Nynější podoba městské autobusové linky 176 představuje již jen pouhý pahýl dřívější významné vnitropražské spojnice, která na své diametrální trase propojovala hned několik atraktivních čtvrtí, ležících v širším centru města, s těmi nejdůležitějšími přepravními cíli. I na své stávající, sklonově velmi náročné trase, vyznačující se značným a prudkým převýšením, však plní v určitém smyslu nenahraditelnou úlohu, neboť na její většině není doplňována žádnými dalšími souběžnými spoji veřejné dopravy, které by ji mohly odlehčit.

Spojení na ose Karlovo náměstí – Hřebenka – Stadion Strahov bylo počínaje druhou polovinou dvacátého století zajištěno zejména trolejbusovou dopravou, čemuž napomáhalo zřízení jedné z nejstarších pražských trolejbusových tratí. Prvním spojem, jedoucím po nové trati na Strahov, se mezi 18. červnem 1948 a 9. červencem 1948 stala účelová linka "S", jejíž trolejbusy dopravovaly cvičence na poslední povolený všesokolský slet. Od 1. října téhož roku se část této trati dočkala kažodenní obsluhy pravidelnou linkou č. 53, která pravidelně spojovala zastávku Hřebenka s Václavským náměstím. Ta zde zůstávala provozována nepřetržitě až do 31. května 1966, kdy ji dočasně vystřídala odkloněná linka 60.

Trvalou změnou, ovlivňující provoz na strahovské trati, je naopak zřízení nové trolejbusové linky č. 51, která od 24. ledna 1967 obsluhovala trasu Bělocerkevská – Zdravotní ústav¹⁾ – Orionka – Náměstí Míru – Karlovo náměstí – Jiráskovo náměstí – Náměstí Sovětských tankistů²⁾ – Hřebenka – Spartakiádní³⁾ – Strahov, Stadion jih⁴⁾. Na přelomu 60. a 70. let se však již plně uskutečňoval plán rušení trolejbusové trakce na území celého hlavního města, a v jeho rámci docházelo k postupnému ukončování provozu na všech dosud existujících trolejbusových tratích. 5. července 1972 je poslední provozovaná trolejbusová linka, 51, zkrácena pouze do úseku Stadion Jih⁴⁾ – … – Orionka. Úplná eliminace tohoto druhu dopravy z pražských ulic na sebe nenechává dlouho čekat, a 15. října 1972⁵⁾ vyráží trolejbusy linky 51 naposledy.

Téměř ve shodné trase je k totožnému termínu, 16. říjnu 1972, zřízena nová autobusová linka č. 176, která v obdobném provozním režimu (celodenní a celotýdenní provoz) vyjíždí na trasu Stadion Jih⁴⁾ – Spartakiádní³⁾ – Hřebenka – Náměstí Sovětských tankistů²⁾ – Jiráskovo náměstí – Karlovo náměstí – Náměstí Míru – Šumavská – Orionka – Kremelská⁶⁾ – Zdravotní ústav¹⁾ – Průběžná⁷⁾. Zprovoznění prvního úseku pražského metra, I.C Sokolovská – Kačerov, se na lince 176 k 9. květnu 1974 projevuje pouhým zřízením nové nácestné zastávky I. P. Pavlova, mnohem zajímavějším datem je však 30. srpen 1976, kdy se linka 176 ze své dosavadní konečné Průběžná prodlužuje dále přes zastávku Štěchovická do obratiště Sídliště Rybníčky⁸⁾. Ve zmíněném úseku si touto úpravou navzájem prohodily trasy souběžné linky 176 a 180.

Další rozsáhlé změny linkového vedení povrchových spojů městské hromadné dopravy v celé východní části města vyvolalo k 20. prosinci 1980 zprovoznění úseku II.A (Náměstí Míru – Želivského) pražského metra, který na sebe logicky přebral většinu cestujících, směřujících z této oblasti nejkratší cestou směrem k centru města. Dosud existující radiální a diametrální autobusové linky tak většinou ustoupily nově zřízeným či přesměrovaným napaječům, které místní obyvatele k tomuto novému páteřnímu dopravnímu prostředku svážely. Ani linka 176 není výjimkou, a k tomuto termínu je tak všemi spoji zkrácena pouze do trasy Stadion Jih – … – Náměstí Míru, čímž též dochází k úplnému opuštění obratiště Sídliště Rybníčky⁸⁾. Částečnou náhradu spojení, které dosud linka 176 na tomto území nabízela, nadále zajistila například přesměrovaná linka 155.

Trasování linky 176 zanedlouho ovlivnil další rozvoj systému pražské podzemní dráhy, a společně se zprovozněním úseku I.B (Smíchovské nádraží – Sokolovská) od 3. listopadu 1985 ještě výrazněji opouští centrální část města, neboť je zkrácena pouze do trasy Stadion Strahov – Spartakiádní³⁾ – Hřebenka – Náměstí Sovětských tankistů²⁾ – Jiráskovo náměstí – Karlovo náměstí, kde u nově zřízené stanice metra umožňuje přestup alespoň na jeho nejnovější trasu. Zároveň se také znovu stává jedinou autobusovou linkou, zdolávající sklonově náročnou trasu strahovských serpentin, neboť dosud souběžná linka 191 je k tomuto termínu odkloněna do zcela odlišné trasy, v níž lince 176 již nijak neodlehčí.

