Městská autobusová linka čísla 181 sice krátce po svém zřízení pouze pomohla zahustit autobusovou síť v bezprostředním okolí jednoho z největších pražských sídlištních celků, hned během následujícího desetiletí ale postupným prodlužováním na obou svých koncích dosáhla takové trasy, během níž navštívila snad všechny myslitené funkční druhy městské zástavby. Jednou linkou tak byla pospojována osídlená panelová sídliště s okrajovými vilovými čtvrtěmi i východní industriální zónou, které od sebe ještě oddělovaly četné úseky, nacházející se v extravilánu. I ve své současné podobě linka stále zajišťuje několik odlišných, navzájem se překrývajících přepravních vztahů.

Vůbec poprvé se autobusy, nesoucí číslo 181, s pražskými ulicemi setkávají 16. října 1972. Uvedené datum představuje jeden z významných mezníků pražské městské dopravy, neboť tohoto dne dojezdila poslední trolejbusová linka, čímž tento druh dopravního prostředku z hlavního města zcela zmizel. Právě zřízení linky 181 však s touto historickou událostí nijak nesouvisí. Ta se objevuje ve zcela jiné oblasti města a vyráží na trasu Sídliště Ďáblice – Liberecká¹⁾ – Sídliště Prosek – Prosek – Krocínka – Čakovická – U pekáren²⁾ – Vysočanská radnice – Vysočany, ÚNZ³⁾, přičemž je od počátku v celé své délce provozována v klasickém režimu celodenního a celotýdenního provozu. Již z výčtu trasy je patrné, že mezi její hlavní účely patřila obsluha starého Klíčova a Krocínky, zatímco základní spojení sídliště Prosek s kapacitnějšími druhy hromadné dopravy nadále zajišťovaly dříve existující přímé linky (např. 126, 127, 157, 169).

Pozorného čtenáře jistě zaujme netradiční sled zastávek na trase linky, která obsluhuje současně zastávky Čakovická a U pekáren²⁾. Mezi jmenovanými body totiž projížděla dnes již nepoužívaným úsekem ulice Nad Klíčovem, která je v současnosti na svém vyústění do Kbelské ulice zaslepena. Do horního úseku ul. Ke Klíčovu ale linku přivedla trvalá změna k 3. září 1973, kdy opouští jmenované komunikace a naopak začíná obsluhovat zastávku Klíčov. Je ale vhodné podotknout, že druhá klasická linka č. 151, která projížděla oblastí Krocínky, tento zajímavý závlek k zastávce Čakovická v trvalém stavu nikdy neabsolvovala a vždy zůstávala vedena přes zastávku Klíčov.

Výraznější dopad na podobu linky 181 měly až trvalé změny z roku 1974, během nichž došlo k její přeměně na poměrně dlouhou tangenciální linku, vedoucí napříč vnějšími východními částmi hlavního města. Nejprve je od 1. dubna 1974 prodloužena na svém jižním konci do trasy Sídliště Ďáblice – … – Náměstí Lidových milicí⁴⁾ – ČKD Trakce – Nový Hloubětín – Hloubětín – Černý most⁵⁾ – Kyje – Pávovské náměstí – Perlit – Štěrboholská⁶⁾ – Kablo – Sklářská – Hostivař, Autorenova⁷⁾, přičemž rozsah jejího provozu, nezávisle na zásadní změně charakteru linky, zůstává zachován. Příbytku trasy se však dočkala i na odvrácené straně, 16. prosince 1974 poprvé pokračuje z dosavadní konečné Sídliště Ďáblice přes zastávky Burešova⁸⁾ a Čumpelíkova⁹⁾ do obratiště Vozovna Kobylisy.

Dvojice dalších úprav trasy, které opět mírně upravily linku na obou svých koncích, ovlivnila její vedení roku 1980. Od 14. května 1980 se prodlužuje do podoby Čimice – Fořtova – Okořská – Vozovna Kobylisy – … – TOS Hostivař⁷⁾, čímž nově vybudovanému čimickému sídlišti nabízí hned několik zcela nových přepravních vztahů. Naopak od 8. listopadu 1980 přestává obsluhovat dosavadní konečnou TOS Hostivař⁷⁾ a nově je ze zastávky Sklářská odkloněna do obratiště Nádraží Hostivař. Drobnější úpravu ještě dne 4. listopadu 1984 představuje zprovoznění nového autobusového obratiště Sídliště Čimice, do něhož jsou k tomuto termínu autobusové linky 152 a 181, dosud ukončené v zastávce Čimice, o jednu zastávku prodlouženy.

