Autobusový spoj 161 je dalším zástupcem dříve nejrozšířenějšího speciálního druhu radiální linky, tzv. napaječe, jehož úkol je dovézt cestující z od centra vzdálenějších obydlených končin k nejbližší stanici metra, a to nejlépe co nejkratší trasou bez žádných zbytečných závleků či jiných umělých prodlužování doby jízdy. Neklade si tak za cíl nabízet žádný nový netradiční přepravní směr, a retrospektivním pohledem do její minulosti lze usoudit, že svou základní úlohu, zajistit základní obsluhu městských částí Nebušice a nově též Přední Kopanina, plní velmi spolehlivě.

Přestože dnes do katastru městské části Nebušice spadá i oblast Jenerálky, urbanisticky s ní propojena není, a jelikož je vývoj dopravní obsluhy díky její výhodné poloze přímo na okresní silnici oproti samotným Nebušicím výrazně odlišný, zabývat se jím budeme až v některém následujícím článku o tudy projíždějících příměstských linkách. Ani Nebušičtí však nezůstávali o výhody veřejné dopravy ochuzeni dlouho – již roku 1926 vzniká autobusová linka soukromé Autodopravní společnosti, označená číslem 2000, obsluhující trasu Dejvice¹⁾ – Bořislavka – Jenerálka – Nebušice – Přední Kopanina, od roku 1928 prodloužena dále do Tuchoměřic a v r. 1932 (již pod označením 2015) až do Velkých Číčovic²⁾. Po přeznačení na 4023 zůstávala bez dalších úprav v provozu až do válečných let.

Další údaje o tomto spojení pochází z roku 1947, kdy je téměř shodná linka Československých státních drah č. 3107 vedena v trase Dejvice, Bořislavka – Jenerálka – Nebušice – Přední Kopanina – Tuchoměřice, Během roku 1949 přešla přeznačením na 3012, prodloužením vybraných spojů až na Florenc, zřízením dalších variant spojů přes ruzyňské letiště a Kněževes a od 1. května 1949 (se zpětnou platností k 1. lednu 1949) předáním národnímu podniku ČSAD. V následujících letech ji lze sledovat pod čísly 01318, 01018 a 10180, pozdější vývoj trasování linky nebo jejího označení však pro obsluhu Nebušic nemá nijak zásadní charakter, a tak její představení stručně zakončíme tak, že k jejímu zániku došlo až společně s rozvojem Pražské integrované dopravy a dnešní linka 312 je tak jejím nástupcem.

Obsluha Nebušic je však v poválečném období neodmyslitelně spojena s další regionální linkou ČSAD č. 01036, jejíž autobusy obsluhovaly relaci Florenc – Bořislavka – Jenerálka – Nebušice, u kostela³⁾. Podobnost s výše uvedenou linkou, v této době označenou 01318, není vůbec náhodná – od začátku platnosti JŘ 1950/51 došlo k vyčlenění spojů, vedených pouze do Nebušic, do samostatné linky, přičemž do koncového úseku Florenc – Bořislavka zajížděl pouze první a poslední spoj (ekvivalent "výjezdu" a "zátahu"). Těsně po svém zřízení je linka provozována pouze ve všední dny, ale roku 1952 se na ní (již s číslem 01019) objevují i nedělní spoje. Její provoz je ukončen společně s napojením Nebušic na síť městské hromadné dopravy roku 1969 a lze ji označit za přímého předchůdce současné linky 161.

Když k 1. lednu 1968 došlo k prvnímu rozsáhlejšímu připojování okolních obcí k hlavnímu městu, motivovanému zejména získáním plochy pro zástavbu velkokapacitní vysokopodlažní zástavbou, nejmarkantněji ve východní a jižní oblasti města, samostatné Nebušice nezůstaly pohlcování ušetřeny. Stran zavedení městské dopravy si však bezpochyby polepšily, neboť již o rok později, dne 13. ledna 1969, zavádí Dopravní podniky novou autobusovou linku 161, spojující body Bořislavka⁵⁾ – Horoměřická⁶⁾ – Jenerálka – Nad Habrovkou – Nebušice, MNV⁴⁾ – Nebušice. Oproti nahrazené lince ČSAD nabídla cestujícím výrazně vyšší množství spojů a jednotný nepřestupný tarif, nezávisející na projeté vzdálenosti.

