Dnes již neprovozní pražská autobusová linka č. 204 zajišťovala v běhu času postupně dva základní přepravní vztahy, jednak v posledním čtvrtletí 20. století plnila funkci špičkové spojnice oblasti sídliště Jižní Město s budovaným hostivařským průmyslovým areálem, a dále se v síti městské hromadné dopravy objevila ještě jednou zkraje nového tisíciletí, kde v relaci Smíchov – Chuchle – Radotín doplňovala letité železniční a další autobusové spoje. Zejména její první podoba se však velmi často stávala obětí přeměny sítě komunikací, kvůli níž měnila svou trvalou trasu až nezvykle často.
Rovinatá oblast severně od železniční stanice Praha–Hostivař se svou výhodnou polohou nedaleko hlavního města a kapacitní železniční tratě zdála být přímo předurčena pro zastavění rozlehlými výrobními halami a skladovými prostory, k čemuž docházelo postupně již od 20. let 20. století, a není divu, že se tato lokalita postupně stávala cílovou destinací mnoha Pražanů i dalších obyvatel širokého okolí. I z Chodova a dalších příměstských vesnic existovaly autobusové spoje k těmto účelům sloužící, vyjma klasických regionálních linek ČSAD tuto relaci dlouhá léta obsluhovala i městská autobusová linka Dopravního podniku č. 122. Od 4. května 1975 doplňuje toto spojení i nová linka 204, provozovaná pouze ve špičkách pracovních dnů v trase Chodov1) – Bartůňkova2) – Brechtova – Betonárka3) – Jižní Město4) – Petrovice, most5) – Horní Měcholupy6) – Hornoměcholupská7) – Náměstí J. Marata8) – Sklářská – Hostivař, Léčiva. Dlužno podotknout, že zejména v oblasti Chodova, Petrovic a Horních Měcholup v této době ještě neexistovala současná zástavba a k provozu se užívaly dnes již povětšinou zaniklé komunikace, a proto lze současné ekvivalenty bývalých zastávek určovat jen velmi přibližně.
Drobná úprava trasy v oblasti nedaleko hostivařské železniční stanice, konkrétně mezi zastávkami Náměstí J. Marata a Kablo nastala k 17. červenci 1976, kdy došlo ke zprovoznění první části tzv. Pražského průmyslového polookruhu, přičemž autobusové linky vedené do průmyslové oblasti dále nepřekonávaly železniční trať úrovňovým přejezdem v Hostivařské ulici a byly převedeny do nově vystavěných ulic Podjezdová a Příjezdová, v současnosti tvořící jižní cíp nynější Průmyslové ulice. Tato změna však neměla v případě linky 204 žádný vliv na obsluhované zastávky, případně na jejich polohu. Téhož roku, 6. prosince 1976, je pak mezi Sklářskou a Kablem přesměrována přes zastávku V Chotejně.
V souvislosti se zlepšením obsluhy stále intenzivněji osidlovaného sídliště Jižní Město od 1. prosince 1977 opouští původní vedení přes starou vilovou zástavbu této čtvrti, přičemž její nová trasa Chodov – Zupkova9) – Betonárka – … – Léčiva zahrnuje průjezd celé délky nové třídy Šmídkého (nyní Opatovská). Při příležitosti rozsáhlých trvalých změn autobusové sítě v jihovýchodní části města, proběhnuvších u příležitosti zprovoznění dalšího úseku metra II.C Kačerov – Kosmonautů dne 8. listopadu 1980 se pak svou novou trasou Primátora Vacka10) – MNV Chodov11) – Brechtova – Kosmonautů12) – … – Léčiva částečně do starší podoby navrací.
Následující úpravy postihovaly většinou petrovickou a hornoměcholupskou část linky. Od 20. prosince 1980 při jízdě ve směru k Léčivě jednosměrně projíždí přes zastávku Sídliště Hornoměcholupská13), k 7. září 1982 je takto vedena obousměrně, přičemž je přibližně v dnešních polohách zřízena i nová zastávka Nádraží Hostivař, kam o měsíc později poprvé dorazily i tramvaje. Velmi podobně pojmenovaná zastávka ovlivňuje vedení linky i v blízké budoucnosti, dne 6. ledna 1984 je autobusovou dopravou opuštěna jižní část Hornoměcholupské ulice (nyní ul. Lochotínská) a průjezdné linky dále užívají nově vystavěnou ul. Edisonovu, na které je zřízena zastávka Sídliště Horní Měcholupy14) (nezaměňovat se zastávkami Hornoměcholupská ani Sídliště Hornoměcholupská).
Zřizování nových komunikací v oblasti budovaného sídliště Petrovice pokračuje dále i ve druhé polovině 80. let a jejím dalším projevem, ovlivňujícím trasu linky 204, je od 10. června 1986 zprovoznění další části hlavní sběrné petrovické komunikace, dnešní Hornoměcholupské ulice. Autobusové spoje, linku 204 nevyjímaje, k tomuto datu opouští Edisonovu ulici a jsou na tuto spojnici převedeny, přičemž dočasně projíždí i Mikojanovou (dnešní Janovskou) ulicí s nově zřízenou zastávku Mikojanova. Od 5. července 1990 již neobsluhuje staré jádro Petrovic a je převedena do Výstavní ulice s upravením trasy do podoby Roztyly – Chodovec – Na sádce – Mokrá – Brechtova – Háje – Jakobiho – Sídliště Petrovice – Na Vartě – Sídliště Horní Měcholupy – Taškent – Nádraží Hostivař – Sklářská – V Chotejně – Kablo – Léčiva. Poslední otevřenou komunikací ve východní části trasy byla k 23. dubnu 1991 jižní část Milánské a navazující Archimédovy ulice, které linka 204 od tohoto dne užívá ke svému průjezdu.
