Autobusová linka čísla 175 sloužila systému pražské městské hromadné dopravy postupně ve dvou různých podobách, které jsou si však vzájemně podobné více, než by se na první pohled jevilo. Zatímco její první verze vznikla z vůbec posledního vzniklého spoje, spadajícího do dříve oblíbené překryvné sítě, aby dožila jako skomírající napaječ, trasování obnovené linky téhož označení se po několika úpravách dostalo do stavu, kdy do jisté míry konkuruje dalším druhům kapacitnější kolejové dopravy, které v radiálním směru na mnoha místech doplňuje.

Ještě než se dostaneme k objasnění okolností, které vedly k prvnímu zřízení linky 175, představme si jejího přímého předchůdce. Dne 31. ledna 1972 je zavedena nová autobusová linka 275, obsluhující trasu Cíl¹⁾ – Zahradní Město – Nádraží Strašnice – Murmaňská – Orionka – Baranova²⁾ – Prokopovo náměstí – Městské muzeum³⁾ – Štvanice⁴⁾ – Dopravní podniky⁵⁾ – Na Ovčinách⁶⁾. Jak již číselné označení, začínající cifrou 2, napovídá, šlo o linku tzv. překryvnou. Tento pojem sdružuje zvláštní skupinu autobusových linek, charakterizovanou především dlouhou trasou, protínající centrum města, provozem pouze během všedních dnů (v případě linky 275 dokonce pouze během přepravních špiček), projížděním některých nácestných zastávek a zvláštním, zvýšeným tarifem, který v případě těchto linek činil 2 Kčs za každou započatou jednotlivou jízdu bez možnosti přestupu na jakýkoli další navazující spoj.

Hned k 1. dubnu 1972 však dochází ke zřízení druhé větve linky, která ze zastávky Štvanice míří přes zastávky Dělnická a Pelc–Tyrolka ke konečné Troja, ZOO. Zatímco původní varianta, tvořená spojením konečných zastávek Cíl a Na Ovčinách je nadále provozována pouze v přepravních špičkách pracovních dnů, během nově zavedeného víkendového provozu se autobusy této linky objevují na trase mezi obratišti Zahradní Město, Cíl a ZOO. Za pozornost jistě stojí, že se zde zcela ojediněle setkáváme s linkou překryvné sítě, která slouží Pražanům i ve dnech pracovního klidu, čímž do jisté míry odporuje původní koncepci prémiové skupiny spojů. Rekreační víkendová varianta však linku opouští společně s další trvalou úpravou z 27. srpna 1973, při níž jsou obě verze opět sjednoceny a linka prodloužena do trasy Cíl – … – Štvanice – Dělnická – Rokoska – Vychovatelna – Kobyliské náměstí – Vozovna Kobylisy, na níž znovu vyráží jen ve režimu špičkového provozu.

Úplné tarifní odlišení překryvných linek, stejně tak jako vydržování vlasní číselné řady, určené výhradně pro tento druh spojů, však nemělo dlouhého trvání. V souvislosti se zprovozněním prvního úseku pražského metra, I.C Sokolovská – Kačerov, došlo jednak ke sjednocení tarifu, který byl změněn na nepřestupný s jednotnou sazbou 1 Kčs, a dále k výraznému omezení překryvné sítě autobusových linek – některé byly zcela zrušeny, jiné svou trasu značně změnily, a zbylé exempláře téhož druhu pouze změnily své číselné označení zpět do stovkové řady. Do poslední jmenované skupiny spadá i linka 275, která je od 10. května 1974 nadále provozována pod nově přiděleným číslem 175, aniž by však zároveň došlo k jakémukoli ovlivnění její trasy.

