Městská autobusová linka čísla 249 ve své poslední provozní podobě zcela naplňovala typické znaky klasického napaječe, který v pravidelném celodenním a celotýdenním provozu dováží obvyvatele okrajové městské části k nejbližší trase metra, jímž lze pokračovat v dalším cestování do zajímavějších lokalit. Toto číselné označení však již před jejím nedávným obsazením nesla naprosto jiná linka se zcela jinými funkcemi, a s poslední verzí linky 249 ji jen vzdáleně spojuje jihozápadní sektor hlavního města, v němž obě působily.

Číslo 249 se s pražskými ulicemi poprvé stýká dne 1. února 1971. Tím není myšleno zřízení zcela nové linky v pravém slova smyslu, za touto změnou se ve skutečnosti skrývá pouze přečíslování a rekategorizace již existující linky 149. Svou atraktivní trasou, kterou obsluhovala pouze během přepravních špiček pracovních dnů, Dejvice, Náměstí říjnové revoluce¹⁾ - Vozovna Střešovice - Malovanka - Stadion Jih²⁾ - Klamovka - Jinonice, Motorlet – Jinonice, ZPA³⁾, splňovala podmínky, opravňující jí k zařazení do nově vyčleněné sítě tzv. překryvných linek. Ty se pro cestující navenek odlišovaly zejména zvláštním, zvýšeným tarifem – právě toto hledisko bylo jedním z hlavích důvodů pro přečíslování linek této skupiny. S novým označením nastal stav, kdy první cifra číselného označení linky zároveň udávala jízdné v korunách, které u základních linek řady 100 činilo 1 Kčs, u překryvných linek 2xx dvě koruny a u nočních linek řady 300 rovné 3 Kčs.

Úplné tarifní i číselné odlišení překryvných linek však nemělo dlouhého trvání. V souvislosti se zprovozněním prvního úseku pražského metra, I.C Sokolovská – Kačerov, došlo jednak ke sjednocení tarifu, který byl změněn na nepřestupný s jednotnou sazbou 1 Kčs, a dále k výraznému omezení překryvné sítě autobusových linek – některé byly zcela zrušeny, jiné se nadále vyskytovaly ve značně pozměněné trase, a zbylé exempláře téhož druhu pouze změnily své číselné označení zpět do stovkové řady. Do poslední jmenované skupiny spadá i linka 249, která od 10. května 1974 nadále opět vystupovala pod svým staronovým číslem 149.

Okolnosti, které předcházely druhému zavedení autobusové linky 249, úzce souvisí se zajištěním dopravní obsluhy dříve samostatné obce Třebonice. Místní obyvatelé mohli těžit z poměrně výhodné polohy vsi, ležící nedaleko významné tranzitní komunikace, spojující Prahu s Plzní, kudy již od roku 1928 projížděly soukromé autobusové spoje, k nimž bylo možné dojít pěšky. Ti, kteří nejevili zájem o jízdu autobusem, mohli zvolit jiný pěší pochod, tentokráte směrem k Řeporyjím, kde se od roku 1873 nacházela železniční stanice Pražsko-duchcovské dráhy. Do samotných Třebonic však prostředky veřejné dopravy doráží až poměrně pozdě, teprve od 2. června 1957 je zavedena nová autobusová linka ČSAD č. 01121a⁴⁾ (Praha, Nábřežní ul. – Jinonice – Malá Ohrada – Řeporyje – Třebonice – Nučice), jejíž dva páry spojů ve všedních dnech zajíždí přímo do obce. Od roku 1961 dále provoz doplňuje další linka č. 01172 (Praha, Nábřežní ul. – Bílý beránek – Stodůlky – Třebonice – Tachlovice) s výrazně silnějším provozem, opět však omezeným pouze na všední dny. Až roku 1974 jsou na lince, nyní již přeznačené na 11720 zaznamenány i vybrané spoje o víkendu. Společně se zřízením nové linky MHD č. 249 je však provoz dřívějšího regionálního spoje ČSAD zcela ukončen.

