www.autobusy.org
Městské 100 – 199

100 101 102 103 105 106 107 108 109 110 111 112 113 115 116 117 118 119 120 121 123 124 125 128 129 130 131 133 134 135 136 137 138 139 140 141 142 143 144 145 146 147 148 149 150 151 152 154 155 156 157 158 160 161 162 163 164 165 166 167 168 169 170 172 174 175 176 177 180 181 182 183 184 185 188 189 190 191 192  193  194  195  196  197

Městské 200 – 299

200 201 202 203 207 208 209 210 211 212 213 215 220 221 222 223 224 225 226 227 228 229 230 231 236 239 240 241 243 244 245  246  250

Příměstské

300 301 302 303 304 305 306 307 308 309 310 311 312 313 314 315 316 317 318 319 320 321 322 323 324 325 326 327 328 329 330 331 332 333 334 335 336 337 338 339 340 341 343 344 346 347 348 349 350 351 352 353 354 355 356 358 359 360 361 362 363 364 366 367 368 369 370 371 372 373 374 375 376 377 378 379 380 381 382 383 384 385 386 387 390  391  396  397  398  399

Mimoměstské

421 422 423 425 426 427 428 429 430 431 432 433 434 435 436 437 438 439 440 441 442 443 444 445 446 447 448 449 451 452 453 454 455 456 457 458 459 460 461 462 463 464 465 466 467 468 469 470 471 472 473 474 475 476 477 478 479 480 482 483 484 485 486 488 489 490 491 492 493 494 495 496 497 498 499 601 602 603 604 605 606 607 608 609 610 611 612 613 614 616 617 620 621 622 623 624 626 651 652 653 654 655 656 657 659 660 661 662 663 664 665 666 667 668 669  670  671

Noční městské

901 902 903 904 905 906 907 908 909 910 911 912 914  915

Noční příměstské

951 952 953 954 955 956 957  958  959  960

Školní

251 252 253 255 256 257 258 259 260 261 262 264 265 266 267 269 270 271 272  275

Ostatní

751 758 770 772 777 790 799

Zrušené

104 114 122 126 127 132 153 159 171 173 178 179 186 187 198 199 204 205 206 214 216 217 218 219 232 233 234 235 237 238 242 247 248 249 254 263 268 273 274 276 277 278 279 280 291 292 293 294 295  296  297

Linka 221

Léta slávy pražské městské autobusové linky 221 jsou zřejmě již nenávratně pryč. Ačkoli její kořeny sahají mnohem hlouběji, než jen do závěru sedmdesátých let dvacátého století, kdy, společně s dalšími nově zřízenými spoji, umožnila napojit čerstvě připojenou okrajovou část Prahy na zbytek sítě hromadné dopravy, samo o sobě to jistě není zárukou toho, že zvládne poskytovat kvalitní služby i v dnešní době. Za jejím nedávným úpadkem ale kupodivu nestojí zprovozňování dalších úseků tras kapacitnějších dopravních prostředků, které mnohdy dovede potlačit provoz bezpočtu původních linek, nýbrž spíše rozvoj systému integrované dopravy.


Na odstavných místech terminálu Černý Most je zachycena Karosa B 732 č. 1064, vypravená na linku 221 (4. 4. 2007)

Obyvatelé dříve samostatné obce, respektive městysu či na počátku sedmdesátých let dvacátého století dokonce města (!) Horní Počernice, mohli v novodobé historii ke svým každodenním cestám užívat hned několika různých dopravních prostředků. Vůbec prvním zástupcem veřejné dopravy, který nabídl zdejším usedlíkům své služby, se stala železnice, neboť stanice Chvaly Počernice, ležící na trati Rakouské severozápadní dráhy, zahájila provoz již 4. října 1873. Význam železniční dopravy v relaci mezi Horními Počernicemi a Prahou během následujícího století různě kolísal střídavě v prospěch i neprospěch drážní dopravy, a to zejména v návaznosti na momentální dostupnost kvalitních pozemních komunikací nebo pohonných hmot pro motorová vozidla. Lze však konstatovat, že zejména během posledních deseti let začíná být železniční doprava mnohem silněji využívána i pro čistě vnitroměstské přepravní vztahy.


