www.autobusy.org
Městské 100 – 199

100 101 102 103 105 106 107 108 109 110 111 112 113 114 115 116 117 118 119 120 121 123 124 125 128 129 130 131 133 134 135 136 137 138 139 140 141 142 143 144 145 146 147 148 149 150 151 152 154 155 156 157 158 160 161 162 163 164 165 166 167 168 169 170 172 174 175 176 177 180 181 182 183 184 185 188 189 191 192  193  194  195  196  197

Městské 200 – 299

200 201 202 203 207 213 215 220 222 223 224 230 231 232 236 240 241 243 244 245 250 251 253 255 257 260 261 262 263 265 266  267  269

Příměstské

301 302 303 304 305 306 307 308 309 310 311 312 313 314 315 316 317 318 319 320 321 325 326 327 328 329 331 332 333 334 335 336 337 338 339 340 341 343 344 346 347 348 349 350 351 352 353 354 355 356 358 359 361 362 363 364 366 367 368 369 370 371 372 373 374 375 376 377 378 379 380 381 382 383 384 385 387 390 391  396  397  398

Mimoměstské

401 402 403 404 405 406 407 409 410 411 412 413 414 415 416 417 418 419 420 421 422 423 425 426 427 428 429 430 431 432 433 434 435 436 437 438 439 440 441 442 443 444 445 446 447 448 449 451 454 455 456 457 458 461 462 463 465 469 470 471 472 473 474 476 477 478 479 484 488 489 490 491 492  494  495

Noční městské

501 502 503 504 505 506 507 508 509 510 511 512 513  514  515

Noční příměstské

601 602 603 604 605 606 607  608  609  610

Školní

551 552 553 555 556 557 558 559 560 561 562 564 565 566 567 569 570 571 575

Ostatní

751 758 770 772 777 790 799

Zrušené

104 122 126 127 132 153 159 171 173 178 179 186 187 190 198 199 204 205 206 208 209 210 211 212 214 216 217 218 219 221 225 226 227 228 229 233 234 235 237 238 239 242 246 247 248 249 252 254 256 258 259 264 268 270 271 272 273 274 275 276 277 278 279 280 291 292 293  294  295  296  297

Linka 225

Číselné označení 225 neslo v pražském systému hromadné dopravy hned několik autobusových spojů, každý z nich však plnil zcela odlišnou úlohu. Obyvatelé zejména západní části města se tak pod jedním číslem mohli v průběhu času setkat s klasickým napaječem, dovážející cestující k nejbližším tramvajovým tratím, s rekreační linkou, kterou lze během dnů pracovního klidu využít ke zkrácení cesty ke známému koupališti, s překryvnou linkou, jedoucí až do centra, nebo s reprezentativním spojem, propojující ruzyňské letiště se zbytkem metropole.


Míjení dvou autobusů linky 225, č. 7330 a 3260, na objízdné trase ve Stochovské ulici (30. 5. 2010)

Vůbec poprvé se autobusy čísla 225 objevují v ulicích hlavního města na sklonku padesátých let, kdy v rámci pozvolného zlepšování kvality autobusové dopravy došlo ke zřízení několika tzv. rekreačních linek. Roku 1959 tak postupně vyjely nové linky 222 (z centra města do Komořan), 224 (k hostivařské přehradě) a též linka 225, spojující náměstí Republiky s letištěm Ruzyně. Každý ze tří jmenovaných spojů se však vyvíjel zcela odlišně, komořanská linka ukončila provoz po necelých dvou měsících provozu, spoj č. 224 přežíval až do osmdesátých let, a konečně z linky 225, která na trasu Náměstí Republiky – Náměstí Říjnové revoluce1) – Ruzyně, letiště poprvé vyrazila do ulic dne 15. května 1959, se v běhu času pozvolně stávala běžná městská autobusová linka, o čemž svědčí i postupné rozšiřování rozsahu jejího provozu. Zatímco zpočátku nabízela cestujícím své služby pouze v letním období, počínaje 14. březnem 1960 je na ní zahájen klasický celodenní a celotýdenní provoz, který se udržel až do 3. ledna 1966, kdy je linka 225 přečíslována na čerstvě uvolněné číslo 119.


