Autobusová linka 200 zdaleka nespadá do skupiny letitých pražských autobusových spojů, přesto však vstoupila do povědomí mnoha Pražanů hned ze dvou různých důvodů – jednak jako základní prostředek hromadné dopravy, kterým se lze promptně dostat do Bohnic, zejména tedy do místní proslulé psychiatrické léčebny, a dále též jako zástupce vůbec nejčastěji jezdící autobusové linky v rámci hlavního města. Avšak obě pozorované skutečnosti však v dnešní době nejsou linkou naplňovány tak, jako v letech minulých, její základní funkcí tak zůstává zejména obvyklé zajištění kvalitní každodenní obslužnosti bohnického sídlištního celku.

Zcela poprvé se v síti pražské městské hromadné dopravy setkáváme s číslem 200 již 8. května 1967, kdy pod ním vyjíždí nová rekreační linka, spojující bez jakýchkoli nácestných zastávek turisticky atraktivní místa historického středu města, Staroměstské náměstí a Hradčanské náměstí. Dlužno podotknout, že druhá polovina 60. let 20. století rekreačním spojům, provozovaným obvykle pouze o letních nedělích (včetně linky 200), přímo přála – např. koncem roku 1967 existovalo hned několik linek tohoto druhu, které však byly označovány naprosto nejednotně. Příkladem zjevného ignorování všech myslitelných logických pravidel je v této době souběžné provozování rekreačních linek XA, XB, XC, XD, 200, 224, 225 a 226. K 9. květnu 1969 je provoz rozšířen na oba dny letních víkendů, dne 2. května 1970 je linka 200 přeznačena na písmeno E a ještě 28. září 1970 tento kuriózní rekreační spoj ulice hlavního města definitivně opouští.

Magická hranice druhé stovky načatých linek byla znovu dosažena krátce po zprovoznění prvního úseku pražského metra – to koneckonců mohlo být očekáváno téměř každý den poté, neboť během celoplošných úprav, souvisejících se spuštěním tohoto kapacitního dopravního prostředku, dochází k téměř úplnému zaplnění celé číselné řady od 100 do 199. Paradoxně však ještě dříve, 5. února 1975, vyráží další linky, obsluhující bohnické sídliště, konkrétně čísel 177, 183 a 202, na skutečné obsazení kulatého čísla si ale Pražané musí počkat až do 12. května 1975, kdy je zavedena linka 200, obsluhující trasu Sokolovská – Štvanice¹⁾ – Podhajská pole – Ubikace²⁾ – Bohnická – Sídliště Bohnice. Za pozornost stojí, že se jedná o úplný výčet zastávek, linka má tak ve většině své trasy výrazně zrychlený charakter a osídlovanému bohnickému sídlišti nabízí přímé a rychlé spojení s metrem, potažmo centrem města, a to jak ve všední dny, tak i během víkendů.

Výrazně blíže Severnímu městu přibližuje metro dokončení úseku III.C Sokolovská – Fučíkova, v jehož důsledku je k novému terminálu městské, příměstské i dálkové autobusové dopravy Fučíkova od 4. listopadu 1984 odkloněno či zkráceno větší množství okolních autobusových linek, námi sledovanou linku 200 samozřejmě nevyjímaje. Nadále je tak provozována v trase Fučíkova – Ke Stírce – Podhajská pole – … – Bohnice, Visla³⁾. Pomineme-li jedinou nově zřízenou nácestnou zastávku Ke Stírce, lze prohlásit, že i nadále linka skýtá obyvatelům severopražských sídlišť v této době již méně obvyklé, o to však pozoruhodnější, expresní spojení.

Koncem léta 2002 dochází v důsledku ničivých povodní, které postihly hlavní město, k dlouhodobému výraznému přerušení provozu metra v celé jeho centrální části, přičemž náhradní dopravu v maximální možné míře zajišťovaly zvláštní či odkloněné pravidelné spoje povrchové dopravy. Trasa metra C, vedená v nápadném souběhu s pražskou Severojižní magistrálou, se zdá být přímo určena pro snadnou náhradu prodlouženými autobusovými linkami, a tak je dočasně od 19. srpna 2002 až do 19. října 2002, společně s dalšími radiálními linkami ze Severního města (102, 144, 152, 175⁴⁾, 187) prodloužena až do trasy Pražského povstání – Vyšehrad – I. P. Pavlova – Muzeum – Hlavní nádraží – Florenc – Vltavská – Argentinská – Jankovcova – … – Sídliště Bohnice, po obnovení provozu na dalším úseku trasy C je mezi 19. říjnem 2002 a 18. listopadem 2002 vedena "pouze" v úseku Florenc – Sídliště Bohnice.

