslu 120.

Druhé angažmá zmíněné linky znamená radikální změnu zejména pro obyvatele obce Křeslice, nacházející se na jihovýchodním okraji Prahy. Tato nepříliš zalidněná zemědělská víska ležela stranou od všech významnějších tranzitních silnic, dokonce ani kolejová doprava v tomto ohledu příliš nepomohla, od nejbližší železniční stanice v Uhříněvsi, kam vlaky dorazily již 14. prosince 1871, ji dělila téměř pětikilometrová pěší docházka. Vůbec první autobusovou linkou, která se na křeslickém katastru objevila, se roku 1934 stává linka Československých státních drah č. 1019 (Praha, Wilsonovo nádraží – Dolní Měcholupy – Velké Popovice), která se ještě roku 1939 stíhá přečíslovat na 586. Během prvních válečných let je však odkloněna mimo Křeslice a dále tak pro tuto obec nemá již žádný význam.

Znovu je veřejná doprava do obce přivedena až v roce 1954 zřízením nové linky ČSAD č. 01062 (Vršovice (pouze vybrané spoje) – Spořilov – Chodov, škola – Háje, MNV – Petrovice u Prahy – Křeslice – Uhříněves (pouze vybrané spoje)), která obsahovala spoje jak během všedních dnů, tak i v neděli. Jedinou významnější úpravou je roku 1961 její přečíslování na 01083 a společně se zavedením linky MHD č. 154 je r. 1969 její provoz ukončen. Třetím regionálním spojem, vedoucím přes Křeslice, je od r. 1964 linka ČSAD č. 01123 (Černokostelecká – Hostivař, Kabelovna – Náměstí J. Marata – Horní Měcholupy – Petrovice – Pitkovice, obec – Čestlice), na níž je také veden celotýdenní provoz. Roku 1969 přebírá označení čerstvě zrušené linky 01083, zároveň je zkrácena pouze do hostivařské průmyslové zóny. Roku 1973 je na svém druhém konci prodloužena až do Dobřejovic, o rok později je znovu přeznačena na č. 10830. Těsně po zřízení linky městské dopravy, vedoucí do Křeslic, je roku 1978 zkrácena pouze do úseku Petrovice, most – Dobřejovice, definitivního zrušení se dočkává až roku 1981, kdy se v této oblasti objevuje další linka Dopravního podniku č. 232.

Křeslice se součástí hlavního města stávají roku 1974, přičemž napojení na síť městské dopravy se dočkávají jako jedna z prvních obcí, Prahou v této etapě pohlcených. Již 28. března 1978 vyjíždí nová linka s poměrně kuriózním označením 51 na trasu Křeslice – Petrovice, most³⁾ – Petrovice, MNV⁴⁾ – Horní Měcholupy⁵⁾ – Řepčická – Náměstí J. Marata⁶⁾ – Nádraží Hostivař – U továren – Dolní Měcholupy, vyrážející v režimu klasického celodenního a celotýdenního provozu. Přesně po pěti měsících, 28. srpna 1978, je pak linka přeznačena do klasické číslené řady městských linek, a nadále slouží cestujícím pod číslem 220. Ještě téhož roku, od 19. prosince 1978, se z Křeslic prodlužuje až do Pitkovic, které však dříve katastrálně spadaly pod Uhříněves a na rozdíl od Křeslic tak netvořily samostatnou obec.

