www.autobusy.org
Městské 100 – 199

100 101 102 103 105 106 107 108 109 110 111 112 113 114 115 116 117 118 119 120 121 123 124 125 128 129 130 131 133 134 135 136 137 138 139 140 141 142 143 144 145 146 147 148 149 150 151 152 154 155 156 157 158 160 161 162 163 164 165 166 167 168 169 170 172 174 175 176 177 180 181 182 183 184 185 188 189 191 192  193  194  195  196  197

Městské 200 – 299

200 201 202 203 207 213 215 220 222 223 224 230 231 232 236 240 241 243 244 245 250 251 253 255 257 260 261 262 263 265 266  267  269

Příměstské

301 302 303 304 305 306 307 308 309 310 311 312 313 314 315 316 317 318 319 320 321 325 326 327 328 329 331 332 333 334 335 336 337 338 339 340 341 343 344 346 347 348 349 350 351 352 353 354 355 356 358 359 361 362 363 364 366 367 368 369 370 371 372 373 374 375 376 377 378 379 380 381 382 383 384 385 387 390 391  396  397  398

Mimoměstské

401 402 403 404 405 406 407 409 410 411 412 413 414 415 416 417 418 419 420 421 422 423 425 426 427 428 429 430 431 432 433 434 435 436 437 438 439 440 441 442 443 444 445 446 447 448 449 451 454 455 456 457 458 461 462 463 465 469 470 471 472 473 474 476 477 478 479 484 488 489 490 491 492  494  495

Noční městské

501 502 503 504 505 506 507 508 509 510 511 512 513  514  515

Noční příměstské

601 602 603 604 605 606 607  608  609  610

Školní

551 552 553 555 556 557 558 559 560 561 562 564 565 566 567 569 570 571 575

Ostatní

751 758 770 772 777 790 799

Zrušené

104 122 126 127 132 153 159 171 173 178 179 186 187 190 198 199 204 205 206 208 209 210 211 212 214 216 217 218 219 221 225 226 227 228 229 233 234 235 237 238 239 242 246 247 248 249 252 254 256 258 259 264 268 270 271 272 273 274 275 276 277 278 279 280 291 292 293  294  295  296  297

Linka 255

V nedávné minulosti potichu obnovená linka 255 se v povědomí odborné veřejnosti držela zejména svou podobou, pocházející z přelomu tisiciletí, kdy obsluhovala venkovsky vypadající lokality, nacházející se v nejjižnějším cípu Prahy. Již méně je však známá skutečnost, že takto označené autobusy obsluhovaly dříve mnohem významnější relace ve zcela jiné oblasti města, a i současná verze trasy není se "starou strnadskou" příliš srovnatelná, ať už rozsahem provozu, charakterem či délkou trasy nebo počtem spojů a přepravených cestujících.


Kačerovská Karosa B 951 E č. 4134 se přibližuje k zastávce Vrážská (24. 9. 2012)

Číslo 255 se s pražskými ulicemi poprvé stýká v roce 1971. Jak již číselné označení, začínající cifrou 2 napovídá, šlo o linku tzv. překryvnou, skupinu autobusových linek, charakterizovanou především dlouhou trasou, vedenou přes centrum města, provozem pouze během všedních dnů, projížděním některých nácestných zastávek a zvláštním, zvýšeným tarifem. Nejednalo se však o zbrusu novou linku, na číslo 255 byl dne 1. února 1971 pouze přeznačen již existující spoj 155, obsluhující trasu Mikrobiologický ústav – Nemocnice Krč – Budějovické nám. – Autobusové nádraží Pankrác - Náměstí hrdinů – Botanická zahrada – Náměstí Míru – Řipská – Flora – Hollarovo náměstí1) – Na Palouku – Sídliště Malešice.


Současností linky 255 jsou linkové nízkopodlažní midibusy SOR CN 8.5 dopravce Arriva Praha (7. 11. 2013)

Jediná změna trasy, kterou linka 255 v této verzi podstoupila, proběhla 16. října 1972. Z hlediska pražské městské hromadné dopravy jde o historický mezník – v tento den dojezdila poslední trolejbusová linka, čímž tento druh dopravního prostředku z hlavního města zcela zmizel. Úprava vedení linky 255 však s touto událostí přímo nesouvisí, změna spočívala v odklonění linky v oblasti Krče z Vídeňské ulice do Štúrovy, kde mezi původními zastávkami Nemocnice Krč a Mikrobiologický ústav obsloužila nové nácestné zastávky Zálesí a Tempo.


Karosa B 732 č. 1107 soukromého dopravce Martin Uher vyčkává na odjezd svého spoje linky 255 (4. 8. 2003)

Status úplného tarifního i ciferného označení překryvné sítě ale vydržel pouze něco málo přes tři roky, v souvislosti se zahájením provozu prvního úseku pražského metra bylo současně s jeho spuštěním dne 9. května 1974 přistoupeno k opětovnému sjednocení tarifu v pražské městské hromadné dopravě. Současně dochází k opětovnému přečíslování překryvných autobusových linek zpět do standardní stovkové řady, což se nevyhýbá ani lince 255, která se s novou trasou Petřiny – Větrník – Letenské náměstí – Revoluční – Národní divadlo – Karlovo náměstí – I.P.Pavlova – Náměstí Míru – Orionka – Flora – Hollarovo náměstí – Na Palouku – Sídliště Malešice opět vrací ke svému "tradičnímu" číslu 155.