Až na jedinou drobnější úpravu, kterou k 23. říjnu 2007 představovalo zřízení nové nácestné zastávky Palackého náměstí, do níž však linka 176 zajížděla pouze při jízdě ve směru na Strahov, zůstávalo vedení této linky nezměněno déle než následujících 25 let. Dlouhá léta stálosti však narušil soubor trvalých změn, provedený při spuštění tzv. metropolitní sítě PID dne 1. září 2012. Provedené úpravy, které postihly prakticky celé území hlavního města, sledovaly též záměr co nejvíce snížit počet linek, čehož mělo být docíleno také slučováním dosud spolu nijak nesouvisejících přepravních vztahů do jedné společné linky. Praktické aplikace této zásady v oblasti Strahova vyústila v prodloužení linky 176 na trojnásobek své původní délky, a od zmíněného data tak následně obsluhovala trasu Karlovo náměstí – … – Stadion Strahov – Spiritka – Podbělohorská – Klamovka – Pod Šmukýřkou – U Waltrovky – Vidoule – Jinonice – Butovická – Nové Butovice.

Je však nutné podotknout, že toto výrazné prodloužení se týkalo pouze části spojů linky 176, ve všech provozních obdobích zůstávala polovina spojů vedena pouze v původním úseku Karlovo náměstí – … – Stadion Strahov. Naopak prodloužené spoje ve svém nově nabytém úseku nahrazovaly hned tři linky, které se k této příležitosti dočkaly ukončení svého provozu či alespoň částečného přesměrování. Zatímco obsluhu zastávky Spiritka linka 176 převzala po upravené lince 191, po zbytek své dlouhé jízdy ke konečné Nové Butovice zajišťovala obsluhu spoře osídlených částí Jinonic a Košíř, tedy území, dříve odkázaných na zrušené linky 130 a 149.

Jeden z dlouhodobých požadavků zastupitelstev městských částí Praha 5 a Praha 6, které trvalé změny ze září 2012 vyvolaly, spočíval v obnovení provozu zrušené linky 217. Organizátor systému Pražské integrované dopravy během roku 2014 skutečně přistoupil k jeho částečnému uspokojení, namísto prostého znovuzavedení této dlouholeté spojnice Anděla a Vítězného náměstí však požadavek interpretoval jako "přímé spojení Dejvic a Smíchova" a k 15. září 2014 jej vyřešil prodloužením linky 143, která však obyvateli i cestujícími vyžadovanou relaci rozhodně neobsluhovala. Související úpravou, proběhnuvší ke stejnému termínu, též bylo opětovné zkrácení linky 176 do staronové trasy Karlovo náměstí – Jiráskovo náměstí – Švandovo divadlo – Hřebenka – U Palaty – Stadion Strahov, v níž je provozována i v současnosti.

Krátkou zajímavou kapitolu provozu linky 176 představovalo období tzv. prodlouženého denního provozu. Zatímco běžné denní linky s celodenním rozsahem provozu zahrnují spoje přibližně v rozmezí od 4³⁰ do 00³⁰ hod, počínaje 6. listopadem 2004 byla na linku 176 celotýdenně přidána dvojice nových párů spojů, které pokrývaly období až cca do druhé hodiny ranní. Tímto netradičním opatřením, které bylo o měsíc později aplikováno též na nedalekou linku 131, tak bylo dosaženo alespoň částečné noční obsluhy Strahova, kam v této době žádné další noční spoje nezajížděly. Společně s přesměrováním a prodloužením noční linky 510, která od 30. srpna 2008 začala kopírovat celou trasu denní linky 176, však pominuly všechny důvody existence této organizace provozu a žádné spoje mimo běžné denní období již neobsahuje.

Provoz linky 176 je po celou dobu její existence spjat s autobusy pražského Dopravního podniku, případně jeho předchůdců – není tedy zaznamenáno plánované obsluhování místními provozovnami státního podniku ČSAD, ani žádným ze soukromých dopravců, působících na městských linkách zejména zkraje devadesátých let ve formě subdodavatelů městského majoritního dopravce. Stejně tak byla ve všech variantách vypravována autobusy běžné délky, nelze však vyloučit sporadický výskyt článkových vozů, typicky vystavených jako záložní či pohotovostní vozidla.

¹⁾ – prostor křižovatky současných ulic Benešovská a Ruská
²⁾ – pozdější náměstí Kinských se zastávkami Kinského zahrada, resp. Švandovo divadlo
³⁾ – nynější zastávka U Palaty
⁴⁾ – označení pro dnešní zastávku Stadion Strahov
⁵⁾ – poslední denní výjezd proběhl 15. října 1972, následující den pouze krátce po půlnoci zatahovaly poslední dojíždějící spoje
⁶⁾ – pozdější zastávka Murmaňská, resp. Murmanská
⁷⁾ – podle některých zdrojů byla linka 176 ukončena již v zastávce Pod Rapidem, může se však jednat jen o jiné označení téže zastávky
⁸⁾ – blokové obratiště, vedené dnešními ulicemi Slapská a Dobročovická