www.autobusy.org
Městské 100 – 199

100 101 102 103 105 106 107 108 109 110 111 112 113 115 116 117 118 119 120 121 123 124 125 128 129 130 131 133 134 135 136 137 138 139 140 141 142 143 144 145 146 147 148 149 150 151 152 154 155 156 157 158 160 161 162 163 164 165 166 167 168 169 170 172 174 175 176 177 180 181 182 183 184 185 188 189 190 191 192  193  194  195  196  197

Městské 200 – 299

200 201 202 203 207 208 209 210 211 212 213 215 220 221 222 223 224 225 226 227 228 229 230 231 236 239 240 241 243 244 245  246  250

Příměstské

300 301 302 303 304 305 306 307 308 309 310 311 312 313 314 315 316 317 318 319 320 321 322 323 324 325 326 327 328 329 330 331 332 333 334 335 336 337 338 339 340 341 343 344 346 347 348 349 350 351 352 353 354 355 356 358 359 360 361 362 363 364 366 367 368 369 370 371 372 373 374 375 376 377 378 379 380 381 382 383 384 385 386 387 390  391  396  397  398  399

Mimoměstské

421 422 423 425 426 427 428 429 430 431 432 433 434 435 436 437 438 439 440 441 442 443 444 445 446 447 448 449 451 452 453 454 455 456 457 458 459 460 461 462 463 464 465 466 467 468 469 470 471 472 473 474 475 476 477 478 479 480 482 483 484 485 486 488 489 490 491 492 493 494 495 496 497 498 499 601 602 603 604 605 606 607 608 609 610 611 612 613 614 616 617 620 621 622 623 624 626 651 652 653 654 655 656 657 659 660 661 662 663 664 665 666 667 668 669  670  671

Noční městské

901 902 903 904 905 906 907 908 909 910 911 912 914  915

Noční příměstské

951 952 953 954 955 956 957  958  959  960

Školní

251 252 253 255 256 257 258 259 260 261 262 264 265 266 267 269 270 271 272  275

Ostatní

751 758 770 772 777 790 799

Zrušené

104 114 122 126 127 132 153 159 171 173 178 179 186 187 198 199 204 205 206 214 216 217 218 219 232 233 234 235 237 238 242 247 248 249 254 263 268 273 274 276 277 278 279 280 291 292 293 294 295  296  297

Linka 109

Současná autobusová linka 109 sice může běžného cestujícího či náhodného kolemjdoucího klamat svým nevýrazným označením, pod pláštíkem obyčejného čísla se však skrývá nyní třetí nejdéle soustavně provozovaný autobusový spoj pražské městské hromadné dopravy. Zatímco však společným znakem pro všechny její historické podoby je jejich geografická příslušnost k severovýchodní oblasti města, význam každé z nich v průběhu let značně fluktoval, a zejména nejčerstvější změny z nedávné minulosti se nesly v duchu jejího oslabování na úkor nových, teprve budoucími roky prověřených, spojení.


Kolorit vlahého letního podvečera v Běchovicích dotváří přijíždějící spoj linky 109 (1. 8. 2011)

Pro úplný popis vývoje této linky je nutné zabřednout až do dob První republiky. Ke dni 1. ledna 1922 vstoupil v účinnost zákon č. 114/1920 Sb., utvářející území tzv. Velké Prahy, na jehož základě se k československé metropoli připojilo 37 nových obcí a osad, přičemž mezi ně patřily i obce Hrdlořezy, Malešice a Žižkov, po rozdělení do správních obvodů následujícího roku společně spadajících do obvodu Praha XI. Jako ve většině ostatních nových částí, i zde zůstávala prvních několik let nevyřešena závažná otázka zajištění dopravní obslužnosti, neboť Elektrické podniky zde žádnou tramvajovou dopravu neprovozovaly, a pro relativně řídké osídlení klasického vesnického typu zde kvůli předpokládané nerentabilitě takové akce o výstavbě nově trati vůbec neuvažovaly. Řešení se našlo až v podobě čerstvě oživeného dopravního prostředku, autobusu, a jako třetí v pořadí vyjíždí dne 11. července 1926 nová autobusová linka D v trase Žižkov, vozovna – Hrdlořezy1) – Malešice2). O nepříliš silném charakteru této linky svědčí i fakt, že bylo obsluhována pouze jedním autobusem, ve kterém dokonce řidiče ani nedoprovázel průvodčí.