Scania CL94UB č. 1309 obsluhující linku 221, výjimečně zajíždějící až na Lehovec (foto: Petr Blažek, 16. 6. 2011)

Ani o silniční spojení nezůstávají hornopočerničtí ochuzeni, výhodná poloha obce, která se nachází na významné tranzitní poděbradské a královéhradecké silnici, se pro obsluhu autobusovými linkami přímo nabízí. První autobusový spoj, roku 1929 zřízená dálková linka z Prahy do Poděbrad se zřízenou zastávkou v Horních Počernicích, zejména pro nízkou četnost spojů pro obsluhu řešené lokality příliš valný význam neměl. Již roku 1931 ale vyráží linka Československých státních drah č. 932b, obsluhující trasu Praha, Lützovova ul.1) – Horní Počernice – Jirny. Zpočátku je provozována ve všedních dnech i v neděli, roku 1933 však prochází několika zásadními úpravami – je přečíslována na č. 1003, z Horních Počernic odkloněna do Čelákovic a její provoz omezen pouze na středy a soboty. Jediný zástupce státní silniční dopravy s nevalným výsledkem opouští obec roku 1935, kdy je linka zrušena.


Autobus linky 221 opouští původní obratiště Na Kovárně, z nedávné minulosti známé spíše jako Tlustého (7. 2. 2009)

Kvalitní a pravidelnou autobusovou dopravu tak v Horních Počernicích zajišťuje až soukromý sektor. Roku 1932 zřizuje soukromník Karel Zitta novou linku, později označenou číslem 4034, která vyráží na trasu Hloubětín2) – Chvaly – Horní Počernice, přičemž se i v tomto případě jedná o provoz celotýdenní. Linka kupodivu přežila i období druhé světové války, a první zásadnější zásah tak znamená až její předání Československým státním drahám, které bylo roku 1947 spojeno i s jejím přeznačením na č. 3006 a prodloužením vybraných spojů až na stanoviště Florenc. Roku 1950 dochází k předání linky státnímu podniku ČSAD, přičemž je znovu přečíslována na č. 01220, zároveň se poprvé objevují variantní spoje, které v oblasti Horních Počernic nesledují výhradně hlavní tranzitní tah, nýbrž zajíždějí do Svépravic. Zde lze vůbec poprvé pozorovat zárodek pozdejších tří až čtyř různých linek místní hromadné dopravy, jejichž hlavní relace jsou částečně respektovány i v současnosti. Poslední přečíslování z roku 1951 mění označení obou svazků spojů na č. 01015, které linku provází až do zavedení linek pražské městské hromadné dopravy.


Klidný víkendový terminál Černý Most s odstaveným městským Mercedesem O 345 Conecto č. 1073 (21. 8. 2004)

Během let 19571973 postupně z původní kmenové linky 01015 vzniklo několik různých větví, které sice spojovalo shodné vedení v úseku mezi pražskou koncovou zastávkou (až do roku 1969 stále vybrané spoje pokračovaly až na Florenc, většina spojů ale zůstávala ukončena v Hloubětíně u konečné tramvaje) a křižovatkou Chvaly, avšak hned za tímto místem se jednotlivé varianty větvily. Sledujeme-li vedení předchůdkyně pozdější linky 221, je vhodné sledovat ten spoj, obsluhující trasu Hloubětín – … – Chvaly – Horní Počernice, žel. st. – Horní Počernice, Na kovárně, který postupně nesl označení 01015A, 01015 a 01015/1. Počínaje rokem 1969 začíná být v úředním vydání celostátního jízdního řádu provoz variant linek 01015 označován jako Městská doprava Praha–Horní Počernice, zároveň zde již neplatí klasický kilometrický tarif ČSAD, nýbrž zvlášní jízdné, určené pro místní provozy v menších městech.


