Autobusová linka městské dopravy čísla 130 sloužila obyvatelům hlavního města hned ve dvou odlišných obsazeních, přičemž zatímco kořeny prvního z nich sahají až do období první republiky, její druhá, skutečně velmi nedávno zavedená podoba, nabízí nový tangenciální vztah, vedoucí zejména novodobě osídlenými a zastavěnými oblastmi západní části Prahy. Málokdo by však tuto linku označil za bezvýhradně nepostradatelnou součást systému, téměř ve všech relacích v pozdějších obdobích jejího provozu plnila zejména čistě doplňkové funkce.

Za přímého předchůdce pozdější linky 130 lze označit autobusovou linku G, která od 1. října 1939 spojuje jinonickou Waltrovku¹⁾ s nedalekými Butovicemi. Zdaleka se nejedná o první prostředek městské hromadné dopravy, který do Butovic kdy zavítal, fakticky se jedná pouze o velmi ostrouhané a přeznačené torzo dosud zde provozované linky J, vedoucí z Waltrovky dále přes Smíchov a Staré Město do Holešovic a Troji. Cestující, hodlající pokračovat od Walterovy továrny¹⁾ dále k centru města, mohli zpočátku použít pouze čerstvě zprovozněnou, druhou pražskou, trolejbusovou trať s novou linkou W, již od 6. října 1939 se ale linka G prodlužuje až do Košíř, kde lze uskutečnit přestup na některé z tramvajových linek. Válečného útlumu autobusového provozu není ušetřena ani linka G, nejprve je od 19. února 1940 opětovně zkrácena pouze do úseku mezi Walterovu továrnu a Butovice, k 1. červnu 1941 je rozsah jejího provozu omezen jen na všední dny, a konečně 1. února 1942 se linka ruší definitivně.

Autobusové spojení ve stopě bývalé linky G není kupodivu obnoveno bezprostředně po válce, místní obyvatelé zůstávají odkázáni na zdejší trolejbus jako na primární (a taktéž jediný) dopravní prostředek i po následující dvě desetiletí. Pouze krátkodobě se ve stopě linky G, tedy v trase Košíře²⁾ – Motorlet¹⁾ – Jinonice³⁾, objevují dočasně zřízené autobusové spoje, plnící funkci náhradní dopravy za vyloučenou trolejbusovou trať, případně za neprůjezdné místní komunikace, procházející rekonstrukcí. Zmíněná náhradní doprava v této trase byla provozována zprvu bez označení od 23. července 1951 do 23. září 1951 a následně, již pod číselným označením 130, od 3. července 1961 do 22. září 1962 a od 9. července 1962 do 23. července 1962.

Teprve 16. března 1964 se již dříve několikrát zprovozněná linka 130 vydává v režimu celodenního a celotýdenního provozu na trasu Košíře, Demartinka²⁾ – U Měchurky – Motorlet¹⁾ – Vidoule – Jinonice³⁾, nyní ale není delegována do funkce pouhé náhradní dopravy, ale stává se součástí trvalého stavu zdejšího linkového vedení. Zatímco první rok své existence nabízí jen doplňkové spojení starých Jinonic k Plzeňské třídě, hned 4. října 1965 svým oboustranným prodloužením do trasy Anděl – Klamovka – Jinonická – … – Vidoule – Jinonice, ZPA⁴⁾ přebírá další funkci, spočívající v zajištění dopravní obsluhy nově zřízeného jinonického podniku ZPA. Zároveň oproti své dřívější provozní podobě dovede zdejší pracovníky i obyvatele přímo dovézt blíže k centru města, a to až na smíchovskou křižovatku Anděl.

