Městská autobusová linka 170, po celou svou aktivní historii sloužící přepravychtivým cestujícím výhradně v jižní oblasti města, se v pražských ulicích poprvé objevila počátkem 70. let 20. století, v této podobě však sloužila pouze jako krátký napaječ kapacitnější páteřní tramvajové dopravy. Zejména skoková výstavba nových sídlištních celků v této oblasti však velmi záhy přisoudila tomuto spoji veřejné hromadné dopravy zcela jiné, významnější, role, kterých se až do současnosti již nezbavila.

Číslo 170 přivedl do pražské autobusové sítě záměř zjednodušit a zpřehlednit provoz jiné autobusové linky, jmenovitě spoje číslo 106. Ta je od roku 1966 provozována v trase Kloboučnická – Nádraží Braník – Baba III¹⁾, přičemž právě stav, kdy plní funkci obousměrného napaječe s výrazným zlomem přepravní poptávky v přestupním uzlu Nádraží Braník je z provozního hlediska nepříliš efektivní, neboť se oba úseky bezdůvodně ovlivňují, a to jak případnými provozními nepravidelnostmi, tak i z hlediska četnosti spojů a rozsahu provozu. Od 5. dubna 1971 je tak linka 106 zkrácena do trasy Kloboučnická – Nádraží Braník, zatímco ve svém zbývajícím úseku je nahrazena nově zřízenou linkou 170, jedoucí v trase Nádraží Braník – Belárie – Baumanské náměstí²⁾ – Modřany³⁾ – K Vystrkovu – Baba III⁴⁾. Je však nutné si uvědomit, že v této době ještě ani nezapočala výstavba modřanského panelového sídliště, a zejména v koncové části trasy byla linka vedena po dnes již neexistujících či zcela přesměrovaných komunikacích.

Termínem rozsáhlých trvalých změn, který nadešel v souvislosti se zprovozněním prvního úseku pražského metra, sice linka 170 prošla bez sebemenší úpravy, již ale o rok později je její provoz výrazně rozšířen. K 29. září 1975 dochází k výraznému posílení přepravního vztahu Modřany – Krč, které spočívá jednak ve zřízení zcela nové linky 205, spojující Modřany s Kačerovem nejkratší možnou trasou, nelze ale opomenout též prodloužení námi sledované linky 170, a to do trasy Kloboučnická – Kačerov – Nemocnice Krč – Libušská⁵⁾ – Novodvorská – Výzkumný ústav A. S. Popova⁶⁾ – Vinutá⁷⁾ – Nádraží Braník – … – Baba III.

Dvojice dalších trvalých změn se může z retrospektivního pohledu jevit jako poměrně kuriózní. Od 16. března 1977 je provoz linky 170 omezen pouze na úsek Kloboučnická – … – Nádraží Braník, a to pouze během přepravních špiček pracovních dnů, zatímco do modřanského úseku trasy je opět navrácena autobusová linka 106, obsluhující celou zkrácenou relaci až ke konečné Baba III. Ani tuto úpravu však nelze označit za definitivní, neboť k 15. prosinci 1983 jsou role těchto autobusových spojů opět přerozděleny zkrácením linky 106 k Nádraží Braník a převedením linky 170 do celotýdenního provozu v trase Kačerov – Nádraží Braník – Baba III.

Až s postupným dokončováním a předáváním nově vystavěného vysokopodlažního panelového sídliště Modřany se trasa linky 170 postupně upravuje tak, aby lépe obsloužila dříve zcela pusté, nyní však hustě osídlené, části Modřan, ležící zpravidla dále od staré zástavby, obklopující vltavské nábřeží. Nejprve je od 14. listopadu 1985 mezi zastávkami K Vystrkovu a již přejmenovanou konečnou Násirovo náměstí odkloněna přes zastávku Sídliště Modřany⁸⁾, o necelý rok později, k 3. červnu 1986, přenechává obsluhu Dolnocholupické ulice výhradně lince 173 a z Obchodního náměstí je vedena přímější trasou přes nově zprovozněnou třídu Kolarovova⁹⁾.

Poslední změnou, související s dokončováním jednotlivých etap výstavby sídliště, je zavedení autobusové dopravy do oblasti Na Beránku, které od 31. srpna 1987 obsluhují prodloužená linka 170 (Kačerov – Nádraží Braník – Obchodní náměstí – Sídliště Modřany – Petržílova – Na Beránku) a nově zavedená linka 253 (Smíchovské nádraží – Nádraží Braník – Družná – Sídliště Modřany – Petržílova – Na Beránku, zpočátku pouze ve špičkách pracovních dnů). Za zmínku jistě stojí viditelná snaha svážet obyvatele této části sídliště primárně k lince metra B, ke které je vedena v rámci možností přímá autobusová linka 253, zatímco spoj k metru C je stále veden nepříjemnou oklikou skrze staré Modřany, Braník a sídliště Novodvorská, a plnohodnotného spojení k trase C se obyvatelé sídliště dočkali až roku 1989 zřízením autobusové linky 157 (Budějovická – Na Beránku), jedoucí přes Lhotku.

