Číselné označení 146 se v běhu času dočkalo postupného přiřazení až čtyřem různým autobusovým linkám, jejichž společné znaky lze sktutečně najít jen stěží. V každém období své existence plnila zcela odlišné přepravní funkce, stejně tak doznávala změn i samotná lokalita její působnosti. V žádné z epizod svého provozu se však nedočkala plnohodnotného rozsahu provozu, a za každých okolností existovalo alespoň jedno běžné provozní období, v němž své služby cestujícím zkrátka nenabízela.

Dřívější historická obec, později taktéž pražská městská část, Malešice, se prvních městských autobusů dočkala již za období meziválečné československé První republiky. Vysokopodlažní sídliště, vystavěné až počátkem šedesátých let, se ale obsluhy hromadnou dopravou dočkává logicky až o několik dekád později, první autobusové linky, spojující tuto novou zástavbu se zbytkem hlavního města, do ulic vyráží 3. ledna 1966. Základní přepravní směr k centru města zajišťuje čerstvě prodloužená linka 133, spadající do kategorie tzv. překryvných linek, druhá zdejší autobusová linka, 146, která je ke stejnému termínu zřízena v trase Hostýnská – Malešické náměstí – Spojovací – Harfa¹⁾ – Vysočanská radnice²⁾ – Vysočany, Zákostelní³⁾, ji doplňuje ve vztahu, jenž lze označit za tangenciální. Poměrně kuriózně jsou obě zmíněné linky v provozu pouze ve všední dny, nedělní přepravní potřeby sídliště tak musí nadále uspokojovat nedaleká tramvajová trať.

Drobnější úprava rozsahu provozu linky 146 nastává 5. října 1968, kdy dochází k jeho spíše faktickému přeznačení na provoz pouze během pracovních dnů, čímž reaguje na plošné zkrácení pracovního týdne do pětidenních období a zrušení pravidelných tzv. pracovních sobot. Další trvalá změna z 16. března 1970 naopak ovlivňuje i trasování linky a prodlužuje ji hlouběji do vysočanské průmyslové zóny. K tomuto termínu je zprovozněno nové autobusového nádraží Nový Hloubětín, vůbec první taková stavba, určená především pro linky městské hromadné dopravy, nacházející se na rozhraní Vysočan a Hloubětína nedaleko tramvajové vozovny. V den uvedení stanoviště do provozu se k němu prodloužilo mnoho linek městské hromadné dopravy, povětšinou dosud ukončených v blokovém obratišti Vysočany, přičemž jednou z nich byla i linka 146, od tohoto dne dále provozována v trase Hostýnská – … – Vysočanská radnice²⁾ – ČKD Trakce⁴⁾ – Nový Hloubětín.

V období od 17. dubna 1972 do 16. října 1972 je zkrácen rozsah období provozu této linky pouze na přepravní špičky pracovních dnů, přičemž se, nehledě na relativně krátkou dobu trvání tohoto omezení, skutečně jednalo o trvalou změnu. K opětovnému omezení do tohoto rozsahu dochází, taktéž trvale, k 1. září 1980. Konec letních prázdnin roku 1980 je obecně v síti pražské městské dopravy spjat s určitým plošným omezením provozu spojů povrchové dopravy, hned u několika autobusových linek na celém území hlavního města (120, 132, 134, 153, 175, 199, 201) je přistoupeno k obdobné úpravě, jiné dosud existující spoje (linka 157 nebo tramvajová linka 1) jsou k tomuto termínu zcela zrušeny.

Ani v této zkrácené trase však nezůstává provozována příliš dlouho, a již 1. září 1980 je její provoz trvale ukončen, přičemž nedochází k žádné formě okamžité náhrady zavedením či přesměrováním jiných autobusových linek v blízkém okolí. Konec letních prázdnin roku 1980 je obecně v síti pražské městské dopravy spjat s určitým plošným omezením provozu spojů povrchové dopravy, hned u několika autobusových linek na celém území hlavního města (120, 132, 134, 146, 153, 175, 199, 201) je přistoupeno k úpravě období provozu pouze na přepravní špičky pracovních dnů, určitá úsporná opatření nastávají i v tramvajové dopravě.

