Městská autobusová linka č. 189 plní celý svůj provozní život pouhou úlohu špičkového napaječe, spojujícího typická pražská panelová sídliště s nejbližší stanicí metra, umožňující pokračování dále směrem k centru města. Přestože lze v posledních několika letech sledovat trend postupného částečného omezování tohoto druhu autobusových spojů, linka 189 se vydává cestou přesně opačnou a v nedávné době došlo dokonce k jejímu posílení o spoje, nahrazující nabízenou kapacitu jiné utlumené linky, dříve vedené v souběžném směru.
Kažodenní obslužnost sídliště Krč zajišťovaly v prvních letech jeho existence zejména autobusové linky překryvné sítě, např. č. 255 a 271, které místní obyvatele dovezly přímo až do centra města, aniž by kdekoli na trase vyvstala nutnost konat jakýkoli přestup. Rozsáhlé změny v organizaci městské hromadné dopravy však nastaly v souvislosti se zprovozněním prvního úseku pražského metra, I.C Kačerov – Sokolovská, které se uskutečnilo dne 9. května 1974. Společně s jeho otevřením dochází k zásadní transformaci sítě autobusových linek, neboť překryvná síť nemá v systému s kapacitním metrem již žádné opodstatnění, a mnohé, dosud velmi vytížené spoje, jsou zcela zrušeny, případně odkloněny do podzemní dráhou dosud nedotčených lokalit.
Plošná obsluha nejen sídliště Krč tak nyní zůstává na bedrech zcela nového druhu radiálních spojů, tzv. napaječů, které by měly cestující svážet k nejbližší stanici metra po co nejkratší trase. Právě novou linku 189, zřízenou ke 12. květnu 1974, která vyjíždí v trase Kačerov – Nemocnice Krč – Sídliště Krč – Tempo, lze do této skupiny nepochybně zařadit. Obsahovala však pouze spoje během přepravních špiček pracovních dnů, čímž tak tvořila posilu již delší dobu provozované souběžné linky 182 (Kloboučnická – Kačerov – Tempo), na které byl od zprovoznění metra veden celodenní a celotýdenní provoz v celé délce své trasy.
Linka 189 se též vyznačuje pozoruhodnou stálostí své trasy – během celé doby jejího provozování prošla pouze jedinou trvalou úpravou (ani dočasných změn, vyvolaných nutnými opravami či rekonstrukcemi místních komunikací, není zaznamenáno nijak závratné množství), která ji místo původního ukončení v obratišti Tempo dovedla až do dokončovaného sídliště Lhotka, nacházejícího se na dnešním katastrálním území Kamýk. Od 17. ledna 1977 je tak linka provozována v současné trase Kačerov – Nemocnice Krč – Sídliště Krč – Tempo – Nové Dvory – K Višňovce1) – Sídliště Lhotka. Stále však představuje pouhou špičkovou posilu již zmíněné souběžné linky 182.
S pozvolným omezováním jak rozsahu provozu, tak intenzity spojů, vedených na lince 182, je během následujících let linka 189 stále více posilována, od 8. dubna 1980 je zaveden i večerní a víkendový provoz, od 5. března 1990 se přidávají i spoje v dopoledním sedle pracovních dnů. Vzájemná koordinace s linkou 182 též napomáhá realizovat zajímavé úsporné opatření – na konci 80. let 20. století se Dopravní podnik dostává do nepříjemné situace, kdy kvůli neustále stoupajícím přepravním nárokům, váznoucím dodávkám dalších kapacitních kloubových Ikarusů a zároveň dožívání prvních dodaných kusů trpí nedostatkem provozních autobusů. Na větším počtu linek tak dochází ke změnám, které mají za cíl za zachování téhož počtu vypravených vozidel zkrátit oběznou dobu a tím umožnit zkrácení intervalu.
Právě linka 189 s výrazně jednostranným zatížením v typických špičkových přepravních směrech, kdy je v ranní špičce zvýšený zájem o spoje jedoucí k metru, zatímco naopak během odpoledne probíhá návrat obyvatel zpět na sídliště, k takovému opatření přímo vybízí. Od 1. září 1988 je během ranní špičky provozována pouze ve směru Sídliště Lhotka – Kačerov, přičemž se všechna pořadí po vykonání každého takového spoje z Kačerova režijně vrací zpět do nástupní zastávky Sídliště Lhotka, kde následně konají další spoj. Částečně je tento úsporný krok realizován i v opačném směru ve špičce odpolední, kdy manipulačně zpět ke Kačerovu přejíždí pouze vybrané spoje, od 14. února 1998 se ale v těchto obdobích všechny spoje na Kačerov zcela ruší, hned k 31. srpnu 2002 se však část spojů na linku vrací. Obsluha odvratného špičkového směru tak nadále zůstává zajištěna především stále existující linkou 182.
Počátkem nového tisíciletí nastalo postupně ve třech po sobě jdoucích fázích definitivní zrušení linky 182 (a jemu odpovídající posílení l. 189):
- od 4. října 2008 je v odpolední špičce linka 182 zcela zrušena, linka 189 v odvratném směru posílena
- od 1. září 2009 je provoz linky 182 omezen pouze na cca 4 páry spojů během ranní špičky, linka 189 nově provozována v ranní špičce i z Kačerova
- od 1. září 2012 je linka 182 definitivně zrušena, spoje z Kačerova na Sídliště Lhotka nahrazeny posílením linky 189
I v současnosti je však na části spojů realizováno zmíněné úsporné opatření, kdy v odvratném směru ranní i odpolední špičky některé autobusy manipulačně přejíždí z jedné konečné na druhou, čímž je v této relaci veden mírně delší interval, než v protisměru. Nyní však není motivováno snahou o snížení počtu vypravených autobusů, úspora spočívá v kratší kilometrické délce režijního přejezdu, kdy není nutné zbytečně objíždět celé sídliště Lhotka, ale lze si cestu zkrátit přímo Mariánskou ulicí.
Provoz linky 189 je po celou dobu její existence spjat s autobusy pražského Dopravního podniku, případně jeho předchůdců – není tedy zaznamenáno plánované obsluhování místními provozovnami státního podniku ČSAD, ani žádným ze soukromých dopravců, působících na městských linkách zejména zkraje devadesátých let ve formě subdodavatelů městského majoritního dopravce. Těsně po jejím zřízení zajišťovaly provoz autobusy standardní délky, od 3. září 1979 jsou však na všechny spoje nasazeny článkové autobusy, které v běžném provozu linku nepřetržitě obsluhují dodnes. Výjimku představoval víkendový provoz během letních prázdnin na přelomu devadesátých a nultých let, kdy byla linka vypravena vozy běžné délky, počínaje prázdninami roku 2008 sem však vyráží kloubové autobusy i v těchto provozních obdobích.
1) – současný název zastávky Cílkova