Městská autobusová linka 158, která zahájila provoz v nesmírně hektických srpnových dnech roku 1968, kdy se o změny vedení spojů městské hromadné dopravy prakticky nikdo soudný nezajímal, se postupem času stala ve svém domovském severovýchodním cípu města pro výraznou část místních cestujících samozvanou stálicí, a přestože v nedávné době došlo k jejímu dočasně trvalému zrušení, pozdější běh času znovu ukázal, že takto označená linka má své místo v systému jisté.

Zatímco o zajištění dopravy do Letňan a Čakovic byl v novodobé historii pražských předměstí poměrně značný zájem, daný nikoli významem či velikostí těchto sídel, nýbrž potenciálem přilehlých průmyslových podniků, vzdálenější obce, pokud neležely na hlavních dálkových dopravních tazích, takové štěstí neměly a na svůj první spoj nezřídka čekaly až do druhé poloviny dvacátého století. To ale není případ Miškovic, které se nacházely na silnici z Prahy do Kostelce nad Labem. V této relaci je první soukromá autobusová linka doložena již roku 1912 (!), její přesné trasování ale známo není, a proto nelze s jistotou tvrdit, že skutečně přes katastr Miškovic vedla, případně, zda zde zastavovala. Nelze opomenout ani železnici, která 28. října 1872 dorazila do nedalekých Čakovic. Prokazatelně přes Miškovice však od roku 1926 projížděla další soukromá linka Autodopravní společnosti, spojující Vysočany s Kostelcem nad Labem, v období po druhé světové válce v podobné relaci můžeme od roku 1951 pozorovat autobusovou linku ČSAD č. 01010.

Okolnosti, které bezprostředně předcházely zavedení linky 158, nelze označit za všeobecně známé, a proto si zaslouží bližšího upřesnění. Po přerušení provozu na trolejbusové trati do Čakovic v červenci 1965 převzaly předčasně obsluhu této obce autobusy Dopravního podniku, a tak 29. listopadu 1965 v oblasti vzniklo nové linkové vedení, tvořené zpočátku linkami 141, 151 a 152, během let 1966 a 1967 doplněné ještě o linky 153 a 154. Již od jejich zavedení s nimi však bylo počítáno pouze jako s linkami dočasnými, utvoření stálého linkového vedení se předpokládalo až po dotvoření komunikační sítě v oblasti nového sídliště Prosek, potažmo až po připojení samostatných Čakovic k hlavnímu městu. Definitivní podoba obsluhy Letňan a Čakovic tak spatřila světlo světa 26. srpna 1968, kdy došlo k zavedení nových autobusových linek 158 a 159, přičemž námi sledovaná linka 158 vyrazila v trase Vysočany, ÚNZ¹⁾ – Prosek – Čakovice – Čakovice, ZPA²⁾ – Miškovice. Do Miškovic však zpočátku v závislosti na různých provozních obdobích zajížděla jen polovina, třetina, nebo dokonce pouze čtvrtina spojů této linky.

První úprava vedení linky nastala až po deseti letech provozu, kdy v souvislosti s finalizací výstavby nového sídliště Letňany došlo k jejímu převedení z původní trasy přes "staré Letňany" na novou komunikaci, obepínající velkokapacitní obytný celek ze západní strany. Od 23. ledna 1978 tak linka 158 obsluhovala trasu Vysočany, OÚNZ – … – Na Hranici – Tupolevova – Fryčovická – Nádraží Čakovice – … – Miškovice. Přestavba silniční sítě však neměla dlouhého trvání, a tak se od 3. května 1978 linka vrací na svou původní trasu, objíždějící sídliště naopak z východní strany. Ačkoli by četnost těchto navzájem protichůdných kroků mohla evokovat pouhou výluku, skutečně se z administrativního hlediska jednalo o dvojici trvalých změn.

Desetiletá perioda trvalých změn, kterou lze též označit v nedávné době populárním pojmem osudové osmičky, zůstává zachována i do budoucna. Dne 1. února 1988 došlo k rozšíření plochy areálu podniku Avia Letňany, který nově zabral a zneprůjezdnil i část staré čakovické silnice. Veškerá mimopodniková doprava, autobusové linky veřejné hromadné dopravy z toho nevyjímaje, tak musela být odkloněna po okolních komunikacích. Změna se nevyhnula ani lince 158, která je tak od tohoto data provozována v trase Vysočany, OÚNZ – Vysočanská radnice – Prosek – Na hranici – Rudý Letov – Avia Letňany – Masokombinát Čakovice³⁾ – Nádraží Čakovice – U pošty⁴⁾ – ZPA Čakovice – Miškovice.

Zatímco dosud nabízela linka 158 na svém pražském konci trasy pouze přestup na kapacitní tramvajové linky, případně pro vnitroměstské relace takřka nepoužívané železniční spoje z Vysočan, začátkem devadesátých let tuto tramvajovou hegemonii výrazně narušil nový páteřní prostředek pražské městské hromadné dopravy. Když se 22. listopadu 1990 uvedl do provozu úsek metra II.B Florenc – Českomoravská, stáhl k nově vybudovaným terminálům mnoho linek povrchové dopravy, svážejících k metru cestující z blízkého i vzdáleného okolí (zejména části ve východní oblasti Prahy – Horní Počernice, Klánovice, Běchovice atd.). Přímo linky 158 se ale soubor trvalých změn dotkl jen minimálně – její novou konečnou zastávkou se stal terminál Českomoravská, a v následujících letech se bez dalších změn provozovala ve stálé trase Českomoravská – Miškovice.

