Autobusová linka 269 zahájila zkraje osmdesátých let svůj provoz jako typický dělnický spoj, jedoucí pouze v časech střídání směn podniku nadregionálního významu, zaměstnávajícího výraznou část obyvatel širšího okolí. Přestože však v této podobě živořila více než dvě desetiletí, vývoj poslední doby překvapivě ukázal, že vhodně zvoleným rozsahem provozu a přetrasováním do potenciálně zajímavější trasy takové linky rozhodně ještě nepatří na smetiště dějin a stále mají v systému hromadné dopravy cestujícím co nabídnout.

Stejnak jako u mnoha dalších současných linek, obsluhujících vnější oblast hlavního města, je i v případě linky 269 vhodné hledat její předchůdce v bývalých regionálních linkách ČSAD. A skutečně, již od roku 1951 provozoval tento státní podnik autobusovou linku č. 01013 v trase Letňany, Avia – Kbely – Satalice – Horní Počernice, Na kovárně – Jirny – Klánovice, nádraží. Během následujících let začaly vybrané spoje zajíždět též k letňanskému podniku Letov, naopak od roku 1960 se v Jirnech odlučuje druhá větev, místo do Klánovic jedoucí až do Nových Jiren. Nejedná se však přesně o linku, ze které přímo vznikly pozdější spoje městské hromadné dopravy, podotkněme tedy pouze, že roku 1974 je přečíslována na 10130 a společně se zřízením souběžných linek MHD je její provoz roku 1981 ukončen.

Z našeho hlediska mnohem zajímavější je větev 01013A, která se od výše uvedené linky pod samostatné číslo oddělila roku 1968, jedoucí v trase Letňany, Avia – Kbely – Satalice – Horní Počernice, Chvaly, nám. – Svépravice – Běchovice – Újezd nad Lesy – Úvaly, provozovaná pouze ve všední dny. Během lokální změny označování příměstských linek ČSAD roku 1974 pak získává číslo 10131. Také tato linka končí svůj provoz roku 1981, nově vzniknuvším spojům městské hromadné dopravy je však nápadně podobná a vzájemně je odlišuje snad jen vynechání závleku přes Horní Počernice a opuštění mimopražského úseku z Újezda nad Lesy do Úval.

Rozšiřování území hlavního města pohlcováním okolních samostatných obcí, jehož poslední etapa proběhla k 1. lednu 1974, s sebou přinášelo i nutnost zajistit základní přepravní potřeby těchto nových městských částí autobusovými spoji městské hromadné dopravy. V předcházejícím odstavci zmíněná linka 10131 však bezesporu nepatřila k těm, bez nichž by si drtivá většina východopražských obyvatel nemohla představit život, a tak přestože se městské autobusy zapojovaly do obsluhy těchto obcí od roku 1978, tangenciální letňanská linka vznikla až v poslední fázi přebírání linek ČSAD. Konkrétně 28. prosince 1981 vyráží do pražských ulic tři nové autobusové linky – 262 (Nádraží Čakovice – Klánovice), 263 (Nádraží Čakovice – Výzkumné ústavy Běchovice) a samozřejmě také linka 269 v trase Nádraží Čakovice – Avia odbyt¹⁾ – Kbely – Trabantská²⁾ – Vojická – Xaverov – VÚ Běchovice – Běchovice – Újezd nad Lesy – Rohožnická.

Je však nutné podotknout, že na všech třech linkách byl veden pouze velmi omezený počet spojů během pracovních dnů v polohách, vyhovující návozu a odvozu pracovníků letňanských závodů Avia v časech střídání směn, jako plnohodnotnou součást sítě městských linek s nimi v této době počítat rozhodně nelze. První úprava trasování linky nastává po necelém roce provozu, od 27. srpna 1982 již žádný spoj 269 nevede přes zastávku Výzkumné ústavy Běchovice, kam od zřízení linky zajížděly pouze vybrané spoje. Naopak další změna je přímým důsledkem dokončení výstavby obratiště Sídliště Rohožník, nacházejícího se na samém východním konci zástavby Újezda nad Lesy, kam jsou od 11. června 1986 všechny linky dosud ukončené na Rohožnické, linku 269 z toho samozřejmě nevyjímaje, prodlouženy.