Další úpravu trasování linky rozhodně nelze prohlásit za neodůvodněnou, neboť proběhla až 13. srpna 1978. Znalému čtenáři je toto datum jistě povědomé, jedná se o termín trvalých změn, proběhnuvších při příležitosti zprovoznění prvního úseku trasy metra A (I.A Leninova – Náměstí Míru), jehož potenciálu prodloužená linka 161, jezdící nově v trase Leninova – Horoměřická⁶⁾ – … – Nebušice, rozhodně nemohla nevyužít. Následující léta se nesla pouze ve znamení dočasných výlukových úprav, případně drobným změnám spojů, daným zejména zřízením souběžné linky č. 254 do Přední Kopaniny (od 19. prosince 1980) a regionální linky PID č. 312 (22. února 1997).

Dále se tedy zastavíme až u data 1. září 2012, kdy organizátor systému Pražské integrované dopravy přistoupil ke spuštění kontroverzního projektu tzv. metropolitní sítě, jehož jedním z vedlejších efektů bylo též slučování souběžných linek dohromady. Právě tento krok postihl dvojici linek 161 + 254, přičemž přestože došlo prakticky k zachování původní linky 254, pro další provoz došlo ke zvolení nižšího z těchto čísel. Linka 161 je tak v novém systému vedena v trase Dejvická – … – Nebušice – U Václava – Přední Kopanina – K Tuchoměřicům, přičemž během těchto změn nedošlo k žádným úpravám počtu spojů, pouze k jejich převedení z původní linky 254.

Prozatím poslední trvalá úprava její trasy vstoupila v účinnost 7. dubna 2015, kdy proběhl termín celoplošných změn vedení autobusových linek v západní oblasti města při příležitosti zprovoznění nového úseku metra V.A (Dejvická – Nemocnice Motol). Mezi jeden z doprovodných efektů právě předané stavby patřilo částečné přesunutí stanoviště městských a příměstských autobusových linek z dřívějšího Vítězného náměstí dále podél trasy metra směrem na západ, přičemž právě námi sledovaná linka 161 se s novou trasou prvně stýká u její stanice Bořislavka. Nadále je tak provozována v současné trase Bořislavka – Jenerálka – Nad Habrovkou – K Noskovně – Nebušice – U Václava – Přední Kopanina – K Tuchoměřicům. Většina spojů však nadále obsluhuje pouze úsek mezi konečnými Bořislavka a Nebušice, dále na Přední Kopaninu jich pokračuje pouze omezený počet. Do koncové zastávky K Tuchoměřicům dojíždí pouze několik spojů, které vzápětí zatahují do domovské provozovny.

K provozu linky 161 dlouhodobě patří autobusy standardní délky, vypravované Dopravním podnikem, prokazatelně z garáží Dejvice a Řepy, není tedy znám žádný případ výpomoci místními závody ČSAD, stejně tak zůstala ušetřena divoké liberalizace provozování autobusových městských linek zpočátku 90. let. V současnosti lze konstatovat, že kvalita provozu městské dopravy v Nebušicích zřejmě předběhla svou dobu – teprve s pádem totalitního režimu a následném zvyšování životní úrovně obyvatelstva v této lokalitě dochází k překotné výstavbě nových obytných domů, která je pro svou výhodnou polohu nedaleko živé části hlavního města velmi atraktivní zejména pro vyšší střední třídu, avšak současná dlouhodobá stagnace městské dopravy, potažmo linky 161, tento urbanistický vývoj obsluhované lokality (nepočítaje v to zřizování nácestných zastávek) téměř nereflektuje.

¹⁾ – konečná zastávka Dejvice umístěna u místní sokolovny, dnes odpovídá cca zastávce Hradčanská
²⁾ – samostatné obce Malé Číčovice a Velké Číčovice jsou od r. 1950 spojeny pod názvem Číčovice
³⁾ – odpovídá dnešní konečné zastávce Nebušice
⁴⁾ – později zastávka MÚ Nebušice, nyní K Noskovně
⁵⁾ – odpovídá současné zastávce Na Pískách
⁶⁾ – nynější zastávka Bořislavka