Autobusová linka 154, která se nedávno po kratší přestávce znovu vrátila do ulic hlavního města, zajišťovala po nezanedbatelnou část dvacátého století základní dopravní obslužnosti jihopražských čtvrtí Petrovice, Horní Měcholupy, Háje a Chodov. S postupující výstavbou hustě osídlených sídlištěních celků pak její význam v průběhu času stále vzrůstal, na čemž téměř nic nezměnilo ani přivedení nového páteřního prostředku městské hromadné dopravy, metra, do těsné blízkosti jmenovaných lokalit.

Dříve, než si detailněji přiblížíme nejrůznější verze dlouhodobé podoby linky 154, je nutné zmínit její dřívější angažmá v severní části města. Po přerušení provozu na trolejbusové trati do Čakovic v červenci 1965 převzaly předčasně obsluhu této příměstské průmyslové zóny autobusy Dopravního podniku, a tak 29. listopadu 1965 v oblasti vzniká nové linkové vedení, které se původním trasováním trolejbusové tratě již neřídí. Vznikají tak nové autobusové linky 141, 151 a 152 (Vysočany, ÚNZ – Čakovice), k lince 152 od 21. února 1966 přibývá ještě její zrychlená varianta 153. Dvojice linek 152 + 153 je od 15. dubna 1967 doplněna o jejich kombinaci v trase Vysočany, ÚNZ – Vysočanská radnice - Letňany – Závod Jiřího Dimitrova – Čakovice – Čakovice, ZPA, provozovanou v těch obdobích, kdy zbylé linky 152 a 153 nejezdily.

Po dostavbě nové komunikační sítě na sídlišti Prosek došlo ke zrušení obou dočasných linek 152 a 153, zatímco se zbývající přeživší linka 154 dočkala posílení o převedené spoje ze zrušených linek. Od 28. října 1967 se dokonce v okrajových provozních obdobích¹⁾ prodloužila z Vysočan až na Florenc, další změna linku postihla v souvislosti s dokončením Vysočanské estakády, na kterou byla od 24. ledna 1968 převedena. Definitivní podoba obsluhy Letňan a Čakovic spatřila světlo světa 26. srpna 1968, kdy došlo k zavedení nových autobusových linek 158 a 159, což zapříčinilo zánik doposud jezdící linky 154.

Čerstvě k hlavnímu městu připojení Pražané mohli autobus městské hromadné dopravy, označený jako linka 154, poprvé spatřit 30. září 1968, kdy obsloužil trasu Spořilov – Chodov – Háje, MNV – Petrovice, MNV – Horní Měcholupy – Náměstí J. Marata. Již před zřízením linky 154 měly tyto obce poměrně kvalitní obsluhu klasickými regionálními linkami ČSAD (linky č. 01083, 01123), které se charakterem svého provozu městské dopravě značně podobaly. Nový autobusový spoj 154 pak spojení ještě více zkvalitnil, neboť na obou dvou konečných zároveň umožňoval přestup na různé tramvajové linky, tvořící návaznou dopravu dále do centra města.

Rozsáhlé změny linkového vedení v blízkém i širším okolí proběhly v souvislosti se zprovozněním prvního úseku pražského metra, I.C Kačerov – Sokolovská. Nový dopravní prostředek vyžadoval návozné linky i ze vzdálenějších městských částí, a tak, společně s nepřeberným množstvím dalších změněných linek, se od 9. května 1974 linka 154 prodloužila do trasy Budějovická – Severozápadní – Spořilov – Chodov – Háje, MNV – Petrovice, MNV – Horní Měcholupy – Náměstí J. Marata. Krátkou etapu představuje provoz linky až na Ryšánku, kam se sice s účinností od 3. ledna 1977 prodlužuje, avšak již o necelé dva roky později se její trasa upravuje do podoby Budějovická – … – Náměstí J. Marata – Léčiva.

Při příležitosti rozsáhlých trvalých změn autobusové sítě v jihovýchodní části města, proběhnuvších u příležitosti zprovoznění dalšího úseku metra II.C Kačerov – Kosmonautů, již pozbývá smyslu vést návazné autobusové linky z tohoto sídliště až na Budějovickou, a tak se 8. listopadu 1980 linka 154 zkracuje do trasy Budovatelů – Benkova – Prašná – Kosmonautů – … – Náměstí J. Marata – Nádraží Hostivař. Záhy poté, v návaznosti na dokončování výstavby jednotlivých etap sídlištního komplexu Jižní Město, stejně jako se zprovozněním vysokoškolských kolejí Volha, došlo od 6. července 1980 nejprve pouze ke špičkovému, později k celotýdennímu prodloužení až do obratiště Koleje Jižní Město.

