www.autobusy.org
Městské 100 – 199

100 101 102 103 105 106 107 108 109 110 111 112 113 114 115 116 117 118 119 120 121 123 124 125 128 129 130 131 133 134 135 136 137 138 139 140 141 142 143 144 145 146 147 148 149 150 151 152 154 155 156 157 158 160 161 162 163 164 165 166 167 168 169 170 172 174 175 176 177 180 181 182 183 184 185 188 189 191 192  193  194  195  196  197

Městské 200 – 299

200 201 202 203 207 213 215 220 222 223 224 230 231 232 236 240 241 243 244 245 250 251 253 255 257 260 261 262 263 265 266  267  269

Příměstské

301 302 303 304 305 306 307 308 309 310 311 312 313 314 315 316 317 318 319 320 321 325 326 327 328 329 331 332 333 334 335 336 337 338 339 340 341 343 344 346 347 348 349 350 351 352 353 354 355 356 358 359 361 362 363 364 366 367 368 369 370 371 372 373 374 375 376 377 378 379 380 381 382 383 384 385 387 390 391  396  397  398

Mimoměstské

401 402 403 404 405 406 407 409 410 411 412 413 414 415 416 417 418 419 420 421 422 423 425 426 427 428 429 430 431 432 433 434 435 436 437 438 439 440 441 442 443 444 445 446 447 448 449 451 454 455 456 457 458 461 462 463 465 469 470 471 472 473 474 476 477 478 479 484 488 489 490 491 492  494  495

Noční městské

501 502 503 504 505 506 507 508 509 510 511 512 513  514  515

Noční příměstské

601 602 603 604 605 606 607  608  609  610

Školní

551 552 553 555 556 557 558 559 560 561 562 564 565 566 567 569 570 571 575

Ostatní

751 758 770 772 777 790 799

Zrušené

104 122 126 127 132 153 159 171 173 178 179 186 187 190 198 199 204 205 206 208 209 210 211 212 214 216 217 218 219 221 225 226 227 228 229 233 234 235 237 238 239 242 246 247 248 249 252 254 256 258 259 264 268 270 271 272 273 274 275 276 277 278 279 280 291 292 293  294  295  296  297

Linka 119

Přestože je v dnešní době veřejná doprava na letiště, nejen v očích méně či více zasvěcené veřejnosti, ale též značné části turistů a dalších zahraničních návštěvníků Prahy, nerozlučně spjata s linkou PID, označenou číslem 119, nebylo tomu tak vždy. Pokud tedy pod pojmem "letiště" myslíme pouze to ruzyňské. Dnes již zapomenutá předchůdkyně původní linky 119 totiž také obsluhovala, svého času jediné, pražské osobní letiště, ale jeho význam pro civilní dopravu postupem času stále klesal.


Dobový snímek autobusu s orientacemi tehdejší linky F (repro z "Autobusy a trolejbusy pražské MHD", 1928)

Chceme-li zevrubně popsat veškeré okolnosti, vedoucí k zavedení linky 119, musíme zabřednout až do dob První republiky. Již 24. ledna 1927 vyjíždí nová autobusová linka "F" Elektrických podniků, spojující Vysočany s letištěm ve Kbelích, které tehdy plnilo funkci jediného pražského civilního letiště. O dalších pět let později, 1. května 1932, pak doráží až přímo do nitra příměstské obce Kbely. Během následujících let se umístění konečné stanice ve Kbelích několikrát změnilo, avšak zásadní úpravu provozu přinesla až válečná omezení. Nejprve v období od 1. června 1942 do 14. září 1943, a pak od 1. prosince 1943 jezdí k letecké továrně ve Kbelích pouze z Krocínky, čímž nejenom neumožňuje přestup na vysočanské tramvajové linky, ale v celé své trase nepotkává žádnou jinou linku městské hromadné dopravy, autobusovou ani tramvajovou! Ani v tomto stavu se však konce války nedočkala a dne 5. června 1944 došlo k již definitivnímu přerušení provozu.


