www.autobusy.org
Městské 100 – 199

100 101 102 103 105 106 107 108 109 110 111 112 113 114 115 116 117 118 119 120 121 123 124 125 128 129 130 131 133 134 135 136 137 138 139 140 141 142 143 144 145 146 147 148 149 150 151 152 154 155 156 157 158 160 161 162 163 164 165 166 167 168 169 170 172 174 175 176 177 180 181 182 183 184 185 188 189 191 192  193  194  195  196  197

Městské 200 – 299

200 201 202 203 207 213 215 220 222 223 224 230 231 232 236 240 241 243 244 245 250 251 253 255 257 260 261 262 263 265 266  267  269

Příměstské

301 302 303 304 305 306 307 308 309 310 311 312 313 314 315 316 317 318 319 320 321 325 326 327 328 329 331 332 333 334 335 336 337 338 339 340 341 343 344 346 347 348 349 350 351 352 353 354 355 356 358 359 361 362 363 364 366 367 368 369 370 371 372 373 374 375 376 377 378 379 380 381 382 383 384 385 387 390 391  396  397  398

Mimoměstské

401 402 403 404 405 406 407 409 410 411 412 413 414 415 416 417 418 419 420 421 422 423 425 426 427 428 429 430 431 432 433 434 435 436 437 438 439 440 441 442 443 444 445 446 447 448 449 451 454 455 456 457 458 461 462 463 465 469 470 471 472 473 474 476 477 478 479 484 488 489 490 491 492  494  495

Noční městské

501 502 503 504 505 506 507 508 509 510 511 512 513  514  515

Noční příměstské

601 602 603 604 605 606 607  608  609  610

Školní

551 552 553 555 556 557 558 559 560 561 562 564 565 566 567 569 570 571 575

Ostatní

751 758 770 772 777 790 799

Zrušené

104 122 126 127 132 153 159 171 173 178 179 186 187 190 198 199 204 205 206 208 209 210 211 212 214 216 217 218 219 221 225 226 227 228 229 233 234 235 237 238 239 242 246 247 248 249 252 254 256 258 259 264 268 270 271 272 273 274 275 276 277 278 279 280 291 292 293  294  295  296  297

Linka 273

V závěrečném období provozu se autobusová linka čísla 273 nacházela až na samotném chvostu číselné řady pražských městských autobusových linek, které patřilo klasickému radiálnímu napaječi, poskytujícímu značnému množství cestujících každodenní kvalitní spojení s jednou z nejmladších tras metra. Za svůj nedlouhý život však stihla vystřídat hned několik různých variant, které spolu příliš nesouvisí ani s odstupem času, přičemž se v závěru své existence stala obětí několika změn, které vedly k postupnému nenápadnému oslabování jejího provozu. To však nebylo vždy plnohodnotně nahrazeno některými dalšími souběžnými spoji.


Karosa B 732 č. 5822 odbočuje z Poděbradské ulice ke své nácestné zastávce Hloubětín (30. 10. 2009)

23. listopad 1990 je pro východní oblast Prahy z dopravního hlediska bezesporu velice významný den, neboť dochází ke zprovoznění hned dvou staveb infrastruktury, sloužící veřejné hromadné dopravě. Téhož dne se jednak rozjíždí vlaky metra trasy B v úseku mezi stanicemi Florenc a Českomoravská, naopak tramvajovou síť doplňuje nová spojnice mezi Ohradou a Palmovkou, tvořená zejména zajímavou mostní estakádou, dodnes budící u mnohých cestujících oprávněný obdiv. S prodloužením trasy metra je též nejkratší možnou cestou spojen i areál současných Pražských služeb v ul. Pod Šancemi, a to pomocí nové linky 273, provozované pouze vybranými spoji během přepravních špiček pracovních dnů v trase Palmovka – Balabenka – Novovysočanská – Pod Šancemi1).


Nový nízkopodlažní SOR NB 12 č. 3571 linky 273 nedaleko sídlištní zastávky Generála Janouška (15. 7. 2011)

Za zmínku stojí, že k témuž termínu poprvé vyjíždí i nová účelová linka 451, jedoucí v trase Palmovka – Pod Šancemi – Spojovací – … – Výzkumné ústavy Běchovice. Do obratiště Pod Šancemi jsou tak nyní vedeny dokonce dvě autobusové linky, pro jednu z nich představuje dokonce obratiště průjezdné, což ostře kontrastuje s předešlou formou obsluhy, kterou zajišťovala pouze linka 168. Provozování samostatné, s trochou nadsázky pouze účelové, linky 273, která v této podobě nezajišťovala žádný další smysluplný přepravní vztah, však nepatřilo k nejefektivnějším způsobům, jak cílovou oblast obsloužit, a tak je již po necelém půlroce provozu dne 3. dubna 1991 trvale zrušena a pouze částečně nahrazena opětovným prodloužením zmíněné linky 168.


Zpod nedávno dokončeného bytového domu na sídlišti Lehovec vyjíždí klíčovská Karosa B 931 E č. 7260 (7. 3. 2014)

Velmi záhy je však číslo 273 obsazeno znovu, tentokráte spojem, který je v dnešní době ze zpětného pohledu mnohem snáze představitelný. Od 1. července 1991 v režimu klasického celodenního a celotýdenního provozu vyráží takto označené autobusy na trasu Českomoravská – Vysočanská radnice2) – ČKD3) – Nový Hloubětín – Svatojánská4) – Chvaly – Nádraží Horní Počernice – Lukavecká – Ve Žlíbku, na jejíž východní konečné je k tomuto účelu vybudováno nové obratiště. Zavedením této linky je dosaženo stavu, kdy jsou Horní Počernice v téměř celém svém rozsahu se stanicí Českomoravská spojeny autobusovými linkami, vedenými jak po Kolbenově, tak po Poděbradské třídě, což je výhodné zejména v následujících letech kvůli stále nepříjemnějším problémům s průjezdností těchto komunikací, neboť cestující tak mohou volit operativně ze dvou alternativních tras.