V souvislosti s postupnou výstavbou komunikační sítě v oblasti sídlišť Jižní Město, Petrovice a Horní Měcholupy pak během 80. let došlo k většímu počtu drobnějších úprav trasy, vesměs spočívájících pouze v přeložení linky na souběžnou, čerstvě zhotovenou komunikaci, případně ve zřízení nové zastávky. Z těch výraznějších jmenujme např. 7. září 1982, od kdy nově projíždí zastávkou Sídliště Hornoměcholupská²⁾ a v obratišti Nádraží Hostivař je nadále ukončena z opačné strany. Mezi další zajímavější data pak patří 23. únor 1983 a 7. květen 1984 – k prvně jmenovenému dni jede z Kolejí Jižní Město přes zastávku Volha, ale zpět přes zastávky Jarníkova a Na Jelenách se záhy vrací.

Na dlouhou dobu poslední změna trasy pak proběhla v souvislosti s prodloužením trasy metra A – dne 4. července 1990 vlaky metra linky A poprvé dojely až do stanice Skalka. Tato fráze je do jisté míry nepřesná, ve skutečnosti prostorem budoucí stanice projížděly už dříve během režijních nájezdů z/do depa v Hostivaři, a o dodatečném vestavění dalších stanic bylo rozhodnuto až později, ale až k tomuto datu se stanice uvedla do provozu. Od 5. července 1990 je tak, pro umožnění pohodlného přestupu na metro, linka 154 prodloužena do trasy Koleje Jižní Město – Chodov – Donovalská – Háje – Sídliště Petrovice – Sídliště Horní Měcholupy – Nádraží Hostivař – Zahradní Město – Skalka.

V této variantě pak linka dosáhla kilometricky nejdelší trasu v celé své historii, ze které už pak v budoucnu bude pouze zkracována. Drobnou předzvěst věcí přístích představovalo od 3. října 2008 zkrácení o úsek Chodov – Koleje Jižní Město, který poté obsluhovala pouze nespolehlivá linka 136. Po důrazných protestech jak městské části Praha 11, tak místních obyvatel, se ale 1. září 2009 ve vybraných obdobích pracovních dnů opět do obratiště Koleje Jižní Město vrátila.

O tři roky později, dne 1. září 2012, postihlo systém pražské městské hromadné dopravy spuštění nové, tzv. metropolitní sítě PID, mezi jehož hlavní doprovodné efekty patřila zejména snaha rušení či razantní omezení linek, mající delší souběžnou trasu s tramvajemi. Mezi ně patřila i linka 154, která organizátora svým úsekem Skalka – Nádraží Hostivař vysloveně provokovala. Proto bylo přistoupeno k jejímu výraznému zkrácení pouze do trasy Chodov – Jižní Město, přičemž v dosavadním měcholupském a petrovickém úseku trasy došlo jen k částečné náhradě upravenými linkami 183 a 240, z nichž ale žádná cestující nedovezla k jakékoli stanici metra A.

V této poslední verzi linka viditelně živořila, a proto budoucí vývoj zasvěcenou veřejnost příliš nepřekvapil. Osudným se lince stalo druhé kolo celoplošných změn, prezentované jako doladění metropolitní sítě, a tak 28. června 2013 vyrazila do ulic naposledy. Téměř v celé své trase byla nahrazena prodlouženou linkou 197, v oblasti zastávek Benkova a Brodského i přesměrovanou linkou 170, nicméně myšlenka přenechávat lokální plošnou obsluhu hustě zalidněných sídlišť pouze na dlouhých průjezdných linkách přes celé město (obě jmenované linky, 170 i 197, jsou vedeny přes Barrandovský most a Jižní spojku), které nepravidelnost a výpadky v jednom bodě své trasy bezdůvodně přenáší do vzdálenějších lokalit, je považována za vysoce kontroverzní.

Zrovna linka 154 ale představovala pro obyvatele některých pražských čtvrtí jejich tradiční dlouholetý spoj, s jehož trvalým zrušením se smiřovali jen skutečně stěží. Není proto ani příliš překvapivé, že se v rámci celoplošných úprav vedení autobusových linek, které proběhly 15. října 2016, na základě dlouhodobých apelů příslušných městských částí, provoz linky 154 obnovuje. K tomuto termínu vyráží v klasickém režimu celodenního a celotýdenního provozu v mírně odlišné trase Koleje Jižní Město – Chodov – Donovalská – Háje – Sídliště Petrovice – Sídliště Horní Měcholupy – Nádraží Hostivař – Obchodní centrum Hostivař – Záběhlická škola – Jesenická – Nádraží Strašnice – Strašnická. K žádné další trvalé změně trasy od tohoto termínu nedošlo, výše uvedená trasa linky je tak prozatím trasou aktuální.

¹⁾ – sobota večer, neděle celodenně
²⁾ – pozdější název Taškent, resp. Gercenova