Škoda 706 RTO letištní l. 225 vyjíždí z Letenského tunelu (foto: J. Čermák, 18. 11. 1962, repro z Aut. a tr. pražské MHD)

I druhé obsazení čísla 225 připadlo rekreační lince. Od 10. července 1966 síť těchto doplňkových spojů obohacuje další linka, vedená v relativně krátké trase Náměstí J. Marata – Hostivař, přehrada, zprvu pouze během nedělních odpolední, později vyráží i o sobotách. Kupodivu se nejedná o jediný spoj, jedoucí k přehradě, souběžně je provozována i další rekreační linka č. 226, spojující jej v obdobném režimu provozu s vinohradským Náměstím Míru. Je nutné podotknout, že v této době ještě neexistovalo sídliště Jižní Město, a jediné napojení hostivařské přehrady na běžnou síť městské dopravy představovala až od roku 1968 nepříliš často jezdící linka 154, zvláštní účelové autobusové spoje proto skutečně mohly Pražanům příjít vhod. Od 27. června 1970 je však linka 225 přeznačena na nezvyklé písmenné označení G, později ještě přebírá číslo 56, až je její provoz 31. srpna 1981 definitivně ukončen.


Nový nízkopodlažní SOR NB 12 č. 3627 nedaleko řepské zastávky Slánská (22. 8. 2011)

Potřetí se číslo 225 v síti pražské městské dopravy objevuje 1. února 1971. Nejedná se ale o zřízení zcela nové linky v pravém slova smyslu, za touto změnou se ve skutečnosti skrývá pouze přečíslování a rekategorizace již existující linky 125. Svou atraktivní trasou, Bořislavka – U Matěje – Na Santince – Zelená – J. M. Sverdlova2) – Sibiřské náměstí – Wolkerova3) – Letenské náměstí – Revoluční, splňovala podmínky, opravňující jí k zařazení do nově vyčleněné sítě tzv. překryvných linek. Ty se pro cestující navenek odlišovaly zejména zvláštním, zvýšeným tarifem – právě toto hledisko bylo jedním z hlavích důvodů pro přečíslování linek této skupiny. V souvislosti se zahájením provozu prvního úseku pražského metra bylo však s jeho spuštěním dne 9. května 1974 přistoupeno k opětovnému sjednocení tarifu v pražské městské hromadné dopravě. Současně dochází k opětovnému přečíslování překryvných autobusových linek zpět do standardní stovkové řady, což se nevyhýbá ani lince 225, která se opět vrací ke svému "tradičnímu" číslu 125.


Obratištěm Nad Malou Ohradou právě na ranním zatahováku linky 225 projíždí linková Karosa C 734 č. 3035 (21. 6. 2007)

Až čtvrté obsazení čísla 225 nás zavádí do jihozápadní části Prahy. Těsně po dokončení rozsáhlé rekonstrukce Plzeňské třídy, která trvala více než dva roky, je dne 8. listopadu 1979 zřízena linka, jedoucí ve špičkách pracovních dnů po trase Kotlářka – Motol – Sídliště Řepy4). Od 31. července 1982 vyráží ve všechna provozní období, hned k 1. září 1982 je však omezena pouze na pracovní dny včetně dopoledních sedel. Po dočasném přerušení provozu mezi 8. říjnem 1983 a 16. dubnem 1985 je obnovena, opět jen během špiček pracovních dnů, v trase Kotlářka – Motol – Sídliště Řepy – Sídliště Řepy II5), a po dalším rozšíření rozsahu provozu i o sedla, večery a celé víkendy od 15. února 1986 je následně provozována bez dalších trvalých změn až k termínu zprovoznění nové tramvajové tratě, vedoucí do sídliště Řepy, kterým byl 27. říjen 1988. Reorganizace vedení autobusových linek v širším okolí ale pro linku 225 vyústila v její trvalé zrušení.