Téhož roku, od 16. prosince 1974, je rozsah provozu linky 175 rozšířen i na období dopoledního sedla pracovních dnů, s začátkem poprázdninového provozu dne 1. září 1980 však opět vyráží pouze během přepravních špiček. Další rozsáhlé změny linkového vedení povrchových spojů městské hromadné dopravy v celé východní oblasti města vyvolalo zprovoznění úseku II.A (Náměstí Míru – Želivského) pražského metra. Součástí těchto plošných úprav, proběhnuvších 20. prosince 1980, bylo též přetrasování námi sledované linky, která sice pozbývá svého dřívějšího diametrálního charakteru, avšak nová trasa Sokolovská – Štvanice – Dělnická – Pelc-Tyrolka – Vychovatelna – Sokolníky⁷⁾ – Vozovna Kobylisy – Burešova⁸⁾ naopak linku obohacuje nejen o krátké prodloužení na svém severním konci, ale i o večerní a víkendový provoz.

Za necelý půlrok, dne 6. dubna 1981, je však linka takřka zcela navrácena do své nedávné podoby, neboť se opět z dosavadní konečné zastávky Sokolovská vydává po již známé předešlé trase přes Žižkov, Vinohrady a Strašnice až do obratiště Cíl, stále se nacházejícího na Zahradním městě, zároveň však dochází k omezení provozu pouze na pracovní dny. Teprve dokončení úseku III.C Sokolovská – Fučíkova, v jehož důsledku je k novému terminálu městské, příměstské i dálkové autobusové dopravy Fučíkova od 4. listopadu 1984 odkloněno či zkráceno větší množství okolních autobusových linek, námi sledovanou linku 175 definitivně přetváří v pouhý napaječ červené trasy metra, a nadále, v režimu klasického celodenního a celodenního provozu, obsluhuje pouze úsek Fučíkova – Jankovcova – … – Burešova.

V předcházejícím odstavci je sice zmíněno, že nová úloha linky 175 spočívá především v návozu obyvatel části sídlišť Kobylisy a Ďáblice k trase metra C, tento základní charakter typické pražské napaječové linky je však částečně potlačen oslabením z 28. února 1998. Po tomto datu jsou v celé trase Nádraží Holešovice – … – Ke Stírce – … Šimůnkova vedeny spoje pouze v pracovní dny, o víkendech a státních svátcích lze linku využít pouze mezi konečnými zastávkami Ke Stírce – Sídliště Kobylisy – Vozovna Kobylisy – Šimůnkova. Po zprovoznění úseku metra IV.C1 (Nádraží Holešovice – Kobylisy – Ládví) se od 26. června 2004 do této trasy zkracují všechny spoje ve všech provozních obdobích, nově je však umožněn přestup na prodlouženou trasu v bývalé zastávce Kobyliské náměstí, nyní též nazvané Kobylisy.

Pozornost jistě budí dobové netradiční ukončení autobusových linek 162 a 175. Ačkoli je do oblasti po dlouhé a náročné výstavbě dovedena trasa C pražské podzemní dráhy, a u její stanice Kobylisy je vybudován nový přestupní terminál, který užívá mnoho městských i příměstských autobusových linek, právě dvě dříve jmenované se nadále obrací v nedalekém obratišti Ke Stírce, tvořeným jednosměrným objezdem bloků domů. Příčinu tohoto nelogického stavu, kdy některé spoje zastavují v odlišných zastávkách, než většina ostatních, lze hledat v obavách z nedostatečné kapacity odstavných ploch autobusového obratiště Kobylisy. Po krátkém zaběhnutí provozu se však ukázala neopodstatněnost takových úvah, a tak je od 15. října 2005 obratiště Ke Stírce zcela opuštěno a linka 175 odkloněna do trasy Kobylisy – Šimůnkova. V ní je pak provozována až do 9. května 2008, kdy vstoupily v účinnost trvalé změny povrchové dopravy, proběhnuvší při příležitosti zprovoznění úseku metra IV.C2 Ládví – Letňany. V rámci těchto celoplošných úprav je provoz linky 175 trvale ukončen.

