Pod číselným označením 221 se postupně vystřídaly dvě různé autobusové linky, které snad jen shodou okolností spojuje místní příslušnost k severovýchodní oblasti hlavního města. Kořeny jejího prvního obsazení sahají mnohem hlouběji, než jen do závěru sedmdesátých let dvacátého století, kdy umožnila napojit čerstvě připojenou okrajovou část Prahy ke zbytku sítě hromadné dopravy. Zato její nedávná reinkarnace představuje pouhé přečíslování jiné, obdobně staré a v novodobé historii i značně významnější linky.

Obyvatelé dříve samostatné obce, respektive městysu či na počátku sedmdesátých let dvacátého století dokonce města (!) Horní Počernice, mohli v novodobé historii ke svým každodenním cestám užívat hned několika různých dopravních prostředků. Vůbec prvním zástupcem veřejné dopravy, který nabídl zdejším usedlíkům své služby, se stala železnice, neboť stanice Chvaly Počernice, ležící na trati Rakouské severozápadní dráhy, zahájila provoz již 4. října 1873. Význam železniční dopravy v relaci mezi Horními Počernicemi a Prahou během následujícího století různě kolísal střídavě v prospěch i neprospěch drážní dopravy, a to zejména v návaznosti na momentální dostupnost kvalitních pozemních komunikací nebo pohonných hmot pro motorová vozidla. Lze však konstatovat, že zejména během posledních deseti let začíná být železniční doprava mnohem silněji využívána i pro čistě vnitroměstské přepravní vztahy.

Ani o silniční spojení nezůstávají hornopočerničtí ochuzeni, výhodná poloha obce, která se nachází na významné tranzitní poděbradské a královéhradecké silnici, se pro obsluhu autobusovými linkami přímo nabízí. První autobusový spoj, roku 1929 zřízená dálková linka z Prahy do Poděbrad se zřízenou zastávkou v Horních Počernicích, zejména pro nízkou četnost spojů pro obsluhu řešené lokality příliš valný význam neměl. Již roku 1931 ale vyráží linka Československých státních drah č. 932b, obsluhující trasu Praha, Lützovova ul.¹⁾ – Horní Počernice – Jirny. Zpočátku je provozována ve všedních dnech i v neděli, roku 1933 však prochází několika zásadními úpravami – je přečíslována na č. 1003, z Horních Počernic odkloněna do Čelákovic a její provoz omezen pouze na středy a soboty. Jediný zástupce státní silniční dopravy s nevalným výsledkem opouští obec roku 1935, kdy je linka zrušena.

Kvalitní a pravidelnou autobusovou dopravu tak v Horních Počernicích zajišťuje až soukromý sektor. Roku 1932 zřizuje soukromník Karel Zitta novou linku, později označenou číslem 4034, která vyráží na trasu Hloubětín²⁾ – Chvaly – Horní Počernice, přičemž se i v tomto případě jedná o provoz celotýdenní. Linka kupodivu přežila i období druhé světové války, a první zásadnější zásah tak znamená až její předání Československým státním drahám, které bylo roku 1947 spojeno i s jejím přeznačením na č. 3006 a prodloužením vybraných spojů až na stanoviště Florenc. Roku 1950 dochází k předání linky státnímu podniku ČSAD, přičemž je znovu přečíslována na č. 01220, zároveň se poprvé objevují variantní spoje, které v oblasti Horních Počernic nesledují výhradně hlavní tranzitní tah, nýbrž zajíždějí do Svépravic. Zde lze vůbec poprvé pozorovat zárodek pozdejších tří až čtyř různých linek místní hromadné dopravy, jejichž hlavní relace jsou částečně respektovány i v současnosti. Poslední přečíslování z roku 1951 mění označení obou svazků spojů na č. 01015, které linku provází až do zavedení linek pražské městské hromadné dopravy.

Během let 1957 až 1973 postupně z původní kmenové linky 01015 vzniklo několik různých větví, které sice spojovalo shodné vedení v úseku mezi pražskou koncovou zastávkou (až do roku 1969 stále vybrané spoje pokračovaly až na Florenc, většina spojů ale zůstávala ukončena v Hloubětíně u konečné tramvaje) a křižovatkou Chvaly, avšak hned za tímto místem se jednotlivé varianty větvily. Sledujeme-li vedení předchůdkyně pozdější linky 221, je vhodné sledovat ten spoj, obsluhující trasu Hloubětín – … – Chvaly – Horní Počernice, žel. st. – Horní Počernice, Na kovárně, který postupně nesl označení 01015A, 01015 a 01015/1. Počínaje rokem 1969 začíná být v úředním vydání celostátního jízdního řádu provoz variant linek 01015 označován jako Městská doprava Praha–Horní Počernice, zároveň zde již neplatí klasický kilometrický tarif ČSAD, nýbrž zvlášní jízdné, určené pro místní provozy v menších městech.

