V závěrečném období provozu se autobusová linka čísla 273 nacházela až na samotném chvostu číselné řady pražských městských autobusových linek, které patřilo klasickému radiálnímu napaječi, poskytujícímu značnému množství cestujících každodenní kvalitní spojení s jednou z nejmladších tras metra. Za svůj nedlouhý život však stihla vystřídat hned několik různých variant, které spolu příliš nesouvisí ani s odstupem času, přičemž se v závěru své existence stala obětí několika změn, které vedly k postupnému nenápadnému oslabování jejího provozu. To však nebylo vždy plnohodnotně nahrazeno některými dalšími souběžnými spoji.

23. listopad 1990 je pro východní oblast Prahy z dopravního hlediska bezesporu velice významný den, neboť dochází ke zprovoznění hned dvou staveb infrastruktury, sloužící veřejné hromadné dopravě. Téhož dne se jednak rozjíždí vlaky metra trasy B v úseku mezi stanicemi Florenc a Českomoravská, naopak tramvajovou síť doplňuje nová spojnice mezi Ohradou a Palmovkou, tvořená zejména zajímavou mostní estakádou, dodnes budící u mnohých cestujících oprávněný obdiv. S prodloužením trasy metra je též nejkratší možnou cestou spojen i areál současných Pražských služeb v ul. Pod Šancemi, a to pomocí nové linky 273, provozované pouze vybranými spoji během přepravních špiček pracovních dnů v trase Palmovka – Balabenka – Novovysočanská – Pod Šancemi¹⁾.

Za zmínku stojí, že k témuž termínu poprvé vyjíždí i nová účelová linka 451, jedoucí v trase Palmovka – Pod Šancemi – Spojovací – … – Výzkumné ústavy Běchovice. Do obratiště Pod Šancemi jsou tak nyní vedeny dokonce dvě autobusové linky, pro jednu z nich představuje dokonce obratiště průjezdné, což ostře kontrastuje s předešlou formou obsluhy, kterou zajišťovala pouze linka 168. Provozování samostatné, s trochou nadsázky pouze účelové, linky 273, která v této podobě nezajišťovala žádný další smysluplný přepravní vztah, však nepatřilo k nejefektivnějším způsobům, jak cílovou oblast obsloužit, a tak je již po necelém půlroce provozu dne 3. dubna 1991 trvale zrušena a pouze částečně nahrazena opětovným prodloužením zmíněné linky 168.

Velmi záhy je však číslo 273 obsazeno znovu, tentokráte spojem, který je v dnešní době ze zpětného pohledu mnohem snáze představitelný. Od 1. července 1991 v režimu klasického celodenního a celotýdenního provozu vyráží takto označené autobusy na trasu Českomoravská – Vysočanská radnice²⁾ – ČKD³⁾ – Nový Hloubětín – Svatojánská⁴⁾ – Chvaly – Nádraží Horní Počernice – Lukavecká – Ve Žlíbku, na jejíž východní konečné je k tomuto účelu vybudováno nové obratiště. Zavedením této linky je dosaženo stavu, kdy jsou Horní Počernice v téměř celém svém rozsahu se stanicí Českomoravská spojeny autobusovými linkami, vedenými jak po Kolbenově, tak po Poděbradské třídě, což je výhodné zejména v následujících letech kvůli stále nepříjemnějším problémům s průjezdností těchto komunikací, neboť cestující tak mohou volit operativně ze dvou alternativních tras.

Zcela novou kvalitu života v Hloubětíně a na sídlišti Černý Most nabídlo další prodloužení trasy metra B východním směrem, jejíž nový úsek IV.B Českomoravská – Černý Most se po několika letech výstavby uvedl do provozu v listopadu 1998, na což povrchové linky městské hromadné dopravy samozřejmě reagovaly rozsáhlými úpravami, zaměřenými zejména na opuštění dlouhých souběhů s novou podzemní trasou a jejich koncentraci do nového terminálu Černý Most. Linka 273 má však jako jedna z mála tu čest nadále vést i západně od zmíněného přestupního terminálu, a je společně s dalšími autobusovými spoji k 9. listopadu 1998 upravena, konkrétně do trasy Lehovec – Hejtmanská – Generála Janouška – Kapitána Stránského – Černý Most – Chvaly – … – Ve Žlíbku. Nyní je tak využita i pro částečné zajištění obsluhy sídliště Černý Most, jejichž vzdálenější oblasti napomáhá svážet k nejbližším stanicím metra.