K 4. listopadu 1984 ale vstupují v účinnost ještě další dvě změny, které se linky 181 týkají. Jednak dochází k příjemnému napřímení její trasy, kdy nově nezajíždí do oblasti Klíčova a Krocínky, ale mezi Prosekem a Vysočany jede přímo po vysočanské estakádě. Dále je ale všemi svými spoji z konečné u hostivařského nádraží prodloužena do těsné blízkosti sídliště Horní Měcholupy, čímž její trasa získává výslednou podobu Sídliště Čimice – Čimice – Fořtova – Okořská – Vozovna Kobylisy – Burešova⁸⁾ – Sídliště Ďáblice – Liberecká¹⁾ – Sídliště Prosek – Prosek – Náměstí Lidových milicí⁴⁾ – ČKD Trakce – Nový Hloubětín – Hloubětín – Černý most⁵⁾ – Kyje – Pávovské náměstí – Perlit – Štěrboholská⁶⁾ – Kablo – Sklářská – Nádraží Hostivař – Taškent¹⁰⁾ – Sídliště Horní Měcholupy¹¹⁾.

Od 22. ledna 1985, v návaznosti na zprovoznění další části tzv. Pražského průmyslového polookruhu, konkrétně Průmyslové ulice v místě přemostění železniční vlečky k areálu ústředních dílen Dopravního podniku, přestává obsluhovat zastávku Štěrboholská a je napřímena po nově zpřístupněné komunikaci s novou zastávkou Průmyslová¹²⁾. Až k 5. červenci 1990, datu, kdy proběhly rozsáhlé trvalé změny vedení povrchových linek hromadné dopravy v jihovýchodní části města, navázané na prodloužení trasy metra A až do stanice Skalka, dochází k opětovnému zkrácení linky pouze do obratiště Nádraží Hostivař. Opuštěný úsek k sídlišti Horní Měcholupy přenechává ostatním tudy vedeným linkám (183, 204, 271), právě jmenovaná linka 183 je ke stejnému termínu od Nádraží Hostivař dále jižním směrem naopak prodloužena.

23. dubna 1991 vstupuje v účinnost úprava trasy v oblasti Hloubětína, neboť od tohoto data již neobjíždí přilehlé sídliště přes tramvajovou smyčku, resp. bývalý přestupní terminál Černý most⁵⁾, nýbrž vložením zastávky Sídliště Lehovec začíná zajíždět přímo do nitra sídliště. Téhož roku linku postihuje druhá změna, mající za následek zřízení dalšího závleku a prodloužení jízdní doby. Od 10. října 1991 opouští vedení po Vysočanské estakádě a dochází k obnovení závleku přes starý Klíčov se staronovými zastávkami Klíčov, Krocínka a U pekáren²⁾. Poslední obdobná úprava tohoto druhu, uskutečněná k 18. listopadu 1995, která však byla vyžádána místními samosprávnými orgány¹³⁾, spočívala v převedení z části Broumarské ulice do souběžné ulice Vajgarské, kde je též zřízena stejnojmenná zastávka. Naopak zastávka Markovská, nacházející se v čerstvě osiřelém úseku, je městskou dopravou zcela opuštěna.

Další významnou změnou prochází linka až k 9. květnu 2008, termínu, kdy vstupuje v účinnost rozsáhlý balík trvalých změn vedení autobusových linek ve východní části města, vyvolaný zprovozněním úsekem trasy IV.C2 Ládví – Letňany. Mezi jedny z jejich projevů patřilo i omezení exponovaného svazku východních tangenciálních linek, spojujících malešickou a hostivařskou průmyslovou zónu se severními sídlišti. Zatímco před jmenovaným datem tento vztah zajišťovala dvojice linek 181 a 183, nyní téměř celou severní část trasy linky 181 přebírá zmíněná linka 183, nově provozovaná i mimo přepravní špičky pracovních dnů. Námi sledovaná linka 181 je naopak zkrácena pouze do úseku Hloubětínská – Hloubětín – Sídliště Lehovec – Hejtmanská – Vajgarská – Kyje – Pávovské náměstí – Za horou – Perlit – Průmyslová – Kablo – Sklářská – Nádraží Hostivař.