S novým jízdním řádem roku 1974 dochází k přeznačení všech čtyř(!) existujících variant na čísla 10150/1, 10150/2, 10150/3, 10150/4, během následujících let je též několikrát upraveno trasování celého svazku linek v oblasti Hloubětína. Kromě městského tarifu a častého intervalového provozu se od roku 1977 provoz místní hromadné dopravy přiblížil velkoměstskému schématu též zavedením samoobslužného odbavovacího systému, kdy si cestující v autobusech samostatně označovali předem zakoupené jednotlivé jízdenky, které však nebyly zaměnitelné s jízdenkami, používanými pro hromadnou dopravu v Praze. Nejspíše právě charakter zdejšího provozu předurčil Horní Počernice jako vůbec první obec, připojenou k Praze roku 1974, do níž byly dovedeny autobusové linky pražské městské hromadné dopravy.

Provoz všech variant linky 10150 je ukončen k 29. květnu 1978, kdy ve stopách bývalých spojů ČSAD vyjíždí nové autobusové linky, navazující na síť vnitroměstské pražské hromadné dopravy. Jedna z nich, nesoucí číslo 221, vyráží na trasu Černý most³⁾ – Rajská zahrada – Chvaly, hřbitov⁴⁾ – Nádraží Horní Počernice – Horní Počernice, Na kovárně, kterou obsluhuje v klasickém režimu celodenního a celotýdenního provozu. Zapojení Horních Počernic do sítě linek okolní městské dopravy kromě zpřehlednění linkového vedení a sjednocení tarifu zároveň znamenalo i přesun pražské koncové zastávky z původního autobusového stanoviště Nový Hloubětín do nově vybudovaného terminálu Černý most³⁾, který též umožňoval pohodlný přestup na kapacitní diametrální tramvajové linky.

Výraznou změnu v organizaci vedení linek povrchové dopravy v celé severovýchodní části Prahy až vyvolala postupná výstavba trasy metra B, částečně již úsek II.B Florenc – Českomoravská, na jehož konci byl vybudován rozsáhlý přestupní terminál mezi metrem a městskou autobusovou dopravou. Plošné úpravy sítě linek, vstupující v platnost 23. listopadu 1990, tak znatelnou měrou potlačují původní vedoucí úlohu radiálních a diametrálních tramvajových linek, vedoucích z Hloubětína přímo k centru města, a tento majoritní přepravní vztah tedy povětšinou přebírá metro. Linka 221, obdobně jako další autobusové spoje v této oblasti, je k tomuto termínu prodloužena do trasy Českomoravská – Harfa⁵⁾ – Tesla Hloubětín⁶⁾ – Sídliště Hloubětín – Lehovec – Svatojánská⁷⁾ – Chlumecká⁸⁾ – Chvaly – Nádraží Horní Počernice – Na kovárně. Na rozdíl od ostatních počernických linek 222 a 223 však neměla zrychlený charakter a na své trase obsluhovala všechny nácestné zastávky.

Počínaje 3. lednem 1995 autobusy linky 221 nekončí jízdu v hornopočernické zastávce Na kovárně, nýbrž nově pokračují přes zastávku Bártlova do obratiště Čertousy. Stává se tak prvním spojem hromadné dopravy, který tuto oblast obsluhuje, neboť druhá dnes sem vedená linka, příměstský integrovaný spoj č. 353, je sice v provozu již od ledna 1993, až do 9. října 1995 však při jízdě do Zelenče používal hlavní tranzitní silnici a okolí konečné Čertousy míjel. Mnohem zásadnější zásah do podoby snad všech hornopočernických linek přináší další prodloužení trasy metra B východním směrem, jejíž nový úsek IV.B Českomoravská – Černý Most se po několika letech výstavby uvedl do provozu v listopadu 1998. K jeho koncové stanici je do nově vzniklého terminálu zkrácena či přesměrována drtivá většina městských autobusových linek z širokého okolí, přičemž výjimkou není ani linka 221. Tu tedy lze od 9. listopadu 1998 užívat v poslední provozní trase Černý Most – Chvaly – Vojická – Nádraží Horní Počernice – Na kovárně – Čertousy, v níž je provozována celodenně a celotýdenně.