Lince 204 nelze upřít jedno poměrně zajímavé prvenství – dne 1. září 1994 se stává vůbec prvním spojem veřejné hromadné dopravy, který obsluhuje zastávku Hotel Košík, kam obousměrně mezi zastávkami Roztyly a Chodovec zajíždí (nezastavuje v zastávce Blažimská, která vznikla až roku 1997). Nezůstává zde však nijak dlouho, při příležitosti rozsáhlých změn linkového vedení v jižní oblasti města k 18. listopadu 1995 přenechává tuto lokalitu přesměrované lince 115 a v oblasti Chodova a Jižního Města je nově vedena v trase Chodov – Brodského – Donovalská – Opatov – Ke Kateřinkám – Háje – … – Léčiva. Od 14. února 1998 je však provoz linky 204 výrazně omezen – jednak je zkrácena pouze do trasy Opatov – Léčiva, mnohem zásadnější úprava spočívá však v omezení rozsahu jejího provozu, který před tímto datem spočíval v plnohodnotném obousměrném provozu ve špičkách pracovních dnů, po úpravě ji však tvořily pouze dva spoje v ranní špičce k Léčivě a dva na začátku odpolední špičky ve směru opačném. V takto nedůstojné podobě pak zůstávala v provozu až do 27. února 2002, kdy byla bez jakékoli náhrady zrušena.
Číslo 204 však ještě neřeklo síti pražské městské dopravy své poslední sbohem. Kvůli požadavku na přímé propojení Velké Chuchle a Radotína dochází od 1. září 2004 k vyčlenění vybraných spojů stávající linky 244 do nové, samostatné linky 204, provozované pouze během pracovních dnů jednosměrně v trase Smíchovské nádraží – Lihovar – Dostihová – Závodiště Chuchle – Vrážská – Nádraží Radotín – Sídliště Radotín. Znovu však do provozu linky promlouvá změna komunikační sítě – na podzim 2007 je otevřena ul. Mezichuchelská, spojující Velkou a Malou Chuchli, včetně nové mimoúrovňové křižovatky se Strakonickou ulicí, což umožňuje od 1. září 2007 linku 204 na tuto komunikaci s novou zastávkou Starolázeňská převést a posílit ji do podoby celodenního a celotýdenního obousměrného provozu.
Ani levobřežní angažmá autobusové linky 204 nezůstávalo ušetřeno pokusů o plošnou optimalizaci provozu. Již dlouhodobě docházelo k postupnému zvyšování intenzity provozu osobních vlaků na trati SŽDC č. 171, v jehož důsledku se částečně zvyšovalo i její využití obyvateli Radotína právě na úkor souběžných autobusových spojů. K termínu celostátních změn JŘ dne 14. prosince 2008 se organizátor systému Pražské integrované dopravy pokusil autobusové linky mezi Smíchovským nádražím a Radotínem výrazně omezit prodloužením intervalů v pracovní dny a kompletním zrušením večerního a víkendového provozu, což se týkalo též linky 204. Relativně záhy, k 8. březnu 2009 však bylo pro silný odpor obyvatelstva i samotné městské části nutno přistoupit k přehodnocení tohoto záměru a částečnému obnovení provozu i v okrajových obdobích, ke kterému však došlo poměrně zásadním přetrasováním autobusových linek 172 a 244 a současnému trvalému zrušení linky 204.
Linka 204 zůstává po celou svou aktivní historii neodmyslitelně spojena s autobusy pražského Dopravního podniku, přičemž není doložena žádná výpomoc místními provozovnami ČSAD, ani krátkodobé provozování soukromými smluvními dopravci, známými z devadesátých let. Vypravována byla zejména vozy standardními délky, výjimku tvoří pouze období mezi 14. únorem 1998 a 25. únorem 2002, kdy zbylé čtyři spoje obsluhovaly zpočátku výhradně kloubové autobusy, ke konci provozu na lince však panoval smíšený provoz standardních i článkových vozů.
1) – konečná zastávka, umístěna přibližně uprostřed dnešní ul. Starochodovská
2) – dnes již neexistující zastávka umístěná ve vilové zástavbě Chodova, polohou odpovídající cca Litochlebskému náměstí
3) – nyní zastávka Háje
4) – nyní zastávka Horčičkova; dnešní obratiště Jižní Město ve stejné době nazýváno Sídliště Jižní Město
5) – odpovídá dnešní zastávce Newtonova
6) – odpovídá dnešní zastávce Na vartě
7) – nyní zastávka K Lesoparku
8) – dlouhodobá konečná tramvajových linek v prostoru dnešních zastávek Hostivařská
9) – historický název zastávky Ke Kateřinkám
10) – původní název stanice metra a přilehlého autobusového stanoviště Roztyly
11) – nyní zastávka Mokrá
12) – původní název stanice metra a přilehlých zastávek povrchové dopravy Háje
13) – název Sídliště Hornoměcholupská přísluší jak autobusovému obratišti, umístěnému severně od zastávky Řepčická, tak pozdějším zastávkám Taškent
14) – zastávka až v relativně nedávné minulosti obdržela název Boloňská