Karosu B 932 č. 1062, zachycenou v zastávce Chvaly, čeká už jen necelý půlrok existence (foto: Petr Blažek, 22. 2. 2010)

S novým jízdním řádem roku 1974 dochází k přeznačení všech čtyř(!) existujících variant na čísla 10150/1, 10150/2, 10150/3, 10150/4, během následujících let je též několikrát upraveno trasování celého svazku linek v oblasti Hloubětína. Kromě městského tarifu a častého intervalového provozu se od roku 1977 provoz místní hromadné dopravy přiblížil velkoměstskému schématu též zavedením samoobslužného odbavovacího systému, kdy si cestující v autobusech samostatně označovali předem zakoupené jednotlivé jízdenky, které však nebyly zaměnitelné s jízdenkami, používanými pro hromadnou dopravu v Praze. Nejspíše právě charakter zdejšího provozu předurčil Horní Počernice jako vůbec první obec, připojenou k Praze roku 1974, do níž byly dovedeny autobusové linky pražské městské hromadné dopravy.


Nástupní zastávku Čertousy právě obsluhuje Karosa B 732 č. 1070 kvalitního dopravce Hotliner (3. 12. 2005)

Provoz všech variant linky 10150 je ukončen k 29. květnu 1978, kdy ve stopách bývalých spojů ČSAD vyjíždí nové autobusové linky, navazující na síť vnitroměstské pražské hromadné dopravy. Jedna z nich, nesoucí číslo 221, vyráží na trasu Černý most3) – Rajská zahrada – Chvaly, hřbitov4) – Nádraží Horní Počernice – Horní Počernice, Na kovárně, kterou obsluhuje v klasickém režimu celodenního a celotýdenního provozu. Zapojení Horních Počernic do sítě linek okolní městské dopravy kromě zpřehlednění linkového vedení a sjednocení tarifu zároveň znamenalo i přesun pražské koncové zastávky z původního autobusového stanoviště Nový Hloubětín do nově vybudovaného terminálu Černý most3), který též umožňoval pohodlný přestup na kapacitní diametrální tramvajové linky.


V obratišti Tlustého je zachycený i nízkopodlažní SOR BN 12 č. 1339 (foto: Petr Blažek, 17. 11. 2008)

Výraznou změnu v organizaci vedení linek povrchové dopravy v celé severovýchodní části Prahy až vyvolala postupná výstavba trasy metra B, částečně již úsek II.B Florenc – Českomoravská, na jehož konci byl vybudován rozsáhlý přestupní terminál mezi metrem a městskou autobusovou dopravou. Plošné úpravy sítě linek, vstupující v platnost 23. listopadu 1990, tak znatelnou měrou potlačují původní vedoucí úlohu radiálních a diametrálních tramvajových linek, vedoucích z Hloubětína přímo k centru města, a tento majoritní přepravní vztah tedy povětšinou přebírá metro. Linka 221, obdobně jako další autobusové spoje v této oblasti, je k tomuto termínu prodloužena do trasy Českomoravská – Harfa5) – Tesla Hloubětín6) – Sídliště Hloubětín – Lehovec – Svatojánská7) – Chlumecká8) – Chvaly – Nádraží Horní Počernice – Na kovárně. Na rozdíl od ostatních počernických linek 222 a 223 však neměla zrychlený charakter a na své trase obsluhovala všechny nácestné zastávky.


Standardní Karosa B 732 č. 1050, odstavená v horní části terminálu Černý Most (15. 9. 2006)

Počínaje 3. lednem 1995 autobusy linky 221 nekončí jízdu v hornopočernické zastávce Na kovárně, nýbrž nově pokračují přes zastávku Bártlova do obratiště Čertousy. Stává se tak prvním spojem hromadné dopravy, který tuto oblast obsluhuje, neboť druhá dnes sem vedená linka, příměstský integrovaný spoj č. 353, je sice v provozu již od ledna 1993, až do 9. října 1995 však při jízdě do Zelenče používal hlavní tranzitní silnici a okolí konečné Čertousy míjel. Mnohem zásadnější zásah do podoby snad všech hornopočernických linek přináší další prodloužení trasy metra B východním směrem, jejíž nový úsek IV.B Českomoravská – Černý Most se po několika letech výstavby uvedl do provozu v listopadu 1998. K jeho koncové stanici je do nově vzniklého terminálu zkrácena či přesměrována drtivá většina městských autobusových linek z širokého okolí, přičemž výjimkou není ani linka 221. Tu tedy lze od 9. listopadu 1998 užívat v poslední provozní trase Černý Most – Chvaly – Vojická – Nádraží Horní Počernice – Na kovárně – Čertousy, v níž je provozována celodenně a celotýdenně.


