Pražská autobusová linka čísla 223 je další ukázkou linky, která sice na počátku své existence dlouhodobě zajišťovala obsluhu pouze místních vztahů, což ale neznamená, že v důsledku několika nedávných změn nemohla rozšířit pole své působnosti na místa mnohem vzdálenější. Otázka, zda sdružování krátkých lokálně obslužných spojů s dlouhými, protínajícími hned několik čtvrtí, které lze v některých případech považovat až za samostatnou radiální linku ze zcela jiné oblasti, je pro provoz městské dopravy skutečně vhodné, však dosud zůstává v lepším případě velmi sporná.

Vývoj obsluhy dříve samostatné obce, respektive městysu či na počátku sedmdesátých let dvacátého století dokonce města (!) Horní Počernice, je podrobněji představen společně s vývojem městské linky č. 221. Zárodek pozdější linky 223 se tedy zprvu rodí z hornopočernické "městské" linky ČSAD č. 01015, na níž je roku 1970 k již existujícím verzím na konečnou Na Kovárně a do Svépravic zřízena nová větev 01015/3, která v přepravních špičkách pracovních dnů obsluhovala trasu Hloubětín – Chvaly, nám.¹⁾ – Horní Počernice, Khodlova ul. – Horní Počernice, sídliště. Ve stále stejné trase se roku 1974 dočkává ještě přeznačení na č. 10150/3, v roce 1977 střídá hloubětínskou konečnou u tramvajové smyčky za autobusové stanoviště Nový Hloubětín.

Provoz všech variant linky 10150 je ukončen k 29. květnu 1978, kdy ve stopách bývalých spojů ČSAD vyjíždí nové autobusové linky, navazující na síť vnitroměstské pražské hromadné dopravy. Její původní větev 10150/3, nořící se do nitra místní vilové zástavby, nahrazuje nová autobusová linka č. 223, obsluhující trasu Černý most²⁾ – Rajská zahrada – Chvaly, hřbitov¹⁾ – Khodlova – Jeřická – Běluňská³⁾ – Chodovická⁴⁾ – Horní Počernice, Komárovská. Na rozdíl od své regionální předchůdkyně na ní panoval klasický režim celodenního a celotýdenního provozu, místní obyvatelé tak ve slabších provozních obdobích nebyli nadále odkázáni jen na spoje, projíždející čtvrtí pouze po Náchodské třídě.

V prvních měsících provozu užívaly autobusové linky č. 222 a 223 během jízdy mezi zastávkami Chvaly, hřbitov¹⁾ a následující zastávkou uvnitř Horních Počernic (v případě linky 222 zastávkou Na vyhlídce⁵⁾, na lince 223 Khodlova) dnes již zaslepený úsek tehdejší Libošovické ulice. Počínaje 3. listopadem 1980 je jmenovaná komunikace městskou autobusovou dopravou opuštěna a linky 222 a 223 převedeny na zprovozněnou souběžnou Božanovskou ulici, kde též obslouží nově zřízenou zastávku Na Chvalce⁶⁾. Provedená úprava zároveň navazuje na dokončenou výstavbu několika vysokopodlažních panelových domů ve východní části čtvrti, v následujících letech se tímto druhem zástavby ještě v určité míře zaplnil jihovýchodní okraj Horních Počernic, dále se však panelové budovy do řešené čtvrti nerozšiřovaly.

Výrazným mezníkem pro linkové vedení povrchové dopravy v celé severovýchodní části Prahy je termín zprovoznění úseku metra II.B Florenc – Českomoravská, na jehož koncové stanici Českomravská byl vybudován rozsáhlý přestupní terminál mezi metrem a městskou autobusovou dopravou. Plošné úpravy sítě, vstupující v platnost 23. listopadu 1990, jsou tak zaměřeny především na napojení bližších i vzdálenějších lokalit k otevřenému úseku podzemní dráhy, čehož je docíleno zejména přesměrováním většího množství autobusových linek. Linka 223 je k tomuto termínu prodloužena do trasy Českomoravská – Harfa⁷⁾ – Lehovec – Svatojánská⁸⁾ – Chlumecká⁹⁾ – Chvaly – … – Komárovská. Oproti další hornopočernické lince 221, která prošla podobnou úpravou, se mohla pyšnit částečně zrychleným charakterem, neboť vybranými nácestnými zastávkami na Poděbradské třídě pouze projížděla.