Hostivařská Karosa B 731 č. 7172, odstavená v manipulačním prostoru obratiště Ve Žlíbku (13. 4. 2006)

Zcela novou kvalitu života v Hloubětíně a na sídlišti Černý Most nabídlo další prodloužení trasy metra B východním směrem, jejíž nový úsek IV.B Českomoravská – Černý Most se po několika letech výstavby uvedl do provozu v listopadu 1998, na což povrchové linky městské hromadné dopravy samozřejmě reagovaly rozsáhlými úpravami, zaměřenými zejména na opuštění dlouhých souběhů s novou podzemní trasou a jejich koncentraci do nového terminálu Černý Most. Linka 273 má však jako jedna z mála tu čest nadále vést i západně od zmíněného přestupního terminálu, a je společně s dalšími autobusovými spoji k 9. listopadu 1998 upravena, konkrétně do trasy Lehovec – Hejtmanská – Generála Janouška – Kapitána Stránského – Černý Most – Chvaly – … – Ve Žlíbku. Nyní je tak využita i pro částečné zajištění obsluhy sídliště Černý Most, jejichž vzdálenější oblasti napomáhá svážet k nejbližším stanicím metra.


Typický obrázek pražského autobusového provozu z počátku nového tisíciletí, pořízený na sídlišti Černý Most (18. 3. 2010)

Přestože je termín příjezdu prvního vlaku metra do oblasti Černého Mostu, určeného pro přepravu cestujících, již zmíněn, nejedná se kupodivu o plnohodnotné předání celého nově budovaného úseku, neboť dvě nácestné stanice, Hloubětín a Českomoravská, nejsou v tento den ještě dokončeny a k jejich otevření je přistoupeno až s výraznějším odstupem. Za dosud poslední trvalou úpravou trasy linky 273 je vhodné hledat zpřístupnění právě nové stanice metra Hloubětín, v návaznosti na její předání je linka od 18. října 1999 vedena v trase Hloubětínská – Hloubětín – Sídliště Hloubětín – Sídliště Lehovec – Hejtmanská – Generála Janouška – Kapitána Stránského – Černý Most – Chvaly – Vojická – Nádraží Horní Počernice – Třebešovská – Ve Žlíbku.


V nitru vilové zástavby Horních Počernic, v ulici Komárovská, je zachycen klíčovský vůz 7145 (15. 7. 2011)

Společně s prodloužením trasy metra B do stanice Černý Most je na tomto místě zprovozněn nový přestupní terminál s městskou, příměstskou i dálkovou autobusovou dopravou, který lze svým funkčním uspořádáním i v dnešní době označit za minimálně pozoruhodný. Koncová stanice metra s bočními nástupišti, umístěná v rámci celého terminálu ostrovně, umožňuje pohodlný přestup mezi metrem a autobusovými spoji s výrazně krátkými přestupními vzdálenostmi a maximální možnou mírou eliminace ztracených spádů, během žádného z obvyklých pohybů (konečná metra -> nástupní ostrůvky autobusů, výstupní ostrůvky autobusů -> nástupiště metra) není třeba nikde stoupat. Problém však nastává, pokud je přes terminál některá autobusová linka vedena průjezdem skrz, což se zpočátku týkalo výhradně linky 273 – každý její spoj byl nucen objíždět s cestujícími celý terminál, včetně manipulačních ploch pro odstavení autobusů. Teprve později se obdobný závlek objevil i na dalších městských linkách (223, 296, 701).


Nízkopodlažní Citybus č. 3210 projíždí osou sídliště Černý Most, ulicí Ocelkova (23. 5. 2011)

K termínu celoplošných trvalých změn dne 15. října 2016 dochází k přečíslování linky 273 na nové, v období předchozích pěti let nepoužité, číslo 141, žádnou úpravou trasy však tato linka při této příležitosti neprošla. Motivem této změny je snaha organizátora o celkové uvolnění číselného intervalu 271 – 299, do kterého budou následně umístěny nynější školní spoje. Samotné číslo 273 se však tímto úkonem stává neobsazené a linku tohoto označení tedy lze považovat za zrušenou.


Polonoční pořadí linky 273, zachycené v manipulační zastávce obratiště Hloubětínská (9. 1. 2010)

Po většinu doby existence linku provozoval standardními vozy pražský majoritní městský dopravce, Dopravní podnik, lze však nalézt i období, v nichž byla linka v držení jiného subjektu. Se znovuzavedením linky 273 dne 1. července 1991 se na ní objevují, zprvu výhradně, vozy závodu státního podniku ČSAD Klíčov, od 1. září 1991 je na lince veden smíšený provoz autobusů Dopravního podniku i ČSAD. Od 14. března 1992 jsou všechna pořadí linky, tentokrát již definitivně, předána Dopravnímu podniku. Je vhodné doplnit, že ačkoli se o provozování linky 273 během roku 1992 poměrně výrazně ucházela soukromá společnost Fedos, není doložen žádný případ, kdy by se skutečně vozy této společnosti na lince objevily.


Klíčovská Karosa B 951 č. 4020 míří z Vojické vstříc další nácestné zastávce, Chvaly (12. 10. 2015)

1) – konečná Pod Šancemi se nacházela ve stejnojmenné ulici
2) – nyní zastávka Vysočanská
3) – přibližně poblíž současné zastávky Kolbenova
4) – zastávka na Chlumecké ulici, nejblíže současné stanici metra Rajská zahrada