Číselné označení 251 patřila po dlouhá léta městské autobusové lince, jejíž smysl existence nikdy nespočíval v návozu obyvatel linkou obsluhované oblasti ke kapacitním linkám tramvaje nebo novým trasám metra, nýbrž pouze k nejbližší železniční zastávce. Zde tak lze pozorovat vůbec první pokus o vzájemné propojení městské autobusové dopravy s příměstskou železnicí v rámci vnitroměstských přepravních vztahů, přestože v prvních letech provozu neměli cestující, kteří se rozhodli volit tento způsob přepravy, vzhledem k nulové míře vzájemné integrace nikterak snadné cestování. Nedávné úpravy rozdělení číselných intervalů k různým kategoriím autobusových linek však toto číslo nově přiřadily jednomu z běžných školních spojů.
Novodobá obec Klánovice, získávající samostatnost až roku 1920 (!), se dočkala kvalitního napojení na síť veřejné dopravy velmi záhy po svém založení – zatímco za vznik Klánovic lze považovat rok 1878, kdy se na dnešním katastru této městské části začaly stavět první domy, jíž roku 1883 je na železniční trati Praha – Úvaly – Kolín zřízena železniční zastávka Jirná1), dnes známá pod názvem Praha–Klánovice. Obsluha dalších dvou obcí, které s provozem linky 251 souvisí, Újezda nad Lesy a Koloděj, je pak po celé dvacáté století závislá jednak na spojích, jedoucích přímo směrem ku Praze, ale spádovost k nedalekému klánovickému nádraží je pro místní přepravní vztahy alespoň stejně významná.
Zatímco podrobný popis vývoje silničního spojení do jednotlivých obcí přesahuje rámec zaměření tohoto článku, a jeho zpracování předpokládám postupně jako součásti článků o linkách 229, 250 a 261, pro účely našeho textu plně postačí, bude-li se věnovat výhradně přímým předchůdkyním pozdější linky 251. Vzhledem k pozdějším úpravám její trasy je nutné sledovat zároveň osy dvou spojení – jednak relaci Klánovice (železniční zastávka) – Újezd nad Lesy – Koloděje – …, a dále též relaci Klánovice – Újezd nad Lesy – Rohožník – Úvaly / Sibřina.
Již v období První republiky se nakrátko Kolodějští dočkali přímého napojení na železniční síť. Roku 1930 vzniká autobusová linka Československé pošty č. 845, která třemi páry spojů denně obsluhovala trasu Klánovice, nádraží – Újezd nad Lesy – Koloděje, přičemž jeden pár spojů pokračoval dále přes Sibřinu a Sluštice do Říčan (a je tedy možné ho považovat za vůbec prvního předchůdce dnešní linky PID 303. Tento autobusový spoj však pravděpodobně již po pár měsících zanikl, a náhrady se dočkal až v poválečných letech, konkrétně roku 1950, kdy zavedením linky ČSAD č. 01028 v trase Klánovice, žel. zast. – Újezd nad Lesy – Koloděje – Říčany. Po úctyhodném množství přečíslování2) tato linka zůstávala v provozu i po zavedení městské dopravy a zanikla prakticky až v roce 2000, kdy se, již pod označením 282 030 společně s linkou 282 015 zaintegrovala a nadále dodnes existuje jako již zmíněná linka 303. Ještě během roku 1965 však došlo k vyčlenění spojů, jedoucích pouze mezi klánovickým nádražím a Koloději, do samostatné linky 01093 – ta se ještě stíhá roku 1974 přečíslovat na 10930 a v souvislosti se zřízením linky 251 roku 1979 zaniká.
Naopak v dnes výrazně silnější relaci Klánovice, nádraží – Újezd nad Lesy – Rohožník zpočátku vůbec čilý provoz nepanoval. Až roku 1954 vyjíždí dvojice linek ČSAD, jednak linka č. 01075 (Újezd nad Lesy – Šibřina3), V ladech – Újezd nad Lesy, kino – Klánovice, žel. zast.), a dále linka č. 01083 (Sibřina – Újezd nad Lesy, kino – Klánovice, žel. zast.). Obě linky jsou od r. 1958 spojeny pod č. 01075, během následujících let se vybranými spoji prodlužují i do Koloděj (přes Sibřinu) a Květnice, od r. 1961 je lze sledovat pod číslem 01096 a od r. 1974 pod č. 10960. Linka zůstává v omezeném rozsahu provozní i po zřízení linek městské dopravy.
Všechny tři zmíněné obce, Klánovice, Koloděje i Újezd nad Lesy, se v roce 1974 během poslední etapy plošného rozšiřování území hlavního města připojily k Praze, avšak na obsluhu městskou dopravou musely ještě několik let počkat. Zatímco Kolodějští mohli výhod červených autobusů linky 229 užívat již od května 1979, do zbylých východních městských částí dorazily autobusy MHD až 29. prosince 1979, kdy poprvé vyjely nové autobusové linky č. 250 (Spojovací – Újezd nad Lesy – Rohožnická), a konečně též linka 251 Nádraží Klánovice – Újezd nad Lesy – Druhanická – Koloděje. Zatímco těsně po zahájení provozu na ní bylo vedeno též několik málo sobotních spojů, hned od 30. května 1980 je provoz linky omezen pouze na všední dny.