Na odklonové trase v ul. Vlastině je zachycena Karosa B 931 č. 7397 (30. 8. 2010)

Teprve s pátou zavedenou linkou s označením 225 se setkáváme i v současném provozu. Od 23. listopadu 1990 se autobusy, nesoucí toto číslo, v přepravních špičkách pracovních dnů objevují na trase Nové Butovice – Malá Ohrada – Píškova – Luka – Vackova – Šostakovičovo náměstí6) – Konstruktiva7) – Slánská – Bazovského – Žalanského – Drnovská8) – Ciolkovského – Sídliště Na Dědině – Divoká Šárka. Ani postupující výstavba sídliště Jihozápadní město však na trasování linky či intenzitu a počet spojů na ni vedených nemá žádný vliv, a pomineme-li drobné úpravy, mezi něž patří též přejmenování nejrůznějších nácestných zastávek (např. během roku 1991 přejmenování zastávky Favorského na Amforovou), lze plynule přeskočit o další čtyři roky kupředu.


Starou Ruzyní s letohrádkem Hvězda v pozadí projíždí nízkopodlažní Citybus č. 3341 (23. 2. 2011)

Významným mezníkem z hlediska zajištění dopravní obsluhy jednoho z největších a zároveň nejnovějších pražských celků, sídliště Jihozápadní město, které bylo též jako vůbec jediná čtvrť tohoto druhu již projektována pro přímé obsloužení podzemní dráhou, je zprovoznění úseku metra V.B Nové Butovice – Zličín. Součástí následných plošných změn autobusových linek v širém okolí, které proběhly 12. listopadu 1994, bylo též poměrně zajímavé rozšíření rozsahu provozu linky 225, kvůli kterému došlo k jejímu rozdělení na dvě různé větve, zatímco v původní trase Nové Butovice – … – Žalanského – … – Divoká Šárka je v nezměněné podobě vedena nadále pouze během špiček pracovních dnů, nově zřízený sedlový, večerní a víkendový provoz ji zavádí do trasy Nové Butovice – … – Žalanského – Garáže Řepy. Koncová zastávka se však nachází v těsné blízkosti hlavního vjezdu a vrátnice objektu řepských garáží, tehdejším zájemcům o projetí netradičních lokalit k návštěvě samotného areálu provozovny ani prodloužená běžná linka hromadné dopravy nijak nepomohla.


Tlumačovskou ulicí vstříc zastávce Píškova a terminálu Nové Butovice projíždí Karosa B 732 č. 7119 (31. 8. 2005)

Následující úpravy sice povětšinou sestávají pouze ze zřizování nových závleků na stávající trase či nepříliš významného prodlužování její délky, o to více jsou však vykompenzovány jejich četností. Počínaje 1. červencem 1995 všechny spoje obousměrně zajíždí do obratiště Nad Malou Ohradou, čímž tak napomáhají obsloužit dosídlené sídliště Velká Ohrada. Od 2. prosince 1995 je mezi zastávkami Bazovského a Žalanského místo dosavadní jízdy Slánskou ulicí odkloněna přes ul. Žufanovu, kde je zřízena zastávka Za Slánskou silnicí (a od roku 2004 v Žalanského ulici další zastávka Řepský hřbitov). Nejrozsáhlejší změna proběhla k 28. únoru 1998, kdy je trasa linky upravena do podoby Nové Butovice – … – Žalanského – Bílá hora* – Jiviny – Staré náměstí – Ruzyňská – Divoká Šárka – Sídliště Na Dědině – Ciolkovského – K Letišti – U Hangáru – Letiště Ruzyně. Celou trasu linky však neprojíždí žádný z vedených spojů, úsek mezi Divokou Šárkou a Letištěm Ruzyně linka obsluhovala pouze během špiček pracovních dnů, naopak do obratiště Bílá hora se zajíždělo výhradně v rámci víkendového provozu, během něhož nahrazuje omezený provoz původní linky 108.