Jak již bylo zmíněno, přestože je trojice linek 262, 263 a 269 určena především pro kvalitní obsluhu letňanského závodu Avia, následující změna je sice tímto podnikem vyvolána, avšak na námi sledované spoje nemá příliš pozitivní dopad. Dne 1. února 1988 totiž došlo k rozšíření plochy areálu podniku Avia Letňany, který nově zabral a zneprůjezdnil i část staré čakovické silnice. Veškerá mimopodniková doprava, autobusové linky veřejné hromadné dopravy z toho nevyjímaje, tak musela být z úseku vyloučena, přičemž průjezdné linky, obsluhující prioritně Čakovice, Miškovice a Třeboradice, nově Avii objížděly po okolních komunikacích, zatímco dělnické spoje 262, 263 a 269 jsou od tohoto data nově ukončeny v zastávce Avia Letňany, nacházející se u jižní brány tohoto závodu.

Další změny se nesly ve znamení zkvalitnění plošné obsluhy města zřízením nových nácestných zastávek, které se v prvním případě týkalo nízkopodlažní zástavby východní části Horních Počernic, naopak v druhém se nová zastávka objevila v extravilánu nedaleko průmyslových podniků. Od 16. října 1995 jsou hornopočernické autobusové linky 262, 263, 269 a 273 ze své původní trasy, vedoucí přímo ulicemi Náchodská a Ve Žlíbku, odkloněny do nitra Počernic ulicemi Komárovská a Třebešovská, přičemž v blízkosti jejich křižovatky došlo ke zřízení zastávky Komárovská³⁾. Druhá změna, proběhnuvší k 9. listopadu 1998, již do trasování nezasáhla nijak a znamenala pouhé zřízení nové nácestné zastávky Podnikatelská, dodnes se nacházející u odbočky k Výzkumným ústavům.

Zásadní úpravy provozu nastaly až po přelomu tisíciletí, přesněji s trvalými změnami dne 12. prosince 2004. Organizátor systému Pražské integrované dopravy přistoupil k plošné reorganizaci linkového vedení, která do života linek 262, 263 a 269 zasáhla jejich sloučením do jediné, přičemž číslem, které mělo tu čest dále existovat, se stala právě linka 269, posílená o převedené spoje svých bývalých souputnic. Paradoxně však v tomto termínu vyvázla bez žádné změny trasy, nepočítaje v to zřízení nové nácestné zastávky Lukavecká (viz poznámky níže). Následně, od 9. května 2008, dochází k obnovení dávno zrušeného závleku k Výzkumným ústavům Běchovice.

Další změna nebyla přímo vyvolána změnou přepravních potřeb cílové skupiny cestujících, nýbrž čistě majetkově-právními vztahy. Plocha, na kterých se nacházelo autobusové obratiště Avia Letňany, během privatizace přešla do vlastnictví nejmenovaného soukromého vlastníka, který si za obracení autobusů městské hromadné dopravy na svém pozemku nechával rád platit, a zatímco během devadesátých let místní organizace dopravy neumožnila tuto konečnou nevyužít, zejména trvalé změny, které nastaly v květnu 2008 po zprovoznění úseku metra IV.C2 (Ládví – Letňany), situaci zvrátily, a nyní zde dlouhodobě zůstávaly ukončeny pouze zkrácené spoje linek 110 či 166 a dále právě linka 269. Ta obratiště opouští k 8. březnu 2009 a mění trasu do podoby Letňany – U vodojemu – Kbely – Satalice – Vojická – Nádraží Horní Počernice – Ve Žlíbku – Xaverov – VÚ Běchovice – Běchovice – Újezd nad Lesy – Sídliště Rohožník.

Zmíněná novodobá optimalizace sítě linek v severovýchodní oblasti města se však organizátorovi systému příliš nevyvedla, o čemž svědčí fakt, že zde během let 2008 a 2009 došlo celkem ke čtyřem(!) plošným reorganizacím linkového vedení. Při jedné z nich, 13. prosince 2009, linka 269 vůbec poprvé opouští roli pouhé špičkové posily každodenních spojů a je na ni alespoň v části trasy zaveden celodenní a celotýdenní provoz. Nově totiž zajišťuje základní obsluhu Třeboradic, které spojuje se světem trasou Teplárna Třeboradice – Třeboradice – Čakovice – Nádraží Čakovice – OC Čakovice – Avia Letňany – Rychnovská – Letňany – U vodojemu – Kbely – Satalice – Stavební zóna Horní Počernice⁴⁾ – Vojická – … – Sídliště Rohožník.