Solaris Urbino 8.9 č. 2043 právě ulicí U Národní galerie opouští Zbraslav (foto: Petr Blažek, 27. 6. 2013)

Druhé obsazení čísla 255 přichází ke slovu ve zcela jiné části města. 1. ledna 1974 došlo k zatím poslednímu plošnému rozšíření území hlavního města Prahy pohlcením několika okrajových, dosud samostatných obcí, přičemž jednou z těchto obcí byla též Zbraslav, rozléhající se na levém břehu Vltavy jižně od centra města. První spoje veřejné dopravy, obsluhující Zbraslav, jsou podrobněji popsány v článku o autobusové lince 243, stručně připomeňme, že autobusy Dopravního podniku se zde objevily nejprve během První republiky mezi lety 1936 a 1939 v podobě linky K, po připojení ku Praze sem městská doprava dorazila až v samotném závěru roku 1979 s linkami 129, 240, 241, 243 a 245.


Karosa Citybus č. 3457, zachycená bezprostředně před zastávkou Přeštínská (5. 9. 2012)

Výše zmíněné linky však bez výjimky obsluhovaly pouze zalidněnější část Zbraslavi, zahrnující jednak staré jádro obce okolo místního zámečku, nově vystavěné sídliště podél silnice na Jíloviště a místní části Záběhlice (částečně) a Žabovřesky. Osada Strnady tak zůstávala závislá na průjezdných linkách místních závodů ČSAD, jedoucích dále směrem k Davli a Štěchovicím. Ani tento zbraslavský cíp nezůstával dopravním podnikem příliš dlouho osamocen, a v poslední fázi zavádění městských autobusových linek do okrajových částí města, dne 23. listopadu 1981, vyjela nová linka 255 v trase Lihovar – Dostihová – Lahovice – Zbraslavské náměstí – Most Závodu míru – Na Plácku – Strnady2).


Vršovická Karosa B 931 E č. 7471 v závěrečném úseku Vrážské ulice před konečnou Nádraží Radotín (6. 2. 2013)

Jakkoli by se mohlo zdát, že zastávka Strnady, umístěná těsně před samotnou hranicí katastru hlavního města, zůstane pro autobusové linky Dopravního podniku konečnou, zcela ojediněle tomu tak nebylo. Od 15. dubna 1982 získává tento dosud koncový bod nový název Osada Strnady, přičemž linka 255 pokračuje dále mimo území hlavního města Prahy až do nově zřízeného obratiště Strnady3). Pomineme-li krátké mezidobí, trvající od 1. srpna 1984 do 16. dubna 1985, kdy linka opět končila v osadě Strnady, zůstávala až do svého zrušení jedinou městskou linkou MHD (a později i PID), opouštějící katastr Prahy.


Karosa B 932 E č. 1125 projíždí okolo terminálu Smíchovské nádraží, hledajíc nástupní zastávku linky 255 (25. 12. 2003)

Jediná trvalá změna trasy nastala v souvislosti se zprovozněním prvního úseku trasy metra B, ke kterému se linka zákonitě musela přiblížit – od 3. listopadu 1985 tak začala obsluhovat trasu Smíchovské nádraží – Lihovar – Dostihová – Lahovice – Zbraslavské náměstí – Most Závodu míru – Na Plácku – Osada Strnady – Strnady, ve které vydržela bez dalších úprav celá devadesátá léta, stejně jako první polovinu jedenadvacátého století. Za její stabilitou však nestála nijak výrazná výzamnost přepravního proudu, který zajišťovala, ale zejména téměř neprobíhající výstavba žádných nových obytných objektů v oblasti osady Strnady, v pozdějších letech ji od ostatních okrajových městských linek odlišovala spíše nulová míra integrace souběžně jedoucích příměstských spojů.


Vůz 4070 tehdy čerstvě obnovené linky 255 opouští zastávku Přeštínská a míří vstříc Zbraslavi (5. 9. 2012)

Systém Pražské integrované dopravy však v jedné z posledních etap své expanze dosáhl i oblasti davelské výpadovky, nejprve od 1. ledna 2003 zřízením nové linky č. 314 (Smíchovské nádraží – Přívoz Strnady – Davle – Bratřínov – Mníšek pod Brdy), dále od 1. července 2004 integrací celého Štěchovicka se zavedením příměstských linek 338, 361 a 390. Nově začleněné linky disponovaly výrazným množstvím spojů, a tak souběžně došlo k výraznému omezení samostatné linky 255, která v takto ořezané podobě nadále nedlouho přežívala. Impulsem k jejímu zrušení však nebyla plošná reorganizace linkového vedení v oblasti, ale pouhý záměr sjednotit administrativní rozdělení sítě zastávek a linek PID na městské a příměstské. Od 26. února 2006 tak byla linka 255 trvale zrušena, mimopražské zastávky Výzkumný ústav Strnady4) a Přívoz Strnady přejmenovány a veškeré spoje bez úprav jejich počtu a trasování převedeny na souběžnou linku 314.