Během září téhož roku je též během víkendů 14. 9. + 15. 9. 2002 a 21. 9. + 22. 9. 2002 výjimečně trasa C provozována jen mezi stanicemi Roztyly a Háje, svazek náhradních autobusových linek, potažmo tedy linka 200, je tak veden v již skutečně pozoruhodné trase Roztyly – Kačerov – Budějovická – Pankrác – Pražského povstání – … – Sídliště Bohnice. K dalším krátkodobým výlukám trasy C, které si vynucují prodloužení této linky jižním směrem, je přistoupeno o víkendech 16. 8. + 17. 8. 2003, 23. 8. + 24. 8. 2003, 29. 11. + 30. 11. 2003 (linka 200 prodloužena až na I. P. Pavlova) a 15. 5. + 16. 5. 2004 (linka 200 prodloužena až na Florenc).

Přestože se ještě koncem 80. let uvažovalo o budoucím pokračování trasy C z Holešovic severním směrem táhlým pravým obloukem přes sídliště Bohnice, kde by samozřejmě došlo i k vestavění stanic, realizace se tento záměr nedočkal, a skutečné prodloužení v podobě úseku IV.C1 Nádraží Holešovice – Ládví se Bohnicím pouze přibližuje novou stanicí Kobylisy. Linka 200 je od 26. června 2004, obdobně jako ostatní bohnické autobusové linky, upravena do současné trasy Kobylisy – Pískovna⁵⁾ – Podhajská pole – Zhořelecká – Sídliště Bohnice. Vyjma zřetelného zkrácení a odklonění k nyní nejbližsí stanici metra je též zjevné, že ke stejnému datu zcela ztrácí svůj zrychlený charakter, který by ale na takto krátké trase stejně nepředstavoval oproti hypotetickým "zastávkovým" spojům nikterak znatelnou časovou úsporu.

Linka 200 je po naprostou většinu doby svého provozu neodmyslitelně spjata s kloubovými autobusy pražského Dopravního podniku, zatímco stran dopravců, do jejichž pole působnosti linka spadala, nenalezneme žádnou výjimku v podobě dočasného provozování místními závody ČSAD či porevolučními soukromými dopravci, z hlediska vypravovaných druhů vozidel situace tak jednoznačná rozhodně není. Těsně po svém zavedení jsou pořadí linky obsazována standardními vozy Karosa ŠM a ŠL 11, od 20. června 1980 je však zaveden smíšený provoz standardních i kloubových autobusů, počínaje 30. srpnem 1982 jsou zcela všechny kurzy v režii kloubových Ikarusů. Smíšený provoz je pak pro celkový nedostatek článkových vozidel dočasně zaveden ještě mezi 4. zářím 1989 a 23. listopadem 1990, od tohoto data je však nepřetržitě až do současnosti linka opět obsazována kloubovými autobusy. Za zmínku jistě stojí fakt, že první⁶⁾ nasazení pražského kloubového nízkopodlažního autobusu, klíčovského Citybusu č. 6500, se uskutečnilo 7. ledna 2002 právě na třetím pořadí linky 200.

¹⁾ – zastávka, umístěná přímo na Hlávkově mostě
²⁾ – odpovídá současné zastávce Katovická, dříve Lodžská
³⁾ – stále totožná konečná, dříve i nyní nazývaná Sídliště Bohnice
⁴⁾ – linka 175 je z Nádraží Holešovice prodloužena až během září 2002, spoje, v trvalém stavu končící v zastávce Ke Stírce, upraveny nejsou
⁵⁾ – současná zastávka Čimický háj
⁶⁾ – nepočítáme-li dřívější provoz zkušebních a předváděcích vozidel