Pozorný čtenář jistě postřehl, že se ve výňatku trasy z roku 1978 jako jeden z bodů, jimiž linka projížděla, objevila zastávka Na Hranici, kterou bychom v současném jízdním řádu jakékoli pražské autobusové linky hledali marně. Až do poměrně nedávné minulosti však skrze ní vedla hlavní dopravní tepna, spojující Letňany s Prosekem. Tu totiž tvořila dnešní ulice Beranových, těsně obepínající prvorepublikovou kolonii rodinných domků Nový Prosek B, pro jejíž obsluhu byla zastávka Na Hranici zřízena. V souvislosti se zprovozněním mimoúrovňové křižovatky Prosecká x Kbelská však tranzitní doprava tuto komunikaci opustila, a od 20. května 2003 je zastávka Na Hranici zrušena – průjezdné autobusové linky jsou vedeny nově vybudovanými prodlouženími ul. Prosecká a Tupolevova. Náhradou za zrušenou zastávku od stejného data všechny autobusy zastavují v zastávce Výstaviště Letňany.

Dne 9. května 2008 vstoupily v účinnost trvalé změny povrchové dopravy, proběhnuvší při příležitosti zprovoznění úseku metra IV.C2 Ládví – Letňany. Pro linku 158 však v novém systému, při jehož utváření se ctily zásady potlačit co možná nejvíce souběhy s nově vystavěným metrem, už bohužel nezbylo místo, a k tomuto termínu došlo k jejímu trvalému zrušení. Obsluhu Miškovic místo ní následně v kombinaci s posílenou příměstskou linkou 365 zajistila prodloužená linka 210, později nahrazena odkloněným spojem 134.

Jak však pozdější běh dějin ukázal, zvolené řešení linkového vedení v oblasti Proseka, Letňan a Čakovic nepatřilo mezi ty nejšťastnější, což potvrzuje fakt, že během následujícího roku v oblasti proběhly hned čtyři (!) plošné reorganizace vedení autobusových linek. Shodou okolností při jedné z nich, k 29. listopadu 2009, došlo v mírně obměněné trase k opětovnému zavedení staronové linky 158, která se do pražských ulic navrátila v trase Českomoravská – Vysočanská – Prosek – Letňany – Staré Letňany – Avia Letňany – Obchodní centrum Čakovice – Nádraží Čakovice – Ke Stadionu – Čakovice – Miškovice. Jedinou změnou, kterou se oproti své zrušené předchůdkyni odlišuje, je zajíždění do nitra Čakovic (oblasti poválečného sídliště AZL), kde obsluhuje zastávky Ke Stadionu a Náměstí Jiřího Berana.

Prozatím poslední trvalou úpravou trasy linka prošla, společně s bezpočtem dalších souvisejících autobusových linek, při příležitosti celoplošné úpravy autobusové sítě k 15. říjnu 2016. Nově se objevuje ve zčásti zkrácením a zčásti odkloněním pozměněné trase Letňany – Staré Letňany – Avia Letňany – Obchodní centrum Čakovice – Nádraží Čakovice – Ke Stadionu – Čakovice – Třeboradice. Zatímco v relaci mezi Letňany a Vysočany linka nezískala nijak úchvatnou oblibu cestujících a její absence výrazné potíže v systému zdejší hromadné dopravy nezpůsobila, úsek trasy do Miškovic, který linka taktéž opustila, je nahrazen přesměrovanou linkou 140. K žádné další trvalé změně trasy od tohoto termínu nedošlo, výše uvedená trasa linky je tak prozatím trasou aktuální.

Provoz linky 158 od jejího zavedení zajišťovaly pouze autobusy pražského Dopravního podniku⁵⁾ a není nijak doložena žádná výpomoc lokálních provozoven ČSAD či chaotické provozování soukromými dopravci, z autobusové sítě známé zejména z počátku devadesátých let. Spoje byly obsluhovány výhradně autobusy standardní délky, avšak přestože stabilně kloubové autobusy v žádném historickém období vypravovány nebyly, jsou známy sporadické případy výjezdu kloubových Ikarusů z konce devadesátých let, v novém tisíciletí se objevily četnější případy náhodných výjezdů článkových vozů v první polovině roku 2008 a zpočátku roku 2013 – nikdy se však nejednalo o systematické plánované vypravení, velkokapacitní autobusy vždy vyjížděly pouze v případě akutního nedostatku klasických vozidel.

¹⁾ – zkratka ÚNZ, případně OÚNZ, označuje (okresní) ústav národního zdraví; stejnojmenná konečná zastávka se nacházela v ul. K Moravině v těsné blízkosti pozdějšího terminálu Českomoravská
²⁾ – zkratka ZPA označuje Závody průmyslové automatizace, stejnojmenná zastávka odpovídá dnešní konečné Čakovice
³⁾ – pozdější název Červený mlýn, ještě později Obchodní centrum Čakovice
⁴⁾ – pozdější název Čakovický zámek
⁵⁾ – Jedinou výjimku v novodobé historii představuje čtvrtek 16. června 2011, kdy z důvodu generální stávky odborů většiny veřejných společností došlo k poměrně výraznému omezení provozu linek Dopravního podniku hl. m. Prahy. Zejména v severovýchodní oblasti města však kvalitní náhradní dopravu zajistily autobusy soukromých společností, v případě linky 158 byla většina plánovaných spojů obsloužena dopravci Jaroslav Štěpánek, ČSAD Střední Čechy, a.s. a Stenbus, s.r.o.