Vůz linky 119 – Karosa ŠM 11 č. 5001 projíždí ul. Pod Kaštany (repro z "Od koňky k metru")

Plnou předválečnou trasu od (stále) Kolbenovy továrny ve Vysočanech do Kbel opět obsloužila 5. března 1946, nicméně ani poválečná léta se rozhodně nenesla ve znamení hojnosti, a tak se k 27. říjnu 1948 její "pražská" konečná přemístila až ke smyčce tramvají Nový Hloubětín, kterou od Kbel dělila nepoměrně menší vzdálenost. Označení F tento spoj provází až do 31. prosince 1951, tehdy při příležitosti plošného očíslování autobusových linek obdržela za současného zachování vedení své trasy číslo 119. Bez dalších úprav se udržela až do svého zrušení 20. září 1965, kdy se pro zpřehlednění sítě včlenila do linky 110, vyjíždějící též z Nového Hloubětína, a stala se tak její větví. Praha však číslo 119 v seznamu spojů městské dopravy nepostrádala nijak dlouho, již o pár měsíců později se objevuje znovu.


Karosa ŠM 11 č. 5116 na Leninově třídě (archiv DP Praha)

K novému letišti, ležícímu na katastru tehdy ještě samostatné obce Ruzyně, se autobusy Elektrických podniků poprvé rozjely dne 16. července 1938. Vozy linky I spojovaly tehdejší konečnou tramvají, zastávku Vozovna Vokovice, se "starou" odbavovací budovou letiště. Během následujících předválečných i válečných let se pak několikrát průběžně zkracovala pouze do Ruzyně (obce) a následně opět prodlužovala dále k objektům letiště, přičemž se ani jí nevyhnulo přerušení provozu, ke kterému v souvislosti s Pražským povstáním došlo ke konci války. Je ale nutné zmínit, že ačkoli se jedná o tehdy základní "letištní" spoj, ve skutečnosti je předchůdkyní pozdější linky 108, na kterou také byla 31. prosince 1951 přečíslována. Kořeny současné linky 119 je tedy nutno hledat jinde.


Dvě dejvické Karosy B 741, č. 6088 a 6137, vyčkávají dalších výkonů na Vítězném náměstí (25. 7. 2004)

V rámci pozvolného zlepšování kvality autobusové dopravy závěrem padesátých let též došlo ke zřízení několika tzv. rekreačních linek. Roku 1959 tak postupně vyjely nové linky 222 (z centra města do Komořan), 224 (k hostivařské přehradě) a též linka 225, spojující náměstí Republiky s letištěm Ruzyně. Zatímco komořanská linka ukončila provoz po necelých dvou měsících provozu, spoj č. 224 průběžně jezdil až do roku 1992, a konečně linka 225, která poprvé vyrazila do ulic dne 15. května 1959, se postupem času stále více začleňovala do běžné sítě městské hromadné dopravy, společně s průběžným rozšiřováním rozsahu provozu na celodenní a celotýdenní.


Kvůli prodlužování trasy metra A se průběžně překládá provoz na Evropské ulici na různá místa (21. 9. 2012)

K 3. lednu 1966 se mění označení tohoto spoje z 225 na nedávno uvolněné číslo 119, zároveň se zřizují další nácestné zastávky, čímž linka pomalu ztrácí svůj rychlíkový charakter. V následujících letech trasu ovlivnily zejména nově vystavěné komunikace a další dopravní stavby – 8. listopadu 1967 byla do užívání předána Leninova (dnes Evropská) třída, na kterou se převedly souběžné autobusové i tramvajové linky, čímž došlo k nezanedbatelnému napřímení její trasy. Naopak na ruzyňském konci linky se 4. července 1968 prodloužila k nově otevřené odbavovací hale letiště, ale prostor původní odletové haly (dnešní zastávka "Terminál 3") nadále obsluhovala prostřednictvím nácestných zastávek.