Čerstvě zřízená linka D, zachycená na silnici, spojující Hrdlořezy s Malešicemi (foto: archiv DP, 1926)

Právě těsně po svém zřízení měla linka D jedinečnou šanci dostat se až do samotného středu Prahy. Téhož roku se Elektrické podniky intenzivně zabývaly myšlenkami na dovedení autobusové dopravy i do vnitřního města, kde by mohly lépe doplňovat již přetíženou tramvajovou síť novými přepravními vztahy. Jednou z prověřovaných variant též bylo výrazné prodloužení od žižkovské vozovny přes Olšany dále směrem do centra, nakonec však celou relaci roku 1927 zajistila nově zřízená linka H. Námi sledovanou linku D tak postihovaly pouze drobné úpravy trasy ve vnějších městských částech – od 1. května 1927 z Malešic dojela až do Strašnic k Vinici, tento úsek byl však vzápětí od 30. září 1929 zrušen.


Pouhých 7,14 metru dlouhý autobus Praga N, odstavený v Malešicích (foto: archiv DP, 1926)

V následujících letech prochází linka D dalšími proměnami – nejprve je dne 9. srpna 1931 zprovozněna nová tramvajová trať, vedoucí od žižkovské vozovny na novou konečnou v Hrdlořezích, na což linka D reaguje odkloněním ze Žižkova do Hrdlořez ke křižovatce s vysočanskou silnicí, tehdy zvané U Kříže3), vzápětí se však dostává do bleskově se rozvíjející industriální oblasti Vysočan, od 20. září 1931 prodloužena přes Harfu až ke Kolbenově továrně ve Vysočanech. Netrvá však dlouho, a hned následujícího roku je zkrácena zpět ke křižovatce Na Harfě (18. dubna 1932), mnohem zajímavější je však úprava z 16. října 1932, od kdy opouští oblast Malešic a po celý zbytek prvorepublikového období nadále obsluhuje trasu Na Harfě – Vysočanská silnice – Hrdlořezy – Masarykova kolonie4) – Kyje, potravní daň.


Reinkarnovaná autobusová linka D, zobrazená ještě před prodloužením do Jahodnice (1948)

Po několika etapách omezení provozu v důsledku nedostatku provozních prostředků během let okupace (od 15. listopadu 1942 zrušen nedělní provoz, od 20. září 1943 provoz zcela přerušen, částečně obnoven ve všední dny 4. června 1945 a zcela až 13. dubna 1947) se na pražské silnice vrací ve zkrácené trase, kdy je na území Prahy ukončena již u konečné tramvají v Hrdlořezích. Naopak na svém druhém konci je od 1. prosince 1948 prodloužena až na samotný východní konec příměstské obce Kyje, do osady Jahodnice. Čilý provoz městských autobusů linky D od této chvíle imponoval také obyvatelům nedaleké obce Dolní Počernice, kteří se po četných žádostech dne 2. července 1951 dočkali prodloužení části spojů až do Dolních Počernic5). Dlužno podotknout, že právě tato obec se k hlavnímu městu připojila až v poslední etapě plošného rozšiřování území k 1. lednu 1974!


Standardní Karosa B 731 č. 7226 vyčkává na křižovatce před zastávkou Novovysočanská (2. 7. 2012)

Při příležitosti plošného přeznačení městských autobusových linek, které proběhlo k 31. prosinci 1951, obdržela dosavadní linka D nové číslené označení 109 za současného zachování stávající trasy. Primárně se autobusové linky podle nového systému označovaly tak, aby jejich číselné označení bylo co nejpodobnější návazné tramvajové lince, přičemž právě v případě linky D lze její nové číslo 109 prohlásit za těmto pravidlům příliš neodpovídající, neboť "návazná" linka 9 zpočátku6) nekončila v tramvajové smyčce v Hrdlořezích, ale až u žižkovské vozovny v obratišti Na Vápence, kam však tato autobusová linka nevedla.


Vůz B 741 č. 6138 dorazil téměř na východní konec Prahy, k zastávce Zbyslavská v Újezdě nad Lesy (4. 7. 2011)

Další vývoj autobusového spoje 109 se již podruhé za její historii řídí zejména dalším rozšiřováním vysočansko-hloubětínské průmyslové zóny, která k sobě vyžaduje návoz cestujících zaměstnanců ze stále širšího okolí, na což právě námi sledovaná linka opět reaguje postupným přibližováním k její blízkosti. Od 1. září 1961 je tak prodloužena do trasy Harfa – Vysočanské náměstí7) – Spojovací – Kolonie – Jahodnice – Dolní Počernice, přičemž ze Spojovací k Harfě jezdily zpočátku pouze vybrané spoje během přepravních špiček všedních dnů, prokazatelně již v lednu 1962 však k Harfě zajížděla většina spojů vyjma ranních a pozdně večerních. Od 1. července 1965 pak dojíždí až do Vysočan, kde je ukončena v zastávce Vysočany8).


