V nedávné minulosti potichu obnovená linka 255 se v povědomí odborné veřejnosti držela zejména svou podobou, pocházející z přelomu tisiciletí, kdy obsluhovala venkovsky vypadající lokality, nacházející se v nejjižnějším cípu Prahy. Již méně je však známá skutečnost, že takto označené autobusy obsluhovaly dříve mnohem významnější relace ve zcela jiné oblasti města, a i znovuzrozená verze trasy není se "starou strnadskou" příliš srovnatelná, ať už rozsahem provozu, charakterem či délkou trasy nebo počtem spojů a přepravených cestujících. I ona však musela po několika letech zcela ustoupit přeznačenému školnímu spoji.

Číslo 255 se s pražskými ulicemi poprvé stýká v roce 1971. Jak již číselné označení, začínající cifrou 2 napovídá, šlo o linku tzv. překryvnou, skupinu autobusových linek, charakterizovanou především dlouhou trasou, vedenou přes centrum města, provozem pouze během všedních dnů, projížděním některých nácestných zastávek a zvláštním, zvýšeným tarifem. Nejednalo se však o zbrusu novou linku, na číslo 255 byl dne 1. února 1971 pouze přeznačen již existující spoj 155, obsluhující trasu Mikrobiologický ústav – Nemocnice Krč – Budějovické nám. – Autobusové nádraží Pankrác - Náměstí hrdinů – Botanická zahrada – Náměstí Míru – Řipská – Flora – Hollarovo náměstí¹⁾ – Na Palouku – Sídliště Malešice.

Jediná změna trasy, kterou linka 255 v této verzi podstoupila, proběhla 16. října 1972. Z hlediska pražské městské hromadné dopravy jde o historický mezník – v tento den dojezdila poslední trolejbusová linka, čímž tento druh dopravního prostředku z hlavního města zcela zmizel. Úprava vedení linky 255 však s touto událostí přímo nesouvisí, změna spočívala v odklonění linky v oblasti Krče z Vídeňské ulice do Štúrovy, kde mezi původními zastávkami Nemocnice Krč a Mikrobiologický ústav obsloužila nové nácestné zastávky Zálesí a Tempo.

Status úplného tarifního i ciferného označení překryvné sítě ale vydržel pouze něco málo přes tři roky, v souvislosti se zahájením provozu prvního úseku pražského metra bylo současně s jeho spuštěním dne 9. května 1974 přistoupeno k opětovnému sjednocení tarifu v pražské městské hromadné dopravě. Současně dochází k opětovnému přečíslování překryvných autobusových linek zpět do standardní stovkové řady, což se nevyhýbá ani lince 255, která se s novou trasou Petřiny – Větrník – Letenské náměstí – Revoluční – Národní divadlo – Karlovo náměstí – I.P.Pavlova – Náměstí Míru – Orionka – Flora – Hollarovo náměstí – Na Palouku – Sídliště Malešice opět vrací ke svému "tradičnímu" číslu 155.

Druhé obsazení čísla 255 přichází ke slovu ve zcela jiné části města. 1. ledna 1974 došlo k zatím poslednímu plošnému rozšíření území hlavního města Prahy pohlcením několika okrajových, dosud samostatných obcí, přičemž jednou z těchto obcí byla též Zbraslav, rozléhající se na levém břehu Vltavy jižně od centra města. První spoje veřejné dopravy, obsluhující Zbraslav, jsou podrobněji popsány v článku o autobusové lince 243, stručně připomeňme, že autobusy Dopravního podniku se zde objevily nejprve během První republiky mezi lety 1936 a 1939 v podobě linky K, po připojení ku Praze sem městská doprava dorazila až v samotném závěru roku 1979 s linkami 129, 240, 241, 243 a 245.

Výše zmíněné linky však bez výjimky obsluhovaly pouze zalidněnější část Zbraslavi, zahrnující jednak staré jádro obce okolo místního zámečku, nově vystavěné sídliště podél silnice na Jíloviště a místní části Záběhlice (částečně) a Žabovřesky. Osada Strnady tak zůstávala závislá na průjezdných linkách místních závodů ČSAD, jedoucích dále směrem k Davli a Štěchovicím. Ani tento zbraslavský cíp nezůstával dopravním podnikem příliš dlouho osamocen, a v poslední fázi zavádění městských autobusových linek do okrajových částí města, dne 23. listopadu 1981, vyjela nová linka 255 v trase Lihovar – Dostihová – Lahovice – Zbraslavské náměstí – Most Závodu míru – Na Plácku – Strnady²⁾.

