Nedávno uměle umrtvená linka 122 se sice do všeobecného podvědomí zapsala především jako špičková posila pro přepravu pracovníků do objektů, nacházejících se v hostivařské průmyslové oblasti, avšak během své téměř pětašedesátileté historie zajišťovala ve svých dřívějších podobách mnohem širší spektrum přepravních vztahů. Nikdy ale neopustila jihovýchodní oblast města, kterou provázela po celou dobu výstavby a rozvoje místních sídlištních celků, pro něž tak až do dnešních dnů zůstávala dlouholetou stálicí.
Po poválečné stabilizaci a postupném rozšiřování pražského autobusového provozu byl roku 1953 zhotoven plán zřizování nových linek, podle nějž mělo dojít v následujících sedmi letech k zavedení linek 116 – 129. Číslo 122 se plánovalo použít pro označení linky v trase Chodov – Hostivař, Kablo, která by převzala stávající linku ČSAD. Jako jeden z mála bodů tohoto programu, který se dočkal své realizace, skutečně dne 3. ledna 1954 vyjíždí nová autobusová linka č. 122 v trase Chodov1) – U křížku2) – Nádraží Hostivař – Hostivař, Kablo. Ke stejnému datu je zprovozněna nová tramvajová trať ze Zahradního Města do Hostivaře, která nahradila dosud provozovanou linku 118, čímž došlo k uvolnění několika autobusů, a ty se tak mohly použít na nově zřízené linky.
Již po svém zavedení se linka 122 v oficiálních podnikových informačních materiálech označovala dovětkem "tovární linka". Není se čemu divit, linku tvořilo několik spojů ve všední dny, jenž byly provozovány pouze v omezeném rozsahu, cca v rozmezí 5–7, 11–17 a 21–22 hod. Přestože ve zbytku sítě pražské městské hromadné dopravy již platil plně přestupní tarif, jízdenky zakoupené v ostatních spojích městské dopravy se na lince 122 neuznávaly, což ještě více zvýrazňovalo její zvláštní charakter.
Dalšími změnami prošla linka až po připojení dosud samostatné obce Chodov k hlavnímu městu – během roku 1968 je prodloužena nejprve vybranými, posléze všemi svými spoji až ke konečné tramvají na Spořilov. Rozsáhlé změny linkového vedení v blízkém i širším okolí proběhly v souvislosti se zprovozněním prvního úseku pražského metra, I.C Kačerov – Sokolovská. Nový dopravní prostředek vyžadoval návozné linky i z oblasti Chodova, a tak, společně s nepřeberným množstvím dalších změněných linek, se od 9. května 1974 linka 122 prodloužila do trasy Budějovická – Severozápadní – Spořilov – Na Sádce – U křížku – Náměstí J. Marata – Nádraží Hostivař – Hostivař, Kablo. Od 26. března 1975 pak ze svého hostivařského konce pokračuje až do obratiště u podniku Léčiva.
Krátkou etapu představuje provoz linky až na Ryšánku, kam se sice s účinností od 6. prosince 1976 prodlužuje, avšak nevydrží tam déle, než do dalšího termínu trvalé úpravy své trasy. Ta přichází se zprovozněním dalšího úseku metra II.C Kačerov – Kosmonautů, která přibližuje tento dopravní prostředek Jižnímu Městu. Linka je tak od 8. listopadu 1980 odkloněna k bližšímu terminálu u nově vystavěné stanice metra a je provozována v trase Budovatelů – Benkova – K obecním hájovnám – Náměstí J. Marata – Nádraží Hostivař – Kablo – Léčiva. Další úpravy trasy tak závisely už jen na celoplošných reorganizacích linkového vedení v oblasti (1982), případně na dokončování dílčích sídlišť na Jižní Městě.
Od 27. listopadu 1982 je tak linka opět upravena převedením k terminálu Družby, nicméně zanedlouho poté, 23. února 1983, je prodloužena k dokončovanému areálu vysokoškolských kolejí u obratiště Koleje Jižní Město. S postupující výstavbou se pak 17. června 1985 přetváří do své stálejší podoby Budovatelů – Volha – U dálnice – Družby – … – Léčiva, v níž zůstává bezmála dalších 25 let.
Dlouholetou stabilitu narušily až trvalé změny k 1. září 2009, které postihly téměř všechny linky v jihovýchodní oblasti města. V okolí hostivařsko-malešické průmyslové zóny se nesly zejména v razantním rušení účelových špičkových linek (194, 212, 238) a umělém vytvoření "dělnické superlinky" 122, která nově všechny dříve obsluhované industriální lokality spojila dohromady, naopak na svém sídlištním konci se upravila tak, aby lépe nahradila dosud provozovanou oblíbenou linku 212. Ve své výsledné podobě pak spojovala zastávky Jižní Město – Háje – Opatov – K obecním hájovnám – Nádraží Hostivař – Kablo – Zentiva – Kablo – Radiová – Depo Hostivař.
O tři roky později, dne 1. září 2012, postihlo systém pražské městské hromadné dopravy spuštění nové, tzv. metropolitní sítě PID, mezi jehož hlavní doprovodné efekty patřilo zejména rušení či razantní omezení téměř všech linek se špičkovým či jinak upraveným provozem. Linka 122 však z této všeobecné linkové revoluce vyvázla téměř celá, jediná změna, která na ni byla provedena, je zkrácení do zastávky Opatov, tudíž po tomto termínu se nadále provozovala v trase Opatov – Depo Hostivař. Osudným se ji stalo druhé kolo celoplošných změn, prezentované jako doladění metropolitní sítě, a tak 28. června 2013 vyrazila do ulic naposledy. Podle oficiálních propagačních materiálů byla zcela nahrazena posílenými či přesměrovanými linkami 101 a 181, bohužel ve skutečnosti ani jedna z nich plně nenahrazuje žádný přepravní vztah, který se zrušením linky 122 zanikl, stejnak jako je obecně pomíjena skutečnost, že rozsah provozu nově zřízených spojů, nahrazujících linku 122, je oproti zrušené lince znatelně kratší.
1) – konečná zastávka, umístěna přibližně uprostřed dnešní ul. Starochodovská
2) – odpovídá dnešní zastávce K Obecním hájovnám