K termínu plošné úpravy pražského linkového vedení dne 8. listopadu 1980, proběhlé při příležitosti zprovoznění úseku metra II.C (Kačerov – Kosmonautů) je provoz linky 130 v koncovém úseku Anděl – Jinonická omezen pouze na přepravní špičky pracovních dnů. V západní oblasti hlavního města se ale jedná o jedinou, tehdy realizovanou úpravu linkového vedení, která žádnou další návaznost na jiné změny sítě povrchové dopravy nemá. Od 1. září 1983 je všemi spoji znovu vedena v původní trase Anděl – … – Jinonice, ZPA⁴⁾, kuriozitou je taktéž zavedení jediného školního spoje, který z Anděla pokračuje dále na Náměstí Míru⁵⁾. Zmíněný školní spoj linku opouští od 4. listopadu 1984, náhradní spojení v této relaci nadále nabízí vybranými spoji prodloužená linka 128.

Dokončení úseku metra I.B (Smíchovské nádraží – Sokolovská) vyvolalo další rozsáhlé úpravy v provozu hromadné dopravy. Právě linky 130 se dotýkají jejím prodloužením do trasy Moskevská – Anděl – … – ZPA Jinonice – Malá Ohrada⁶⁾ – Velká Ohrada⁶⁾ – Řeporyjské náměstí. Kromě změny jejího ukončení u bývalé křižovatky Anděl, kde je dovedena až k novému autobusovému terminálu Moskevská, je taktéž z Jinonic prodloužena po původní komunikaci až do Řeporyj, jejichž obsluhu zajišťuje namísto dosud sem vedené linky 230. V následujících letech je provedeno na lince několik trvalých změn trasy v oblasti Butovic a Jinonic, souvisejícími s postupným zprovozňováním Jeremiášovy ulice, na kterou byl postupně převáděn provoz ze zanikající dřívější komunikační sítě.

Výrazným mezníkem pro obsluhu právě budovaného Jihozápadního města je datum 27. října 1988, kdy dochází ke zprovoznění nového úseku metra III.B (Moskevská – Dukelská), přibližující mu tento páteřní dopravní prostředek. V návazných plošných změnách linkového vedení je linka 130, se zachováním svého dřívějšího celodenního a celotýdenního rozsahu provozu, převedena do trasy Moskevská – … – Vidoule – Švermova⁷⁾ – Sídliště Jinonice – Karlštejnská – Dukelská – Cvetkovova⁸⁾ – Mládí – Stodůlky. V uvedené trase zůstává, až na dílčí úpravy, vedena následujících a zároveň zbývajících bezmála 15 let své existence, pomineme-li drobnou úpravu z 16. prosince 1989, kdy začíná zajíždět do zastávky Nová kolonie, a rozmezí od 12. listopadu 1994 do 1. července 1995, kdy obsluhuje pouze úsek Na Knížecí – … – Nové Butovice. Těsně po zprovoznění úseku V.B zůstala obsluha doplňkové relace mezi oblastí starých Stodůlek a stanicí Nové Butovice výhradně na tehdy tudy vedených linkách 230 a 249, korekce linkového vedení z roku 1995 tyto linky ale delegovala do role klasických jednostranných napaječů, a obsluhu koncového úseku Na Knížecí – … – Nové Butovice – Nárožní – Nová kolonie – Mládí – Sídliště Stodůlky navrátila zpět lince 130.

Sídlištní celek Jihozápadní město je jedním z posledních zástupců tohoto druhu velkokapacitní obytné zástavby na území hlavního města, některé jeho části se podařilo dokončit až v průběhu devadesátých let. Ve srovnání s ostatními pražskými obvody zde tak již během jeho zřizování vzniklo výrazně více bytů, určených pro osoby se sníženou schopností orientace a pohybu s implementovanými bezbariérovými a dalšími nápomocnými prvky. Přestože tento zpřístupňující styl ovlivnil i všechny stanice úseku metra V.B, které se tedy mohly označit za bezbariérově přístupné již od svého zprovoznění, další stanice metra, zejména v centrální části města, ani ve druhé polovině devadesátých let takto ohodnotit rozhodně možné nebylo. Není proto překvapivé, že právě linka 130, která i přes svou doplňkovou úlohu, v jejímž rámci meandruje po většině tohoto sídliště, nezapře radiální charakter, a může tak alespoň v omezené míře nepřístupnou podzemní dráhu nahradit, se stala jednou z prvních autobusových linek, na nichž dopravce (od 30. března 1998) garantoval nízkopodlažní spoje.

