V současnosti se pražská síť autobusových linek bez čísla 234 zjevně obejde, avšak během svého bezmála třicetiletého života se v nejrůznějších časových intervalech průběžně stávala nepostradatelnou pro nejednu skupinu obyvatel. Vždy však zůstával ve stínu silnějších souběžných linek s intenzivnějším provozem, a proto nebylo nijak obtížné objevit takový způsob její náhrady, který ani příliš nezabolí.
Číslo 234 se s pražskými ulicemi poprvé stýká dne 1. února 1971. Tím není myšleno zřízení zcela nové linky v pravém slova smyslu, za touto změnou se ve skutečnosti skrývá pouze přečíslování a rekategorizace již existující linky 134. Svou atraktivní trasou, Petřiny – Vypich – Letenské náměstí – Na Františku – Náměstí Krasnoarmějců1) – Národní divadlo – Ostrčilovo náměstí – Náměstí Hrdinů – Budějovické náměstí – Sídliště Antala Staška – Ryšánka, splňovala podmínky, opravňující jí k zařazení do nově vyčleněné sítě tzv. překryvných linek. Ty se pro cestující navenek odlišovaly zejména zvláštním, zvýšeným tarifem – právě toto hledisko bylo jedním z hlavích důvodů pro přečíslování linek této skupiny. S novým označením nastal stav, kdy první cifra číselného označení linky zároveň udávala jízdné v korunách, které u základních linek řady 100 činilo 1 Kčs, u překryvných linek 2xx dvě koruny a u nočních linek řady 300 rovné 3 Kčs.
Tento stav ale vydržel pouze něco málo přes tři roky, v souvislosti se zahájením provozu prvního úseku pražského metra bylo současně s jeho spuštěním dne 9. května 1974 přistoupeno k opětovnému sjednocení tarifu v pražské městské hromadné dopravě. současně dochází k opětovnému přečíslování překryvných autobusových linek zpět do standardní stovkové řady, což se nevyhýbá ani lince 234, která se opět vrací ke svému "tradičnímu" číslu 134 a na několik let toto číselné označení z ulic města mizí.
Jedním z nejvýznamnějších úseků pražského metra, uvedený do provozu v osmdesátých letech, je část trasy II.A Náměstí Míru – Želivského, zprovozněná 19. prosince 1980. Výrazné zlepšení kvality dopravy v oblasti Vinohrad a Žižkova samozřejmě mělo za následek rozsáhlé úpravy linkového vedení povrchové dopravy. V rámci těchto změn též došlo k zavedení autobusové linky 234, obsluhující trasu Jiřího z Poděbrad – Olšanské náměstí – Nákladové nádraží Žižkov – Mezi hřbitovy – Třebešín – Habrová, spojující okrajovou část Jarova s nově otevřenou trasou metra. Nejedná se však o první linku, obsluhující oblast konečné zastávky Habrová, již roku 1978 sem byla prodloužena autobusová linka 168, která však po prodloužení spoje 234 pozbyla smyslu.
Nedlouho po svém zřízení podstupuje další drobnější úpravy trasy. Od 6. dubna 1981 opouští náměstí Jiřího z Poděbrad a ve směru z Habrové je ukončena jednosměrným objezdem Habrová – ... – Mezi hřbitovy – Olšanské náměstí – Želivského – Mezi hřbitovy – ... – Habrová, avšak dne 4. listopadu 1984, při příležitosti trvalých změn po zprovoznění dalšího úseku trasy metra C, se vrací zpět do své prvotní trasy na náměstí Jiřího z Poděbrad.
Výrazná změna, upravující vedení linky do podoby, v níž vydržela téměř až do trvalého ukončení svého provozu, nastala po dalším prodloužení trasy metra A do stanice Strašnická. Trvalou změnou od 12. července 1987 zcela opouští širší centrum města a nadále vozí cestující na trase Sídliště Skalka – Strašnická – Murmanská – Želivského – Mezi hřbitovy – Třebešín – Habrová. Dlužno podotknout, že tehdejší konečná, respektive obratiště Sídliště Skalka odpovídá přibližně poloze dnešních nácestných zastávek Královická – samotné obratiště zaniklo s postupující výstavbou Jižní spojky a současná, dosud existující konečná Sídliště Skalka zahájila provoz až dne 27. června 1997.
Prvním náznakem brzkého definitivního konce se staly trvalé změny k 1. září 2008. Kromě ostatních změn, proběhnuvších téměř po celé ploše hlavního města, se též zavedla nová autobusová linka 175, vytýčená body Florenc – Flora – Strašnická – Skalka. Přestože tím vzniklo nové, dlouho požadované spojení Karlína, Žižkova a Vinohrad, tato nová trasa se nesla ve znamení nápadně dlouhého souběhu se stávající linkou 234 – ta se tak zkrátila do pouhé části své původní trasy, Želivského – Malešická – Habrová. Ani v této podobě ale dlouho nezůstala, a přesně o rok později, 1. září 2009, došlo k jejímu trvalému zrušení a nahrazení vybranými prodlouženými spoji linky 124.
1) – Náměstí Krasnoarmějců je dnešní Palachovo náměstí, avšak přilehlé zastávky nesou název Staroměstská.