Dlouhodobá výpomoc dopravce Stenbus v podobě nízkopodlažního Mercedesu č. 1316 (foto: Petr Blažek, 7. 2. 2008)

Zejména v posledních letech lze na lince 221 pozorovat trend soustavného snižování počtu spojů a jeho převádění na další souběžné linky, které však mnohdy neobsluhují tytéž lokality, jako původní oslabená linka. Logickou alternativu představuje příměstská linka 353, zřízená 5. ledna 1993, která se od městské linky 221 liší pouze pokračováním dále za hranice Prahy směrem do obce Zeleneč, ta ale není jediným spojem, který dlouhodobou hornopočernickou stálici obral o častý intervalový provoz. Určité seškrtání linky 221 totiž nastalo i v souvislosti se zahájením provozu na příměstské lince 323 (30. srpna 1997), ta ale hlavní hornopočernickou silnici (ul. Náchodskou) opouštěla dokonce mnohem dříve, než v zastávce Na kovárně, přičemž po jejím zrušení nedošlo k navrácení zmizelých spojů zpět na linku 221.


Jarní podvečer s autobusem Karosa B 952 č. 1280, odstaveným v obratišti Čertousy (19. 3. 2012)

V závěrečném období své existence tedy linka 221 obsahovala pouze velmi omezený počet spojů, které byly vedeny v takových polohách, aby vykrývaly nápadně dlouhé mezery mezi ostatními příměstskými linkami v dané lokalitě. Dlouhodobé postupné snižování intenzity jejího provozu skutečně nápadně vedlo k jejímu neodvratnému konci. Nevyhnutelné se stalo skutečností 28. ledna 2017, kdy organizátor systému integrované dopravy, zejména v zájmu zpřehlednění autobusové sítě a snížení počtu linek, přistoupil k trvalému ukončení provozu linky 221 a převedení všech jejích dosud existujících spojů, bez jakékoli další úpravy jejich četnosti či délky, na souběžnou příměstskou linku 353.


Náchodskou ulicí právě projíždí Karosa C 734 č. 1763, obsluhující linku 221 (foto: Petr Blažek, 17. 3. 2009)

Linku 221 v běhu času obsluhovaly standardní autobusy mnoha různých dopravců. Ihned po jejím zavedení dne 29. května 1978 vyráží v režii místních poboček státního podniku ČSAD, které se zde drží až do 23. listopadu 1990, kdy linku začíná obsluhovat společně ve spolupráci s Dopravnímu podnikem. Od 14. března 1992 na ni své autobusy vypravuje výhradně Dopravní podnik, který zde setrval až do 1. června 2002, kdy je linka předána soukromému dopravci Hotliner. Tato privátní firma je následně od 1. ledna 2007 pohlcena pobočkou nadnárodní korporace Connex Praha, s.r.o., od 1. září 2008 přejmenovaná na Veolia Transport Praha, s.r.o.. Celá skupina Veolia v prostoru střední Evropy se však v průběhu roku 2013 stává součástí skupiny Arriva a dopravce k 1. červenci 2013 mění název na Arriva Praha, s.r.o., jež linku obsluhoval až do ukončení jejího provozu..


Odjezdu dalšího spoje z Čertous na Černý Most právě vyčkává Karosa B 952 E č. 1231 (17. 3. 2015)

1) – autobusové stanoviště, nacházející se v dnešní Opletalově ulici
2) – místní konečná stanice elektrické dráhy
3) – nynější obratiště Lehovec
4) – současná zastávka Chvaly
5) – současný název zastávky je Nádraží Libeň
6) – nyní zastávka Nademlejnská
7) – zastávka na Chlumecké ulici, polohou odpovídající současné zastávce Ronešova
8) – zastávka na Chlumecké ulici nedaleko současného terminálu Černý Most