Městská autobusová linka 201 byla během svého více než pětapadesátiletého působení v síti pražské městské hromadné dopravy několikrát zrušena a zanedlouho znovu obnovena, přičemž v každé z verzí zajišťovala odlišné přepravní funkce. Pod stejným označením se tak Pražané mohli postupně setkat s doplňkovou noční linkou, tangenciálním spojem, špičkovou posilou dalších vytíženějších spojů, případně s klasickým radiálním napaječem s celotýdenním provozem. Téměř všechny její varianty ale spojuje příslušnost do severovýchodního sektoru hlavního města.
Koncem padesátých let 20. století se v ulicích hlavního města opět objevují noční autobusové spoje. Na rozdíl od současných nočních autobusových linek, které jsou vedeny především v relacích, nezajištěných tramvajovou dopravou, se obnovené linky vydávají přibližně ve stopách předválečných nočních spojů A (nově 201) a D (202), které tehdejší páteřní dopravní prostředek, linky elektrických drah, ve většině své trasy kopírovaly. Od 31. ledna 1959 je tedy linka 201 zavedena v trase Václavské náměstí – Tylovo náměstí – Náměstí Míru – Ruská třída – Stalingradská1) – Zdravotní ústav2) – Průběžná v celotýdenním nočním provozu v rozsahu cca 2300 – 0330 hod.
Jakkoli by se na první pohled mohlo jevit, že se jedná o stejné spojení, které v denním období zajišťovaly tehdejší trolejbusové linky 54 a 61, nejvýraznější odlišnost představovalo její vedení přes Ruskou ulici, v jejíž střední části (okolí současné zastávky Tolstého) se stává vůbec první linkou hromadné dopravy, která je tudy vedena. Provoz obou novodobých nočních autobusových linek však nemá dlouhého trvání, patrně kvůli zcela mizivému zájmu potenciálních cestujících. Ještě téhož roku, k 14. dubnu 1959, je omezena pouze na noc před dnem pracovního klidu (tj. pouze noc ze soboty na neděli), a bez dalších úprav trasy je následně dne 4. května 1966 bez náhrady zcela zrušena.
Po necelých deseti letech se linka 201 znovu do pražských ulic navrací. Právě dokončovanému bohnickému sídlištnímu celku jsou v této době kromě klasických radiálních linek k nejbližší stanici metra (200) a dalších přímých spojů, směřujících do významné vysočanské průmyslové oblasti (177, 183) nabídnuty i další, doplňkové tangenciální spoje, protínající odlehlejší části, ležící na severu hlavního města. Součástí poslední jmenované skupiny se 12. května 1975 stává i nová linka 201, vedená v trase Sídliště Bohnice – Podhajská pole – Písečná – Střelničná – Sídliště Prosek – Prosek – Letňanské strojírny3) – Letňany4) – Kulturní dům Kbely5) – Kbely – Důstojnické domy. Zpočátku je provozována pouze v přepravních špičkách pracovních dnů, již k 12. lednu 1976 je ale její provoz rozšířen do klasického celodenního a celotýdenního režimu.
Od 22. března 1977 se pak všechny spoje linky 201 prodlužují přes zastávky U vodojemu a Čakovická skrze Mladoboleslavskou6) ulici až do terminálu Nový Hloubětín. V relaci Kbely – Nový Hloubětín nahradila ke stejnému dni odkloněnou linku 185, která toto spojení dosud zajišťovala. Naopak další trvalá změna, která vstoupila v účinnost 1. března 1978 upravila podobu linky v její východní části trasy, nadále nebyla ukončena v obratišti Sídliště Bohnice, ale na paralelní konečné Sídliště Bohnice, jih7). Ještě k 3. květnu 1978 je její provoz omezen pouze na pracovní dny, od 1. září 1980 dokonce jen na přepravní špičky pracovních dnů, roli pouhé špičkové posily si následně zachovává na více než dalších dvacet let.
30. srpna 1982 je znovu upraveno bohnické ukončení linky 201, během něhož si jednak společně s linkou 177 prohazují konečné zastávky, dále je ale nově vedena přes ul. K Pazderkám, čímž její trasa získává podobu Sídliště Bohnice – Zhořelecká – Mazurská8) – Dunajecká – Písečná – … – Nový Hloubětín. Plynule se tak přesouváme až k 23. listopadu 1990, kdy je linkové vedení v celé východní oblasti města ovlivněno souběžným předáním hned dvou nových dopravních staveb – úseku metra II.B (Florenc – Českomoravská) a nové tramvajové trati Ohrada – Palmovka. Dochází tak k významnému omezení autobusového provozu v okolí vysočanské průmyslové zóny, které se projevuje i na lince 201, a to jejím zkrácením pouze do úseku Sídliště Bohnice – … – Důstojnické domy – Hůlkova9).