Při přerušení provozu metra se linka 119 prodlouží dále do centra města (foto: Lukáš Vokřínek, 29. 7. 2012)

Jelikož charakterem své trasy, kdy spojovala hustě osídlené sídliště Červený Vrch, ležící na okraji města, přímo s centrem, splňovala hlavní podmínky, opravňující ji k zařazení do nově vyčleněné sítě tzv. překryvných linek, změnila k 1. únoru 1971 své číselné označení na 219, obdobně jako ostatní linky této skupiny. Ty se pro cestující navenek odlišovaly zejména zvláštním, zvýšeným tarifem – právě toto hledisko bylo jedním z hlavích důvodů pro přečíslování linek této skupiny. S novým označením nastal stav, kdy první cifra číselného označení linky zároveň udávala jízdné v korunách, které u základních linek řady 100 činilo 1 Kčs, u překryvných linek 2xx dvě koruny a u nočních linek řady 300 rovné 3 Kčs. Tento stav ale vydržel pouze něco málo přes tři roky, v souvislosti se zahájením provozu prvního úseku pražského metra bylo současně s jeho spuštěním dne 9. května 1974 přistoupeno k opětovnému sjednocení tarifu v pražské městské hromadné dopravě. současně dochází k opětovnému přečíslování překryvných autobusových linek zpět do standardní stovkové řady, což se nevyhýbá ani lince 219, která se opět vrací ke svému "tradičnímu" číslu 119.


Vůz 6306 nedaleko terminálu 3, určeného pouze pro soukromé lety (22. 8. 2011)

Závěr sedmdesátých a první polovina osmdesátých let má na původní síť překryvných linek velmi neblahý vliv. Zejména s postupující výstavbou metra a uvádění do provozu nových úseků tohoto druhu dopravy se stává tento druh linek, které jsou vedeny ve značném souběhu s novými trasami metra, nežádoucím, a v průběhu času jsou tyto linky zkracovány, nebo úplně rušeny. Přestože linka 119 byla v nezanedbatelné míře využívána cestujícími z ruzyňského letiště, neboť obyvatelé sídlišť Červený Vrch a Dědina mohli využívat i jiné spoje městské hromadné dopravy, centrum Prahy neopustila současně se zprovozněním trasy A, ale o pět let později, dne 3. května 1983, dovezla cestující jen ke stanici metra Leninova.


Karosa B 941 č. 6203 v nitru sídliště Červený Vrch (3. 8. 2011)

Do širšího povědomí tuzemské i zahraniční veřejnosti se linka 119 dostává zejména jako nejvýhodnější spoj veřejné dopravy, který spojuje ruzyňské letiště se světem. Tento stav nezměnilo ani zavedení autobusové linky 100, jedoucí od června 2002 z letiště k nejbližší stanici metra Zličín – v turistických průvodcích a cestovatelských příručkách je nadále uváděno číslo 119. Jako příčinu její neúmyslné preference lze označit zejména častý provoz ve všech provozních obdobích, včetně večerního a víkendového provozu, stejně jako mnohem lepší poloha Dejvické, která se na rozdíl od Zličína nenachází v polích na okraji města, a od centra ji nedělí půlhodina cesty metrem. Ruzyňské letiště se menší úpravy obsluhy veřejnou dopravou dočkalo ještě 17. ledna 2006, kdy se do provozu uvedl nový odletový terminál, na což autobusové linky reagovaly drobnými úpravami trasy v předletištním prostoru.


Současností linky 119 jsou kloubové nízkopodlažní autobusy SOR NB 18 (6. 3. 2011)

Prozatím poslední trvalá úprava její trasy vstoupila v účinnost 7. dubna 2015, kdy proběhl termín celoplošných změn vedení autobusových linek v západní oblasti města při příležitosti zprovoznění nového úseku metra V.A (Dejvická – Nemocnice Motol). Zejména její počáteční část mezi Dejvickou a stanicí Nádraží Veleslavín je však vedena ve značném souběhu s dřívější Evropskou třídou, kterou dosud linka 119 byla vedena, proto ji tedy na této relaci kapacitnější prostředek nahradil a nadále na svou cestu k letišti vyrážela od nově vystavěného terminálu Nádraží Veleslavín, čímž její trasa získala současnou podobu Nádraží Veleslavín – Divoká Šárka – Dědina – K Letišti – U Hangáru – Letiště. Linka je provozována v klasickém režimu celodenního a celotýdenního provozu, přičemž je obsluhována výhradně kloubovými autobusy.


Do manipulačního prostoru obratiště Letiště přijíždí řepská Karosa B 941 č. 6209 (30. 4. 2006)