Zejména v posledních letech lze na lince 221 pozorovat trend soustavného snižování počtu spojů a jeho převádění na další souběžné linky, které však mnohdy neobsluhují tytéž lokality, jako původní oslabená linka. Logickou alternativu představuje příměstská linka 353, zřízená 5. ledna 1993, která se od městské linky 221 liší pouze pokračováním dále za hranice Prahy směrem do obce Zeleneč, ta ale není jediným spojem, který dlouhodobou hornopočernickou stálici obral o častý intervalový provoz. Určité seškrtání linky 221 totiž nastalo i v souvislosti se zahájením provozu na příměstské lince 323 (30. srpna 1997), ta ale hlavní hornopočernickou silnici (ul. Náchodskou) opouštěla dokonce mnohem dříve, než v zastávce Na kovárně, přičemž po jejím zrušení nedošlo k navrácení zmizelých spojů zpět na linku 221.

V závěrečném období své existence tedy linka 221 obsahovala pouze velmi omezený počet spojů, které byly vedeny v takových polohách, aby vykrývaly nápadně dlouhé mezery mezi ostatními příměstskými linkami v dané lokalitě. Dlouhodobé postupné snižování intenzity jejího provozu skutečně nápadně vedlo k jejímu neodvratnému konci. Nevyhnutelné se stalo skutečností 28. ledna 2017, kdy organizátor systému integrované dopravy, zejména v zájmu zpřehlednění autobusové sítě a snížení počtu linek, přistoupil k trvalému ukončení provozu linky 221 a převedení všech jejích dosud existujících spojů, bez jakékoli další úpravy jejich četnosti či délky, na souběžnou příměstskou linku 353.

Návrat čísla 221 do množiny existujících linek na sebe ale kupodivu nenechá příliš dlouho čekat. Organizátor systému PID deklaroval snahu uvolnit maximum možných číselných intervalů pro možnost jejich zaplnění novými integrovanými regionálními linkami, což zahrnovalo i zúžení rozmezí, v nichž jsou umístěny městské autobusové linky. K 29. dubnu 2017 tak přistoupil k plošnému přečíslování všech tehdejších linek, spadajících do rozmezí 251 – 269, na nejrůznější neobsazená čísla v rozsahu 100 – 250. Čerstvě uvolněné číslo 221 bylo při této příležitosti taktéž využito, konkrétně pro přeznačení linky 261. Ke zmíněnému datu je tedy linka 221 zřízena v trase Černý Most – Chvaly – Libošovická – Svépravice – Ke Xaverovu – Podnikatelská – Běchovice – Újezd nad Lesy – Nádraží Klánovice sever – Smiřická – Přímské náměstí – Klánovice, kterou obsluhuje v klasickém režimu celodenního a celotýdenního provozu.

Linku 221 v běhu času obsluhovaly standardní autobusy mnoha různých dopravců. Ihned po jejím zavedení dne 29. května 1978 vyráží v režii místních poboček státního podniku ČSAD, které se zde drží až do 23. listopadu 1990, kdy linku začíná obsluhovat společně ve spolupráci s Dopravnímu podnikem. Od 14. března 1992 na ni své autobusy vypravuje výhradně Dopravní podnik, který zde setrval až do 1. června 2002, kdy je linka předána soukromému dopravci Hotliner. Tato privátní firma je následně od 1. ledna 2007 pohlcena pobočkou nadnárodní korporace Connex Praha, s.r.o., od 1. září 2008 přejmenovaná na Veolia Transport Praha, s.r.o.. Celá skupina Veolia v prostoru střední Evropy se však v průběhu roku 2013 stává součástí skupiny Arriva a dopravce k 1. červenci 2013 mění název na Arriva Praha, s.r.o., jež linku obsluhoval až do ukončení provozu jejího prvního obsazení. Znovuzprovoznění linky v podobě přímé následnice dřívější linky 261, které se stalo skutečností 29. dubna 2017, se ujal dopravce Stenbus, s.r.o., přičemž linku obsluhuje dosud.

¹⁾ – autobusové stanoviště, nacházející se v dnešní Opletalově ulici
²⁾ – místní konečná stanice elektrické dráhy
³⁾ – nynější obratiště Lehovec
⁴⁾ – současná zastávka Chvaly
⁵⁾ – současný název zastávky je Nádraží Libeň
⁶⁾ – nyní zastávka Nademlejnská
⁷⁾ – zastávka na Chlumecké ulici, polohou odpovídající současné zastávce Ronešova
⁸⁾ – zastávka na Chlumecké ulici nedaleko současného terminálu Černý Most