Příměstská autobusová linka čísla 311 našla své uplatnění jihovýchodně od hlavního města, tedy v oblasti, jež se stala součástí integrovaného systému jako jedna z prvních. V nynější podobě sváží obyvatele hned několika obcí Karlštejnska a Rudenska k lokálním i globálním cílům, přičemž na rozdíl od ostatních autobusových linek v oblasti v jejím případě nelze jednoznačně označit některou z funkcí, kterou linka zajišťuje, za výrazně převažující nad jinými. Kromě zajištění běžné každodenní dojížďky však provoz na lince ovlivňuje též rekreační a turistický potenciál atraktivního okolí Mořiny, který částečně vytěžuje i spoje v odvratných špičkových směrech.

Pro zevrubné zhodnocení vývoje současné linky 311 je nutné sledovat hned dvě základní osy, na nichž se v uplynulém století postupně tvořily a rozvíjely původní spoje regionální dopravy. Přestože obyvatelé samotné obce Mořina mohli na svou dobu relativně pohodlně docházet pěšky k nepříliš vzdálené železniční stanici Karlštejn, a i pro okolní sídla byla dojížďka směrem k Praze ve srovnání s přirozenou spádovostí k Berounu spíše podružná, první autobusové spojení s hlavním městem se objevuje již za dob první republiky. Stejně tak ale nelze opominout dřívější linky, které obsluhovaly relaci Mořina – Vysoký Újezd – Nučice – Rudná, která pro cestu k Praze ve své době příliš užitku nenabízí.

Nejstarším doloženým spojem, obsluhující prvně jmenovanou relaci, se roku 1929 stává pravidelná autobusová linka soukromé Autodopravní společnosti č. 2119, která během všedních dnů i nedělí vyráží na trasu Praha, Košíře – Bílý beránek – Stodůlky – Řeporyje – Ořech – Chýnice – Kuchař – Kozolupy – Mořina. Její provoz ale nemá dlouhého trvání, během několika následujících let změní postupně svá číselná označení na 2010, 2011 a 4022 a krátce před úplným ukončením své existence v roce 1933 je dokonce provozována již jen o nedělích. Svého poválečného znovuzrození, stále v soukromých rukou, se v mírně odlišné variantě, která pražské završení trasy přemisťuje ke konečné tramvaje do Radlic dočká až roku 1948.

Plošné znárodnění všech autobusových linek na území celé republiky, které vstoupilo v účinnost k 1. květnu 1949, se samozřejmě nevyhnulo ani této lince, která je při příležitosti převedení pod státní podnik ČSAD též nově označena jako 3499. Během několika následujících let je upravováno především její ukončení na pražské straně, kdy je po vícero postupných úpravách dovedena až na smíchovské náměstí 14. října. Souběžně je též vícekrát změněno její číslené označení – roku 1950 na č. 01310, v roce 1953 na 01110, roku 1960 na č. 01153 a roku 1974 na č. 11530. V pozdějších letech se objevují též vybrané varianty spojů, zajíždějících do obce Chýnice, počínaje rokem 1978 je do linky též vloženo několik spojů, spojující Prahu se Zadní Kopaninou, které se základní variantou trasy viditelně příliš nesouvisí. Až v roce 1983 je provoz této linky definitivně ukončen.

Další linka, zajišťující obsluhu osy Praha – Mořina, začala sloužit středočeským cestujícím již v červnu roku 1957, kdy pod číslem 01121a vyráží autobusy na trasu Praha, Smíchov – Jinonice – Malá Ohrada – Řeporyje – Třebonice – Nučice. Zpočátku obsahuje pouze několik málo párů spojů, provozovaných pouze o všedních dnech, od roku 1978 je ale již s novým označením 11660¹⁾ a rozšířením působnosti i na víkendové dny prodloužena do Vysokého Újezda. Následující rok je dovedena dále přes Kozolupy až do Mořiny, čímž je utvořen její základ pro budoucí pozici hlavní mořinské linky po nadcházejícím zrušení linky 11530. Jako některé další regionální autobusové linky v okolí Prahy, i její podobu ovlivňuje postupné zprovozňování tras metra a budování nových přestupních terminálů, což se projevuje v případě této linky hned dvakrát, nejprve je roku 1985 je ukončena u čerstvě otevřené stanice metra Moskevská.

O další tři roky později, po protažení trasy B dále na západ na podzim 1988, je linka 11660 zkrácena pouze do úseku Dukelská – … – Vysoký Újezd, čímž kromě oblasti Smíchova znovu opouští i obce mezi Vysokým Újezdem a Mořinou. Napojení Mořiny je zároveň převedeno do samostatné, nově zřízené linky 11661, která projíždí trasu Dukelská – Řeporyje – Ořech – Chýnice – Kuchař – Mořina. Od uvedeného data se znovu jedná o jedinou linku, zajišťující spojení některých obcí na této ose s Prahou, obsahuje tedy spoje, provozované jak o pracovních dnech, tak o víkendech. Uvedená organizace provozu v oblasti panovala minimálně do období platnosti²⁾ jízdního řádu 1990/1991, spolehlivé údaje o vývoji zdejších regionálních autobusových linek z první poloviny devadesátých let se autorovi bohužel nepodařilo dohledat.