Následující úpravu lze označit za pouhé přeložení trasy z jedné komunikace do čerstvě dokončené druhé, s původní částečně souběžné. Od 20 prosince 1980 při jízdě ve směru k Léčivě jednosměrně projíždí přes zastávku Sídliště Hornoměcholupská⁷⁾, k 7. září 1982 je takto vedena obousměrně, přičemž je přibližně v dnešních polohách zřízena i nová zastávka Nádraží Hostivař, kam o měsíc později poprvé dorazily i tramvaje. Výrazněji však její provozní parametry ovlivnilo zavedení autobusové linky č. 232 (Kosmonautů – Pitkovice – Nádraží Uhříněves), která na sebe přebírá většinu přepravní zátěže, generované Křeslicemi a Pitkovicemi, neboť z těchto městských částí míří přímo k nejbližší stanici metra. To od 16. listopadu 1981 umožňuje omezit provoz linky 220 jen na pracovní dny a vzápětí od 31. července 1982 dokonce pouze na přepravní špičky pracovních dnů.

Zřizování a dokončování nových komunikací, tentokrát v oblasti sídlišť Horní Měcholupy a Petrovice, ovlivňuje vedení linky 220 i ve druhé polovině 80. let. Dne 6. ledna 1984 je autobusovou dopravou opuštěna jižní část Hornoměcholupské ulice (nyní ul. Lochotínská) a průjezdné linky dále užívají nově vystavěnou ul. Edisonovu, na které je zřízena zastávka Sídliště Horní Měcholupy⁸⁾ (nezaměňovat se zastávkami Hornoměcholupská ani Sídliště Hornoměcholupská). Od 10. června 1986 je zprovozněna další část hlavní sběrné petrovické komunikace, dnešní Hornoměcholupská ulice. Autobusové spoje, linku 220 nevyjímaje, k tomuto datu opouští Edisonovu ulici a jsou na tuto spojnici převedeny, přičemž dočasně projíždí i dnešní Janovskou ulicí s nově zřízenou zastávkou Mikojanova. Od 5. července 1990 již neobsluhuje staré jádro Petrovic a je převedena do Výstavní ulice, kde obsluhuje nové nácestné zastávky Jakobiho a Sídliště Petrovice. Proces předávání nových místních komunikací v oblasti je dokončen k 23. dubnu 1991 předáním jižní část Milánské a navazující Archimédovy ulice, které linka 220 od tohoto dne užívá ke svému průjezdu.

S poslední trvalou úpravou trasy, která proběhla dne 18. listopadu 1995, se linka 220 konečně prodlužuje do podoby, v níž se stýká s metrem. Po tomto termínu je nadále provozována pouze ve špičkách pracovních dnů v trase Skalka – Mokřanská – Kablo – Továrny Hostivař – Dolní Měcholupy – Sídliště Horní Měcholupy – Na vartě – Nové Petrovice – Sídliště Petrovice – Jakobiho – Dolnokřeslická – Místní úřad Křeslice⁹⁾ – Pitkovice, čímž se její trasa stává nápadně podobnou již existující lince 111. Právě tato podobnost se jí o několik let později stává osudnou, 28. ledna 2001 organizátor systému Pražské integrované dopravy v rámci zpřehlednění sítě přistoupil v několika případech ke sloučení dvojic různých linek s podobnou trasou pod jednu, shrnující obě provozované varianty. Tato změna se týkala dosud provozovaných svazků linek 102 + 236, 103 + 258 a 111 + 220, což vyústilo v trvalé zrušení linky 220 a převedení jejích spojů právě na linku 111.

Potřetí autobusy tohoto označení na území hlavního města přivádí nutnost zajistit kvalitní obsluhu nové logistické zóny na severním okraji Horních Počernic. Touto oblastí již od roku 1981 projížděly bez zastávky tangenciální dělnické linky 262, 263 a 269, ještě před bouřlivou výstavbou skladových areálů, již na přelomu tisíciletí, se však prvním účelovým spojem hromadné dopravy, který do této oblasti přiváží pracovníky, stává smluvní neveřejná doprava Metrostavu, který s danými pozemky, na nichž zanedlouho vyroste bezpočet hal, bezprostředně souvisí. Od 16. května 2005 je nahrazena klasickou městskou linkou č. 701, která v trase Dolní Počernice – … – Černý Most – Chvaly – Stavební zóna Horní Počernice (většina spojů jen mezi Černým Mostem a S.Z.H.P) nabízí během pracovních dnů poměrně častý intervalový provoz. Zmíněná linka 701, která poutá pozornost jak svým nesystémovým číselným značením, tak nepříliš odpovídající trasou, sestávající ze dvou zcela odlišných úseků, je k 9. prosinci 2007 rozdělena na dvě různé linky, přičemž její východní část, Černý Most – Chvaly – Stavební zóna Horní Počernice, je nově označena jako linka 220. Zároveň ke stejnému termínu dochází ke zřízení, značně omezeného, provozu i během víkendů a svátků.