Přestože je termín příjezdu prvního vlaku metra do oblasti Černého Mostu, určeného pro přepravu cestujících, již zmíněn, nejedná se kupodivu o plnohodnotné předání celého nově budovaného úseku, neboť dvě nácestné stanice, Hloubětín a Českomoravská, nejsou v tento den ještě dokončeny a k jejich otevření je přistoupeno až s výraznějším odstupem. Za dosud poslední trvalou úpravou trasy linky 273 je vhodné hledat zpřístupnění právě nové stanice metra Hloubětín, v návaznosti na její předání je linka od 18. října 1999 vedena v trase Hloubětínská – Hloubětín – Sídliště Hloubětín – Sídliště Lehovec – Hejtmanská – Generála Janouška – Kapitána Stránského – Černý Most – Chvaly – Vojická – Nádraží Horní Počernice – Třebešovská – Ve Žlíbku.

Společně s prodloužením trasy metra B do stanice Černý Most je na tomto místě zprovozněn nový přestupní terminál s městskou, příměstskou i dálkovou autobusovou dopravou, který lze svým funkčním uspořádáním i v dnešní době označit za minimálně pozoruhodný. Koncová stanice metra s bočními nástupišti, umístěná v rámci celého terminálu ostrovně, umožňuje pohodlný přestup mezi metrem a autobusovými spoji s výrazně krátkými přestupními vzdálenostmi a maximální možnou mírou eliminace ztracených spádů, během žádného z obvyklých pohybů (konečná metra -> nástupní ostrůvky autobusů, výstupní ostrůvky autobusů -> nástupiště metra) není třeba nikde stoupat. Problém však nastává, pokud je přes terminál některá autobusová linka vedena průjezdem skrz, což se zpočátku týkalo výhradně linky 273 – každý její spoj byl nucen objíždět s cestujícími celý terminál, včetně manipulačních ploch pro odstavení autobusů. Teprve později se obdobný závlek objevil i na dalších městských linkách (223, 296, 701).

K termínu celoplošných trvalých změn dne 15. října 2016 dochází k přečíslování linky 273 na nové, v období předchozích pěti let nepoužité, číslo 141, žádnou úpravou trasy však tato linka při této příležitosti neprošla. Motivem této změny je snaha organizátora o celkové uvolnění číselného intervalu 271 – 299, do kterého budou následně umístěny nynější školní spoje. Samotné číslo 273 se však tímto úkonem stává neobsazené a linku tohoto označení tedy lze považovat za zrušenou.

Po většinu doby existence linku provozoval standardními vozy pražský majoritní městský dopravce, Dopravní podnik, lze však nalézt i období, v nichž byla linka v držení jiného subjektu. Se znovuzavedením linky 273 dne 1. července 1991 se na ní objevují, zprvu výhradně, vozy závodu státního podniku ČSAD Klíčov, od 1. září 1991 je na lince veden smíšený provoz autobusů Dopravního podniku i ČSAD. Od 14. března 1992 jsou všechna pořadí linky, tentokrát již definitivně, předána Dopravnímu podniku. Je vhodné doplnit, že ačkoli se o provozování linky 273 během roku 1992 poměrně výrazně ucházela soukromá společnost Fedos, není doložen žádný případ, kdy by se skutečně vozy této společnosti na lince objevily.

¹⁾ – konečná Pod Šancemi se nacházela ve stejnojmenné ulici
²⁾ – nyní zastávka Vysočanská
³⁾ – přibližně poblíž současné zastávky Kolbenova
⁴⁾ – zastávka na Chlumecké ulici, nejblíže současné stanici metra Rajská zahrada