Do kategorie stabilních linek pražské městské hromadné dopravy rozhodně spadá i autobusová linka čísla 185, která dlouhodobě obsluhuje zejména oblast Kbel. Zachovává si svůj charakter klasického radiálního napaječe ostatních druhů dopravy, což příliš nemění ani proces postupného rozvoje jejího nejbližšího okolí, který mnohdy dovede linkové vedení zásadně ovlivnit. Zejména poslední léta však přeci jen znamenala určité omezení jejího provozu, a to zejména v návaznosti na posilování dalších, částečně souběžných příměstských spojů integrovaného systému.

Za určitého prvního nepřímého předchůdce linky 185 lze považovat autobusovou linku F (později 119), která zajišťovala spojení Kbel a okrajové části Hloubětína již během první republiky. Ta je ale 20. září 1965 trvale zrušena sloučením s navazující linkou 110, která dovezla kbelské cestující nejen ke končené tramvaje v Novém Hloubětíně, ale umožnila jim pokračovat dále směrem k Hloubětínu a Kyjím. Na lince 110 docházelo během následujících let k různým úpravám, spočívajícím v dalším prodlužování trasy na obou svých koncích, zřizování vložených spojů a ukončování části spojů v okrajových provozních obdobích v nácestných obratištích, až se zdejší organizace provozu stala silně nepřehlednou.

Zejména za účelem zpřehlednění a zvýšení nabídky spojů na předmětné ose je k 4. červnu 1973 přistoupeno k vyčlenění vložených spojů z původní linky 110 do nových, samostatných linek 184 a 185. Zatímco linka 110 žádnou úpravou trasy neprošla a nadále obsluhovala "celý" úsek Čakovice – Letňany – Kbely – Nový Hloubětín – Kyje – Hostavice¹⁾ a nová linka 184 celotýdenně posilovala část trasy mezi Kyjemi a Kbelami, ve špičkách pracovních dnů pokračovala až do Čakovic, třetí uvedená linka se spokojila se značně střídmějším provozem. Linka 185 totiž vyráží pouze v přepravních špičkách pracovních dnů na trasu Kbely, Letecké opravny – Kbely, kulturní dům²⁾ – Kbely – Čakovická – Nový Hloubětín – Hloubětín – Sídliště Hloubětín.

Po necelém roce od jejího zavedení, 1. dubna 1974 dochází k rozšíření rozsahu provozu linky 185 do klasického celodenního a celotýdenního režimu, čímž je během dopoledních sedel, večerů a víkendů nahrazena upravená linka 184, která je ke stejnému termínu naopak o tato okrajová období ochuzena. Zanedlouho též opouští oblast Hloubětína, neboť od 1. prosince 1976 je zkrácena pouze do úseku Letecké opravny – … – Nový Hloubětín, čímž ale též získává v jistém smyslu určité privilegium. Provedenou úpravou se totiž nakrátko stává jednou z mála linek, ukončených v tomto městském autobusovém stanovišti, které z něho nevyráží směrem k centru města, ale naopak se od něj vzdaluje.

Za několik dalších týdnů je ale provedena další trvalá úprava vedení, v jejímž důsledku linka 185 zcela opouští katastr Hloubětína. K 22. březnu 1977 je přesměrována do trasy Libeň, U kříže – Prosek – Čakovická — … – Letecké opravny, spojení Kbel a stanoviště Nový Hloubětín, které dosud zajišťovala, zároveň přebírá prodloužená linka 201. Následující změnou trasování z 23. ledna 1978 se však na několik měsíců do této lokality navrací, neboť je ke zmíněnému termínu upravena do podoby Vysočany, ÚNZ³⁾ – Náměstí Lidových milicí⁴⁾ – Vysočany⁵⁾ – ČKD Trakce⁶⁾ – Nový Hloubětín – Čakovická – … – Letecké opravny. Ještě téhož roku, 23. května 1978, začíná k jízdě užívat Vysočanskou estakádu a ve své nové trase, Vysočany, ÚNZ³⁾ – Náměstí Lidových milicí⁴⁾ – Prosek – Čakovická – … – Letecké opravny, zůstává provozována bez dalších trvalých úprav tras po výrazně delší období.

Zatímco dosud nabízela linka 185 na všech svých pražských konečných zastávkách, které v běhu času vystřídala, pouze přestup na kapacitní tramvajové linky, případně pro vnitroměstské relace takřka nepoužívané železniční spoje z Vysočan, začátkem devadesátých let tuto tramvajovou hegemonii výrazně narušil nový páteřní prostředek pražské městské hromadné dopravy. Když se v listopadu 1990 uvedl do provozu úsek metra II.B (Florenc – Českomoravská), stáhl k nově vybudovaným terminálům mnoho linek povrchové dopravy, svážejících k metru cestující z blízkého i vzdáleného okolí. Přímo linky 185 se ale soubor trvalých změn dotkl jen minimálně – její novou konečnou zastávkou se 23. listopadu 1990 stal terminál Českomoravská, a v následujících letech se bez dalších změn provozovala ve stálé trase Českomoravská – Vysočanská radnice⁴⁾ – … – Letecké opravny.