V souvislosti s dokončováním výstavby sídliště Rohožník, umístěném na katastru městské části Újezd nad Lesy, které se tak stalo nejvýchodněji umístěným pražským panelovým vysokopodlažním obytným celkem, je pro jeho kvalitnější dopravní obsluhu upravena i trasa linky č. 251, která od 29. května 1983 obsluhuje relaci Nádraží Klánovice – … – Újezd nad Lesy – Sudějovická (T/Z) – Zbyslavská (T/Z) – Rohožnická (T/Z) – Zbyslavská (T/Z) – Sudějovická (T/Z) – Újezd nad Lesy – … – Koloděje. Závlek na Rohožnickou však pokaždé obsluhuje pouze v jednom směru – v ranní špičce při jízdě z Koloděj obslouží Rohožník, zatímco autobusy z Klánovic jedou přímo, v odpolední špičce jsou role přesně obrácené. Za pozornost ale stojí, že v rámci jednoho spoje vždy zastavuje ve všech nácestných zastávkách – jednou při jízdě k Rohožnické a vzápětí ihned poté, když se vrací zpět. Zajíždění na Rohožník zůstávalo v tomto smyslu zachováno až do roku 2000.
Další dvě změny trasy lze bez nadsázky označit za kosmetické – od 19. listopadu 1984 se na lince objevuje navíc jeden ranní školní spoj v trase Smržovská – Nádraží Klánovice – Hulická, který byl prokazatelně během roku 1985 zrušen, resp. začleněn do přesměrované školní linky 417. Naopak v části Újezda nad Lesy dochází k dokončení výstavby obratiště Sídliště Rohožník, kam jsou od 11. června 1986 všechny linky dosud ukončené na Rohožnické, linku 251 z toho samozřejmě nevyjímaje, prodlouženy, a zde povětšinou ukončeny, v případě linky 251 pokračující zpět k centru.
Po celá devadesátá léta je linka provozována stabilně bez žádné trvalé změny trasy, což se ale hned s příchodem přelomu tisíciletí mění. K termínu celostátních změn JŘ v květnu 2000 se systém Pražské integrované dopravy poprvé rozšiřuje i jihovýchodním směrem od hlavního města, kde poprvé proniká do oblasti Říčanska. Součástí trvalých změn, při této příležitosti proběhnuvších, je též odklonění příměstské linky č. 303 (ta od 9. listopadu 1998 ve špičkách pracovních dnů souběžně s linkou 251 obsluhuje úsek Nádraží Klánovice – Sídliště Rohožník) z Újezda přes Koloděje, Sibřinu, Květnici a Březí do Říčan. Nahrazený úsek však právě linka 251 opouští, a od téhož data, 28. května 2000, zůstala provozována v trase Nádraží Klánovice – Hulická – Újezd nad Lesy – Zbyslavská – Sídliště Rohožník.
Snaha organizátora integrovaného systému o uvolnění číselného intervalu 251 – 299 pro školní a náhradní linky vedla k ukončení provozu linky 251 a jejímu navazujícímu přečíslování na tehdy neobsazené číslo 211, ke kterému bylo přistoupeno v rámci celoplošné úpravy linkového vedení k 29. dubnu 2017. S počátkem následujícího školního roku, tedy 4. září 2017, je linka 251 znovu zřízena, tentokrát v podobe ranního školního spoje bývalé linky 551 ve směru a trase Sídliště Čimice – Čimice – Přívorská – Vozovna Kobylisy – Šimůnkova.
K lince 251 po dlouhá léta neodmyslitelně patří provoz standardních autobusů ostatních dopravců, než Dopravního podniku – v 80. letech 20. století je známé pravidelné vypravování linky místními pobočkami ČSAD, trvající až do celoplošných trvalých změn MHD 23. listopadu 1990. V průběhu roku 1992 však byl opět vystřídán podnikem ČSAD Praha Vršovice, během roku 1993 se však provoz linky opět dostává do rukou Dopravnímu podniku. Od 1. července 1995 přebírá linku na základě získané licence dopravce Milan Koch, provozující dopravu na živnostenské oprávnění jako soukromá osoba, posledním dnem jeho provozu je však již 31. prosinec 1998, kdy s podnikáním v tomto oboru nadobro končí, a od 4. ledna 1999 (mezidobí obsazuje víkendový provoz a státní svátky, kdy 251 nejezdí) se na linku vrací Dopravní podnik.
Soukromé ruce přebírají provoz ještě jednou – od 1. prosince 2005 je linka obsazována autobusy společnosti Hotliner, s.r.o.. Tato privátní firma je následně od 1. ledna 2007 pohlcena pobočkou nadnárodní korporace Connex Praha, s.r.o., od 1. září 2008 přejmenovaná na Veolia Transport Praha, s.r.o.. Celá skupina Veolia v prostoru střední Evropy se však v průběhu roku 2013 stává součástí skupiny Arriva a dopravce k 1. červenci 2013 mění název na Arriva Praha, s.r.o., jež na lince setrval až do jejího zrušení. Poté, co linka získala podobu pouhého školního spoje, tedy od 4. září 2017, ji znovu začal obsluhovat Dopravní podnik hlavního města Prahy, a.s., který na něj pravidelně vypravuje standardní autobusy.
1) – železniční zastávka následně vystřídala názvy Jirny, Jirny–Koloděje, Jirny–Klánovice, Klánovice, a od platnosti GVD 1976/77 konečně získává dnešní název Praha–Klánovice
2) – následující přečíslování se vždy udála od celostátního termínu změn JŘ, tj. přibližně druhá polovina května zmíněného roku. Linka 01028 se tak v r. 1951 přečíslovala na 01251, r. 1953 na 01861, r. 1954 na 01072, r. 1961 na 01093 (nezaměňovat s níže uvedenou linkou stejného čísla!), r. 1965 na 01126 a, před zavedením linky 251 naposledy, r. 1974 na 11260.
3) – obec pravděpodobně roku 1960 přejmenována z názvu Šibřina na dnešní Sibřina