Celoplošné změny vedení povrchových linek městské hromadné dopravy, které vyvolalo otevření dvou nových významných staveb dopravní infrastruktury ve východní části města, úseku metra II.B Florenc – Českomoravská a tramvajové trati Ohrada – Palmovka, nepostihly pouze autobusové linky v přilehlých oblastech, ale v nemalé míře promluvily do trasování spojů i v jiných částech města. Zářným příkladem toho je úprava vedení linky 170, která je od 23. listopadu 1990 výrazně prodloužena do trasy Jižní Město – Háje – Brechtova – Mokrá – Na Sádce¹⁰⁾ – Chodovec – Spořilov – Severozápadní – Depo Kačerov – Kačerov – … – Na Beránku. Ve většině své trasy je vedena souběžně se stávající linkou 203 (Jižní Město – Vavřenova), jejíž provoz je tak od stejného data omezen pouze na špičky všedních dnů.

Modřany sice po dlouhá léta byly obsluhovány pouze autobusovými spoji městské či příměstské dopravy a v menší míře též železnicí, avšak již od zahájení výstavby sídliště v této lokalitě existoval předpoklad budoucího napojení na tramvajovou síť výstavbou nové, zčásti rychlodrážní tramvajové tratě. Ta se v trase Nádraží Braník – Levského skutečně od 27. května 1995 uvedla do provozu, čímž vyvolala rozsáhlé změny autobusových linek v celém širším okolí, některé byly zcela zrušeny, zatímco jiné spoje postačilo pouze zkrátit. Příkladem zkrácené linky je právě č. 170, která se zkrátila pouze do trasy Jižní Město – Nádraží Braník, čímž zcela opustila oblast Modřan, jejíž obsluhu přenechala, krom prodloužených tramvajových linek, též dalším spojům autobusovým.

Právě po zkrácení linky 170 se však vzájemná podobnost tras linek 170 a 203 stávala stále více znatelnější, čímž po několika málo letech vyvstala potřeba další optimalizace jejich provozu. K 29. listopadu 1997 se původně předpokládalo trvalé zrušení linky 203 a převedení spojů na souběžnou linku 170, provozovanou pouze v úseku Jižní Město – Vavřenova, těsně před realizací této změny z ní však sešlo a k tomuto termínu došlo k pouhému zkrácení linky 170 do této trasy. Nutno podotknout, že z dlouhodobého hlediska si místní obyvatelé příliš nepolepšili, neboť v rámci plánovaného sloučení linek měly být na linku 170 převedeny skutečně všechny spoje linky 203, včetně zkrácených večerních a víkendových spojů, jedoucích pouze v úseku Kačerov - Vavřenova. Jejich provoz sice zůstal nedlouho na lince 203 zachován, od 31. srpna 2003 však došlo k jejich zrušení, tentokrát však bez jakékoli náhrady.

Zásadní změna vedení linky 170 přišla až společně se spuštěním tzv. metropolitní sítě PID, která postihla drtivou většinou autobusových linek v celém městě. Již od roku 2008 organizátor Pražské integrované dopravy opakovaně avizoval, případně se pokoušel projednat dílčí plošné úpravy v jižní části města, přičemž se v nejrůznějších návrzích počítalo s odkloněním linky 170 pryč z oblasti Krče, Kamýku a Novodvorské a naopak s jejím prodloužením na levý břeh Vltavy, ať už do terminálu Smíchovské nádraží či na sídliště Barrandov. Teprve až k 1. září 2012 se podařilo takové změny uvést v platnost a od tohoto data došlo k úpravě vedení linky 170 do trasy Jižní Město – Háje – Brechtova – Mokrá – Chodovská tvrz – Chodovec – Spořilov – Severozápadní – Depo Kačerov – Budějovická – Dolnokrčská – Vlnitá – Branické náměstí – Přístaviště – Terasy – Chaplinovo náměstí – Pražská čtvrť, čímž zejména v oblasti Krče a Barrandova částečně nahradila zrušenou linku 192.

Ani tato úprava však nezůstala finální, drobnějším přetrasováním linka prošla ještě 29. června 2013 v rámci druhého kola celoplošných změn, prezentovaného jako doladění metropolitní sítě, které se pro změnu týkalo především jižní oblasti města. Konkrétně linky 170 se však týkala pouze menší změna trasy v oblasti starého Chodova, kde opustila východní část ulice Květnového vítězství a převedla se do současné trasy Jižní Město – Háje – Brechtova – Donovalská – Benkova – Chodovec – Spořilov – Severozápadní – Depo Kačerov – Budějovická – Dolnokrčská – Vlnitá – Branické náměstí – Přístaviště – Terasy – Chaplinovo náměstí – Pražská čtvrť. Na závěr nelze neuvést, že po celou dobu své existence byla linka 170 provozována výhradně pražským Dopravním podnikem, který na ni zpravidla vypravoval autobusy standardní délky, pouze s výjimkou sporadických výjezdů vozů článkových.

¹⁾ – podrobný vývoj trasování linky 106 je předmětem samostatného článku
²⁾ – dnes neexistující zastávka, nejblíže současné zastávce Modřanská škola
³⁾ – pozdější název Nádraží Modřany, nyní Obchodní náměstí
⁴⁾ – nyní Násirovo náměstí
⁵⁾ – současný název Sulická
⁶⁾ – zastávka VÚ A. S. Popova byla pojmenována po přilehlém výzkumném ústavu – dnes Výzkumný ústav železniční, a.s. (VÚZ), avšak zastávka se nyní jmenuje Jílovská
⁷⁾ – nyní Psohlavců
⁸⁾ – současný název Poliklinika Modřany
⁹⁾ – až poměrně pozdě po revoluci přejmenována na ul. Generála Šišky
¹⁰⁾ – nyní Chodovská tvrz