Městská autobusová linka č. 196 plnila po drtivou většinu svého provozního života pouhou úlohu obousměrného špičkového napaječe metra, provozovaného po celé délce trasy v souběhu s dalšími, výrazně četnějšími spoji. Teprve nedávné změny posunuly význam linky do zcela jiné dimenze, je však nutné podotknout, že své nové úlohy příliš úspěšně neplní, o čemž svědčí i nenápadné omezování jejich provozních parametrů v dané části trasy, aniž by zároveň docházelo k jakékoli ekvivalentní náhradě.

V souvislosti se zprovozněním prvního úseku pražského metra, I.C Kačerov – Sokolovská, které se uskutečnilo dne 9. května 1974, proběhly rozsáhlé změny linkového vedení v širším okolí všech nově vystavěných stanic. Jednu z oblastí, kterou bylo nutné s novým nosným prvkem veřejné hromadné dopravy propojit, představovalo též sídliště Novodvorská. Místní obyvatelé dosud užívali především překryvné linky 244, spojující tento obytný celek přímo s centrem města, konkrétně s Václavským náměstím. Společně s otevřením pražského metra však dochází k zásadní transformaci sítě autobusových linek, neboť překryvná síť nemá v systému s kapacitním metrem již žádné opodstatnění, a tak je tato dosud velmi významná a žádaná relace zrušena (resp. v menší míře nahrazena novou autobusovou linkou 197) a cestujícím jsou nabídnuty napaječe, vedoucí k tramvajovým linkám v Braníku (106, 144) nebo spoje, mířící do nového přestupního terminálu Kačerov (106, 171). Poslední dvě jmenované linky pak od 12. května 1974 ve špičkách pracovních dnů doplňuje nově zřízená linka 196, obsluhující trasu Kačerov – V podzámčí – Nemocnice Krč – Zálesí – Novodvorská – Výzkumný ústav A. S. Popova¹⁾.

První úprava trasy na sebe nenechala dlouho čekat. Od 28. března 1978 se všechny její spoje prodlužují do trasy Kačerov – … – VÚ A. S. Popova – Ve Studeném – Ke Krči²⁾ – Přístaviště, čímž v této relaci částečně posílila i stále existující linku 197, která na rozdíl od námi sledované 196 ještě několik dalších let bude pokračovat po nábřeží dále k centru města. Od 8. listopadu 1980 je zde kvůli omezení rozsahu provozu linky 171 zaveden mezi Kačerovem a VÚ A. S. Popova provoz i v sedlech pracovních dnů, hned k 6. dubnu 1981 jsou však z linky odebrány a opětovně začleněny do zmíněné linky 171. Na dlouhá léta (až do září 2012) se jedná o jediný případ, kdy linka vyjela i mimo období přepravních špiček.

Od 17. května 1983 linka přestává být vedena okolo krčské nemocnice a je odkloněna po trase Kačerov – Michelský les³⁾ – Nad Havlem – Višňová – Zálesí – … – Přístaviště, kde doplňuje tudy již vedenou linku 121. V následujících letech je pak drobně upraveno branické ukončení této linky, nejprve je od 15. prosince 1983 ukončena jednosměrným objezdem … – Ke Krči – Přístaviště – Modřanská⁴⁾ – Ke Krči – … (je však nadále zachován status klasické linky se dvěma konečnými zastávkami Kačerov a Modřanská bez možnosti průvozu cestujících bez výstupu), od 8. června 1987 je pak linka zkrácena do podoby Kačerov – … – Ke Krči – Modřanská.

Již v závěru roku 1983 komunikační síť jižní části hlavního města obohatil nový most A. Zápotockého⁵⁾, překlenující Vltavu mezi Braníkem a Zlíchovem. Prakticky vzápětí po jeho zprovoznění začal být využíván i městskými autobusovými linkami, které přes něj dovážely obyvatele pravobřežních lokalit do smíchovské oblasti, což ještě roku 1988 umocnilo úplné dokončení mimoúrovňové křižovatky na jeho severním vyústění. Od 1. září 1988 se do této skupiny přidává i linka 196, prodloužená do trasy Kačerov – Nad Havlem – Višňová – Zálesí – Novodvorská – VÚ A. S. Popova – Ve Studeném – Ke Krči – Modřanská – Lihovar – Smíchovské nádraží.