Zanedlouho se však autobusy, označené číslem 175 do pražských ulic vrátily, a to dokonce v relaci, která do jisté míry ctí její dřívější podobu. Od 30. srpna 2008 v režimu klasického celodenního a celotýdenního provozu vyjíždí na trasu Florenc – Tachovské náměstí – Olšanské náměstí – Flora – Bělocerkevská – Murmanská – Strašnická – Štěchovická – Skalka, ve které částečně nahrazuje dosud provozovanou linku 234. Další úprava na sebe nenechává dlouho čekat, a k termínu plošné optimalizace sítě autobusových linek v jižní části města, k 1. září 2009, dochází k vzájemnému sloučení linek 175 a 277, projevující se ve špičkách pracovních dnů jejím prodloužením do trasy Florenc – … – Skalka – Zahradní Město – Hostivařské náměstí – Přeštická – Donovalská – Opatov, mimo tato období je však nadále ukončena na Skalce.

Spuštění nové, tzv. metropolitní sítě autobusů, které se uskutečnilo 1. září 2012, kupodivu trasu linky 175, jako jedné z mála linek, nijak neovlivnilo. Zejména požadavky na přímé spojení stanice metra Skalka a východní části petrovického sídliště, které do tohoto termínu zajišťovala letitá linka 154, však stály za další trvalou úpravou linky 175, která se od 20. listopadu 2012 prodloužila do trasy Florenc – … – Skalka – Zahradní Město – Sídliště Na Groši – Na Groši – K Lesoparku – Řepčická – Na Vartě – Holoubkovská – Sídliště Petrovice. Zároveň jsou nově všechny spoje linky vedeny v plné trase, dílčí ukončení některých z nich v obratišti Skalka se tak již neuskutečňuje.

Do současné podoby se linka dostává k 15. říjnu 2016, kdy se linka vydává ze své dosavadní konečné Sídliště Petrovice dále směrem k Hájům, aby v tomto novém úseku nahradila omezený provoz tudy dosud vedené linky 183. V trase Florenc – Tachovské náměstí – Olšanské náměstí – Flora – Bělocerkevská – Murmanská – Strašnická – Štěchovická – Skalka – Zahradní Město – Sídliště Na Groši – Na Groši – K Lesoparku – Řepčická – Na Vartě – Holoubkovská – Sídliště Petrovice – Háje je provozována v klasickém režimu celodenního a celotýdenního provozu, taktéž se ani po posledních provedených úpravách na linku nevrátily nejrůznější varianty zkrácených či vložených spojů.

Provoz linky 175 byl ve všech jejích existujících variantách zajišťen výhradně autobusovými provozovnami Dopravního podniku. Kloubové Ikarusy na linku poprvé vyráží společně s jejím zkrácením do terminálu Fučíkova dne 4. listopadu 1984, pro jejich celkový nedostatek je však, nejprve od 2. listopadu 1987 pouze na části spojů a od 1. prosince 1987 na všech spojích střídají vozy běžné délky. 5. června 1990 je obnoven smíšený provoz standardních a článkových vozů, od 5. července 1990 kloubové autobusy přebírají všechna pořadí linky, 3. září 1990 ale znovu linku opouští. Teprve od 29. srpna 1992 je provoz opět zajištěn článkovými vozy, pouze víkendový provoz je počínaje 28. únorem 1998 veden ve standardních autobusech, které následně od 26. června 2004 až do současnosti obsluhují všechna pořadí linky.

¹⁾ – nyní zastávka Centrum Zahradní Město
²⁾ – zastávka, nacházející se na Vinohradské ulici nedaleko křižovatky Flora
³⁾ – později přejmenováno na Sokolovská, resp. Florenc
⁴⁾ – zastávka, umístěna na Hlávkově mostě
⁵⁾ – prostor současného terminálu Vltavská
⁶⁾ – konečná, tvořená blokovým objezdem ulic v oblasti dnešního Strossmayerova náměstí
⁷⁾ – odpovídá současné zastávce Sídliště Kobylisy
⁸⁾ – pozdější obratiště Šimůnkova