Autobus Karosa B 951 č. 4021 opouští zastávku Dolní Počernice a míří dále k centru města (29. 9. 2013)

Ještě blíže průmyslu linku přivádí trvalá změna z 16. března 1970, vyvolaná zprovozněním nového autobusového nádraží Nový Hloubětín, nacházejícího se na rozhraní Vysočan a Hloubětína nedaleko tramvajové vozovny. Přestože lze z dlouhodobého hlediska výstavbu tak rozsáhlého terminálu označit za nepříliš účelnou, neboť samotné nádraží se nacházelo v krajině nikoho a davy dělníků z továren okupovaly až následující zastávky na trase, pro autobusové linky v širším okolí po dlouhá léta hrálo roli významné konečné zastávky. V den uvedení stanoviště do provozu se k němu prodloužilo či odklonilo mnoho spojů městské hromadné dopravy, přičemž jedním z nich byla i linka 109, která je tak od tohoto dne dále provozována v trase Nový Hloubětín – ČKD Trakce – Vysočany – Vysočanská radnice 9) – Harfa – Vysočanské náměstí – Spojovací – Kolonie – Za Horou – Jahodnice – Dolní Počernice.


Kloubová Karosa B 941 č. 6265 během cesty na Palmovku přijíždí do zastávky Nádraží Běchovice (25. 6. 2010)

Přestože následující změna, která linku postihla až po dalších deseti letech, do trasování nijak nezasáhla, z faktického hlediska se jedná o velmi výraznou úpravu, významně měnící dělbu přepravní práce mezi ostatní spoje veřejné dopravy v oblasti. Od 20. prosince 1980 je do Dolních Počernic prodloužena autobusová linka 208, která je spojuje s nejbližší nově otevřenou stanicí metra, kterou je stanice Želivského úseku II.A. V této době je také již téměř rok na síť městské dopravy napojena čtvrť Újezd nad Lesy, a to pomocí linky 250, jedoucí od konečné tramvaje Spojovací přes Hrdlořezy a Dolní Počernice dále na východ města po úvalské a českobrodské výpadovce. Kvůli těmto poměrně silným linkám tak dochází ke stejnému datu ke značnému omezení rozsahu provozu linky 109, která je tak dále v celé své trase provozována pouze v přepravních špičkách pracovních dnů.


Falešný spoj linky 109 v podobě vozu č. 5858, zachycený před bývalými Výzkumnými ústavy Běchovice (9. 12. 2012)

V takto ořezané verzi kupodivu přečkala beze změny i úpravy, proběhnuvší v listopadu 1990 po prodloužení trasy metra B východním směrem (zprovoznění úseku II.B Florenc – Českomoravská), která do nově vybudovaných terminálů hromadné dopravy Palmovka a Českomoravská stáhla nezanedbatelný počet okolo ukončených autobusových linek, nicméně linka 109 dále během špiček spojovala Nový Hloubětín s Dolními Počernicemi, avšak od 3. dubna 1991 je pro zefektivnění oběhů vozidel její provoz zjednosměrněn, v ranní špičce jede s cestujícími pouze ve směru Nový Hloubětín, odpoledne jen zpět. Přítrž tomu učinilo až další prodloužení stejné trasy – při příležitosti trvalých změn linkového vedení dne 9. listopadu 1998 se většina tranzitních autobusových linek skrze Dolní Počernice zkrátila až k terminálu Černý Most, čímž vznikl značný deficit nabízených spojů, který byl následně zaplněn právě znovuzrozenou linkou 109. Od tohoto data je tak v celodenním a celodenním provozu v trase Českomoravská – Harfa10) – Spojovací – Pod Táborem – Kolonie – Laktos11) - Jahodnice – Dolní Počernice – Nádraží Běchovice – Běchovice – VÚ Běchovice12 – Běchovice – Újezd nad Lesy – Sudějovická – Rohožnická - Sídliště Rohožník.


