Městská autobusová linka č. 218 se po dlouhá léta vyznačovala na pražské poměry nezvyklou stabilitou svého trasování. V současnosti ji však takto s čistým svědomím rozhodně charakterizovat nelze, neboť v nedávné době prošla hned několika vzájemně si odporujícími úpravami, jejichž příčiny je záhodno hledat čistě v rovině citových antipatií odpovědných osob vůči linkám konkrétních čísel. Ironií osudu je skutečnost, že k těmto radikálním proměnám dochází těsně před zprovozněním dalšího úseku trasy metra A, při němž by se jakákoli úprava stala mnohem snadněji pochopitelnou.

Sídliště Na Dědině (mnohdy označované též jako sídliště Dědina), pocházející z let 1979 – 1983, bylo prozřetelně umístěno na dosah od rozvinuté sítě komunikací, usnadňující zajištění dopravní obsluhy. Z nejvýznamnějších letitých spojnic jmenujme zejména Evropskou (dříve Leninovu) třídu, dotýkající se severní hrany sídliště, která je vedena v téměř ideálně přímém směru až na dejvické Vítězné náměstí, odkud je sem dovedenému dopravnímu proudu následně umožněno pokračování do dalších cílových lokalit, včetně centra města. Vydáme-li se naopak západním směrem, jmenovaná třída nás plynule dovede až k pražskému mezinárodnímu letišti Ruzyně, poskytujícímu své služby již od dubna 1937.

Ani kolejová doprava nezůstávala pozemkům, na nichž nyní spočívá sídliště Na Dědině, nijak vzdálena, nedaleko novodobé zástavby vedla vůbec nejstarší železniční trať, dosahující až do současného území hlavního města – koněspřežná železnice Praha – Lány, zahajující provoz již roku 1830. Železniční stanice v Ruzyni je však na trati dodatečně zřízena až v roce 1867, kdy zde po nutných přestavbách již několik let panoval čilý parostrojní provoz. Pro vnitroměstskou dopravu však měla mnohem větší význam dráha tramvajová, která nejprve od r. 1933 vede k vokovické vozovně, krátce po druhé světové válce je roku 1947 prodloužena na současnou konečnou Divoká Šárka, z níž lze dodnes dále k sídlišti pohodlně dojít pěšky.

Nejen bytová zástavba však ospravedlnila zřízení zcela nové linky, vedoucí do této lokality. Na sklonu sedmdesátých let dvacátého století se v území, ohraničeném z jihu železniční tratí bývalé Buštěhradské dráhy a ze severu ruzyňskými kasárnami, vybudoval rozsáhlý skladový areál hned několika státních podniků (Prior, Potraviny, Tuzex, Zelenina), který taktéž generoval nezanedbatelnou poptávku po přivedení nového spoje veřejné dopravy. Všechny zmíněné okolnosti vyústily v zavedení nové linky 218, která 1. září 1982 vyráží na trasu Leninova – Koospol¹⁾ – Divoká Šárka – Sklady zelenina²⁾ – Potraviny³⁾ – Sklady POD⁴⁾ – Ciolkovského – Sídliště Na Dědině.

Ze zpětného pohledu je vhodné se pozastavit nad relativně nízkým číselným označením v kombinaci s nezvyklým datem zřízení linky, které nenavazuje na zprovoznění žádné nové významné dopravní stavby, ani jiný zaznamenatelný vnější vliv. V 70. a 80. letech se nové autobusové linky označovaly stále rostoucí posloupností celých čísel (pomineme-li sporadická zaplnění mezery, vzniklé zrušením některé starší linky), přičemž "okolní" linky 214, 216 a 217 vznikly již v srpnu 1978 (soubor trvalých změn po zprovoznění úseku metra I.A), ještě vyšších číselných hodnot ve stejné době dosáhly např. hornopočernické 221, 222 a 223, pocházející z května téhož roku. Naopak nedlouho před skutečným zřízením linky 218 dorazila číselná řada autobusových linek až k číslu 269, kterého dosáhla v listopadu 1981. Právě zdlouhavé několikaleté uchovávání mezery v jinak celkově kontinuální číselné řadě může vyvolávat dojem, že původně mělo k zavedení linky 218 dojít výrazně dříve, nejspíše současně s již zmíněným termínem zprovoznění první části trasy metra A.