Další změna trasy nastala až s plošnou reorganizací linkového vedení v celé jižní oblasti města, proběhnuvším při příležitosti dlouho budovaného prodloužení tramvajové trati z Braníka do sídliště Modřany. Skutečnost, že ovlivnila i trasování linky 196, se tak může, vzhledem k faktu, že se jak před úpravami, tak po úpravách, oblasti Modřan vyhýbá širokým obloukem, jevit poněkud pozoruhodnou. Nejedná se však o nijak zásadní změnu, od 27. května 1995 opět obsluhuje zastávku Nemocnice Krč, zatímco opuštěný závlek přes Nad Havlem a Višňovou tentokrát přenechává odkloněné lince 203. Stále si však zachovává roli pouhého posilového spoje, provozovaného pouze ve špičkách.

Se značným odstupem času pak další změnu představoval soubor úprav linkového vedení, provedený při spuštění tzv. metropolitní sítě autobusů, které se uskutečnilo 1. září 2012. Po tomto datu se linka objevuje v trase Strašnická – Nádraží Strašnice – Korytná – Jesenická – V Korytech – Záběhlice – Chodovská – Michelská – Jemnická – Kačerov – … – Smíchovské nádraží. Svým prodloužením z Kačerova do oblasti Strašnic a Záběhlic tak cestujícím nabídla zcela nový přepravní směr, který jimi však zjevně nebyl příliš doceněn, neboť v této části trasy není dosud příliš využívána, proto bylo ještě během následujícího roku 2013 přistoupeno k výraznému omezení intenzity spojů mezi Kačerovem a Strašnickou.

Ani po zmíněném oslabení provozu se ale autobusy linky 196 ve zmíněném úseku dostatečně nenaplnily svezeníchtivými cestujícími, což vyústilo při dalším termínu plošných trvalých změn, 15. října 2016, k opětovným úpravám vedení linky 196. Nevytížená část trasy do Záběhlic a Strašnic je zcela opuštěna a linka je nadále vedena v současné trase Kloboučnická – Michelská – Jemnická – Kačerov – Nemocnice Krč – Novodvorská – Jílovská – Ve Studeném – Lihovar – Smíchovské nádraží. Mezi zastávkami Kloboučnická a Kačerov je v provozu pouze v denním období pracovních dnů, ve zbylé části trasy mezi obratišti Kačerov a Smíchovské nádraží se nadále objevují spoje v klasickém režimu celodenního a celotýdenního provozu.

Provoz linky 196 je již od jejího zavedení neodmyslitelně spojen s autobusy pražského majoritního městského dopravce, Dopravního podniku hl. m. Prahy, respektive s jeho předrevolučními předchůdci. Stálost ohledně počtu dopravců, obsluhujících danou linku, je však bohatě vykompenzována vývojem nasazovaných druhů autobusů – zatímco těsně po svém zřízení roku 1974 vyráží ve standardních vozidlech, mezi zářím 1979 a březnem 1980 jsou poprvé všechny kurzy obsazeny novými kloubovými Ikarusy. Pomineme-li následující sporadické případy výjezdů těchto vozů, článkové autobusy se pak na linku nastálo vrací 27. května 1995, kde zůstávají až do 1. září 2012, kdy jsou z linky pro celkový nedostatek kloubových autobusů staženy. Provoz velkokapacitních vozů je pak částečně, pouze v pracovní dny, obnoven 4. března 2013, po 29. červnu 2013 jsou nadále nasazovány pouze na "dlouhé" spoje Smíchovské nádraží – Strašnická, přičemž zkrácené spoje z Kačerova na Smíchovské nádraží a celý večerní a víkendový provoz byly veden pouze v autobusech standardní délky. Po trvalých změnách z 15. října 2016 je rozdělení nasazovaných vozidel striktně určeno na kloubové autobusy v pracovní dny a standardní vozy o víkendech.

¹⁾ – Zastávka VÚ A. S. Popova byla pojmenována po přilehlém výzkumném ústavu – dnes Výzkumný ústav železniční, a.s. (VÚZ), avšak zastávka se od roku 1995 jmenuje Jílovská.
²⁾ – Nyní zastávka (od r. 2004) Branické náměstí
³⁾ – současný název (od r. 2012) U Labutě
⁴⁾ – pozdější název zastávky, resp. obratiště, je od roku 1995 Pobřežní cesta
⁵⁾ – Nyní Barrandovský most.