Karosa B 951 č. 1137 soukromého dopravce Martin Uher najíždí do zastávky Lihovar (17. 10. 2004)

Třetí, dosud existující obsazení čísla 255, vzniká při příležitosti spuštění tzv. nové metropolitní sítě PID, proběhnuvšího k 1. září 2012, které mělo za následek přesměrování, případně úplné zrušení většího množství autobusových linek v rámci celého hlavního města. Mezi jednu z úprav, spadajících do tohoto rozsáhlého souboru změn, patřilo odklonění tangenciální linky 165, která nyní ze Zbraslavského náměstí nezajížděla dále k Radotínu, ale nově se ukončila v konečné zastávce Sídliště Zbraslav. Zůstávala však nutnost opuštěný úsek nějakým spojem veřejné dopravy alespoň částečně nahradit, čehož se ujala právě nově zřízená linka 255 v polookružní trase Nádraží Radotín – Přeštínská – Lahovice – Zbraslavské náměstí – Lahovice – Přeštínská – Nádraží Radotín. Zanedlouho ještě prochází drobnou korekcí trasy, kdy od 4. října 2012 před obsloužením Zbraslavského náměstí zajede i do zastávky Most Závodu míru (Zbraslav tak objíždí po směru hodinových ručiček, přičemž k objezdu užívá výpadovky K přehradám).


Midibus SOR BN 8.5 č. 2018 v zastávce Zbraslavské náměstí, následovaný vozem linky 241 (foto: Petr Blažek, 27. 6. 2013)

K termínu plošných změn vedení povrchové dopravy v západní oblasti města, po zprovozění úseku metra V.A (Dejvická – Nemocnice Moto), je kupodivu přistoupeno i k úpravě trasy linky 255. Ta je nově sloučena s původní linkou 256, jejíž původní trasu, vedoucí z Radotína do Stodůlek, až na jednu drobnou odchylku plně přebírá, a to i se zachováním dřívějších parametrů a rozsahu provozu. Linka tedy získává polookružní charakter, a nadále je vedena v trase Sídliště Stodůlky – Luka – Amforová – Hlávkova – Řeporyjské náměstí – Zadní Kopanina – Cikánka – Cementárna Radotín – Nádraží Radotín – Přeštínská – Lahovice – Zbraslavské náměstí – Lahovice – Nádraží Radotín – … – Sídliště Stodůlky s fiktivní průjezdnou konečnou Zbraslavské náměstí. Většina spojů linky je však vedena pouze v úseku Nádraží Radotín – Zbraslavské náměstí – Nádraží Radotín, dále směrem na Řeporyje a Stodůlky pokračuje v různých provozních obdobích pouze třetina až čtvrtina spojů.


Linková Karosa C 954 č. 1133 linky 255, odstavená na severním parkovišti terminálu Smíchovské nádraží (31. 1. 2006)

Doménou druhého obsazení linky 255 byl po dlouhá léta provoz autobusů ostatních dopravců, než Dopravního podniku – v 80. letech 20. století je známé pravidelné vypravování místními pobočkami ČSAD, trvající až do rozpuštění ČSAD KNV Praha dne 31. prosince 1990. Ihned od 12. března 1991 je však na lince doložen provoz soukromého dopravce Fedos, kterého od 14. března 1992 opět dočasně vystřídal Dopravní podnik, a teprve 17. října 1992 provoz přebírá nově vzniklý dopravce Martin Uher, který linku až do jejího zrušení neopouští. Reinkarnovanou linku 255 od jejího znovuzrození v září 2012 zprvu vypravovaly vršovická a kačerovská provozovna Dopravního podniku hl.m. Prahy, k termínu plošných trvalých změn PID 29. června 2013 je však linka předána dopravci Veolia Transport Praha, s.r.o., který o dva dny později, 1. července 2013, mění název na Arriva Praha, s.r.o.. Od 7. dubna 2015 přebírá provoz linky znovu pražský Dopravní podnik.


V nejnovějším úseku trasy, v pražských Řeporyjích, právě podjíždí železniční trať vůz č. 2028 (19. 4. 2015)

1) – zastávka, umístěná v těsné blízkosti tehdejší tramvajové zastávky Vinohradská nemocnice, na východním nároží dnešní křižovatky Pod židovskými hřbitovy x Vinohradská
2) – zastávka "Strnady" označovala buď současné zastávky Strnady nebo dnešní obratiště Jíloviště, přívoz, její název se během 80. let průběžně přesouval na obě zastávky, přičemž vždy značil koncovou zastávku linky 255 nezávisle na její skutečné poloze. V místě uvedení poznámky 2) však skutečně odpovídá dnešní zastávce stejného názvu.
3) – později Přívoz Strnady a Jíloviště, přívoz
4) – po přejmenování Jíloviště, výzkumný ústav