Jakkoli by se mohlo zdát, že zastávka Strnady, umístěná těsně před samotnou hranicí katastru hlavního města, zůstane pro autobusové linky Dopravního podniku konečnou, zcela ojediněle tomu tak nebylo. Od 15. dubna 1982 získává tento dosud koncový bod nový název Osada Strnady, přičemž linka 255 pokračuje dále mimo území hlavního města Prahy až do nově zřízeného obratiště Strnady³⁾. Pomineme-li krátké mezidobí, trvající od 1. srpna 1984 do 16. dubna 1985, kdy linka opět končila v osadě Strnady, zůstávala až do svého zrušení jedinou městskou linkou MHD (a později i PID), opouštějící katastr Prahy.

Jediná trvalá změna trasy nastala v souvislosti se zprovozněním prvního úseku trasy metra B, ke kterému se linka zákonitě musela přiblížit – od 3. listopadu 1985 tak začala obsluhovat trasu Smíchovské nádraží – Lihovar – Dostihová – Lahovice – Zbraslavské náměstí – Most Závodu míru – Na Plácku – Osada Strnady – Strnady, ve které vydržela bez dalších úprav celá devadesátá léta, stejně jako první polovinu jedenadvacátého století. Za její stabilitou však nestála nijak výrazná výzamnost přepravního proudu, který zajišťovala, ale zejména téměř neprobíhající výstavba žádných nových obytných objektů v oblasti osady Strnady, v pozdějších letech ji od ostatních okrajových městských linek odlišovala spíše nulová míra integrace souběžně jedoucích příměstských spojů.

Systém Pražské integrované dopravy však v jedné z posledních etap své expanze dosáhl i oblasti davelské výpadovky, nejprve od 1. ledna 2003 zřízením nové linky č. 314 (Smíchovské nádraží – Přívoz Strnady – Davle – Bratřínov – Mníšek pod Brdy), dále od 1. července 2004 integrací celého Štěchovicka se zavedením příměstských linek 338, 361 a 390. Nově začleněné linky disponovaly výrazným množstvím spojů, a tak souběžně došlo k výraznému omezení samostatné linky 255, která v takto ořezané podobě nadále nedlouho přežívala. Impulsem k jejímu zrušení však nebyla plošná reorganizace linkového vedení v oblasti, ale pouhý záměr sjednotit administrativní rozdělení sítě zastávek a linek PID na městské a příměstské. Od 26. února 2006 tak byla linka 255 trvale zrušena, mimopražské zastávky Výzkumný ústav Strnady⁴⁾ a Přívoz Strnady přejmenovány a veškeré spoje bez úprav jejich počtu a trasování převedeny na souběžnou linku 314.

Třetí, dosud existující obsazení čísla 255, vzniká při příležitosti spuštění tzv. nové metropolitní sítě PID, proběhnuvšího k 1. září 2012, které mělo za následek přesměrování, případně úplné zrušení většího množství autobusových linek v rámci celého hlavního města. Mezi jednu z úprav, spadajících do tohoto rozsáhlého souboru změn, patřilo odklonění tangenciální linky 165, která nyní ze Zbraslavského náměstí nezajížděla dále k Radotínu, ale nově se ukončila v konečné zastávce Sídliště Zbraslav. Zůstávala však nutnost opuštěný úsek nějakým spojem veřejné dopravy alespoň částečně nahradit, čehož se ujala právě nově zřízená linka 255 v polookružní trase Nádraží Radotín – Přeštínská – Lahovice – Zbraslavské náměstí – Lahovice – Přeštínská – Nádraží Radotín. Zanedlouho ještě prochází drobnou korekcí trasy, kdy od 4. října 2012 před obsloužením Zbraslavského náměstí zajede i do zastávky Most Závodu míru (Zbraslav tak objíždí po směru hodinových ručiček, přičemž k objezdu užívá výpadovky K přehradám).