Další rozsáhlé změny linkového vedení povrchových spojů městské hromadné dopravy v celé východní části města vyvolalo k 20. prosinci 1980 zprovoznění úseku II.A (Náměstí Míru – Želivského) pražského metra. Linka 146, doposud ukončená v nitru sídliště Malešice v zastávce Hostýnská, by v případě setrvání své trasy obracela takřka na dohled od nového přestupního terminálu Želivského, což by rozhodně nepředstavovalo optimální provozní stav, a je tedy dle očekávání k této stanici prodloužena. Od tohoto termínu je tedy, za zachování stejného rozsahu provozu, vedena v trase Želivského – Hostýnská – Sídliště Malešice – Malešické náměstí – Spojovací – Harfa¹⁾ – Náměstí Lidových Milicí²⁾ – ČKD Trakce⁴⁾ – Nový Hloubětín.

Pravděpodobně od roku 1991 nepřetržitě až do roku 1997 je s nástupem omezeného provozu o letních prázdninách každoročně provoz linky zcela přerušen. Jediná drobnější trvalá úprava trasy, kterou linka v této podobě prochází, ji ovlivňuje k 20. listopadu 1995. Většina autobusových linek, spojující stanici Želivského se sídlištěm Malešice, projíždí při jízdě k sídlišti ul. Nad Vodovodem⁵⁾, kde obslouží zastávku Pod Třebešínem. Naopak při cestě v opačném směru pokračují z Malešic přímo Počernickou ulicí, čímž jmenovanou zastávku zcela míjí. Od tohoto termínu je ale linka 146 vedena přes jmenovanou zastávku Pod Třebešínem obousměrně. V této podobě pak zůstává linka provozována až do 4. října 1997, kdy je trvale zrušena a její přepravní zátěž v různých dílčích úsecích převzata dalšími autobusovými linkami, z nichž jmenujme zejména linky 145 a 177.

Podruhé se s autobusovou linkou 146 setkáme taktéž v severovýchodním kvadrantu hlavního města. Od 29. července 2001 vyráží na trasu Černý Most – Rajská zahrada – Hutě – Satalice – Satalická obora – Kbely – Jilemnická⁶⁾ – Letecké opravny – Letňany⁷⁾ – Avia Letňany – Tupolevova – Nový Prosek – Prosek – Sídliště Prosek – Lovosická⁸⁾. Rozsah provozu lze označit za vskutku kuriózní, linka obsahuje spoje pouze v přechodových špičkových obdobích, dopoledním sedle, večer a o víkendech. V podobné trase totiž doplňuje tudy již dříve vedenou linku 186, provozovanou pouze během přepravních špiček, která však na rozdíl od nově zřízené linky 146 neukončí svou jízdu na sídlišti Prosek, ale pokračuje dále až na sídliště Bohnice. Toto obsazení linky 146 nemá nijak dlouhého trvání, bez jakýchkoli dalších úprav trasy je při plošné reorganizaci linkového vedení v celé severní oblasti města, proběhlé při příležitosti zprovoznění úseku metra IV.C1 (Nádraží Holešovice – Ládví) k 26. červnu 2004 její provoz trvale ukončen. Nahrazuje ji posílená, již zmíněné souběžná linka 186, která je od tohoto data vedena přes zastávku Českolipská a rozšiřuje období svého aktivního působení na celodenní a celotýdenní provoz.