Trasování linky 223 je ale za necelý rok ovlivněno znovu, od 1. července 1991 opouští Poděbradskou třídu a v úseku mezi Hloubětínem a terminálem Českomoravská převedena na souběžnou Kolbenovu ulici. Naopak ve své hornopočernické části je v okolí zastávek Komárovská a Chodovická nahrazena nově zřízenou linkou 273, což přemisťuje její konečnou východním směrem. Po provedených úpravách je tedy nadále vedena v trase Českomoravská – Vysočanská radnice¹⁰⁾ – ČKD¹¹⁾ – Nový Hloubětín – Svatojánská⁸⁾ – Chlumecká⁹⁾ – Chvaly – Vojická – Sekeřická¹²⁾ – Jeřická. Zároveň je za účelem zrychlení a zefektivnění oběhů vozidel během ranní a odpolední špičky k tomuto termínu nově v odvratných špičkových směrech určitý podíl spojů veden manipulačně. Právě linka 223 byla v tehdejší podobě pro takové opatření skutečně vhodná, neboť v nejexponovanějších špičkových obdobích dosahovala intervalu až 2-3 minut, což v kontrastu s půlhodinovou mimošpičkovou četností spojů vyvolávalo značné nároky na počet vypravených vozů, které se však plně využily pouze v několika málo hodinách.

Realizovaná změna vedení linky 223 v Horních Počernicích je k 1. červnu 1992 částečně anulována (některé prameny ji dokonce označují pouze jako změnu dočasnou) jejím navrácením do Božanovské ulice, kde ve své obnovené trase, Českomoravská – … – Chvaly – Na Chvalce⁶⁾ – Khodlova – Jeřická – Běluňská³⁾, znovu obsluhuje zastávky, kterých se nedávno náhle vzdala. Její, v pořadí již třetí, konečná v Horních Počernicích, je nově tvořena blokovým objezdem ulic Lipí, Ratibořická, Jívanská a Běluňská, který si pro své otáčení zachovává dodnes, do zbytku trasy dále ke Komárovské ulici, který o rok dříve taktéž opustila, se na rozdíl od jmenovaných zastávek již nevrací.

Další zásadnější zásah do podoby snad všech hornopočernických linek přináší další prodloužení trasy metra B východním směrem, jejíž nový úsek IV.B Českomoravská – Černý Most se po několika letech výstavby uvedl do provozu v listopadu 1998 (za zmínku stojí, že ještě po zahájení prací na tomto úseku se předpokládalo jeho finální předání během roku 1996). K jeho koncové stanici je do nově vzniklého terminálu zkrácena či přesměrována drtivá většina městských autobusových linek z širokého okolí. Výjimkou není ani linka 223, jejíž vedení až do vysočanského terminálu Českomoravská nyní pozbývá smyslu, a od 9. listopadu 1998 je provozována ve zkrácené trase Černý Most – Chvaly – Na Chvalce⁶⁾ – Khodlova – Jeřická – Běluňská³⁾.