Přesuňme se tedy k 1. červnu 1996, kdy u příležitosti rozšíření systému Pražské integrované dopravy západním a jihozápadním směrem vzniká hned několik příměstských autobusových linek, mezi které patří i nová linka čísla 311. Ta vyráží, prozatím pouze během pracovních dnů, na trasu Zličín – Chrášťany – Rudná, U kina – Rudná, Hořelice – Nučice, nádraží – Nučice, Prokopská náves – Nučice, Na Krahulově – Mezouň – Vysoký Újezd – Lužce – Vysoký Újezd, Kozolupy – Mořina. Základní celotýdenní obsluha oblasti Mořiny a Vysokého Újezda je přenechána souběžné lince 309, která se od své stejně staré souputnice odlišuje ještě zajížďkou do Bubovic a dojezdem až do obcí Mořinka, případně až do Hlásné Třebaně. Původní trasování dřívějších regionálních předchůdkyň přes Kuchař, Chýnici a Ořech však není ani jedním z nově vzniklých integrovaných spojů nijak respektováno.

Další významnější zásah do provozu linky, krom sporadického zřizování a rušení na ní vedených spojů, případně jejich zkracování jen do části trasy (v tomto konkrétním případě např. pásmování ve Vysokém Újezdě), přináší až 30. září 2001. Od tohoto data je poměrně výrazně prodloužena, neboť během přepravních špiček pokračuje ze své dosavadné konečné v Mořině dále přes Mořinku a Lety až do zastávky Řevnice, náměstí. Ke stejnému dni též začíná zajíždět všemi spoji do nově vznikající logistické zóny v Rudné (zast. Rudná, Delvita³⁾), do dnešních dnů je ale toto zajíždění zachováno jen u velmi omezeného množství spojů.

K termínu celostátních změn jízdních řádů roku 2003, tedy 14. prosince 2003, dochází též ke změně organizace provozu svazku příměstských linek 309 a 311. Nově je totiž přistoupeno k jejich sloučení pod jedno číselné označení, přičemž k zachování je zvoleno právě číslo 311. Zatímco je číslo 309 použito pro zcela odlišnou linku, spojující Zličín s Jinočany, Chýnicí, Chotčí a Radotínem, zachovaná linka 311 přebírá veškeré její původní spoje, což má také za následek úpravu její trasy a rozsahu provozu. Od zmíněného data je tak vedena v trase Zličín – Chrášťany – Rudná, U kina – Rudná, Hořelice – Nučice, nádraží – Nučice, Prokopská náves – Nučice, Na Krahulově – Mezouň – Vysoký Újezd – Lužce – Vysoký Újezd, Kozolupy – Bubovice – Mořina – Mořinka – Lety – Řevnice, náměstí, kterou nyní, až na koncový úsek mezi Mořinkou a Řevnicemi, obsluhuje v režimu celodenního a celotýdenního provozu.

Uvedená trasa se do současnosti upravila již jen vložením několika nových nácestných zastávek a zřízením několika dalších závleků za účelem zlepšení plošné obslužnosti území (od 1. září 2004 Hlásná Třebaň, Rovina, od 3. března 2013 Bubovice, Višňovka, od 1. července 2015 nové obratiště Mořina). K určitému oslabení je přistoupeno od prosince 2008 v koncovém úseku linky mezi Mořinou a Řevnicemi, kde bylo několik spojů převedeno na nově zřízenou regionální linku 451, naopak v nedávné minulosti došlo k nezanedbatelnému posílení provozu zejména v přepravních špičkách pracovních dnů o spoje, přesunuté z linky 308, které se tak zároveň dočkaly svého prodloužení. Právě tyto spoje ještě více zvýraznily špičkový charakter této příměstské linky, a umožnily tak alespoň v těch nejzatíženějších obdobích zavést pravidelný intervalový provoz.

Relativně známým faktem je, že provoz příměstské linky 311 byl dlouhodobě spjat se soukromou společností Spojbus, s.r.o., jemuž tvořil předchůdce živnostenský list pí. Jany Barnatové, na jehož základě byla doprava provozována až do roku 2002. Nespolehlivě doloženým údajem je ale termín, kdy své angažmá na této lince zahájila. Zatímco u linek 308 a 310 je doloženo, že těsně po svém zřízení (taktéž 1. června 1996) vyjely v režii státního podniku ČSAD Praha – Západ, a Jana Barnatová přebírá provoz až během roku 1996, v případě dvojice linek 309 a 311 se informaci podobného ražení nepodařilo dohledat. Spojbus zajišťuje obsluhu linky 311 až do roku 2010, kdy je k 1. červenci celá společnost předána dopravci Veolia Transport Praha, s.r.o.. Celá skupina Veolia v prostoru střední Evropy se však v průběhu roku 2013 stává součástí skupiny Arriva a dopravce k 1. červenci 2013 mění název na Arriva Praha, s.r.o., přičemž provozovna, odpovědná za provoz linky 311, přechází po organizační restrukturalizaci Arrivy k 1. červnu 2017 pod společnost Arriva Střední Čechy, s.r.o., jež prozatím obsluhuje linku dodnes.

¹⁾ – v letech 1961 – 1974 pod označeném 01166
²⁾ – až do roku 2001 byl termín celostátní změny jízdního řádu stanoven přibližně na přelom května a června, JŘ 1990/1991 tedy platil od 27. května 1990 do 1. června 1991
³⁾ – nynější zastávka Rudná, Za Panskou zahradou