Nedávno oživená linka 148 si zasluhuje pozornost z několika důvodů, mezi něž patří zejména fakt, že se jednalo o jeden z posledních přežívajících reliktů překryvné sítě autobusových linek, neboť z centra města ji vyhnala až devadesátá léta. Ve svých posledních podobách však plnila funkci pouhého radiálního napaječe metra a nejbližších tramvajových spojů, čímž zůstávala atraktivní jen pro své nejbližší okolí. Naopak její aktuální provozní verze vznikla pouhým přeznačením jiného, taktéž výhradně lokálního, autobusového spoje.

Do pražských ulic číslo 148 přivedl postupný útlum trolejbusové sítě. Součástí postupného rušení tohoto druhu dopravy bylo též ukončení provozu na trati na Pankrác, kterou obsluhovaly linky 55 a 61. Hned druhý den po zrušení této tratě, 9. ledna 1967, vyjíždí náhradní autobusová linka 138, jezdící po trase Václavské náměstí – Štěpánská – Větrov – Botanická zahrada – Výtoň – Podolská vodárna – Klikovka – Pankác, Děkanka, jejíž trasa je zcela shodná, jako původní linka 61. Současně se též zřídila nová linka 138, nahrazující souběžný trolejbus 55. První menší úprava trasy proběhla již 17. října 1968, kdy začala na Pankráci zajíždět až na dnešní náměstí Hrdinů¹⁾.

Linkové vedení v celém širší okolí Prahy 4 ovlivnilo uvedení do provozu prvního úseku metra I.C Kačerov – Sokolovská, ke kterému došlo v dopoledních hodinách 9. května 1974. Součástí změn, proběhnuvších hned následující den, 10. května 1974 bylo též výrazné zkrácení linky 148, která zcela opustila centrum města a obyvatele Pankráce dovezla pouze na nábřeží Vltavy do dnešního obratiště Podolská vodárna, naopak na svém pankráckém konci jako historicky vůbec první spoj veřejné hromadné dopravy nově zajela až do místní části Klaudiánka²⁾.

Zpět k centru města se přibližuje 6. září 1982, od kdy je ze své dosavadní konečné v Podolí prodloužena přes zastávky Větrov a Náměstí Míru až do Vršovic, kde je ukončena polookružním jednosměrným objezdem zastávek Bělocerkevská a Kodaňská. Další drobné úpravy trasy linka dostála k 1. srpnu 1984, kdy, vzhledem ke zprovoznění nové uliční sítě v oblasti Podolí a Pankráce, může opustit oblast Klaudiánky a je odkloněna k nově vybudované smyčce Československá televize³⁾.

Dne 11. července 1987 vlaky metra linky A poprvé dojely až do stanice Strašnická, umístěné výstižně ve Strašnicích. Tato fráze je do jisté míry nepřesná, ve skutečnosti prostorem budoucí stanice projížděly už dříve během režijních nájezdů z/do depa v Hostivaři, a o dodatečném vestavění dalších stanic bylo rozhodnuto až později, ale až k tomuto datu se stanice uvedla do provozu. Neodmyslitelným průvodním jevem každého prodloužení metra jsou rozsáhlé změny návazné povrchové dopravy v jejím širším okolí, kdy je mnoho linek přesměrováno, prodlouženo, zkráceno, či naopak zrušeno. Mezi ty zkrácené se řadí i námi sledovaná linka 148, která od 12. července 1987 ve směru z Podolí dojede pouze na Náměstí Míru.

Vzhledem k nepříznivé finanční situaci města, provázející městskou kasu celá devadesátá léta, byla dne 22. prosince 1992 radou zastupitelstva hl. m. Prahy schválena úsporná varianta projektu organizace MHD, nesoucí se zejména v duchu omezování vzájemných souběhů různých druhů dopravy a rušení méně významných přímých spojení. Přestože takto schválená varianta nakonec nedošla své plné realizace, navržená opatření byla částečně uskutečněna k 27. únoru 1993, čímž jsou míněny zejména ty úpravy, výrazně omezující autobusový provoz v centrální části města. Ve skutečnosti se pak úspory projevily jednak úplným zrušením vybraných autobusových linek (např. 125, 235, 272), ale též zkrácením některých dalších spojů, což zahrnuje též linku 148. Od tohoto data je tak v provozu pouze v trase Podolská vodárna – Pražského povstání – Kavčí hory.

Linkové vedení v oblasti Podolí, Pankráce a Krče ale ani po této úpravě nelze označit za příliš stabilní. Přestože je již od roku 1974 patrná snaha zcela vymístit lokální povrchovou hromadnou dopravu z této lokality a přenechat plošnou obsluhu výhradně nově vybudovanému metru, stále do této doby přežívala autobusová linka 134, v posledních letech provozovaná v trase Podolská vodárna – Pražského povstání – Pankrác – Zelená liška – Budějovická – … – Tempo. Závěrem devadesátých let, dne 30. srpna 1997, však padla za oběť dalším úsporným opatřením a k tomuto dni byla trvale zrušena. Pouze částečně došlo k jejímu nahrazení prodloužením vybraných spojů linky 148 do trasy Podolská vodárna – … – Kavčí hory – Krčský hřbitov – Budějovická.

V této stálé trase zůstávala bez výraznějších změn následujících 15 let. Razantnější omezení provozu nastalo až s příchodem tzv. nové metropolitní sítě od 1. září 2012⁴⁾, kdy o svou nejnovější část trasy, Kavčí hory – Budějovická, bez náhrady přišla, a všechny její spoje byly opět ukončeny na Kavčích horách. Ani v takto zredukované podobě však dlouho nevydržela – osudným se ji stalo druhé kolo celoplošných změn, prezentované jako doladění metropolitní sítě, a tak 28. června 2013 vyrazila do ulic naposledy. Dočkala se však své plnohodnotné náhrady, neboť prakticky celou její dosavadní trasu nově obsluhuje prodloužená linka 121, a místní cestující tak, jako jedni z mála, nemusí na svých každodenních cestách pocítit téměř žádné zhoršení.

Od 15. října 2016 se ulice hlavního města s autobusy, nesoucími číslo 148, setkávají znovu. Ke zmíněnému termínu dochází k přečíslování dosud provozované linky 291 na tehdy nepoužité číselné označení, za což je odpovědná snaha organizátora o celkové uvolnění číselného intervalu 271 – 299. Od tohoto data je tak linka 148 vedena v režimu celotýdenního provozu, omezeného pouze na denního období, a to v polookružní trase I. P. Pavlova – Větrov – Karlovo náměstí – Větrov – Kateřinská – I. P. Pavlova. K žádné další trvalé změně trasy od tohoto termínu nedošlo, výše uvedená trasa linky je tak prozatím trasou aktuální.

¹⁾ – v současnosti je náměstí Hrdinů přeťato Severojižní magistrálou, otáčení prostředků veřejné hromadné dopravy je zde nyní nemožné
²⁾ – ukončena blokovým objezdem dnešních ulic Na Klaudiánce, Lopatecká, Na Lysině a Doudova
³⁾ – dnešní zastávka Kavčí hory
⁴⁾ – během prázdninového provozu došlo k jejímu "dočasnému" zkrácení na Kavčí hory, naposledy na Budějovickou tedy jezdila již 29. června 2012