Prvotní podoba, ve které linka spojuje s koncovou stanicí metra A na dnešním Vítězném náměstí jak čerstvě zalidněnou obytnou oblast, tak rozvíjející se logistický areál, je pro spoj, mající charakter klasického radiálního napajače, velice výhodná. Se zdejší strukturou zástavby, v níž je kombinováno hned několik funkcí zároveň, lze snáze dosáhnout vyrovnanější poptávky v obou dvou směrech provozu, a to jak během ranní, tak i odpolední špičky, přirozeně však stále jeden směr do jisté míry převládá. Právě v této trase je však linka provozována bez výraznějších změn po následujících třicet let, drobnější úpravy představovala pouze volba jiných nácestných zastávek na Evropské třídě, v nichž linka zastavovala (později obsluhovala např. zastávky Horoměřická a Sídliště Červený Vrch), případně zkracování či prodlužování intervalů v jednotlivých provozních obdobích.

Dne 1. září 2012 postihlo systém pražské městské hromadné dopravy spuštění nové, tzv. metropolitní sítě PID, mezi jehož hlavní doprovodné efekty patřila zejména snaha rušení či razantní omezení linek, mající delší souběžnou trasu s kolejovou dopravou, především s tramvajovými tratěmi. Právě linka 218, která organizátora systému Pražské integrované dopravy svým úsekem mezi Divokou Šárkou a Dejvickou vysloveně provokovala, byla v tomto termínu přesměrována tak, aby nově již k metru nikoho nedovezla. Ve své nové trase, Nové Vokovice – Nádraží Veleslavín – Divoká Šárka – Brodecká – Ruzyňský velkoobchod – Ciolkovského – Sídliště Na Dědině, však mezi dědinskými usedlíky získala mnohem menší popularitu, než před provedenými změnami.

Pražští cestující totiž obvykle nejeví zájem o zbytečnou okružní vyhlídkovou jízdu přes skladový areál, na jejímž konci na ně čeká přestup na návazné tramvajové linky, které jsou, na rozdíl od původního přímého spojení linkou 218, ještě zdržovány v nácestných zastávkách na Evropské třídě, a velmi brzy nalezli alternativní trasy, umožňující nezúčastnit se žádné z těchto atrakcí, jimiž nová metropolitní síť oplývala. Záhy tak došlo k neuvěřitelnému přetížení linek 119 (dojezd jakoukoli autobusovou linkou Vlastinou ulicí a následný přestup na 119) a 206 (linka, tehdy provozovaná zcela dle potřeb obchodního centra OC Šestka), které se i přes jejich několikeré posílení nepodařilo ani s odstupem času uspokojivě vyřešit.

Provozování linky 218 v rozsahu a parametrech klasického sídlištního napaječe pro její výrazně vyprázdnění nadále postrádalo valného smyslu, a tak je od 9. prosince 2012 trasa linky upravena do současné podoby Dejvická – Červený Vrch – Divoká Šárka – Sídliště Na Dědině – Ciolkovského – Obchodní centrum Šestka. Jakkoli se provedená změna může na první pohled jevit jako šťastný návrat linky 218 zpět na Dejvickou, ve skutečnosti se jedná o pouhé přeznačení dosud takto vedené linky 206, oproti níž je mírně posílena. Naopak obsluha skladištního areálu je přenechána přesměrované lince 108 s o poznání sníženým počtem nabízených spojů.

Dne 7. dubna 2015 v rámci celoplošných změn linkového vedení po zprovoznění úseku metra V.A (Dejvická – Nemocnice Motol), dochází v širším okolí nového úseku k určitým úpravám, směřujícím k celkovému zjednodušení sítě linek a snížení jejich počtu. Právě linka 218, jejíž trase sestává zejména z přímého úseku po Evropské ulici, a je tedy s nově otevřenou částí trasy A ve skutečně nápadném souběhu, představuje vítanou příležitost k úsporám v síti povrchové dopravy, a je tak k uvedenému termínu trvale zrušena. Obsluhu koncového úseku trasy k Obchodnímu centru Šestka přebírá prodloužená a odkloněná linka 191.

Po většinu doby existence linky 218 byl její provoz plně ve správě pražského majoritního městského dopravce, Dopravního podniku, který ji však společně s provedenými úpravami k 9. prosinci 2012 předal do rukou soukromému dopravci Stenbus, s.r.o., provozujícímu linku dodnes. Stejně tak je linka neodmyslitelně spjata s vypravováním klasických standardních autobusů, výjimku však tvoří krátké období mezi 1. zářím 2012 a 9. prosincem 2012, kdy se během víkendů na lince mohly plánovaně objevovat řepské midibusy typu SOR BN 8.5.

¹⁾ – nyní zastávka Nad Džbánem
²⁾ – současný název zastávky Brodecká
³⁾ – nynější název Ruzyňský velkoobchod
⁴⁾ – nyní zastávka U Prioru