Od zastávky Dlouhá míle míří k letišti vůz Karosa B 931 č. 7373 (27. 9. 2011)

Zkrácené spoje, jedoucí pouze do obratiště Sídliště Na Dědině, jsou od 1. července 2004 prodlouženy o jednu zastávku dál, na konečnou Ciolkovského. Stejně tak závlek na Bílou Horu je po dalším oslabení linky 108 od 1. července 2005 obsluhován i o večerním provozu během pracovních dnů. Pomineme–li drobné úpravy provozu v předletištním prostoru, které dne 17. ledna 2006 navázaly na zprovoznění nového odletového terminálu, dostáváme se až k datu 11. prosince 2011. K tomuto dni je trasa linky upravena do podoby Nové Butovice – Malá Ohrada – Píškova – Nad Malou Ohradou – Píškova – Luka – Vackova – Stodůlky – Bavorská – Slánská – Bazovského – Za Slánskou silnicí – Reinerova – Bílá hora* – Jiviny – Staré náměstí – Ruzyňská – Divoká Šárka – Sídliště Na Dědině – Ciolkovského. V celé své trase jsou vedeny všechny spoje ve všech provozních obdobích, výjimku nadále tvoří pouze zajíždění do obratiště Bílá Hora, které se uskutečňuje pouze během večerů a víkendů, cestujícím je však od tohoto data v této relaci nově nabízena souběžná linka 214, která námi sledovanou linku 225 ve většině její trasy doplňuje.


Do zastávky Slánská právě dojíždí řepská Karosa B 732 č. 5792 (22. 5. 2008)

Při příležitosti zprovoznění úseku metra V.A (Dejvická – Nemocnice Motol) dochází v celé západní oblasti hlavního města k rozsáhlým změnám linkového vedení povrchové dopravy, přičemž mezi jedno z přijatých opatření patří i konsolidace relativně nedávno vzniklého svazku linek 108 + 214 + 225. Kupodivu ale není přistoupeno k posílení některé z uvedených linek na úkor obou ostatních, hegemonii na ose Nové Butovice – Řepy – Dědina – Veleslavín přebírá zcela nově zavedená linka 142. Jelikož se vydává přibližně ve stopě dosud zde provozované linky 225, kterou tím ve většině jejich původních relací nahrazuje, je právě linka 225 k tomuto termínu, tedy 7. dubnu 2015, trvale zrušena.


Na výjezdu z terminálu Nové Butovice je zachycen vůz 7392, stabilně vypravovaný na noční kurzy (25. 7. 2013)

Provoz linky 225 byl po celou dobu její existence spjat s autobusy pražského Dopravního podniku, případně jeho předchůdců – není tedy zaznamenáno plánované obsluhování místními provozovnami státního podniku ČSAD, ani žádným ze soukromých dopravců, působících na městských linkách zejména zkraje devadesátých let ve formě subdodavatelů městského majoritního dopravce. Stejně tak byla ve všech variantách vypravována autobusy běžné délky, nelze však vyloučit sporadický výskyt článkových vozů, typicky vystavených jako záložní či pohotovostní vozidla.


Řepský nízkopodlažní Citybus č. 3339, zachycený v blízkosti sídlištní zastávky Píškova (20. 3. 2014)

1) – dnešní Vítězné náměstí
2) – zastávka na dnešní Rooseveltově ul.
3) – zastávka na stejnojmenné ulici
4) – přibližně nynější zastávka Nevanova, okolí však mezitím prošlo rozsáhlou komunikační přestavbou
5) – konečná umístěna v Bazovského ulici
6) – pozdější zastávka, resp. stanice metra Stodůlky
7) – pozdější zastávka Bavorská
8) – nyní zastávka Jiviny