Autobus Karosa B 741 č. 6170 na sklonku svého provozu mezi zastávkami Kolonie a Za Horou (22. 6. 2009)

Ani takto posílená linka 109 však přepravní poptávce nedostačovala, a tak již k 14. prosinci 1998 bylo nutné přistoupit k zavedení jednosměrných vložených spojů během ranní špičky pracovních dnů, jedoucích v úseku a směru Dolní Počernice – Jahodnice – Spojovací – Harfa – Českomoravská. Nezůstávaly však provozovány dlouho – apely většiny městských částí, ležících na trase linky 109, kterým nevyhovovalo její vedení k terminálu Českomoravská, byly po necelém půlroce vyslyšeny, a od 10. dubna 1999 je linka 109 ze zastávky Spojovací odkloněna na konečnou Palmovka, zatímco výše zmíněné ranní jednosměrné spoje se ke stejnému termínu převedly do samostatné, nově zřízené linky 168.


Standardní Citybus tvoří klasický obrázek pražského autobusového provozu zkraje nového tisíciletí (9. 9. 2007)

Vedení linky následně zůstávalo beze změny více než dvanáct let, a to až do 11. prosince 2011, kdy organizátor systému Pražské integrované dopravy přikročil k reorganizaci sítě autobusových linek, která se v menší míře též týkala východní oblasti města. Horkou novinkou však byl záměr svážet obyvatele Běchovic a Újezda nad Lesy kromě klasického směru k Černému Mostu nově ke stanici metra Depo Hostivař, přičemž tato relace zcela nahradila původní přímou trasu po Českobrodské, vedoucí na Palmovku, kterou obsluhovala právě linka 109. Ta je tak k tomuto datu zkrácena do současné trasy Palmovka – Spojovací – Pod Táborem – Kolonie – Sídliště Jahodnice - Jahodnice – Dolní Počernice – Nádraží Běchovice – Běchovice – VÚ Běchovice, většina spojů je ale provozována pouze mezi Palmovkou a Dolními Počernicemi, dále k VÚ Běchovice pokračují pouze vybrané spoje ve špičkách pracovních dnů. V této podobě zůstávala linka provozována až do 15. října 2016, od kdy se do závěrečného úseku vydává i velmi omezený počet spojů během víkendů a svátků.


Víkendový provoz linky 109 zajistila též klíčovská Karosa B 931 č. 7417, blížící se k zastávce Na Vaňhově (6. 5. 2006)

Po celých bezmála devadesát let provozu je linka soustavě obsluhována autobusy pražského Dopravního podniku13), pouze druh nasazovaných vozidel v běhu času doznával nezanedbatelných změn. Zatímco roku 1926 linka startovala s autobusy typu Praga N, dlouhými pouhých 7135 mm s obsaditelností 40 cestujících, které bychom z dnešního pohledu považovali za midibusy, dále se až do 7. listopadu 1998 vypravovaly pouze autobusy standardní délky. Od 8. listopadu 1998 vyráží na linku vozy kloubové, zpočátku pouze ve všední dny, od 9. května 2008 celotýdenně; je však nutné připomenout krátké angažmá standardních vozů na vložených jednosměrných ranních spojích z Dolních Počernic na Palmovku v rozmezí od 14. prosince 1998 do 9. dubna 1999. S posledními trvalými změnami od 11. prosince 2011 je linka opět obsazována standardními autobusy.


Během generální stávky odboráře nahradili soukromníci, zde dopravce Veolia Transport Východní Čechy (16. 6. 2011)

1) – odpovídá přibližně dnešní zastávce Pod Táborem
2) – nyní zastávka Malešické náměstí
3) – odpovídá přibližně dnešní zastávce Spojovací, nezaměňovat s libeňskou křižovatkou U Kříže
4) – Masarykovou kolonií je míněna dnešní Jiráskova čtvrť
5) – podrobný vývoj dopravní obslužnosti Dolních Počernic je velmi podobný vývoji Běchovic nebo Újezda nad Lesy a bude předmětem článků o linkách 250 nebo 261
6) – do Hrdlořez (smyčky Spojovací) dorazila až 2. ledna 1963
7) – prostor nynější zastávky Novovysočanská
8) – blokové obratiště, odpovídající dnešní zastávce Špitálská
9) – nyní zastávka Vysočanská
10) – nyní zastávka Nádraží Libeň
11) – nyní zastávka Sídliště Jahodnice
12) – zastávku obsluhují pouze vybrané spoje během pracovních dnů
13) – jedinou výjimku v novodobé historii představuje čtvrtek 16. června 2011, kdy z důvodu generální stávky odborů většiny veřejných společností došlo k poměrně výraznému omezení provozu linek Dopravního podniku hl. m. Prahy, ve východní oblasti města však kvalitní náhradní dopravu operativně zajistily autobusy soukromých společností, v případě linky 109 byly všechny plánované spoje obslouženy dopravci Veolia Transport Východní Čechy, a.s., OAD Kolín, s.r.o. a Stenbus, s.r.o.