Skutečný význam však lince dodává až úprava z 30. srpna 2008, která linku prodlužuje do polookružní trasy Černý Most – Chvaly – Stavební zóna Horní Počernice – Sezemická – Františka Veselého – Paceřická – Stavební zóna Horní Počernice – Chvaly – Černý Most, přičemž z valné většiny nahrazuje sporadický provoz dříve tudy vedené příměstské linky 323. Další změny se nesou pouze ve znamení neustálého posilování provozu, které probíhá soustavně během posledních let, a zřizování dalších nácestných zastávek, obvykle ve formě jednosměrných závleků, odklánějící linku blíže novým skladům a stavbám. Od 1. července 2009 se tak na lince objevuje zastávka Vlastibořská, od 3. března 2013 je vedena v současné trase Černý Most – Chvaly – Stavební zóna Horní Počernice – Vlastibořská – Sezemická – K Zelenči – Františka Veselého – Paceřická – Stavební zóna Horní Počernice – Chvaly – Černý Most.

S linkou 220 byly po většinu doby jejího provozu neodmyslitelně spjaty autobusy pražského majoritního dopravce, Dopravního podniku, nalezneme však i období, kdy se na lince stabilně objevovaly autobusy jiných subjektů. Městský dopravce provoz linky zajišťuje od zřízení až do 14. března 1992, kdy provoz přebírá pobočka státního podniku ČSAD Vršovice, jíž k 30. srpnu 1993 je však linka předána zpět Dopravnímu podniku. Se svým znovuzavedením dne 9. prosince 2007 vyráží s autobusy dopravce Connex Praha, s.r.o., který je k 1. září 2008 přejmenován na Veolia Transport Praha, s.r.o.. Celá skupina Veolia v prostoru střední Evropy se však v průběhu roku 2013 stává součástí skupiny Arriva a dopravce k 1. červenci 2013 mění název na Arriva Praha, s.r.o., jež prozatím obsluhuje linku dodnes. Po dlouhá léta linku ovládaly výhradně vozy běžné délky, teprve od 1. září 2011 je na lince během pracovních dnů veden smíšený provoz standardních a kloubových vozů s drtivou převahou článkových autobusů, víkendový provoz se však nadále nese ve znamení vozů běžné délky. Od podzimu 2015 jsou na linku taktéž koncentrovány patnáctimetrové vozy, jimiž dopravce svůj vozový park obohatil.

¹⁾ – odpovídá pozdější zastávce Vápenka, resp. Vozovna Žižkov
²⁾ – výstupní zastávka Chmelnice, k obratu užívala jednosměrného objezdu ul. U Kněžšké louky
³⁾ – odpovídá dnešní zastávce Morseova
⁴⁾ – odpovídá dnešní zastávce Newtonova
⁵⁾ – odpovídá dnešní zastávce Na Vartě
⁶⁾ – dlouhodobá konečná tramvajových linek v prostoru dnešních zastávek Hostivařská
⁷⁾ – název Sídliště Hornoměcholupská přísluší jak autobusovému obratišti, umístěnému severně od zastávky Řepčická, tak pozdějším zastávkám Taškent
⁸⁾ – zastávka až v relativně nedávné minulosti obdržela název Boloňská
⁹⁾ – nyní zastávka Křeslice