Osudným se lince 130 stal až soubor úprav, provedený při příležitosti spuštění tzv. metropolitní sítě PID od 1. září 2012. Jedna ze zásadních myšlenek nové koncepce provozu, kterou organizátor integrovaného systému prezentoval, spočívala v co možná největším omezení souběžných úseků autobusových linek s kapacitní kolejovou dopravou, přičemž právě u linky 130 spatřoval problém v relativně dlouhém úseku mezi Andělem a Klamovkou, kde linka částečně kopírovala radiální tramvajovou trať na Plzeňské ulici. K uvedenému termínu je tak linka 130 trvale zrušena a ve zbývající části své trasy do určité míry nahrazena prodlouženými a odkloněnými linkami 137 a 176, které ale zdaleka nenabízí veškeré přepravní vztahy, zajištěné zrušenou linkou 130.

Příčiny návratu linky 130 zpět do pražských ulic lze kupodivu taktéž hledat v trvalých změnách, proběhlých v září 2012. Další ze změn, které organizátor systému PID v tomto termínu realizoval, výrazným způsobem snížila atraktivitu tehdejší tangenciální linky 230, na niž, patrně se záměrem o zpřehlednění provou, přidal několik nových závleků, které nepříjemným způsobem prodloužily celkovou cestovní dobu. Nezvratná klesající obliba takového způsobu spojení, kterou měly provedené úpravy za následek, stála za rozdělením linky 230 na dvě spolu nesvázané linky, zatímco číslo 230 zůstalo vyhrazeno pro lokální obslužný spoj okolí Barrandova a Holyně, špičkové tangenciální spojení přechází na novou linku 130. Ta je tedy od 28. srpna 2016 zřízena v současné trase Zličín – Stodůlky – Hlávkova – Řeporyjské náměstí – Slivenec – Nový Slivenec – Poliklinika Barrandov – Chaplinovo náměstí. Zpočátku je provozována pouze v přepravních špičkách pracovních dnů, počínaje dnem 1. září 2018 je doplněna i o spoje v dopoledním sedle.

S linkou 130 je během obou jejích období existence spjat provoz městského majoritního dopravce, Dopravního podniku hl. m. Prahy, který na ni vypravoval standardní autobusy. Výjimku tvořil víkendový provoz v první polovině roku 2011, kdy na některá pořadí této linky plánovaně vypravoval midibusy, jejichž vozový park tehdy doznal čerstvé obměny. Po znovuzavedení linky dne 28. srpna 2016 dopravce zpočátku všechny oběhy obsazoval midibusy, zároveň ale pro jejich celkový nedostatek provoz často doplňoval standardními nízkopodlažními vozy, kterým nečinil průjezd prostorově nijak neomezené trasy žádné potíže. Společně se zavedením dopoledního provozu od 1. září 2018 se na všechna pořadí linky vrací standardní vozy.

¹⁾ – různá pojmenování téhož místa v běhu času označují bývalý podnik Waltrovka, resp. pozdejší Motorlet, který odpovídá současné zastávce U Waltrovky
²⁾ – současná zastávka Klamovka, umístěná ve vyústění Jinonické ulice na Plzeňskou, během různých provozních období "náhradní dopravy" nesla konečná zastávka pojmenování Klamovka, Pod Klamovkou a Mentlíkova
³⁾ – bývalé obratiště Jinonice, poblíž současné zastávky Butovická
⁴⁾ – zkratka ZPA označuje Závody průmyslové automatizace, jinonický závod se nacházel v místě dnešního obchodního centra Galerie Butovice
⁵⁾ – prameny se rozchází v otázce, zda se jednalo o jeden pár spojů, či o jediný spoj (v blíže neupřesněném směru)
⁶⁾ – zastávky Malá Ohrada a Velká Ohrada se nacházely na původní komunikaci, poblíž později vzniklých sídlištních celků
⁷⁾ – současná zastávka Jinonice, umístěná u stejnojmenné stanice metra
⁸⁾ – odpovídá dnešní zastávce Nárožní