Ani následující roky nezůstávala východní oblast Prahy ušetřena rozsáhlých trvalých změn. Hned 1. září 2009 je uskutečněn další soubor úprav linkového vedení, postihující tentokrát zejména jihovýchodní část města, zaměřený především na rušení zdejších klasických špičkových linek. Právě linka 181 patří do té skupiny, určené k náhradě jiných, rušených spojů, a tak se k tomuto datu prodlužuje z Nádraží Hostivař přes sídliště Na Košíku až ke stanici metra Opatov, čímž nahrazuje zejména rušené spoje dřívější linky 212. Podobně motivovaná změna, ovlivňující vedení linky 181, probíhá v oblasti sídliště Černý Most o rok později – od 12. prosince 2010 se upravuje do současné trasy Černý Most – Rajská zahrada – Hejtmanská – Vajgarská – Kyje – Pávovské náměstí – Za horou – Perlit – Průmyslová – Kablo – Sklářská – Nádraží Hostivař – Hostivařská – Hostivařské náměstí – K obecním hájovnám – Donovalská – Opatov. Právě v počátečním úseku své nové trasy je považována za částečnou náhradu ke stejnému termínu zrušené letité linky 141.

Ve výčtu historických milníků pražského linkového vedení jistě nelze opomenout významné datum 1. září 2012, spojené se spuštěním tzv. nové metropolitní sítě PID. Právě linky 181 se ale tato všeobecná linková revoluce dotýká jen minimálně, jejím jediným projevem je úplné opuštění Hostivařské ulice, kterou dosud ve směru na Opatov projížděla, a její obousměrné převedení přes zastávku Na Groši. Zajímavější je druhé kolo celoplošných změn, prezentované jako doladění metropolitní sítě, v jehož rámci dochází 28. června 2013 k trvalému zrušení souběžné linky 122. Úbytek spojů je velmi omezeně nahrazen zřízením nových vložených spojů na lince 181, jedoucích během přepravních špiček pouze v úseku Opatov – … – Barvy a laky. Rozsáhlé změny autobusové sítě, provedené k 15. říjnu 2016, však tyto posilové spoje znovu ruší a vzápětí nahrazují nově zřízenou souběžnou linkou 182.

Po celou dobu existence autobusové linky 181 byla obsluhována výhradně autobusy pražského Dopravního podniku, případně jeho předchůdců, přičemž ani v rámci plošných výpomocí z období konce 80. let není doloženo vypravení žádného autobusu lokálních závodů ČSAD, stejně tak jako použití autobusů nejrůznějších soukromých dopravců ve formě subdodávek, oblíbené z raných porevolučních let. Stejně tak byla v trvalém stavu všech variantách obsluhována standardními vozy, je však zaznamenáno několik případů z nedávné i hluboké minulosti, kdy se zde článkové autobusy různých typů objevily, někdy i v několika po sobě následujících dnech.

¹⁾ – zastávka v těsné blízkosti současné stanice metra Střížkov
²⁾ – nynější název Ke Klíčovu
³⁾ – zkratka ÚNZ, případně OÚNZ, označuje (okresní) ústav národního zdraví; stejnojmenná konečná zastávka se nacházela v ul. K Moravině nedaleko pozdějšího terminálu Českomoravská
⁴⁾ – nyní náměstí OSN, potažmo zastávka Vysočanská
⁵⁾ – nynější zastávka Lehovec
⁶⁾ – zastávka zřízena v místě dřívější křižovatky černokostelecké a štěrboholské silnice, u dnešní zast. Ústřední
⁷⁾ – pozdější názvy TOS Hostivař, Továrny Hostivař
⁸⁾ – současný název Šimůnkova
⁹⁾ – nynější zastávka Bojasova
¹⁰⁾ – současný název Gercenova
¹¹⁾ – zastávka až v relativně nedávné minulosti obdržela název Boloňská
¹²⁾ – nynější název Radiová
¹³⁾ – nově zřízená zastávka se nachází výrazně blíže místní poliklinice