I potřetí promlouvá do obsazení čísla 146 zprovoznění dalšího úseku podzemní dráhy. Vestavění nové, koncové stanice trasy A, Depo Hostivař, do jejího již existujícího úseku, pojížděného manipulačně, taktéž vyvolalo úpravu navazující povrchové dopravy v širém okolí. Autobusové linky napaječových charakterů z východních pražských městských částí dříve dovezly cestující až ke stanici Skalka, kde ale kromě trasy A často volili taktéž přestup na kapacitní severojižní tangenciální linky (145, 177 a 195). S odsunutím místa jejich ukončení do terminálu Depo Hostivař se ale přestávají s těmito linkami stýkat, neboť možná úprava jejich trasy vložením časově náročného a nepříjemného závleku k terminálu Depo Hostivař by rozhodně jejich atraktivitě příliš neprospěla. Právě za účelem zkvalitnění a zjednodušení přesunu mezi touto stanicí a svazkem severojižních tangent je od 27. května 2006 v provozu nová autobusová linka 146, vedená v trase Depo Hostivař – Limuzská – Sídliště Malešice – Malešické náměstí – Spojovací – Nádraží Libeň – Českomoravská.

Za bezesporu zajímavou lze označit skutečnost, že zkrácení všech předmětných autobusových linek o úsek Skalka – Depo Hostivař umožnilo na jejich souboru snížit celkový počet vypravených pořadí o 4 vozy. Zřízením linky 146 je ale veškerá úspora vozidel vykompenzována, neboť její turnusová potřeba svého času taktéž vyžadovala nasazení čtyř pořadí. Ani tato linka, provozovaná pouze ve, znatelně zkrácených, špičkách pracovních dnů, nepřežívá další plošné úpravy sítě hromadné dopravy, a k 9. květnu 2008 je trvale zrušena. Nahrazena je výhradně ve svém počátečním úseku mezi zastávkami Sídliště Malešice a Depo Hostivař, a to prodlouženou linkou 133, která oproti ní nabízí výrazně vyšší počet spojů, a to ve všech provozních obdobích.

Poslední, a zároveň stále aktuální angažmá linky 146, taktéž není od předcházejících obsazení tohoto čísla příliš vzdáleno. Oblast starých Hrdlořez, ležící stranou hlavních tahů, soustavně vyžadovala napojení na síť městské dopravy, které ji právě kvůli její nepříliš výhodné poloze nebylo dlouhodobě dopřáno. Dočkala se ho teprve v nedávné době, v rámci celoplošného rozšiřování midibusových linek a zahušťování sítě hromadné dopravy, ve formě nové polookružní linky 146, vedené v současné trase Spojovací – Hrdlořezská – Mezitraťová – Hrdlořezská – Spojovací. Ta jí od 2. listopadu 2015 během přepravních špiček a dopoledních sedel pracovních dnů právě prostřednictvím zastávky Spojovací, kde lze realizovat přestup na další významné tramvajové a autobusové linky, spojuje se zbytkem města.

S linkou 146 byly po většinu doby jejího provozu neodmyslitelně spjaty autobusy pražského majoritního dopravce, Dopravního podniku, nalezneme však i období, kdy se na lince stabilně objevovaly autobusy jiných subjektů. Konkrétně mezi 12. březnem 1991 a 14. březnem 1992 ji obsluhoval soukromý dopravce Fedos, po ukončení jeho ročního působení na této lince se sem ale navrací Dopravní podnik. Ten zůstává jejím dopravcem i ve druhém a třetím období jejího provozu, až současné obsazení linky 146, pod nímž zahájíla provoz 2. listopadu 2015, zajišťuje společnost About Me, s.r.o.. Po dlouhá léta provoz linky zajišťovaly autobusy běžné délky, přičemž vypravení článkových vozidel lze připustit snad jen jako formu záložních či pohotovostních vozidel, její současná hrdlořezská trasa, která zahájila provoz v listopadu 2015, se ale nese ve znamení midibusů.

¹⁾ – současný název zastávky je Nádraží Libeň
²⁾ – nyní náměstí OSN, potažmo zastávka Vysočanská
³⁾ – autobusy ukončeny objezdem bloků domů nedaleko současného náměstí OSN
⁴⁾ – odpovídá současné zastávce Kolbenova
⁵⁾ – nyní Izraelská ulice
⁶⁾ – současná zastávka Bakovská
⁷⁾ – dnešní název Staré Letňany
⁸⁾ – nyní obratiště Poliklinika Prosek