Městská hromadná doprava dosahuje katastru bývalých Třebonic dne 22. prosince 1979, kdy je zavedena nová autobusová linka č. 249, která v celodenním a celotýdenním provozu obsluhuje trasu Košíře, Kotlářka – Motol – Bílý beránek – Zličín, MNV – Stodůlky, MNV – Řeporyjské náměstí – Třebonice. Střední část trasy, vedenou přes Stodůlky, je poměrně těžké zrekonstruovat, neboť byla vedena územím, které současně s výstavbou sídliště Jihozápadní Město prošlo rozsáhlou přestavbou, a trasu tak tvořily dnes již povětšinou zaniklé místní komunikace. V následujících letech tak docházelo k poměrně častým trvalým úpravám, v jejichž rámci byla trasa překládána z původních letitých okresních silnic na nové široké ulice, nejdůležitější z nich pak proběhla 3. listopadu 1985, kdy začala užívat nově zprovozněnou ulici K Vidouli, čímž ve své nové podobě, Kotlářka – Vozovna Motol – K Vidouli – Konstruktiva – Šostakovičovo náměstí⁵⁾ – Řeporyjské náměstí – Třebonice.

Následující rozsáhlejší plošné úpravy linkového vedení povrchové dopravy se uskutečnily k 27. říjnu 1988, kdy dochází ke zprovoznění nového úseku metra III.B Moskevská – Dukelská, přibližující tento páteřní dopravní prostředek právě budovanému Jihozápadnímu městu. Z linky 249 se tak nově stává oboustranný napaječ prodloužené trasy podzemní dráhy, neboť svým novým vedením, Stodůlky – Nová kolonie – Bucharova – Dukelská – Malá Ohrada – Píškova – Náměstí U Lva – Řeporyjské náměstí – Třebonice, s přestupním terminálem Dukelská spojuje jak okrajové části Třebonice a Řeporyje, tak nový sídlištní komplex.

Další prodloužení zmíněné trasy metra západním směrem na sebe nenechává dlouho čekat, a již 12. listopadu 1994 je zprovozněn úsek V.B Nové Butovice – Zličín, který dovádí tento kapacitní dopravní prostředek přímo do nitra vysokopodlažní panelové zástavby. Značná část obyvatel tak nově vůbec nepotřebuje k nejbližší stanici metra popojet návaznou autobusovou linkou, ale vystačí si pouze s pěší docházkou, což samozřejmě vyvolává nutnost provést další plošnou reorganizaci linkového vedení, ta kupodivu ponechává trasu linky 249 zcela beze změny. Úpravou však prochází hned v následujícím termínu lokálních úprav trasování linek, k 1. červenci 1995 se linka zkracuje pouze do úseku Nové Butovice – … – Třebonice. Poslední trvalá změna, která linku přetváří do podoby, v níž setrvala až do ukončení provozu, nastává 26. září 1999, od kdy je linka vedena v trase Sídliště Stodůlky – Luka – Amforová – Náměstí U Lva – Řeporyjské náměstí – Třebonice.

Pří příležitosti zprovoznění úseku metra V.A (Dejvická – Nemocnice Motol) proběhly k 7. dubnu 2015 v celé západní oblasti hlavního města rozsáhlé trvalé úpravy vedení autobusových linek, přičemž mezi jedny z nejzásadnějších novinek patřilo nově vzniklé přímé spojení Řeporyj s Motolem, kde lze v čerstvě otevřené stanici metra uskutečnit přestup. Toto spojení je ale zajištěno trojicí upravených linek 179, 301 a 352, přičemž právě prvně jmenovaná linka 179 se ke stejnému termínu přesměrovává nejen do Řeporyj, ale i do Třebonic. Provedenou úpravou tedy přetrasovaná linka 179 zde dosud působící linku 249 zcela nahrazuje, a linka 249 je tak v tomto důsledku trvale zrušena.

Po celou dobu provozu linky 249 byla obsluhována výhradně autobusy standardní délky, nelze však vyloučit sporadický výskyt článkových vozů, typicky vystavených jako záložní či pohotovostní vozidla. Stejně tak se povětšinou nacházela v držení pražského majoritního městského dopravce, Dopravního podniku, v období od 3. ledna 1987 do 4. prosince 1988 se zde však objevovaly autobusy místních poboček státního podniku ČSAD. Kupodivu není zaznamenán žádný případ provozováním žádným ze soukromých dopravců, působících na městských linkách zejména zkraje devadesátých let ve formě subdodávek služeb Dopravnímu podniku.

¹⁾ – dnešní Vítězné náměstí
²⁾ – označení pro dnešní zastávku Stadion Strahov
³⁾ – zkratka ZPA označuje Závody průmyslové automatizace, jinonický závod se nacházel v místě dnešního obchodního centra Galerie Butovice.
⁴⁾ – linka později nese čísla 01166 a 11660
⁵⁾ – odpovídá cca současné zastávce Stodůlky
⁶⁾ – nynější obratiště Sídliště Stodůlky