V této trase však nevydržela ani po dobu jednoho celého roku, od 1. září 2010 opouští oblast Třeboradic a Čakovic, což je ale více než bohatě kompenzováno prodloužením na svém druhém konci. K tomuto termínu z ní vzniká nejvýchodněji provozovaná plnohodnotná tangenciální linka, spojující severní a jižní oblast města, konkrétně velmi dlouhou trasou Obchodní centrum Čakovice – Fryčovická – Letňany – U vodojemu – Kbely – Satalice – Stavební zóna Horní Počernice – Vojická – Nádraží Horní Počernice – Ve Žlíbku – Xaverov – VÚ Běchovice – Běchovice – Újezd nad Lesy⁵⁾ – Kvasinská⁴⁾ – Pod Oborou – Hájek – Netluky – Uhříněves – Nové náměstí – Nádraží Uhříněves.

Zprvu poměrně kuriózní a rozhodně odvážné spojení si však postupem času našlo svou stálou klientelu, což si následně vynutilo rozšíření rozsahu provozu ze špiček pracovních dnů na celodenní a celotýdenní, a lze tedy konstatovat, že po více než třicetiletém vývoji trasování si autobusová linka 269 konečně našla své stálé místo. Poslední drobnou úpravu vedení linky představovalo zrušení zajíždění do zastávky Hájek⁶⁾, které se od 1. listopadu 2013 nahradilo vybudováním nové nácestné zastávky U Mezníku, umístěné nedaleko odbočky z tranzitní komunikace Koloděje – Uhříněves.

S linkou 269 je po dlouhá léta spojen především provoz autobusů ostatních dopravců, než Dopravního podniku. Od zahájení provozu byla nepřetržitě obsluhována autobusy místních závodů bývalého ČSAD, a to až do 14. března 1992, kdy provoz nakrátko převzal Dopravní podnik, aby ho hned 17. října 1992 předal soukromému dopravci Fedos, během následujícího roku 1993 se však linka na dlouhou dobu navrací do rukou Dopravního podniku. Až k 1. prosinci 2005 je společně s dalšími východopražskými linkami provoz převzat dopravcem Hotliner, s.r.o., který je od 1. ledna 2007 pohlcen pobočkou nadnárodní korporace Connex Praha, s.r.o., měnící od 1. září 2008 název na Veolia Transport Praha, s.r.o.. Současností je však provoz dopravce Stenbus, s.r.o., do jehož pole působnosti linka spadá od 8. března 2009.

Linka je po celou dobu své existence cíleně vypravována standardními vozy – výjimkou budiž krátké období během jara a léta roku 2007, kdy se na jednom ze tří pořadí, které tehdy spoje obsluhovaly, stabilně objevoval ojetý kloubový autobus Karosa C 744 č. 1083 dopravce Connex Praha, s.r.o.

¹⁾ – nynější zastávka Avia Letňany
²⁾ – pozdější název Místní úřad Satalice, nyní Satalice
³⁾ – na tomto místě je vhodné poukázat na fakt, že zatímco linka 273 zastavovala i v nedaleké zastávce Lukavecká, dělnické spoje 262, 263 a 269 ji projížděly a zastavily až u Nádraží Horní Počernice, přičemž u prvních dvou jmenovaných se Lukavecká v jízdním řádu neobjevila nikdy, na linku 269 byla dodatečně přidána až 12. prosince 2004
⁴⁾ – nově vzniklé obratiště v logistickém parku v prostoru mezi Horními Počernicemi a rychlostní silnicí R10, obsluhované MHD od května 2005
⁵⁾ – vedení linky přes Újezd nad Lesy a Koloděje bylo těsně po zahájení provozu označováno jako dočasné, původní záměr počítal s trasováním linky přímo ulicí Do Panenek, která však pravidelný provoz autobusové dopravy neumožňovala, a jelikož se její rekonstrukce v dohledné době nechystá, je v současnosti trasa přes Újezd nad Lesy prohlášena za trvalou
⁶⁾ – do 14. prosince 2013 zůstává přes zastávku Hájek veden jeden spoj během ranní špičky pracovních dnů