K termínu plošných změn vedení povrchové dopravy v západní oblasti města, po zprovozění úseku metra V.A (Dejvická – Nemocnice Moto), je kupodivu přistoupeno i k úpravě trasy linky 255. Ta je nově sloučena s původní linkou 256, jejíž původní trasu, vedoucí z Radotína do Stodůlek, až na jednu drobnou odchylku plně přebírá, a to i se zachováním dřívějších parametrů a rozsahu provozu. Linka tedy získává polookružní charakter, a nadále je vedena v trase Sídliště Stodůlky – Luka – Amforová – Hlávkova – Řeporyjské náměstí – Zadní Kopanina – Cikánka – Cementárna Radotín – Nádraží Radotín – Přeštínská – Lahovice – Zbraslavské náměstí – Lahovice – Nádraží Radotín – … – Sídliště Stodůlky s fiktivní průjezdnou konečnou Zbraslavské náměstí. Většina spojů linky je však vedena pouze v úseku Nádraží Radotín – Zbraslavské náměstí – Nádraží Radotín, dále směrem na Řeporyje a Stodůlky pokračuje v různých provozních obdobích pouze třetina až čtvrtina spojů.

Nezvykle zcela mimo návaznost na jakýkoli termín celoplošných trvalých změn, nýbrž ke dni 15. srpna 2017 dochází k přečíslování linky 255 na nové, v období předchozích pěti let nepoužité, číslo 246, žádnou úpravou trasy však tato linka při této příležitosti neprošla. Motivem této změny je snaha organizátora o celkové uvolnění číselného intervalu 251 – 299, do kterého se vzápětí umístily tehdejší školní spoje. Ani uvolněné číslo 255 nebylo výjimkou, a se začátkem nového školního roku, 4. září 2017, do pražských ulic vyráží znovu v režimu jednoho ranního spoje, provozovaného pouze ve dnech školního vyučování, v trase Nebušice – K Noskovně – Nad Habrovkou – Jenerálka – Korek – Kalinův Mlýn – Dolní Šárka – Žežulka – Břetislavka – V Podbabě – Nádraží Podbaba – Zelená – Dejvická.

Doménou druhého obsazení linky 255 byl po dlouhá léta provoz autobusů ostatních dopravců, než Dopravního podniku – v 80. letech 20. století je známé pravidelné vypravování místními pobočkami ČSAD, trvající až do rozpuštění ČSAD KNV Praha dne 31. prosince 1990. Ihned od 12. března 1991 je však na lince doložen provoz soukromého dopravce Fedos, kterého od 14. března 1992 opět dočasně vystřídal Dopravní podnik, a teprve 17. října 1992 provoz přebírá nově vzniklý dopravce Martin Uher, který linku až do jejího zrušení neopouští. Reinkarnovanou linku 255 od jejího znovuzrození v září 2012 zprvu vypravovaly vršovická a kačerovská provozovna Dopravního podniku hl.m. Prahy, k termínu plošných trvalých změn PID 29. června 2013 je však linka předána dopravci Veolia Transport Praha, s.r.o., který o dva dny později, 1. července 2013, mění název na Arriva Praha, s.r.o.. Od 7. dubna 2015 přebírá provoz linky znovu pražský Dopravní podnik, který ho zajišťuje až do jejího zrušení 15. srpna 2017. I po obnovení linky 255 v kategorii školních spojů od 4. září 2017 zůstává provozovatelem této linky Dopravní podnik hl. m. Prahy, a.s..

¹⁾ – zastávka, umístěná v těsné blízkosti tehdejší tramvajové zastávky Vinohradská nemocnice, na východním nároží dnešní křižovatky Pod židovskými hřbitovy x Vinohradská
²⁾ – zastávka "Strnady" označovala buď současné zastávky Strnady nebo dnešní obratiště Jíloviště, přívoz, její název se během 80. let průběžně přesouval na obě zastávky, přičemž vždy značil koncovou zastávku linky 255 nezávisle na její skutečné poloze. V místě uvedení poznámky 2) však skutečně odpovídá dnešní zastávce stejného názvu.
³⁾ – později Přívoz Strnady a Jíloviště, přívoz
⁴⁾ – po přejmenování Jíloviště, výzkumný ústav