Zatím poslední trvalá změna trasy linku 223 postihla 12. prosince 2010, kdy je v okolí Černého Mostu, Hloubětína a Kyjí přistoupeno k několika úpravám, sledující zejména záměr snížit celkový počet existujících autobusových linek, kterého mělo být dosaženo například slučováním souběžných linek pod jedno společné označení, případě spojování skupin linek, ukončených v jednom bodě z různých směrů. To se týká i dvojice dosud provozovaných linek 190 a 223, z nichž je provoz linky 190 ukončen, zatímco druhá jmenovaná je o úsek zrušené linky obohacena. Počínaje uvedeným termínem je tedy linka 223 vedena v současné trase Depo Hostivař – Tiskařská – Perlit – Za Horou – Pávovské náměstí – Vajgarská – Generála Janouška – Kapitána Stránského – Černý Most – Chvaly – Libošovická – Jeřická – Ratibořická, v níž je stále provozována v celodenním a celotýdenním režimu provozu. V ranní i odpolední špičce pracovních dnů se na lince vyskytují vložené spoje, obsluhující pouze úsek mezi konečnými Černý Most a Ratibořická.

Po zahájení provozu linky dne 29. května 1978 zůstává v poli působnosti výhradně místních poboček státního podniku ČSAD, které se zde drží až do 4. listopadu 1984, kdy v přepravních špičkách pracovních dnů vybraná pořadí obsluhuje pražský Dopravní podnik. Částečný smíšený provoz trvá pouze do 1. září 1988, v následujícím období se zde znovu objevují pouze vozidla státního podniku ČSAD. Počínaje 23. listopadem 1990 linku obsluhuje Dopravní podnik společně se závody ČSAD, přičemž rozsah jejich vzájemné kooperace je rozšířen na všechna provozní obdboí. Od 14. března 1992 na ni své autobusy vypravuje výhradně Dopravní podnik, který zde setrval až do 1. prosince 2005, kdy je linka předána soukromému dopravci Hotliner. Tato privátní firma je následně od 1. ledna 2007 pohlcena pobočkou nadnárodní korporace Connex Praha, s.r.o., od 1. září 2008 přejmenovanou na Veolia Transport Praha, s.r.o.. Celá skupina Veolia v prostoru střední Evropy se však v průběhu roku 2013 stává součástí skupiny Arriva a dopravce k 1. červenci 2013 mění název na Arriva Praha, s.r.o., jež prozatím obsluhuje linku dodnes.

Během celé doby existence linky 223 na ni byly plánovaně vypravovány pouze standardní autobusy, je však zaznamenáno několik případů dlouhodobého smíšeného provozu jednoho či dvou pořadí, obsloužených velkokapacitními vozidly, které ostatní běžné autobusy doplnily. S předáním linky dopravci Hotliner k 1. prosinci 2005 se na lince stabilně usadil patnáctimetrový vůz Mercedes Citaro L, obsluhující především garantovaná celodenní pořadí. Vůz zde setrval až do druhé poloviny roku 2010, kdy byl převeden do teplického závodu dopravce Veolia Transport. Počínaje 27. březnem 2006 tehdejší dopravce Hotliner poprvé na šejdrový kurz linky vypravil kloubový autobus Karosa C 744, který se zde průběžně objevoval až do února 2008, než jeho nástupnice, znovu společnost Veolia Transport, provoz vozidel tohoto typu ukončila. Poslední dlouhodobější angažmá článkových autobusů proběhlo v první polovině roku 2012, opět pouze v rozsahu jediného pořadí.

¹⁾ – pozdější názvy Chvaly, hřbitov a Chvaly
²⁾ – nynější obratiště Lehovec
³⁾ – odpovídá současné zastávce Ratibořická, dříve nazvané Horní Počernice
⁴⁾ – zastávka, umístěná v Běluňské ulici nedaleko jejího křížení s ulicí Chodovickou
⁵⁾ – současný název Krahulčí
⁶⁾ – nyní zastávka Libošovická
⁷⁾ – současný název zastávky je Nádraží Libeň
⁸⁾ – zastávka na Chlumecké ulici, polohou odpovídající současné zastávce Ronešova
⁹⁾ – zastávka na Chlumecké ulici nedaleko současného terminálu Černý Most
¹⁰⁾ – nyní náměstí OSN, potažmo zastávka Vysočanská
¹¹⁾ – přibližně poblíž současné zastávky Kolbenova
¹²⁾ – polohou překvapivě odpovídá stejnojmenné novodobé zastávce pro linku 296