S linkou 272 se v současnosti nesetkáme, a díky aktuálnímu stavu dalšího směrování pražské sítě autobusových linek, nesoucího se ve znamení slučování souběžných spojů a minimalizace jejich počtu, se tento stav do budoucna nejspíše nezmění. V osmdesátých a devadesátých letech 20. století ale obsluhovala takové relace, které bychom z dnešního pohledu mohli označit přinejmenším jako kuriózní, v některých případech dokonce zajížděla i do lokalit, kde mezitím poptávka poklesla natolik, že se tato místa musí dnes bez celodenní obsluhy městskou dopravou obejít zcela.
Dne 11. července 1987 vlaky metra linky A poprvé dojely až do stanice Strašnická, umístěné výstižně ve Strašnicích. Tato fráze je do jisté míry nepřesná, ve skutečnosti prostorem budoucí stanice projížděly už dříve během režijních nájezdů z/do depa v Hostivaři, a o dodatečném vestavění dalších stanic bylo rozhodnuto až později, ale až k tomuto datu se stanice uvedla do provozu. Neodmyslitelným průvodním jevem každého prodloužení metra jsou rozsáhlé změny návazné povrchové dopravy v jejím širším okolí, kdy je mnoho linek přesměrováno, některá spojení zcela zanikají a jiná naopak dostanou příležitost vydobýt si svou pozici v síti městské dopravy.
Přestože prvotním impulzem ke změnám linkového vedení bylo zřízení stanice Strašnická, nová linka 272 se této stanici ani nepřiblížila. O den později, 12. července 1987, poprvé vyjíždí v trase Želivského – Bělocerkevská – Kodaňská – Náměstí Míru – I. P. Pavlova – Karlov. Nahradila tak v oblasti Vršovic zejména původní dlouhé radiální linky 101 a 148, linka 101 před zkrácením dokonce dojížděla až na Karlov, naopak v dodnes velmi exponované relaci Bělocerkevská – Náměstí Míru výrazně posilovala tehdejší linku 135. Hned od 1. prosince 1987 však linka přestala zajíždět do terminálu Želivského a ve směru z centra byla ukončena polookružním "blokovým" objezdem horních Vršovic ulicemi Ruská – Bělocerkevská – Dvacátéhoosmého pluku, podobně jako linka 135.
Vzhledem k nepříznivé finanční situaci města, provázející městskou kasu celá devadesátá léta, byla dne 22. prosince 1992 radou zastupitelstva hl. m. Prahy schválena úsporná varianta projektu organizace MHD, nesoucí se zejména v duchu omezování vzájemných souběhů různých druhů dopravy a rušení méně významných přímých spojení. Přestože takto schválená varianta nakonec nedošla své plné realizace, navržená opatření byla částečně uskutečněna k 27. únoru 1993, čímž jsou míněny zejména ty úpravy, výrazně omezující autobusový provoz v centrální části města. Od tohoto dne proto vůbec nevyjely, mimo jiných, tehdejší autobusové linky 125, 235, a také námi sledovaná linka 272. Ve valné většině své dosavadní trasy nebyla nijak nahrazena, pouze spojení k základní škole na Karlově zajistila až od 8. března 1993 nová školní linka 403 (později přečíslovaná na 552), sestávající z jednoho spoje ráno a jednoho odpoledne.
Mnohem známější bude zřejmě až její druhé angažmá, proběhnuvší v jižní části města, pro plné pochopení kontextu celého jejího vývoje je ale vhodné se vrátit téměř o deset let zpět. Dne 5. listopadu 1984 vyjíždí "účelová" linka 455, spojující nový Masokombinát Písnice se stanicí metra Kačerov. O nijak životně důležité spojení nešlo, neboť od tohoto data přesně tuto relaci obsluhovaly hned čtyři autobusové linky – konkrétně se jednalo o linky 113 (Kačerov – Tempo – Jalodvorská - Masokombinát Písnice – Písnice), 171 (Kačerov – Tempo – Jalodvorská - Masokombinát Písnice; pouze v ranní špičce), 198 (Kačerov – Tempo – Přírodní - Masokombinát Písnice; pouze ve špičkách), a nově zavedená linka 455 volila trasu Kačerov – Zelené domky – Dobronická - Masokombinát Písnice. Spojení na Kačerov tedy bylo možné uskutečnit hned několika různými způsoby, ale pouze v některých provozních obdobích, například provoz linky 455 byl zajišťován pouze velmi omezeným počtem vybraných spojů v ranní špičce k masokombinátu a v odpolední špičce zpět.
V souvislosti s plošným rušením tzv. účelových linek, provozovaných pravidelně, došlo ke dni 2. září 1996 k přečíslování linky 455 na nové označení 272, avšak se zachováním původního počtu i intenzity spojů. Roku 1998 se též konečná zastávka Masokombinát Písnice přejmenovala na současné Sídliště Písnice. Vyššího smyslu linka došla téměř o deset let později – k termínu trvalých změn linkového vedení, 1. září 2005, se na ní jednak zřídilo několik nových zastávek zejména na Vídeňské ulici a v oblasti Libuše, a dále, za stálého zachování provozu pouze v odvratných špičkových směrech, došlo k výraznému navýšení počtu spojů a zahájení pravidelného intervalového provozu, který nečinil více, než 20 minut.
Ani tato změna ale lince nepřinesla do budoucna žádné jistoty. Úvahy o jejím zrušení byly prezentovány již během roku 2008, a při první projednatelné příležitosti, k 1. září 2009, došlo k výrazným změnám linkového vedení a optimalizaci sítě linek v jižní části města, mající za následek úplné zrušení většího množství autobusových linek, mezi které patřila i linka 272. Její spoje (i spoje "souběžné" linky 171) se nakrátko převedly na linku 113, avšak v současnosti lze bohužel pozorovat postupné nenápadné omezování i této, dnes již jediné zbývající městské linky. Číslo 272 se tak s pražskou městskou hromadnou dopravou zřejmě již nadobro rozloučilo.