V této poněkud okleštěné podobě následně pozvolně skomírala po celá devadesátá léta, dokud organizátor systému integrované dopravy nepřistoupil k částečné reorganizaci provozu v předmětné oblasti. K 24. září 2000 je linka 201 trvale zrušena a částečně nahrazena prodloužením tehdejší linky 186 v její stopě ze Satalic přes Kbely, Letňany, Prosek a Kobylisy až do Bohnic. S ukončením provozu linky 201 však též došlo k úplnému opuštění obratiště Hůlkova, do něhož již v pravidelném provozu nikdy žádná další linka nezajížděla, a jelikož v nedávné době byla Hůlkova ulice dopravně zklidněna tak, že je v ní nyní vyloučen průjezd rozměrnějších vozidel, zjevně tento stav nebude zvrácen ani v budoucnosti.
Znovu se do pražských ulic autobusy tohoto označení vrací 8. listopadu 2004. K tomuto termínu je linka 201 zřízena v trase Nádraží Holešovice – Kuchyňka – Vychovatelna – Bulovka – Madlina – Poliklinika Prosek, kterou obsluhuje pouze během přepravních špiček pracovních dnů. Její hlavní úlohu představuje posílení tehdejší přetížené linky 210, která zejména pro ty části proseckého sídliště, ležící nedaleko zastávek Teplická a Madlina, byla jediným smysluplným spojem k jakékoli stanici metra či kapacitních tramvajových linek. Bez jakékoli průběžné úpravy její trasy nebo změny rozsahu jejího provozu je ale společně se zprovozněním úseku metra IV.C2 dne 9. května 2008 provoz linky 201 opět trvale ukončen a následně částečně nahrazen odkloněním linky 186.
Potřetí linku 201 do systému navrací spuštění tzv. metropolitní sítě linek z 1. září 2012. Jednou ze zásadních potíží, kterou organizátor integrovaného systému v severovýchodní oblasti města identifikoval, bylo nápadné nevyužití střední části tehdejší tangenciální linky 186, výrazně kontrastující s relativně vysokým zájmem cestujících v koncových úsecích. K tomuto termínu tedy bylo přistoupeno k přetvoření linky 186 pouze do podoby krátkého napaječe Satalic a Hutí, zatímco východní část trasy nahradila nově zavedená linka 201. Ta v klasickém režimu celodenního a celotýdenního provozu obsluhovala trasu Nádraží Holešovice – Kuchyňka – Vychovatelna – Bulovka – Madlina – Střížkov – Poliklinika Prosek – Českolipská – Letňany – Tupolevova – Avia Letňany – Staré Letňany – Letecké opravny – Bakovská. Její nové vedení lze bez nadsázky označit jako určitý druh kombinace obou její předcházejících letitých podob, kromě zjevného úplného zachování trasy z let 2004 – 2008 připomíná svou starší verzi také v navazujícím úseku mezi Prosekem a Kbely.
Do současné trasy se linka 201 dostává změnou, provedenou v rámci celoplošné úpravy linkového vedení sítě PID k 15. říjnu 2016. Od zmíněného data je tak celodenně a celotýdenně provozována v trase Nádraží Holešovice – Kuchyňka – Vychovatelna – Bulovka – Madlina – Střížkov – Poliklinika Prosek – Českolipská – Letňany – Tupolevova – Avia Letňany – Staré Letňany – Letecké opravny – Bakovská – Kbely – Satalice – Plynárna Satalice – Hutě – Rajská zahrada – Černý Most, její prodloužení současně umožnilo trvalé zrušení linky 186 a odklonění dříve v této relaci provozované linky 202. Bystrému oku čtenáře jistě neunikne skutečnost, že nyní linka 201 obsluhuje stejnou trasu, ve které byla v rozmezí let 2008 až 2011 provozována tehdejší linka 186.
Provoz linky 201 je po celou dobu její existence spjat s autobusy pražského Dopravního podniku, případně jeho předchůdců – není tedy zaznamenáno plánované obsluhování místními provozovnami státního podniku ČSAD, ani žádným ze soukromých dopravců, působících na městských linkách zejména zkraje devadesátých let ve formě subdodavatelů městského majoritního dopravce. Stejně tak byla ve všech variantách vypravována autobusy běžné délky, nelze však vyloučit sporadický výskyt článkových vozů, typicky vystavených jako záložní či pohotovostní vozidla.
1) – dnešní zastávka Tolstého
2) – prostor křižovatky současných ulic Benešovská a Ruská
3) – současný název Rychnovská
4) – pozdější zast. Staré Letňany, v současném umístění zastávek by zde takto linka zastavit nemohla
5) – pozdější názvy Jilemnická, Bakovská
6) – jako Mladoboleslavská byla tehdy označena i část dnešní Kbelské ulice
7) – pozdější názvy Nisa a Poliklinika Mazurská
8) – současná zastávka Krakov
9) – dnes již opuštěné obratiště, nacházející se na konci stejnojmenné ulice