Na počátku jedenadvacátého století se linka 185 ze dvou spolu nijak nesouvisejících příčin dočasně dostala až do autobusového terminálu Palmovka. Zatímco poprvé jí jízdu k Českomoravské znemožnila totální rekonstrukce Vysočanské estakády, která probíhala od 8. ledna 2002 do září téhož roku, bez přerušení na ni navázaly popovodňové odklony pravidelné linek, v jejichž rámci byly odkláněny od běžných přestupních terminálů, které neumožňovaly přestup na metro, k nejbližším rozumným náhradním konečným s možností přestupu na náhradní povrchovou dopravu. Po obnovení provozu na celé trase metra B je 17. února 2003 opět navrácena do bezvýlukové trasy s ukončením v terminálu Českomoravská.

Přímé spojení na Palmovku se ale po dlouhodobém výlukovém stavu velmi zalíbilo jednak obyvatelům, v druhé řadé též tehdejším zastupitelům městské části Praha 19 (Kbely), kteří začali vzápětí o její trvalé přesměrování do tohoto terminálu, nacházejícího se v mnohem atraktivnější lokalitě s rozmanitějším výběrem návazných tramvajových spojů, projevovat silný zájem. Tento požadavek je vzápětí skutečně k 28. červnu 2003 zrealizován trvalým převedením linky 185 do trasy Palmovka – U kříže – Prosek – Čakovická – Kbely – Jilemnická²⁾ – Letecké opravny, stále s celodenním a celotýdenním provozem všech spojů v úplné, nezkrácené trase.

Síť autobusových linek v celé severovýchodní oblasti hlavního města značně ovlivnilo zprovoznění úseku metra IV.C2 (Ládví – Letňany), které k 9. květnu 2008 vyvolalo rozsáhlé úpravy linkového vedení v širokém okolí. Konkrétně linky 185 se ale paradoxně příliš nedotýkají, jejich jedinými projevy jsou zařazení zajíždění do terminálu Letňany, která tak získává podobu Palmovka – … – Prosek – Nový Prosek – Letňany – U vodojemu – … – Letecké opravny a zřízení vložených spojů v ranní špičce pracovních dnů, projíždějících pouze úsek mezi Letňany a Leteckými opravnami. Na tomto místě ale znovu do trasování linky zasahují zastupitelé městské části Praha 19, kteří tentokrát vyjadřují svůj nesouhlas s nezanedbatelným prodloužením jízdní doby mezi Kbely a Palmovkou, které závlek k novému terminálu způsobuje. Od 28. června 2008 tak dochází k opětovnému prodloužení všech spojů do celé trasy, zároveň při jízdě ve směru Palmovka linka zcela míjí terminál Letňany vedením přes zastávky Čakovická a Na Klíčově.

K opětovnému obousměrnému převedením linky 185 do trasy přes terminál Letňany je přistoupeno až 1. září 2012, provedená úprava však pouze předznamenává brzké nadcházející změny, které její trasování a provozní parametry ovlivní mnohem zásadněji. Od 3. března 2013 je linka 185 provozována v současné trase Palmovka – U kříže – Prosek – Nový Prosek – Letňany – U vodojemu – Kbely – Bakovská – Kbelský hřbitov – Ctěnice – Vinořský hřbitov, v níž je zároveň v maximální možné míře koordinována se souběžnou příměstskou linkou 302, což umožnilo část spojů původní městské linky bez náhrady zcela zrušit. V okrajovém úseku Palmovka – Letňany je ale provozována pouze v přepravních špičkách pracovních dnů, do protějšího koncového úseku Bakovská – Vinořský hřbitov taktéž pokračují jen vybrané spoje, rozložené do celotýdenního provozního období.

Linka 185 se povětšinou nacházela v držení pražského majoritního městského dopravce, Dopravního podniku, v období od 1. března 1980 do 30. srpna 1982 se zde však objevovaly autobusy místních poboček státního podniku ČSAD. Kupodivu není zaznamenán žádný případ provozování žádným ze soukromých dopravců, kteří působili na městských linkách zejména zkraje devadesátých let ve formě subdodávek služeb Dopravnímu podniku. Stejně tak se na ní donedávna objevovaly výhradně standardní autobusy, pomineme-li sporadická vypravení kapacitnějších vozů například v důsledku konání kulturně-společenských akcí v blízkosti trasy linky nebo jako záložních vozidel, počínaje 3. březnem 2013 se zde ale o víkendech stabilně objevují též midibusy.

¹⁾ – pro zjednodušení neuváděny názvy zastávek, pouze významné body na trase
²⁾ – pozdější názvy Jilemnická, Bakovská
³⁾ – zkratka ÚNZ, případně OÚNZ, označuje (okresní) ústav národního zdraví; stejnojmenná konečná zastávka se nacházela v ul. K Moravině nedaleko pozdějšího terminálu Českomoravská
⁴⁾ – nyní náměstí OSN, potažmo zastávka Vysočanská
⁵⁾ – odpovídá současné zastávce Špitálská
⁶⁾ – nynější zastávka Kolbenova